Lhůta k zaplacení soudního poplatku nejpozději do konce lhůty k odvolání proti usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (§ 9 odst. 7 věta první SoudP) je zachována, je-li poplatek poukázán soudu prostřednictvím držitele poštovní licence či peněžního ústavu nejpozději poslední den pro podání odvolání.

U s n e s e n í Krajský soud v xxx – pobočka v xxx rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. M. Z. a soudců JUDr. A. P. a JUDr. P. M. ve věci žalobce V. B., bytem xxx, zast. JUDr. K. K., advokátem, proti žalovanému R. P. P., a.s., zast. Ing. J. Š., jako obecným zmocněncem, o zaplacení 136.100,- Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v xxx ze dne 12.1.2004, č.j. 18C 171/2002-89, t a k t o : Usnesení okresního soudu se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Výše označeným usnesením okresní soud vrátil žalovanému soudní poplatek ve výši 5.450,- Kč s odůvodněním, že žalovaný tento poplatek zaplatil, ačkoliv k tomu nebyl povinen. Zaplatil ho totiž až po uplynutí lhůty k podání odvolání proti usnesení Okresního soudu v xxx ze dne 18.11.2003, č.j. 18C 171/2002-82 o zastavení odvolacího řízení, které nabylo právní moci dne 10.12.2003 a poplatková povinnost žalovaného tedy zanikla ve smyslu ust. § 9 odst. 7 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v platném znění. Okresní soudu uzavřel, že lhůta k odvolání proti usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku je svou povahou lhůtou hmotněprávní, a to v kontextu s ust. § 567 odst. 2 obč. z., které upravuje okamžik splnění dluhu, je-li plněn prostřednictvím peněžního ústavu nebo provozovatelem poštovních služeb. Byl-li tedy v projednávané věci posledním dnem lhůty k podání odvolání proti usnesení soudu o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání den 9.12.2003 a žalovaný soudní poplatek sice zaplatil dne 8.12.2003, avšak prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, přičemž na účet soudu byl poplatek připsán až dne 10.12.2003, došlo k zaplacení poplatku až po uplynutí lhůty k odvolání proti usnesení o zastavení řízení a tedy opožděně. Proto soud nemohl postupovat podle § 9 odst. 7 věta první zákona o soudních poplatcích a zrušit usnesení o zastavení odvolacího řízení. Žalovaný v usnesení okresního soudu spatřoval poškození svých procesních práv. Tuto myšlenku blíže zdůvodnil ve včas podaném odvolání proti usnesení okresního soudu. Jeho podstatou byl názor, že lhůta stanovená k zaplacení soudního poplatku v ust. § 9 odst. 7 věta první zákona o soudních poplatcích, se kryje s koncepcí lhůty k podání odvolání a jde tedy o lhůtu procesního charakteru. Proto je možné zaplatit soudní poplatek z odvolání i v poslední den lhůty k odvolání proti usnesení o zastavení řízení o nezaplacení soudního poplatku a to bez ohledu na to, kdy se zaplacení poplatku projeví na účtě příslušného soudu. Jestliže tedy v daném případě žalovaný zaplatil soudní poplatek z odvolání ještě před koncem odvolací lhůty proti usnesení okresního soudu o zastavení řízení, učinil tak včas a soud prvního stupně měl usnesení zrušit. Žalovaný proto navrhuje, aby krajský soud usnesení okresního soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolání je důvodné. Podle ust. § 9 odst. 7 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení. Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost. Ústřední otázka projednávané věci spočívá v objasnění, zda žalovaný zaplatil poplatek nejpozději do konce lhůty k odvolání proti usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku – tedy včas, či nikoliv. Pro správnou odpověď na tuto otázku je ovšem skutečně podstatné, zda uvedená zákonná lhůta je lhůtou charakteru procesněprávního anebo hmotněprávního. Pokud by šlo o lhůtu procesní povahy, pak žalovaný zaplatil poplatek patrně včas (§ 204 odst. 1, § 57 odst. 3 o.s.ř.). Z obsahu spisu je totiž zřejmé, že žalovaný předal finanční prostředky držiteli poštovní licence v předposlední den patnáctidenní lhůty k podání odvolání proti usnesení o zastavení řízení, tj. 8.12.2003 a provozovatel poštovních služeb peníze předal v poslední den lhůty, tj. 9.12.2003, peněžnímu ústavu, u něhož má Okresní soud v xxx zřízen účet (viz. čl. 85 spisu). Pokud by se jednalo naopak o lhůtu povahy hmotněprávní, nešlo by ze strany poplatníka soudního poplatku (odvolatele) o včasné zaplacení soudního poplatku, neboť peněžní ústav převedl složené finanční prostředky do sféry dispozice Okresního soudu v xxx až dne 10.12.2003, tj. připsal je na účet soudu až v době po uplynutí lhůty k odvolání. Dluh by tak byl sice splněn (§ 567 odst. 2 obč. z.), ale opožděně. Krajský soud zaujímá názor, že lhůta k zaplacení soudního poplatku nejpozději do konce lhůty k odvolání proti usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku ve smyslu § 9 odst. 7 věta první zákona o soudních poplatcích, je lhůtou, která má charakter procesněprávní a to proto, že poplatková povinnost, kterou tento zákon ukládá, je spojena s procesní činností soudu. Jinými slovy – skutečnost, že uložení poplatkové povinnosti má opory v předpisu procesního charakteru, vyplývá z toho, že jde o povinnost spojenou s procesními úkony soudu (jednání soudu, projednání odvolání atd.). Z toho ovšem plyne, že plnění, které je podle zákona o soudních poplatcích – jakožto procesního předpisu – poplatník povinen soudu zaplatit, není “dluhem” (dluh existuje a nezaniká v důsledku úkonu soudu), nýbrž právě tou povinností, která je s procesní činností soudu spojena. Při posuzování otázky, kdy byl soudní poplatek zaplacen, tedy nelze vycházet z ustanovení § 567 odst. 2 obč. z. V posléze uvedené souvislosti nutno rovněž zdůraznit, že ani zákon o soudních poplatcích neřeší ve svém ust. § 9 odst. 7 výslovně to, zda se ve lhůtě zaplacený soudní poplatek musí do jejího konce ocitnout v dispoziční sféře (tj. například být připsán na účet) příslušnému soudu, který o poplatkové povinnosti rozhoduje. I proto je nutné zaujmout výklad, který vyhovuje jazykovému vyjádření uvedeného zákonného ustanovení, tj. řešit otázku, zda poplatník zaplatil soudní poplatek ve lhůtě k podání odvolání a tuto lhůtu chápat jako lhůtu procesní. Ustanovení procesního předpisu slouží ostatně k tomu, aby právo bylo průchodné a nelze je vykládat v neprospěch účastníků řízení, neboť smyslem soudního řízení je především odstranit předmět sporu. Protože z výše uvedeného výkladu se podává, že žalovaný zaplatil soudní poplatek z odvolání včas, tj. do konce lhůty k odvolání proti usnesení, kterým okresní soud zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku, krajský soud usnesení okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1, odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). Zároveň shledal, že odvolací důvod podle ust. § 205 odst. 2 písm. g/ o.s.ř. (okresní soudu věc nesprávně právně posoudil), byl v posuzovaném případě naplněn. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání ani dovolání. V P. dne 30. dubna 2004 .