Sepsání věcí soudním vykonavatelem k zajištění nájemného (§ 672 ObčZ) není sporným ani nesporným řízením, ale jinou činností soudu prováděnou na návrh navrhovatele. Sepsáním věcí tato činnost končí.

18Co 177/2003-40 U s n e s e n í Krajský soud v H. K. – pobočka v P. rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. M. Z. a soudkyň JUDr. A. P. a JUDr. M. V. ve věci navrhovatele JUDr. Ing. V. V., bytem P. 4, J. 1151, adresa pro doručování: P. 2, J. 15, o návrhu na sepsání movitých věcí soudním vykonavatelem, k odvolání navrhovatele proti usnesení Okresního soudu v Ch. ze dne 3.2.2003, č.j. Nc 1198/2002-25, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se ve výroku II. z r u š u j e. II. Navrhovateli se v r a c í z účtu Okresního soudu v Ch. přeplatek soudního poplatku ve výši 500,- Kč. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud shora označeným usnesením zastavil řízení v dané věci (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Z odůvodnění usnesení vyplývá, že navrhovatel (v usnesení označený jako žalobce) se domáhal provedení soupisu movitých věcí podle ust. § 672 občanského zákoníku. Protože po provedení soupisu došlo k uspokojení jeho pohledávky, navrhl zastavení řízení. Soud tak poté dle ust. § 96 odst. 1 o.s.ř. učinil a o nákladech řízení rozhodl dle ust. § 146 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. Z usnesení okresního soudu přitom dále vyplývá, že okresní soud posoudil věc jako řízení sporné, neboť v záhlaví usnesení označil navrhovatele JUDr. Ing. V. V. jako žalobce a jako žalovaného označil Ing. M. J., jehož navrhovatel v návrhu označil jako osobu, která mu dluží nájemné ve výši 70.000,- Kč s příslušenstvím. Proti usnesení, a to pouze proti výroku II., podal včas odvolání navrhovatel. Okresnímu soudu vytýkal, že měl o nákladech řízení rozhodnout dle ust. § 146 odst. 2 o.s.ř, neboť žalovaný zaplatil až pod tlakem provedeného soupisu. Navrhl proto, aby odvolací soud usnesení okresního soudu ve výroku II. změnil tak, že uloží žalovanému, aby mu nahradil náklady řízení ve výši 1.000,- Kč za zaplacený soudní poplatek. Odvolací soud nejprve předesílá, že v dané věci podal navrhovatel ve smyslu ust. § 672 odst. 2 občanského zákoníku návrh, aby byl proveden soudním vykonavatelem soupis jím zadržovaných věcí ve vlastnictví Ing. M. J. v domě čp. 367 v Ch. v ulici ČSA. K tomuto návrhu byl skutečně dne 19.11.2002 proveden soudními vykonavateli Okresního soudu v Ch. soupis movitých věcí v uvedeném domě a byl o tom sepsán protokol. Dne 2.12.2002 došlo okresnímu soudu podání navrhovatele, v němž žádal o zrušení opatření, jímž byl proveden soupis věcí v domě čp. 367 v Ch. v ulici xxx, na základě dlužné částky 70.000,- Kč, neboť mu tato částka byla dne 2.12.2002 jeho dlužníkem zaplacena. Okresní soud na základě tohoto podání rozhodl napadeným usnesením tak, že řízení zastavil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Zároveň účastníky poučil o tom, že mohou podat proti usnesení odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v HK prostřednictvím soudu okresního. V dané věci se nejedná o řízení, a to ani sporné ani nesporné, přestože okresní soud označil účastníky jako žalobce a žalovaného. V dané věci se jedná o tzv. jinou činnost soudu, která byla provedena na návrh navrhovatele a soupisem movitých věcí tato jiná činnost soudu skončila. Podle položky 29 sazebníku soudních poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v platném znění činí přitom soudní poplatek za sepsání movitých věcí soudním vykonavatelem 500,- Kč. Přestože neměl okresní soud rozhodovat o zastavení řízení, neboť provedením soupisu uvedená jiná činnost soudu, zahájená návrhem navrhovatele na sepsání movitých věcí, skončila, nemohl odvolací soud s tímto nesprávným rozhodnutím soudu nic učinit, neboť proti nesprávnému výroku o zastavení řízení nebylo podáno odvolání. I když by okresní soud neměl vůbec rozhodovat o zastavení řízení a ani o nákladech řízení, neboť účastníkem této věci – jiné činnosti soudu - není žalovaný, dospěl odvolací soud k závěru, že s ohledem na podané poučení soudu, že je možné podat proti usnesení odvolání, může o tomto odvolání rozhodnout. Odvolání bylo přitom podáno včas (§ 204 o.s.ř.), osobou k tomu oprávněnou – navrhovatelem (§ 201 o.s.ř.), a proto odvolací soud o odvolání navrhovatele rozhodl, nezbylo mu však nic jiného, než odvoláním napadený výrok II. zrušit, neboť neměl být ze všech shora uvedených důvodů vůbec vydán (§ 221 odst. 1 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že soudní poplatek dle položky 29 sazebníku soudních poplatků za sepsání movitých věcí soudním vykonavatelem činí 500,- Kč, vrátil odvolací soud navrhovateli z účtu Okresního soudu v Ch. dle ust. § 10 odst. 1 věty druhé a třetí zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v platném znění přeplatek soudního poplatku ve výši 500,- Kč, neboť navrhovatel spolu s návrhem zaplatil v kolcích soudní poplatek ve výši 1.000,- Kč. Odvolací soud pouze pro úplnost dodává, že v dané věci nemohl z důvodu uvedených shora změnit usnesení okresního soudu ve výroku II. o nákladech řízení a přiznat navrhovateli proti jeho dlužníkovi náklady řízení, neboť nešlo o řízení, jehož by byl žalovaný účastníkem. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V P. dne 30. září 2003