Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSHK:2003:26.CO.268.2003.1
Datum rozhodnutí25.11.2003
SoudKSHK
Spisová značka26 Co 268/2003
Zdrojnsoud.cz
Typ rozhodnutíUsnesení
KategorieB
HesloPodílové spoluvlastnictví

Právní věta

Je-li v katastru nemovitostí zapsáno více spoluvlastníků a směřuje-li proti nim žaloba o určení pouze podílu vlastnického práva žalobce, je nutno určit podíly vlastnického práva všech ostatních spoluvlastníků.

Odůvodnění

7 26Co 268/2003 U s n e s e n í Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. D. M. a soudců JUDr. A. S. a Mgr. Ing. B. N. ve věci žalobců a) A. H., narozené xxx, bytem H. K., Ch. ulice 1055, a b) Ing. J. S., narozeného xxx, bytem T. p. O., T. 790, obou zastoupených JUDr. H. P., advokátkou se sídlem v T., S. n. 47, proti žalovaným 1) M. Č., narozené xxx, bytem T. čp. 14, zastoupené obecnou zmocněnkyní M. K., nar. xxx, bytem T. 14, 2) J. B., narozené xxx, bytem v P. 3, P. 3, zastoupené JUDr. PhDr. O. Ch., advokátem se sídlem v P., N. 25, 3) J. S., narozenému xxx, bytem P. 9, L., B. 392, 4) B. W., narozené xxx, bytem P. 6, Ř., Č. 472/73, zastoupené JUDr. H. E., advokátem se sídlem v T., H. 13, 5) M. D. K. n. L., 6) F. B., narozenému xxx, bytem P. 5 – Smíchov, H. 76, zastoupenému JUDr. PhDr. O. Ch., advokátem se sídlem v P., N. 25 a 7) J. M., narozené xxx, bytem P. 5 – S., J. nábř. 85, zastoupené JUDr. PhDr. O. Ch., advokátem se sídlem v P., N. 25, o určení vlastnictví, k odvolání žalobců a žalovaných 2), 3), 4), 6), 7), proti rozsudku Okresního soudu v T. ze dne 23.5.2003, č.j. 6C 297/2000-260, t a k t o : Rozsudek okresního soudu se z r u š u j e a věc se mu v r a c í k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným rozsudkem okresní soud určil, že nemovitosti, které ve výroku I specifikoval, jsou ve spoluvlastnictví žalobkyně A. H. jednou čtvrtinou a žalobce Ing. J. S. jednou dvanáctinou celku. Žalobu, jíž se žalobci domáhali určení, že stejné nemovitosti jsou také ve spoluvlastnictví žalovaných M. Č. jednou čtvrtinou, J. B. jednou čtvrtinou, J. S. jednou dvanáctinou a B. W. jednou dvanáctinou, zamítl (výrok II.). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení ( výrok III). Okresní soud vzal za prokázáno, že žalobci a žalovaní 1), 2), 3) a 4) byli podílovými spoluvlastníky nemovitostí zapsaných u Katastrálního úřadu v T. na listu vlastnictví č. 408 pro obec a katastrální území L., listu vlastnictví č. 406 pro obec a katastrální území D. a na listu vlastnictví č. 232 pro obec a katastrální území B. P. tak, jak jsou tyto nemovitosti uvedeny ve výroku rozsudku. Žalobkyni a) přitom svědčila jedna čtvrtina k celku, žalobci b) jedna dvanáctina k celku, žalované 1) jedna čtvrtina z celku, žalované 2) jedna čtvrtina z celku, žalovanému 3) jedna dvanáctina z celku a žalované 4) jedna dvanáctina z celku. Dne 15.7.1997 uzavřeli žalobci a žalovaní 1), 2), 3) a 4) dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. V této smlouvě v článku V. si žalobkyně a) vymínila právo odstoupit od dohody v případě, že J. B., J. S. a B. W. do 15.8.1997 nevezmou zpět žaloby u Okresního soudu v H. K. vedené pod sp.zn. 9C 125/95, 9C 96/96 a 9C 79/96. Vklad práva na základě této dohody byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu v T. s právními účinky vkladu dnem 17.7.1997. Následně byla část nemovitostí převedena na žalované 5), 6) a 7). Téhož dne, tj. dne 15.7.1997, byla mezi žalobci a žalovaným 1), 2), 3), 4) uzavřena dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovitostí zapsaných u Katastrálního úřadu v Ch. na listě vlastnictví č. 60, resp. 343 pro obec a katastrální území J. Dohoda byla uzavřena jako samostatná smlouva. Nemovitosti nacházející se v katastrálním území J. přešly do výlučného vlastnictví žalované a) s tím, že spoluvlastnické podíly ostatních žalovaných budou vypořádány nemovitostmi nacházejícími se v katastrálním území L., D. a B. P. Okresní soud dále zjistil, že paní J. B. nevzala zpět žalobu, na základě které bylo u Okresního soudu v H. K. vedeno řízení pod sp.zn. 9C 125/95. Žalobkyně a) přípisem ze dne 8.10.1997 od dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví z 15.7.1997, která se týkala nemovitostí nacházejících se v katastrálním území L., D. a B. P., odstoupila. Odstoupení bylo doručeno ostatním účastníkům smlouvy 10.10.1997. Okresní soud nejprve posuzoval otázku existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Dospěl k závěru, že žalobci prokázali naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva po odstoupení od smlouvy, když pouze na základě takového určení mohou docílit změny zápisu v katastru nemovitostí. Odstoupením od smlouvy pouze žalobkyní a) došlo k jejímu zrušení v celém rozsahu od počátku a žalobce b) je tak aktivně legitimován ve vztahu k určení svého spoluvlastnického podílu. Tento naléhavý právní zájem však existuje pouze ve vztahu k určení vlastnického práva, resp. jeho podílu pro oba žalobce. Ti naopak nemohou mít naléhavý právní zájem na určení velikosti spoluvlastnických podílů ostatních spoluvlastníků, neboť takové určení nemá vliv na rozsah jejich práv. Okresní soud dále uvedl, že možnost odstoupení od dohody byla mezi účastníky dohodnuta v souladu s ustanovením § 48 obč. zák. a odstoupila-li žalobkyně a) od smlouvy, učinila tak právem, neboť ke splnění povinnosti nedošlo. Na tomto závěru dle okresního soudu nemůže nic změnit ani ta skutečnost, že dva žalovaní v souladu s dohodou vzali žaloby, které podali u Okresního soudu v H. K., zpět, a ani skutečnost, že mezi žalobci a žalovanými 1), 2), 3), 4) byla uzavřena další dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ve vztahu k nemovitostem v katastrálním území J. O nákladech řízení rozhodl okresní soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Proti rozsudku, avšak pouze do výroku II podali odvolání žalobci. Žalovaní 2), 3), 4), 6), 7) napadli odvoláním výrok I. Žalobci namítli, že zamítnutím části žaloby nastala situace, kdy nemohou docílit jednoznačného zápisu podílového spoluvlastnictví ke sporným nemovitostem. Katastrální úřad nemůže zapsat jejich podílové vlastnictví nesporně, neboť většina sporných nemovitostí je v podílovém spoluvlastnictví více osob a není patrno, na úkor které z nich má být vlastnictví žalobců zapsáno. Navrhli, aby jejich žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno. Žalovaní 2), 6), 7) v odvolání namítli, že žalobci nemohou mít právní zájem na určení pouze svého spoluvlastnického podílu, neboť na základě výroku I. nemohou být jednoznačně jako spoluvlastníci zapsáni v katastru nemovitostí. Na základě výroku I. přezkoumávaného rozsudku může dojít pouze k duplicitnímu zápisu vlastnictví žalobců a v takovém případě nemohou mít právní zájem na žádaném určení. Navrhli proto, aby rozsudek okresního soudu byl ve výroku I. změněn tak, že žaloba bude zamítnuta. Žalovaná 4) v odvolání poukázala na nespravedlivost vzniklého stavu, neboť nebyla zpochybněna druhá smlouva uzavřená 15.7.1997. Ona svoji povinnost vzít žalobu o finančním plnění splnila a splnění povinnosti ostatních žalovaných nemohla ovlivnit. Šlo tedy o plnění nemožné a ve výroku V. dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví považuje proto smlouvu za neplatnou se zřetelem k ustanovení § 37 odst. 2 a § 39 obč. zák. Smlouva o vypořádání dávala právo na odstoupení pouze jedné smluvní straně a jde tedy o ujednání v rozporu s dobrými mravy, navíc jde o plnění od počátku fyzicky nemožné. Navrhla, aby rozsudek okresního soudu byl změněn tak, že žaloba bude zcela zamítnuta. Žalovaný 3) v odvolání poukazoval na nespravedlivost a nelogičnost rozhodnutí v návaznosti na další smlouvu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Poukazoval na náklady, které účastníci vynaložili v souvislosti s uzavřením těchto dohod dne 15.7.1997. Dále namítl, že získaný majetek zhodnotil a jeho navrácením žalobcům dojde k jejich obohacení. Měl za to, že pokud žalobkyně přijala zčásti plnění, a to zpětvzetí žalob tak, jak byly podány u Okresního soudu v Hradci Králové, nemůže od smlouvy odstoupit. I on navrhl, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Odvolací soud doplnil dokazování, a to přečtením listiny – dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem nacházejících se v katastrálním území J. ze dne 15.7.1997. Z této smlouvy mimo jiné zjistil, že bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví a vypořádávány nemovitosti žalobců a) a b) a žalovaných 1), 2), 3) 4) s tím, že spoluvlastnické podíly sourozenců pana J. S. a paní B. W. budou vypořádány nemovitostmi v obci a katastrálním území L., D. a B. P. v okrese T. Dále byly k důkazu přečteny listy vlastnictví č. 418, 439, 345, 438, 384, 406 a 224 tak, jak jsou založeny v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v T. a byly založeny ve spise na č.l. 36 až 53. Závěr o skutkovém stavu tak doznal změny. Zejména bylo zjištěno, že většina sporných nemovitostí je i v současné době v podílovém spoluvlastnictví více osob. Pouze část sporných nemovitostí byla prodána žalovanému 5), a ten je v katastru nemovitostí zapsán jako jejich výlučný vlastník. Dále bylo zjištěno, že žalobci a žalovaní 1) až 4) byli podílovými spoluvlastníky pozemků, které se nacházely také v katastrálním území J. Dohodou ze dne 15.7.1997 bylo podílové spoluvlastnictví k těmto pozemkům zrušeno s tím, že výlučným vlastníkem těchto pozemků se stává pouze žalobkyně a). V této dohodě nebyl stanoven žádný vypořádací podíl a bylo pouze dohodnuto, že spoluvlastnické podíly dosavadních spoluvlastníků budou vypořádány nemovitostmi v obci a katastrálním území L., D. a B.P. Lze tak uzavřít, že žalobci a žalovaní 1) až 4) byli podílovými spoluvlastníky velkého množství pozemků. Ohledně těchto pozemků uzavřeli dvě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, obě dne 15.7.1997. Podílové spoluvlastnictví zrušené v té které smlouvě, bylo vypořádáno ve smlouvě druhé a to nikoli finančním plněním, ale převzetím spoluvlastnických podílů, event. výlučného vlastnictví jiných nemovitostí. Okresní soud při svém skutkovém zjištění dospěl k závěru, že právní zájem na žádaném určení je dán pouze v části žaloby. Odvolací soud se s tímto závěrem neztotožnil. Je totiž nutno učinit závěr, dle kterého je-li v katastru nemovitostí zapsáno více spoluvlastníků a směřuje-li proti nim žaloba o určení pouze podílu vlastnického práva pro žalobce, je nutno určit podíly vlastnického práva všech ostatních spoluvlastníků tak, aby katastrální úřad neměl pochyb o tom, na úkor kterého z žalovaných spoluvlastníků a v jakém rozsahu má zapsat vlastnictví pro úspěšného žalobce. Tento právní závěr byl ostatně v souzené věci podpořen zprávou katastrálního úřadu (č.l. 291). Dospěl-li proto okresní soud k závěru, že žalobci nemají právní zájem na určení velikosti podílu žalovaných 1), 2), 3) a 4), není jeho závěr správný. Zamítl-li tuto část žaloby, nemůže být se zřetelem k výše uvedenému, správný ani jeho závěr o existenci právního zájmu pouze v té části žaloby, kde žalobci žádali určení velikosti svých spoluvlastnických podílů. To proto, že na podkladě výroku I. přezkou-mávaného rozsudku by žalobci dosáhli pouze tzv. duplicitního zápisu svého vlastnictví a tento soudní výrok by nebyl způsobilý nesporně a bez dalšího postihnout hmotným právem vymezený vztah spoluvlastnictví ke sporným nemovitostem. Právní zájem na žádaném určení je dán také proto, že okruh spoluvlastníků má být určen pouze mezi žalobci a) a b) a žalovanými 1) až 4) (z vlastnictví tak mají být fakticky vyloučeni žalovaní 5), 6) a 7)). Spoluvlastník nemovitosti má právní zájem na určení okruhu spoluvlastníků. Pouze tak je totiž schopen platně a účinně realizovat všechna svá práva daná tou skutečností, že není výlučným vlastníkem. Nelze proto než dospět k závěru, že právní zájem na žádaném určení je dán v rozsahu celé žaloby. Byla-li žaloba zčásti zamítnuta pro nedostatek naléhavého právního zájmu a soud 1. stupně se po věcné stránce uplatněným nárokem nezabýval, nemůže tak učinit soud odvolací. A to zejména proto, že soud prvého stupně dosud nehodnotil otázku nabytí vlastnictví k části nemovitostem žalovanými 5), 6) a 7). Okresní soud svůj právní zájem o určení spoluvlastnických podílů žalobců opřel ve věci samé o ustanovení § 48 odst. 1, 2, obč. zák. Interpretací ustanovení § 457 obč. zák. se nezabýval. Ujednání o možném odstoupení od smlouvy ve prospěch žalobkyně a) odvolací soud ve shodě s okresním soudem považuje za platné smluvní ujednání, které bylo žalobkyní a) také účinně a platně realizováno. Podle § 48 odst. 1 obč. zák. si mohou účastníci smlouvy možnost odstoupení od smlouvy dohodnout. Na platnosti takového ujednání nemění nic to, že toto právo bylo založeno jednostranně pouze pro žalobkyni a). Byla-li žalobkyně a) ochotna přistoupit na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví pouze tehdy, jestliže žalovaní 2), 3) a 4) vezmou zpět žalobu, kterou po ní žádali finanční plnění právě z titulu spoluvlastnictví, bylo na žalovaných, zda za této situace smlouvu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uzavřou. Rozhodli-li se tak učinit, jsou svým projevem vůle vázáni (§ 493 obč. zák.) a netvrdí-li se jiné skutečnosti, není možno dospět k závěru, že v této části je ujednání účastníků neplatné. Také samotný právní úkon odstoupení od smlouvy je jasným a určitým úkonem, který byl všem dalším spoluvlastníkům řádně doručen. Došlo-li odstoupením od smlouvy k jejímu zrušení, je nutno vycházet z ustanovení § 457 obč. zák. Toto ustanovení ukládá každému z účastníků neplatné nebo zrušené smlouvy vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Tam, kde z neplatné smlouvy plnily obě smluvní strany, jde o závazek synallagmatický, tedy vzájemně podmíněný. Okresní soud se však otázkou, zda v souzené věci nejde o vzájemnou restituční povinnost smluvních stran, nezabýval. K odvolací námitce žalovaného 3) je nutno dodat, že ustanovení § 497 obč. zák., kde kterého kdo smlouvu splní alespoň zčásti nebo přijme třeba jen částečné plnění, nemůže již od smlouvy odstoupit, dopadá pouze na ty případy, kdy si subjekt smlouvy vyhradí odstoupení od smlouvy a pro tento případ si zároveň sjedná odstupné. Tak tomu v souzené věci nebylo. Ani s právním závěrem žalované 4), dle kterého bylo předmětem plnění bodu V. smlouvy ze dne 15.7.1997 nemožné plnění a jde proto o ujednání absolutně neplatné, se odvolací soud neztotožnil. Předmět plnění – zpětvzetí žaloby byl od počátku uskutečnitelný, když je nerozhodné, že tak úspěšně mohl učinit v každé jednotlivé věci pouze ten z žalovaných, který v řízení vedeném u Okresního soudu v H. K. byl žalobcem. Se zřetelem k výše uvedeným závěrům odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1, 2 o.s.ř.). V něm bude soud prvého stupně vázán právním závěrem odvolacího soudu, dle kterého na žádaném určení je v plném rozsahu žaloby dán právní zájem. Zjistí, kdy přesně a jakým způsobem nabyli vlastnictví k části nemovitostem žalovaní 5), 6) a 7) a posoudí, zda se zřetelem k odstoupení od smlouvy o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mohlo na straně žalovaných 5), 6) a 7) dojít k platnému nabytí vlastnictví a jaký dopad v takovém případě odstoupení od smlouvy ve vztahu k těmto žalovaným má. Při posouzení nároku bude důsledně vycházet z ustanovení § 457 obč. zák. Domáhají-li se totiž žalobci určení svého spoluvlastnického podílu, fakticky se tak domáhají navrácení plnění ze zrušené smlouvy. Okresní soud proto bude muset zhodnotit, zda dohody o vypořádání a zrušení podílového spoluvlastnictví, byť uzavřené na dvou různých listinách, nejsou svým obsahem jedním právním úkonem a zda je dána aktivní legitimace žalobců a) a b), tj. zda v souzené věci nejde o závazek synallagmatický, tj. že došlo k vzájemnému plnění a je nutno žalovat o vzájemné vrácení plnění. Bude-li mít za to, že je tomu tak, v tomto smyslu žalobce poučí (§ 5 o.s.ř.), neboť v takovém případě by nemohl být návrh vzhledem k jeho podmíněnosti úspěšný. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Hradci Králové dne 25. listopadu 2003

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky