Manžel povinného se stává účastníkem exekučního řízení až ve chvíli, kdy jsou exekucí postihovány věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které náleží do společného jmění manželů. K vymezení, jaký majetek bude postižen exekucí, dochází až exekučním příkazem. Teprve po jeho vydání, postihuje-li majetek ve společném jmění manželů, je třeba doručit usnesení o nařízení exekuce manželu povinného.

5 21Co 10/2003 21Co 10/2003-39 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Š.P. a soudců JUDr. J.P. a JUDr. M.K. ve věci oprávněného JUDr. F.M., advokáta se sídlem v B., Š. čp. xx, správce konkurzní podstaty úpadce R.z., spořitelní a úvěrní družstvo se sídlem M.B., nám. ČSA čp. 43, IČO xxx, proti povinné Z.K., bytem H.K., P. čp. xx, zastoupené JUDr. J. Š. – S. H.K., K.H.M. čp. xx, za účasti manžela povinné Ing. F.K., bytem H.K., P. čp. xx, zastoupeného Mgr. E.P., advokátem se sídlem v H.K., V.N.. čp. xx, o nařízení exekuce a k úhradě nákladů exekuce, o odvolání manžela povinné proti usnesení Okresního soudu v H.K. ze dne 4.1.2002, čj. Nc 8349/2001-11, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se m ě n í v části, v níž byla nařízena exekuce vykonatelného notářského zápisu č. N 331/99, NZ 292/99, sepsaného notářem JUDr. M.M. se sídlem v T., K. nám. čp. xx dne 21.6.1999, k vymožení smluvní pokuty tak, že návrh oprávněné na nařízení exekuce k vymožení smluvní pokuty ve výši 36 % p.a. z dlužné jistiny 2,392.162,-- Kč a úroků ke dni zahájení exekučního řízení ve výši 694.631,37 Kč a smluvní pokuty ve výši 36 % p.a. z dlužné jistiny a úroků ode dne zahájení exekučního řízení do zaplacení, se z a m í t á . II. Jinak se usnesení okresního soudu p o t v r z u j e . O d ů v o d n ě n í : Okresní soud shora citovaným usnesením nařídil podle ust. § 44 odst. 2 zák. č. 120/2001 Sb. (dále jen exekuční řád) exekuci vykonatelného Notářského zápisu č. N 331/99, NZ 292/99, sepsaného notářem JUDr. M.M. se sídlem v T., K. nám. čp. xx dne 21.6.1999 k vymožení povinnosti na peněžité plnění ve výši 2,392.162,-- Kč, dlužný úrok ve výši 21,2 % p.a. z částky 2,392.162,-- Kč od 20.2.2000 do 24.7.2001 ve výši 631.511,79 Kč, smluvní pokuty ve výši 36 % p.a. z dlužné jistiny a úroků ke dni zahájení exekučního řízení ve výši 694.631,37 Kč a smluvní pokuty ve výši 36 % p.a. z dlužné jistiny a úroků ode dne zahájení exekučního řízení do zaplacení a k úhradě nákladů exekuce. Provedením exekuce pověřil JUDr. M.U.,, soudního exekutora Exekutorského úřadu P. 9, se sídlem P. 5, P. čp. xx. Proti tomuto usnesení podal včas odvolání manžel povinné. Uvedl, že podle exekučních příkazů mají být exekucí postiženy movité věci a nemovitosti ve společném jmění manželů. Zdůraznil, že jako manžel povinné je dle § 36 odst. 2 exekučního řádu účastníkem exekučního řízení, s nímž má být jednáno od okamžiku zahájení exekučního řízení a má mu být také doručováno. Odkazoval na ust. § 38 exekučního řádu, podle něhož označení účastníků řízení je nezbytnou náležitostí návrhu a neobsahuje-li návrh toto označení, musí být exekuční řízení zastaveno. Jako účastník řízení měl být také uveden v usnesení o nařízení exekuce a v exekučních příkazech. Namítal, že mu tímto postupem byla odňata možnost jednat před soudem a řízení je tak postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dále namítal, že výkon rozhodnutí je veden i pro pohledávky, k nimž oprávněný nemá exekuční titul. Poukazoval na čl. 7 Notářského zápisu, v němž povinná svolila k přímé vykonatelnosti notářského zápisu pouze, co do povinnosti zaplatit věřiteli pohledávku z úvěru ve výši jistiny a příslušenství. Zdůraznil, že exekuce je v rozporu s tím vedena i pro pohledávku tvořenou smluvní pokutou. S odkazem na ust. § 121 odst. 3 o.s.ř. připomenul, že smluvní pokuta není příslušenstvím pohledávky. Rovněž namítal, že exekuce je vedena v rozporu s čl. 4 smlouvy o úvěru, v němž si smluvní strany výslovně ujednaly, jakým způsobem se může věřitel v případě prodlení dlužníka uspokojit. Zdůraznil, že v uvedeném článku jsou taxativně vypočteny způsoby, jakými se věřitel může domáhat uspokojení. Exekuce prováděná na jiný, než vymezený majetek, je podle jeho názoru nepřípustná. Uvedl, že bez článku 4 by povinná smlouvu nikdy neuzavřela a pokud by snad toto ujednání mělo být neplatné, pak musí být za neplatnou považována celá smlouva a v takovém případě by zcela chyběl exekuční titul. Požadoval, aby bylo napadené usnesení změněno a návrh na nařízení exekuce byl zamítnut. Oprávněný zdůraznil, že manžel povinné je účastníkem řízení výlučně v případě, jsou-li exekucí postiženy věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty patřící do společného jmění manželů. Uvedl, že soud při vydání usnesení o nařízení exekuce neoznačuje způsob provedení exekuce. K tomu je zákonem povolán exekutor. Zdůraznil, že až v okamžiku vydání exekučního příkazu je známa skutečnost, zda exekuce postihne majetek ve společném jmění manželů či nikoli a až tímto okamžikem se manžel povinné stává účastníkem řízení. Proti exekučnímu příkazu však není přípustný opravný prostředek. Dovozoval, že manželu povinné nesvědčí právo odvolání proti usnesení o nařízení exekuce, když v této fázi exekučního řízení nebyl účastníkem řízení. Požadoval, aby bylo odvolání manžela povinné odmítnuto. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a k tomu oprávněnou osobou (viz odůvodnění níže), odvolání projednal. Z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání manžela povinné je zčásti důvodné. Předně je třeba uvést, že po vydání napadeného usnesení byl na původní oprávněnou R.z., spořitelní a úvěrní družstvo, se sídlem v M.B.,prohlášen konkurs. Stalo se tak usnesením Krajského soudu v B. ze dne 17.5.2002, č.j. 44K 6/2000-352, přičemž správcem konkurzní podstaty byl ustanoven JUDr. F.M. Prohlášením konkursu přešlo právo nakládat s majetkem podstaty na správce konkurzní podstaty (§ 14 odst. 1 písm. a/ zák. č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů) a ten se tak stal účastníkem řízení na straně oprávněného. Manžel povinné předně v odvolání vytýkal okresnímu soudu, že s ním od okamžiku zahájení řízení nejednal jako s účastníkem řízení a dokonce nevedl oprávněného v tomto směru k doplnění návrhu na nařízení exekuce. Podle ust. § 36 odst. 1 a 2 exekučního řádu účastníky exekučního řízení jsou oprávněný a povinný. Jsou-li exekucí postiženy věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty patřící do společného jmění manželů, je účastníkem exekučního řízení, pokud jde o tyto věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, i manžel povinného. Z uvedeného vyplývá, že manžel povinného se stává účastníkem řízení, až ve chvíli, kdy jsou exekucí postihovány věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které náleží do společného jmění manželů. Nikoli tedy od počátku řízení, ale až po vztažení výkonu rozhodnutí na tento majetek. K vymezení, jaký majetek bude postižen exekucí, dochází až exekučním příkazem, který vydává exekutor (§ 47 odst. 1 exekučního řádu) a není proti němu přípustný opravný prostředek (§ 47 odst. 3 exekučního řádu). Až v tomto okamžiku, kdy již je zřejmé, že exekucí bude postižen majetek ve společném jmění manželů, je na místě, aby bylo usnesení o nařízení exekuce doručeno také manželu povinného. Není proto nutné před nařízením exekuce zjišťovat, zda má povinný manžela a uvádět ho do záhlaví usnesení o nařízení exekuce. Takto bylo postupováno i v tomto případě a řízení před vydáním usnesení o nařízení exekuce tudíž netrpí žádnou procesní vadou. Proti usnesení o nařízení exekuce má manžel povinného právo odvolání stejně jako ostatní účastníci řízení (§ 44 odst. 10 exekučního řádu). Podkladem pro exekuci je v souzené věci Notářský zápis o smlouvě o úvěru, sepsaný dne 21.6.1999, v němž povinná v článku sedmém svolila k přímé vykonatelnosti notářského zápisu. Ten je tedy v souladu s ust. § 40 odst. 1 písm. d/ exekučního řádu exekučním titulem. Povinná dala svolení k tomu, aby notářský zápis byl vykonatelný, avšak jen pokud jde o věřitelovu pohledávku z úvěru ve výši jistiny a příslušenství. Úvěr byl podle smlouvy poskytnut v částce 2,500.000,-- Kč (jistina) a byly sjednány úroky ve výši 21,2 % ročně. Podle ust. § 121 odst. 3 obč. zák. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Úroky sjednané účastníky ve smlouvě o úvěru jsou příslušenstvím pohledávky ze smlouvy o úvěru a pro ty je podle výslovného ujednání v čl. 7 notářský zápis přímo vykonatelný. Z obsahu smlouvy však nevyplývá, že by povinná dala výslovné svolení k vykonatelnosti notářského zápisu též ohledně sjednané smluvní pokuty. Smluvní pokutu přitom nelze zahrnout do příslušenství, jak vyplývá ze shora citovaného ustanovení § 121 odst. 3 obč. zák. Z toho vyplývá, že pro pohledávku, představující smluvní pokutu, oprávněný dosud nepředložil exekuční titul a bez exekučního titulu nemůže být exekuce nařízena. Proto pokud byla napadeným usnesením nařízena exekuce pro vymožení smluvní pokuty, odvolací soud v tomto rozsahu dle § 220 odst. 1 o.s.ř. napadené usnesení okresního soudu změnil a návrh na nařízení exekuce pro vymožení smluvní pokuty zamítl. Manžel povinné se dále dovolával článku 4 smlouvy o úvěru a namítal, že exekuce je vedena v rozporu s tímto ustanovením, když v uvedeném ustanovení si strany ujednaly, jakým způsobem se může věřitel v případě prodlení dlužníka uspokojit. Tvrdil, že pokud je exekuce prováděna na jiný, než taxativně vymezený majetek, je nepřípustná. Podle čl. 4 smlouvy o úvěru si účastníci smlouvy výslovně ujednali, že v případě prodlení dlužníka se splácením úvěru, úroků či smluvních pokut je věřitel oprávněn uspokojit svou pohledávku z titulu vlastníka směnky vlastní, vystavené dlužníkem, včetně prodeje směnky třetím osobám, případně vymáhání soudní cestou, nebo prodejem nemovitosti na základě kupní smlouvy č. IÚ0019/99 nebo realizací zástavního práva na základě zástavní smlouvy č. IÚ0019/99. Z citovaného ustanovení vyplývá, že účastníci smlouvy se dohodli, jakými způsoby se může v případě prodlení dlužníka (povinné) věřitel (oprávněný) uspokojit. To však neznamená, že tím vyloučili další možné způsoby uspokojení pohledávky věřitele. Z uvedeného ustanovení smlouvy žádný zákaz určitého způsobu uspokojení pohledávky nevyplývá, ani tedy zákaz uspokojení pohledávky věřitele v rámci exekuce prodejem nemovitostí a movitých věcí povinné. Předestřená námitka manžela povinné je tudíž bez právního významu pro posouzení správnosti nařízení exekuce v této věci. S ohledem na shora uvedené odvolací soud vyjma části výroku o nařízení exekuce k vymožení smluvní pokuty (který byl, jak výše uvedeno, změněn) usnesení okresního soudu v souladu s ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání. Dovolání je přípustné jen v případech a za podmínek upravených v části čtvrté hlavě třetí občanského soudního řádu. Lze je podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí u Okresního soudu v J. Rozhodoval by o něm Nejvyšší soud ČR se sídlem v Brně. V HK dne 30. ledna 2003 Předsedkyně senátu: