Jestliže soud prvního stupně přerušil řízení podle ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) OSŘ, protože podal u Ústavního soudu návrh na zrušení zákonného ustanovení pro rozpor s Ústavou, nemůže odvolací soud unesení soudu prvního stupně o přerušení řízení změnit, ani když je přesvědčen o tom, že předmětné zákonné ustanovení Ústavu neporušuje.

3 19Co 492/2003 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. M. N., CSc., a soudců JUDr. M. K. a JUDr. P. M. ve věci žalobce F. K., bytem B. A., Av. C. 1695, 3B A., zastoupeného Mgr. J. Č., advokátem se sídlem v H. K., K. 241, proti žalovanému M. Ch., J. čp. 31, zastoupenému JUDr. P. S., advokátem se sídlem v Ch., N. H. 1328, o určení vlastnictví, k odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Ú. n. O. ze dne 21.7.2003, č.j. 8C 10/2001-232, t a k t o : Usnesení okresního soudu se p o t v r z u j e . O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením okresní soud přerušil řízení v této věci do doby, než vydá pravomocné rozhodnutí Ústavní soud České republiky o návrhu na zrušení zákona, který byl podán Okresním soudem v ÚO ve věci vedené u tohoto soudu pod sp.zn. 8C 42/2001. V odůvodnění usnesení uvedl, že podal návrh Ústavnímu soudu na zrušení zákona, konkrétně ust. § 131 odst. 1 věta první, část “a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut” a ust. § 226 odst. 1 o.s.ř. (ve věci vedené u okresního soudu pod sp.zn. 8C 42/201) a vzhledem k tomu, že návrh podaný Ústavnímu soudu České republiky má vztah i k této věci, když právní zástupce žalobce za svého klienta odmítl udělit souhlas s výslechem žalobce, bylo řízení dle ust. § 109 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. přerušeno. V odvolání žalobce namítal, že návrh na zrušení uvedených ustanovení zákona byl podán účelově. V této souvislosti poukazoval zejména na to, že okresní soud tato ustanovení o.s.ř. již aplikoval v celé řadě dalších věcí, které projednával. Konečně poukazoval na to, že žalovaný navrhl výslech žalobce za účelem zjištění, jaké je jeho státní občanství, přičemž státní občanství lze zjistit i bez součinnosti žalobce. Navrhl, aby usnesení okresního soudu bylo zrušeno a v řízení bylo pokračováno. Krajský soud přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Dle § 109 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. soud řízení přeruší, jestliže dospěl k závěru, že zákon, jehož má být při projednávání nebo rozhodování věci použito, nebo jeho jednotlivé ustanovení je v rozporu s ústavním zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem, a podal-li u Ústavního soudu návrh na zrušení tohoto zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení. V daném případě podal okresní soud v řízení vedeném pod sp.zn. 8C 42/2001 návrh Ústavnímu soudu na zrušení zákona, konkrétně ustanovení § 131 odst. 1 věta první, část “a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut” a ust. § 226 odst. 1 o.s.ř.. Řízení v posuzované věci pak přerušil až do doby, než Ústavní soud vydá pravomocné rozhodnutí, neboť ani v této věci žalobce nesouhlasil se svým výslechem. K tomu považuje odvolací soud za nutné uvést, že i když je třeba přisvědčit námitce žalobce, že skutečnost, která má být jeho výslechem zjištěna (tzn. jeho státní občanství), lze zjistit i jiným způsobem, a to listinným důkazem (potvrzením příslušných orgánů státu, kterého žalobce je občanem), přesto byly předpoklady pro přerušení řízení stanovené v § 109 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. splněny. Ve smyslu ustanovení § 120 odst. 1 věta druhá o.s.ř. je zásadně věcí soudu, které z navrhovaných důkazů provede, a pokud okresní soud dospěl k závěru, že je třeba provést důkaz výslechem žalobce, nelze mu v tomto směru nic vytknout. K návrhu okresního soudu podanému Ústavnímu soudu ČR je třeba uvést, že i když dle názoru odvolacího soudu ustanovení zákona, ohledně nichž byl podán okresním soudem návrh na jejich zrušení, nejsou v rozporu s ústavním zákonem ani s mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem, je tuto otázku oprávněn posoudit pouze Ústavní soud České republiky. Vzhledem k uvedenému bylo usnesení okresního soudu jako věcně správné potvrzeno dle § 219 o.s.ř. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V HK dne 23. prosince 2003