V prokuře není zpravidla zahrnuto oprávnění uzavřít ručitelský závazek v souvislosti s poskytnutím úvěru třetí osobě, tj. osobě odlišné od podnikatele, který prokuristovi prokuru udělil

19Co 495/2002 Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. LSa soudců JUDr. M.K. a JUDr. P.M. ve věci žalobce A.P., a.s., v likvidaci, se sídlem v P. 2, N. 38, IČO xxx, proti žalovanému V.l. spol. s r.o., se sídlem ve V.M., V. 200/22, IČO xxx, zastoupenému JUDr. et. Mgr. L. V., advokátkou se sídlem ve V. M., V. 200/II, o zaplacení částky l,l74.048,58 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Ú.n.O. ze dne l4.8.2002, č.j. 5C 66/20002-58/7, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku l,l74.048,58 Kč s 8,5% úrokem z prodlení od 25.8.2001 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a dále mu uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 46.960,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II). V odůvodnění rozsudku okresní soud zhodnotil provedené důkazy a vzal za prokázané, že dne 24.2.1997 byla uzavřena mezi žalobcem a společností S.A.K., spol. s r.o., se sídlem K. 84, smlouva o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout svému klientovi peněžní prostředky ve výši 2,000.000,- Kč s tím, že klient je povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit dne 20. února l998 na úvěrový účet. Z prohlášení ručitele ze dne 24.2.1997 pak vyplývá, že tímto prohlášením se zajišťuje úvěr poskytnutý žalobcem dlužníku S.A.K., spol. s r.o., ve výši 2,000.000,- Kč, když ručitel prohlásil, že žalobce uspokojí, jestliže dlužník nesplatí poskytnutý úvěr nebo jeho část v termínech dle smlouvy o úvěru, a to ve výši 50 % jistiny úvěru včetně příslušenství, a to v případě, že dlužník nesplní svůj splatný závazek ve lhůtě stanovené žalobcem ve výzvě, když tohoto vyzvání není třeba, jestliže je žalobce nemůže uskutečnit, nebo jestliže je nepochybné, že klient svůj závazek nesplní. Tento závazek ručitele (žalovaného) podepsala dne 24.2.1997 ing. H.P., která k obchodnímu jménu žalovaného vyznačenému na prohlášení ručitele razítkem připojila dodatek označující prokuru a svůj podpis. Okresní soud dovodil, že tento úkon je úkonem, k němuž dochází a došlo při provozu podniku žalovaného, když žalovaný dle výpisu z obchodního rejstříku poskytuje leasingové služby, kupuje zboží za účelem jeho dalšího prodeje a zabývá se prodejem a zprostředkovatelskou činností a dle názoru okresního soudu převzetí ručitelského závazku není úkonem tak mimořádným, aby jej nemohla učinit prokuristka, která je zmocněna ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, když právě tato prokuristka běžně podepisovala smlouvy o úvěru týkající se neomezených částek a ručení ohledně částky kolem l,000.000,- Kč nepovažovala za významnou záležitost. Okresní soud tedy uzavřel, že prokuristka žalované společnosti byla oprávněna uzavřít jménem společnosti ručitelský závazek, který zavazuje žalovanou společnost, a vzhledem k tomu, že na společnost SAK, s.r.o., byl prohlášen konkurz, je žalovaný povinen splnit svůj ručitelský závazek, přičemž výši žalované částky žalovaný nesporoval. Žalovaný v odvolání namítal, že prokuristka H.P. se zaručila za úvěr třetí osoby, což nemohlo nastat při provozu podniku žalovaného. V této souvislosti poukázal na to, že předmětem podnikání žalovaného jsou pouze leasingové služby, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a zprostředkovatelská činnost, nikoliv ručení. Dále poukazoval na to, že prokuristka byla uvedena v omyl tvrzením žalobce, že se jedná pouze o formální záležitost, v důsledku čehož je právní úkon neplatný dle § 49a občanského zákoníku. Konečně namítal, že právní úkon nebyl učiněn vážně a je tedy absolutně neplatný dle § 37 odst. l občanského zákoníku. Navrhl, aby rozsudek okresního soudu byl změněn a žaloba byla zamítnuta. Krajský soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení jeho vyhlášení předcházejí z hlediska uplatněných odvolacích důvodů (§ 205 odst. 2 písm. g/ o.s.ř.), aniž by však byl tímto rozsahem vázán (§ 212 odst. l o.s.ř.) a z úřední povinnosti přezkoumal řízení před soudem prvého stupně i z toho hlediska, zda netrpí některou z vad uvedených v § 229 odst. l a 2 písm. a/, b/, případně zda netrpí jinými vadami, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 o.s.ř.), zopakoval dokazování listinnými důkazy a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Z výzvy k plnění z ručitelského prohlášení ze dne 2.8.2001 odvolací soud zjistil, že žalobce žalovanému sděluje, že dne 24.2.1997 se žalovaný prohlášením ručitele zavázal uspokojit pohledávky věřitele A.P., a.s., v případě, že dlužník SAK, společnost s ručením omezeným, se sídlem K. 84, nesplatí úvěr nebo jeho část poskytnutý mu na základě úvěrové smlouvy reg.č. --- ze dne 24.2.1997, a to ve výši 50 % jistiny úvěru včetně příslušenství. Dále je žalovanému sdělováno, že ke dni 30.6.2001 činí pohledávka žalobce celkem 2,348.097,17 Kč a že dlužník nesplnil své závazky vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy. V této souvislosti pak je žalovaný vyzýván ke splnění ručitelského závazku, tedy k úhradě částky l,174.048,58 Kč, která představuje 50 % jistiny úvěru a úroků z prodlení, a to nejpozději do l5 dnů od doručení výzvy na účet ve výzvě označený. Z doručenky odvolací soud zjistil, že uvedenou výzvu žalovaný převzal dne 9.8.2001. Z dopisu žalovaného ze dne l8. září 2001 označeného jako odpověď na dopis žalobce ze dne 2.8.2001 odvolací soud zjistil, že žalovaný sděluje žalobci, že jím specifikovaný závazek neeviduje. Dle § 14 odst. l obchodního zákoníku prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Prokuru lze udělit jen fyzické osobě. Dle § 14 odst. 2 obchod. zákoníku v prokuře není zahrnuto oprávnění zcizovat nemovitosti a zatěžovat je, ledaže je toto oprávnění výslovně v udělení prokury uvedeno. Prokura je zvláštní obchodní plnou mocí speciálně upravenou v obchodním zákoníku. Jedná se o zvláštní případ smluvního zastoupení, který je upraven pro oblast obchodních vztahů. Rozsah zmocnění vymezený v odst. l § 14 je velmi široký. Již v samotném ustanovení však je obsaženo významné omezení – jenom (i když zároveň na všechny) úkony, k nimž dochází při provozu podniku. Pojem provoz podniku je třeba chápat v plné jeho šíři – tedy asi tak, že podnikatel, který pouze provozuje podnik, činí převážnou většinu úkonů v souvislosti s tímto provozem, a prokurista je proto omezen v zásadě jenom podle 2. odstavce. Zcela nepochybně tak k provozu podniku patří i domáhání se práv z uzavřených smluv před soudem apod. K provozu podniku však nebudou patřit mimořádné dispozice, které se sice týkají podniku, ale buď další provoz podnikatele znemožní – např. prodej nebo pronájem podniku, nebo ho alespoň negativně ovlivní – např. zřízení zástavního práva na podnik, popř. s provozem podniku nijak nesouvisejí. Za úkony související s provozem podniku však nelze považovat jenom okruh úkonů odpovídající dispozicím v rámci obvyklého hospodaření, když k provozu podniku budou patřit i některé úkony mimo obvyklé hospodaření – např. uzavření smlouvy o úvěru apod. Jestliže prokurista jedná za podnikatele způsobem překračujícím zákonný rozsah oprávnění z prokury, resp. když svým úkonem překročí zákonný rozsah prokury uvedený v § 14 odst. l obchodního zákoníku, pak nastávají důsledky stanovené v § 33 občanského zákoníku, a to vzhledem k § 1 odst. 2 obchod. zákoníku, dle něhož nelze-li některé otázky řešit podle ustanovení obchodního zákoníku, řeší se podle předpisů práva občanského. Podnikateli především nic nebrání, aby i takové jednání prokuristy dodatečně schválil a pak bude jednáním prokuristy vázán. Za schválení překročení se považuje buď výslovné schválení,event. se uplatní fikce uvedená v § 33 odst. 1 věta druhá obč.zák., tzn. že podnikatel neoznámí nesouhlas s překročením osobě, se kterou prokurista jednal, a to bez zbytečného odkladu. Pokud podnikatel prokuristovo jednání neschválí, nastupuje právní důsledek uváděný občanským zákoníkem v poslední větě § 33 odst. 2; podnikatel prokuristovým úkonem vázán není a třetí osoba může po prokuristovi požadovat buď splnění závazku převzatého jím osobně, nebo náhradu škody, kterou svým jednáním způsobil. Jak vyplývá z výše uvedeného, prokura je obecná plná moc, která opravňuje prokuristu ke všem úkonům, avšak zároveň pouze k těm, k nimž dochází při provozu podniku.Dle výpisu z obchodního rejstříku jsou předmětem činnosti žalovaného leasingové služby, koupě zboží za účelem jeho prodeje a prodej a zprostředkovatelská činnost. I když za úkony související s provozem podniku nelze považovat jenom okruh úkonů odpovídajících dispozicím v rámci obvyklého hospodaření, resp. k provozu podniku patří např. i uzavření smlouvy o úvěru, je odvolací soud toho názoru, že uzavření ručitelského závazku v souvislosti s poskytnutím úvěru třetí osobě odlišné od žalovaného není úkonem nastalým při provozu podniku žalovaného, byť se jednalo o významného klienta žalovaného. Odvolací soud tak na rozdíl od okresního soudu dospívá k tomu závěru, že tento úkon je úkonem, k němuž nedošlo při provozu podniku, resp. pokud prokuristka žalovaného ing. H.P. podepsala prohlášení ručitele ze dne 24.2.1997, překročila oprávnění vyplývající z prokury žalovaným jí udělené. V takovém případě je žalovaný takovým úkonem vázán pouze tehdy, pokud překročení prokuristy výslovně schválil, či pokud neoznámil svůj nesouhlas žalobci bez zbytečného odkladu, když se o tomto překročení dozvěděl. V daném případě se pak žalovaný dozvěděl o překročení oprávnění vyplývající z prokury udělené ing. H.P. na základě výzvy žalobce ke splnění ručitelského závazku doručené mu dne 9. srpna 2001, přičemž na tuto výzvu reagoval žalovaný až dopisem z l8.9.2001. V této souvislosti pak je třeba uvést, že žalovaný neoznámil svůj nesouhlas žalobci bez zbytečného odkladu, když lhůtu 5 týdnů nelze považovat za oznámení bez zbytečného odkladu, a kromě toho v dopise z l8.9.2001 žalovaný pouze uvedl, že závazek žalobce neeviduje, resp. z uvedeného textu nelze ani dovodit, že by byl oznamován nesouhlas s úkonem prokuristky. V takovém případě pak nastala fikce schválení upravená v ust. § 33 odst. l věta druhá občanského zákoníku a žalovaný je právním úkonem prokuristky vázán. Výši žalované částky, resp. výši svého závazku vyplývajícího z prohlášení ručitele ze dne 24.2.1997 pak žalovaný nesporoval. K námitce žalovaného, že se jednalo o právní úkon v omylu, je třeba uvést, že jednání v omylu samo o sobě nezpůsobuje neplatnost právního úkonu, ale pouze možnost odstoupit od smlouvy. Pokud se jedná o tvrzení žalovaného, že úkon nebyl učiněn vážně, je třeba uvést, že ve smyslu § 37 odst. l občanského zákoníku je sice neplatný právní úkon, který nebyl učiněn vážně, což však znamená např. při hře, žertem apod., avšak žalovaný ani netvrdil, že by právní úkon byl učiněn takovým způsobem. Vzhledem k výše uvedenému pak odvolací soud považuje rozsudek okresního soudu za věcně správný, i když převážně z jiných důvodů, než v něm uvedených. Rozsudek okresního soudu byl tedy ve smyslu § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrzen včetně výroku o nákladech řízení, který odpovídal ust. § 142 odst. l o.s.ř. Žalovaný nebyl v odvolacím řízení úspěšný a byl by tedy povinen ve smyslu § 224 odst. l a § 142 odst. l nahradit žalobci náklady tohoto řízení. Žalobce se však práva na náhradu nákladů odvolacího řízení vzdal, a proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozsudku není příputné dovolání, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v Ú.n.O. dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. V HK dne 27. března 2003 Předsedkyně senátu: