V řízení, v němž se poškozený zastoupený advokátem jako zmocněncem domáhá, aby odsouzenému byla uložena povinnost nahradit poškozenému náklady vzniklé přibráním zmocněnce, a požaduje náhradu nákladů ve výši odměny advokáta odvozené z počtu skutečně provedených úkonů právní pomoci a výše pravomocně přisouzené částky, není třeba při rozhodování o tomto nároku zjišťovat, v jaké výši skutečně poškozený odměnu advokátovi zaplatil.

3 Usnesení KS v HK – pobočky v Pce ze dne 20.5.2003, sp.zn. 13 To 190/2003 KS v HK ve veřejném zasedání konaném dne 20. května 2003 z podnětu stížnosti poškozených napadené usnesení podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. řádu zrušil a nově rozhodl tak, že odsouzeným podle § 154 tr. řádu uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně na náhradu nákladů vzniklých přibráním zmocněnce prvnímu poškozenému částku 5.580,- Kč a druhé poškozené částku 8.380,- Kč. Z odůvodnění: Napadeným usnesením zamítl OS v Cr podle § 155 odst. 2 tr. řádu per analogiam návrh poškozených J. W. a H. U., aby odsouzeným L. D. a J. S. byla uložena povinnost k náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody. Své rozhodnutí odůvodnil okresní soud tím, že i když poškození byli v trestním řízení úspěšní při uplatnění nároků na náhradu škody oběma odsouzeným, neboť těm byla pravomocným rozsudkem uložena povinnost podle § 228 odst. 1 tr. řádu zaplatit na náhradu škody H. U. částku 70.369,-- Kč a J. W. částku 35.184,-- Kč, a v řízení byli poškození zastoupeni zmocněncem - advokátem JUDr. P., který skutečně poskytl účtované 4 úkony právní pomoci, podle názoru okresního soudu mohou být přiznány k náhradě jen skutečně uhrazené náklady, zatímco okresní soud zjistil, že uvedenému advokátovi jeden z poškozených zatím poskytl jen předběžnou zálohu a druhá poškozená zmocněnci nezaplatila nic. Proti tomuto usnesení podali poškození zastoupení zmocněncem včas stížnost, v níž namítli, že náklady na právní zastoupení advokátem jako zmocněncem jsou nepochybně účelným nákladem poškozeného k uplatnění nároku na náhradu škody, výše těchto nákladů je přesně stanovena advokátním tarifem, mezi nimi a zmocněncem nebyla dohodnuta smluvní odměna, vznikla jim tedy povinnost zaplatit advokátovi náklady ve výši dané ustanoveními o mimosmluvní odměně a v této výši také poškození své náklady vyčíslili. Stanovisko okresního soudu odůvodněné tím, že náklady nepřiznal jen proto, že poškození dosud advokátovi nezaplatili, postrádá logiku a nemá oporu v zákoně. Ostatně ani v občanskoprávním řízení není užíván jiný postup a nikdy není vznášena pochybnost o tom, že odměnu advokáta lze přiznat jako náhradu nákladů řízení bez ohledu na to, zda již byla klientem zaplacena. Navrhli proto, aby krajský soud napadené usnesení změnil a rozhodl o tom, že oba odsouzení jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit poškozenému J. W. částku 6.900,-- Kč a H. U. 10.400,-- Kč. Krajský soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost výroku napadeného usnesení i řízení, které vydání usnesení předcházelo, a dospěl k následujícím závěrům. Okresní soud učinil správná zjištění ve vztahu ke skutečnosti, že poškození v trestním řízení úspěšně uplatnili nárok na náhradu škody a pravomocným rozsudkem byla odsouzeným L. D. a J. S. uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit na náhradu škody poškozeným J.W. částku 35.184,-- Kč a H. U. 70.369,-- Kč. Správné je také zjištění, že oba poškození byli zastoupení jako zmocněncem advokátem JUDr. P. a že tomuto advokátovi vznikl nárok na odměnu za účtované 4 úkony (převzetí zastoupení a účast u hlavního líčení v trvání přes 4 hodiny) a 4 paušály hotových výloh. Se závěrem, že poškozeným nelze přiznat nárok na náhradu odměny a hotových výdajů jejich zmocněnce – advokáta, však krajský soud nemohl souhlasit. Z podkladů opatřených v řízení před okresním soudem vyplývá, že poškození uzavřeli s advokátem smlouvu o zastoupení a že podle této smlouvy, když nebyla dohodnuta smluvní odměna, náležela advokátu odměna podle ustanovení advokátního tarifu o mimosmluvní odměně a dále i příslušná náhrada hotových výdajů. Bez ohledu na výši původně uplatňované náhrady škody ze strany poškozených požádali poškození o přiznání náhrady nákladů potřebných k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody pouze ve výši odměny odpovídající částkám, jež jim byly přiznány pravomocným rozsudkem. Takovýto způsob vyúčtování odpovídá skutečně účelným nákladům i ve smyslu rozhodnutí publikovaného pod R 77/98 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. Z dohody o zastoupení vyplývá, že se poškození zavázali zmocněnci uhradit příslušnou odměnu a náhradu výdajů a po provedeném zastoupení, jehož náklady nesl ke své tíži zmocněnec, nepochybně vznikl poškozeným závazek stanovenou odměnu a náhradu výdajů zmocněnci uhradit. Zmocněnec reálně poskytl právní pomoc poškozeným, objektivně vznikly i výdaje spojené s tímto zastoupením, proto odvolací soud neshledal důvod k tomu, proč by neměl být poškozeným přiznán nárok na náhradu nákladů vzniklých přibráním zmocněnce v účtované výši, tedy ve výši odměny a náhrady nákladů odvozené z výše částek, jež byly poškozeným jako náhrada škody přiznány pravomocným rozsudkem. Z podnětu podané stížnosti proto krajský soud napadené usnesení zrušil a sám pak nově rozhodl o uložení povinnosti oběma odsouzeným nahradit poškozeným náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení, konkrétně pak nákladů vzniklých přibráním zmocněnce. Zpracoval: JUDr. A.H.