Exekutor pověřený provedením exekuce je oprávněn podat jménem oprávněného návrh na zřízení soudcovského zástavního práva i v době, kdy usnesení o nařízení exekuce ještě nenabylo právní moci.

17Co 314/2003 U s n e s e n í Krajský soud v H. K. rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. J. Č. a soudců JUDr. Z. J. a Mgr. T. Š. ve věci exekuce oprávněného R. K. S. a.s. se sídlem v xxx, IČ: xxx, zastoupeného JUDr. H. K., advokátkou se sídlem v P., proti povinnému M. Č., nar. xxx, bytem v xxx, o návrhu JUDr. J, P., soudního exekutora se sídlem Exekutorského úřadu v xxx, na zřízení soudcovského zástavního práva pro 21.908,80 Kč s příslušenstvím, k odvolání exekutora proti usnesení Okresního soudu v H. B. ze dne 25. dubna 2003, č.j. 26E 224/2003-18, t a k t o : Usnesení okresního soudu se z r u š u j e a věc se v r a c í okresnímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : V záhlaví citovaným usnesením okresní soud zamítl návrh exekutora na zřízení soudcovského zástavního práva k spoluvlastnickému podílu povinného 4/10 na nemovitostech zapsaných v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu v xxx na listu vlastnictví č. 150 pro obec xxxx katastrální území xxx (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Své zamítavé rozhodnutí odůvodnil následovně. Exekutor navrhl zřízení soudcovského zástavního práva ke spoluvlastnickému podílu povinného na nemovitostech s tím, že byl usnesením Okresního soudu v S. ze 16.10.2002, č.j. 17Nc 2476/2002-10, pověřen provedením exekuce oprávněného proti povinnému podle exekučního titulu – rozsudku Okresního soudu v S.ze 3.8.2001, č.j. 20C 13/2001-33. Usnesení o pověření provedením exekuce nebylo pravomocné. Podle § 66 odst. 6 exekučního řádu je exekutor pověřený provedením exekuce oprávněn podat jménem oprávněného návrh na zřízení soudcovského zástavního práva. Podle § 47 odst. 1 exekučního řádu exekutor poté, co mu bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v tomto zákoně. Podle § 47 odst. 2 věty druhé exekučního řádu podle exekučního příkazu se exekuce provede po právní moci usnesení o nařízení exekuce. Exekuční řád dává exekutorovi zmocnění, aby jménem oprávněného podal návrh k soudu na zřízení zástavního práva, které nemůže zřídit sám. Může-li exekutor provést exekuci podle exekučního příkazu až po právní moci usnesení o nařízení exekuce, může až po právní moci tohoto usnesení učinit úkon, ke kterému je podle § 66 odst. 6 exekučního řádu oprávněn, to je podat návrh na zřízení soudcovského zástavního práva k soudu. Nedostatek právní moci usnesení způsobuje nedostatek oprávnění exekutora k podání návrhu na zřízení soudcovského zástavního práva. Návrh byl podán předčasně někým, kdo k tomu není dosud oprávněn. Okresní soud ho jako podaný tím, kdo k tomu nemá věcnou legitimaci, zamítl. Proti tomu se exekutor odvolal. Namítal, že soudcovské zástavní právo slouží k zajištění nemovitého majetku povinného a podkladem pro jeho zřízení je exekuční titul. Žádné další pravomocné rozhodnutí soudu nevyžaduje ani o.s.ř., ani exekuční řád. Má-li exekutor právo před právní mocí usnesení o nařízení exekuce zajistit majetek povinného např. vydáním exekučního příkazu k prodeji nemovitosti, tak není důvod omezovat možnost podání návrhu na zřízení soudcovského zástavního práva až na dobu po nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce. To i s ohledem na systematiku exekučního řádu, který úpravu o soudcovském zástavním právu zařadil ve stejné hlavě. V ní ani v jiných částech exekuční řád neobsahuje požadavek právní moci usnesení o nařízení exekuce pro tento způsob zajištění majetku povinného. Exekutor navrhl, aby krajský soud usnesení okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Žádné vyjádření k odvolání nebylo podáno. Krajský soud zjistil, že odvolání podala osoba k tomu oprávněná včas (§ 201 a § 204 odst. 1 věta prvá o.s.ř., § 52 odst. 1 exekučního řádu) a že je přípustné (§ 201 a § 202 o.s.ř. a contrario). Přezkoumal usnesení okresního soudu nejen z pohledu uplatněného odvolacího důvodu (§ 205 odst. 2 písm. g/ o.s.ř.), nýbrž i ze všech ostatních, které přicházely v úvahu (§ 212a odst. 1 o.s.ř.). Jednání k tomu nenařizoval (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.). Odvolání je opodstatněné. Okresní soud vycházel při svém rozhodování z právního názoru, že podání návrhu na zřízení soudcovského zástavního práva exekutorem pověřeným provedením exekuce je provedením exekuce. Krajský soud jeho názor nesdílí. Soudcovské zástavní právo na nemovitosti ve smyslu § 338b a násl. o.s.ř. je zvláštním způsobem výkonu rozhodnutí. Zřízením tohoto práva nedochází k postižení majetku povinného. Takto zřízené zástavní právo má jen funkci zajišťovací. Právo oprávněného se neuspokojuje. Exekutor nemůže vydat příkaz k provedení exekuce (zde pro peněžité plnění) zřízením soudcovského zástavního práva, ale jen podat příslušný návrh soudu (§ 47 odst. 1, § 58 odst. 1, § 59 odst. 1, § 66 odst. 1 exekučního řádu). Odkaz okresního soudu na ustan. § 47 odst. 2 exekučního řádu, jehož text ocitoval a podle něhož provést exekuci podle exekučního příkazu je možné až po právní moci usnesení o nařízení exekuce, je proto nepřípadný. Navíc vzhledem k ”jen” zajišťovací funkci soudcovského zástavního práva, kdy k provedení exekuce ve smyslu dosažení uspokojení pohledávky oprávněného nedochází, není podle názoru krajského soudu předpokladem k nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva (ani k podání návrhu exekutorem na jeho zřízení - § 338b odst. 2 o.s.ř.), aby usnesení o nařízení exekuce již bylo v právní moci. Postačí, že usnesení o nařízení exekuce a o pověření exekutora bylo vydáno a exekutorovi doručeno (§ 171 odst. 2 o.s.ř.). Okresní soud při svém rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech vycházel z právního názoru, který krajský soud nesdílí. Splnění ostatních podmínek, za nichž lze toto právo zřídit, nezkoumal. Krajský soud to nemohl učinit jako první. Porušil by tím zásadu dvojinstančnosti řízení. Nezbylo mu, než aby usnesení okresního soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1 věta prvá a § 221 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). V něm okresní soud uváží, jsou-li splněny další předpoklady pro zřízení soudcovského zástavního práva a znovu o návrhu rozhodne. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání ani dovolání. V H.K. dne 8. září 2004