Rozhodne-li soud řízení ve smyslu ustanovení § 118c) OSŘ koncentrovat, musí tomu odpovídající povinnosti uložit všem účastníkům řízení, nikoli jen tomu z nich, jehož chování zavdalo ke koncentraci podnět.

17Co 353/2004 U s n e s e n í Krajský soud v xxx rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. xxx a soudců JUDr. xxx a Mgr. xxx ve věci žalobce xxx, zastoupeného JUDr. xxx, advokátkou, proti žalované xxx, zastoupené JUDr. xxx, advokátem, o zaplacení 250.000,60 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu v xxx z 20. července 2004, č.j. 7C 34/2000-149, t a k t o : Usnesení okresního soudu se z r u š u j e a věc se okresnímu soudu v r a c í k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným usnesením okresní soud žalované uložil, aby všechny rozhodné skutečnosti vylíčila a veškeré důkazy nezbytné k prokázání svých tvrzení označila do 20 dnů od doručení tohoto rozhodnutí s tím, že k později uváděným skutečnostem a předkládaným důkazům nebude přihlíženo. V odůvodnění vyložil, že žalovanou před pořízením znaleckého posudku vyzval k doplnění tvrzení a navržení důkazů, avšak že ona nové skutečnosti, které nebyly znalci známy a zároveň mohly mít vliv na jeho závěry, uvedla až po vypracování posudku. Především tu nově zpochybnila rozsah prací, které měl žalobce provést. Žalobce po seznámení se s tímto jejím přístupem – podle něj záměrným protahováním řízení – navrhl rozhodnout ve smyslu § 118c odst. 1, 2 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že tohoto ustanovení lze použít i v případě, že dochází k průtahům proto, že účastník přes výzvu nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo neoznačil potřebné důkazy, je jeho návrh důvodný. Proti tomuto usnesení se žalovaná odvolala a navrhla “jeho zrušení”. Prohlásila, že za průtahy řízení nemůže, a že jestli se snad s nějakou reakcí opozdila, bylo to jen tím, že má omezenou možnost dostavovat se z bydliště k soudu a není odbornicí ve stavebnictví. Nicméně – pokračovala – žalobce dílo skutečně nedokončil, na stavbě po něm působily ještě jiné osoby, a pokud tedy znalec ocenil dílo v nynějším stavu, postihl i práce žalobcem neprovedené. Ze zápisu, který byl předložen, to vyplývá jednoznačně. A jestliže žalobce tvrdí, že na jeho úkor došlo k obohacení právě ve výši vyčíslené znalcem, je důkazní břemeno o příslušném rozsahu díla na něm. Naopak ona je připravena dokazovat, že práce dokončil někdo jiný než žalobce. Žalobce se k odvolání nevyjádřil. Po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o.s.ř.) a včas (§ 204 odst. 1 věta první o.s.ř.), krajský soud v neveřejném zasedání (§ 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř.) napadené usnesení přezkoumal, a to včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo. Dospěl k následujícím závěrům: Obsah a účel ustanovení § 118c odst. 1 o.s.ř., umožňujícího tzv. koncentraci řízení rozhodnutím soudu, vyložil soud prvního stupně v obecné rovině správně. Výrokem svého rozhodnutí ale zjevně pochybil tím, že povinností vylíčit skutkové okolnosti a navrhnout důkazy v uložené lhůtě zavázal jen žalovanou. To možné není. Z procesního principu rovnosti účastníků (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.) vyplývá, že možnost přednášet rozhodné okolnosti a navrhovat důkazy musí mít všichni účastníci řízení stejnou, a že tedy i všechna případná omezení musí dopadat na všechny účastníky, a to stejným způsobem a v tomtéž rozsahu. Rozhodne-li se tedy soud řízení ve smyslu § 118c o.s.ř. koncentrovat, musí tomu odpovídající povinnosti uložit všem účastníkům řízení, nikoli jen tomu z nich, jehož chování zavdalo ke koncentraci podnět. Výrok napadeného usnesení tedy ustanovení § 118c o.s.ř. neodpovídá. Protože je tak už z tohoto důvodu – bez ohledu na jakékoli další aspekty věci – nelze potvrdit a pochybení okresního soudu napravit změnou jeho rozhodnutí v úvahu nepřichází (nebylo by co z výroku měnit a nadto musí být koncentraci odpovídající povinnost uložena oběma stranám zároveň), nezbylo než přezkoumané rozhodnutí zrušit a vrátit věc okresnímu soudu k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1 věta první, odst. 2 písm. h) o.s.ř.). V jeho průběhu soud prvního stupně především zváží odvolací argumentaci žalované. Dospěje-li k závěru, že z jí uváděných nebo jiných důvodů koncentrace řízení namístě není, nové rozhodnutí o dané otázce nevydá. Rozhodne-li se pro koncentraci opět, učiní tak výrokem odpovídajícím ustanovení § 118c o.s.ř. a v odůvodnění svého rozhodnutí uvede přesně, které výzvě ke splnění povinnosti tvrzení a důkazní žalovaná nevyhověla a proč je tato její pasivita důvodem průtahů. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V xxx dne 20. prosince 2004