I. Příkaz k úhradě nákladů exekuce ztrácí své opodstatnění, byla-li exekuce zastavena. II. Je-li exekuce zastavena, rozhoduje o nákladech exekučního řízení soud.

U s n e s e n í Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. V. a soudců JUDr. J. Ch., Ph.D. a Mgr. J. D. ve věci exekuce oprávněné P. r. 20 O. s. ch. České republiky R. a.s. N., se sídlem v N., Č. B. 338, proti povinné O. N., bytem P., V. J. 194, k vymožení pohledávky 247.372,60 Kč s přísl., o odvolání JUDr. K. S., exekutora se sídlem v N., M. nám. 1293 proti usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 3.12.2002, č.j. 21Nc 7530/2002-11, t a k t o : Usnesení okresního soudu se v napadeném výroku pod bodem II z r u š u j e a věc se v tomto rozsahu v r a c í okresnímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Shora uvedeným usnesením okresní soud zastavil exekuci nařízenou usnesením téhož soudu ze dne 27.2.2002 č.j. 21Nc 7530/2002-4 (výrok pod bodem I). Současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok pod bodem II). Okresní soud neshledal důvod zavázat k úhradě nákladů exekuce oprávněného, jak mu to umožňuje ustanovení § 89 exekučního řádu, když oprávněný zastavení výkonu rozhodnutí nezavinil. Vzal v úvahu i to, že zastavením výkonu rozhodnutí účastníkům exekuce náklady nevznikly. Proti usnesení, a to do výroku o nákladech řízení, podal exekutor odvolání. Nesouhlasil s tím, že oprávněný nebyl zavázán hradit mu náklady exekuce. Namítal, že vůči povinné jsou náklady exekuce nevymožitelné a nebyl-li k jejich úhradě zavázán oprávněný, zůstane jeho činnost neuhrazena a jeho výdaje nepokryty. Domáhal se, aby odvolací soud změnil usnesení okresního soudu ve výroku o nákladech řízení a zavázal oprávněného nahradit náklady exekuce. Odvolání je opodstatněné. Odvolací soud si je vědom obtížnosti výkladu některých ustanovení exekučního řádu. Navíc se rozhodovací činnost soudů při výkladu exekučního řádu teprve vyvíjí a nelze tedy vyloučit, že v budoucnu doznají již vyslovené právní názory ještě i změny. Nicméně přesto je zapotřebí i pro tuto souzenou věc určitá výkladová pravidla přijmout. Ta jsou následující. Odvolací soud je jiného názoru na účinky příkazu exekutora k úhradě nákladů exekuce, než jaký zaujal okresní soud. Podle názoru odvolacího soudu ztrácí příkaz exekutora k úhradě nákladů exekuce své opodstatnění v těch případech, kdy je zřejmé, že exekuce nebude provedena. Lze to dovodit z ust. § 51 písm. b/ exekučního řádu podle kterého, jestliže soud zastavil exekuci, zaniká pověření exekutora k provedení exekuce. Právě o takovou situaci jde v souzené věci. Exekuce byla rozhodnutím soudu prvého stupně pravomocně zastavena a exekutor již nemůže činit žádné úkony směřující k provedení exekuce tedy ani ty, jimiž by postihl majetek povinné pro náklady exekučního řízení. O povinnosti hradit náklady exekuce a náklady oprávněného včetně určení výše těchto nákladů musí tedy rozhodnout soud v souvislosti s vydáním rozhodnutí o zastavení exekuce. Jeho rozhodnutí o nákladech se stává exekučním titulem do budoucna. Okresní soud tak sice nakonec i přes odlišné úvahy rozhodl. Rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů exekuce. Ani tento závěr ale odvolací soud nesdílí. K náhradě nákladů exekuce, jakož i k náhradě nákladů oprávněného je v exekučním řízení zásadně zavázána povinná (srovnej ust. § 44 odst. 6 písm. e/ exekučního řádu). Je jedno, že povinná nyní žádný majetek nemá. Nelze vyloučit, že v budoucnu nějaký majetek získá. Soud ale může rozhodnout i tak, že uloží oprávněnému, aby nahradil náklady exekuce. Navíc oprávněný je povinen složit v exekučním řízení přiměřenou zálohu na náklady exekuce (viz. ust. § 55 odst. 2 exekučního řádu). Exekutor je oprávněn složenou zálohu čerpat na stanovený účel. Takto vyčerpaná záloha pak již představuje náklady oprávněného. To vše je zapotřebí při rozhodování soudu o tom, kdo z účastníků a jaké náklady bude hradit, vzít v úvahu. Odvolací soud o tom nemá ve spisu v důsledku odlišných názorů okresního soudu žádné podklady. Proto nemohl učinit nic jiného, než usnesení okresního soudu v napadeném výroku o nákladech řízení zrušit a věc vrátit okresnímu soudu k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1 o.s.ř.). V dalším řízení bude okresní soud vycházet ze shora uvedeného názoru. Zjistí výši nákladů exekuce a výši nákladů oprávněného a rozhodne o povinnosti k jejich úhradě. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání ani dovolání.