Proti rozhodnutí, jímž odvolací soud rozhoduje pouze o odvolání poškozeného do výroku o náhradě škody, není dovolání přípustné.

Rozsudek KS HK – pobočky v Pce ze dne 16.12.2003, sp.zn. 13 To 450/2003 KS v HK ve veřejném zasedání konaném dne 16.12.2003 z podnětu odvolání poškozené podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. řádu zrušil rozsudek OS v Pce ze dne 7.10.2003, sp. zn. 1 T 151/2003 ve výroku o odkázání této poškozené organizace s náhradou škody na řízení ve věcech občanskoprávních a podle § 259 odst. 3 tr. řádu nově rozhodl. Z odůvodnění: Napadeným rozsudkem byl obžalovaný uznán vinným trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b),e), odst. 2 tr. zákona, částečně ukončeným ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zákona, poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zákona a porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1,2, tr. zákona, částečně ukončeným ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zákona. Za tyto trestné činy mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců, přičemž pro výkon tohoto trestu byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Zároveň bylo rozhodnuto o nároku na náhradu jednotlivých poškozených, přičemž poškozená K. byla podle § 229 odst. 1 tr. řádu odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení občanskoprávní. Ve výroku o vině a trestu nabyl tento rozsudek právní moci dne 7.10.2003, ale proti výroku o odkazu s nárokem na náhradu škody na řízení občanskoprávní podala včas odvolání poškozená K. a to ve vztahu ke skutku spáchanému obžalovaným dne 26.3.2003 v Pardubicích. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal ve smyslu § 254 odst. 1 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost napadeného výroku rozsudku i správnost postupu řízení, které mu předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. Na základě tohoto přezkoumání dospěl krajský soud k závěru, že odvolání poškozené organizace je důvodné. Krajský soud poté podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. řádu z podnětu odvolání poškozené K. napadený rozsudek zrušil ve výroku o odkázání této poškozené organizace s náhradou škody na řízení ve věcech občanskoprávních a podle § 259 odst. 3 tr. řádu nově rozhodl tak, že obžalovaný je povinen podle § 228 odst. 1 tr. řádu zaplatit poškozené K. na náhradě škody částku 21.628,- Kč. Z hlediska přípustnosti dovolání pak krajský soud došel k závěru, že uvedené rozhodnutí nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 1 a 2 tr. řádu, proti němuž by bylo možné podat dovolání. Předmětem rozhodování ve druhém stupni nebyla otázka viny či trestu, ale pouze rozhodnutí o nároku poškozeného na náhradu škody. Z podnětu odvolání poškozeného také odvolací soud přezkoumával pouze výrok týkající se nároku na náhradu škody, zatímco ve výroku o vině i trestu již nabyl rozsudek soudu prvého stupně právní moci. Z uvedeného krajský soud dovodil, že proti jeho rozsudku v dané věci nelze podat dovolání.