Nepřiznal-li správní orgán účastníku správního řízení náhradu nákladů řízení, nemůže se účastník domoci této náhrady v řízení soudním.

R o z s u d e k Krajský soud v xxx rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. K. K. a soudců JUDr. P. J. a Mgr. M. N. ve věci žalobkyně M. J., proti žalovanému M. M., zastoupenému JUDr. F. K., advokátem, o zaplacení 6.000,- Kč s přísl., k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v xxx ze dne 4.12.2003, č.j. 5C 197/2003-31, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se m ě n í tak, že žaloba, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobkyni 6.000,- Kč, se z a m í t á . II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení před okresním soudem ve výši l.000,- Kč a dále náklady odvolacího řízení ve výši 6.595,- Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalovaného. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným rozsudkem okresní soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6.000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (I) a rozhodl, že je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení l.000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (II) a dále rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek 600,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Náchodě (III). V odůvodnění rozsudku okresní soud dovodil, že žalobkyně se domáhá svého práva na zaplacení nákladů řízení, které jí vznikly v souvislosti s uplatněním a bráněním jejího práva ve správním řízení, ve kterém nebyl žalovaný úspěšný. Nárok žalobkyně ve výši 6.000,- Kč je nárokem na náhradu škody podle § 420 a násl. obč.zák. Porušení povinnosti ze strany žalovaného okresní soud spatřoval v tom, že se neoprávněně domáhal u správního orgánu zařazení pozemků žalobkyně do sítě místních komunikací a tak porušil obecnou právní povinnost stanovenou v § 415 obč.zák. Bráněním svého práva ve správním řízení prostřednictvím advokáta žalobkyni vznikla škoda ve výši 6.000,- Kč spočívající v odměně zastupujícího advokáta. Takto vynaložené náklady za právní zastoupení jsou škodou, za kterou odpovídá žalovaný, a proto okresní soud žalobě vyhověl. Žalovaný v odvolání proti tomuto rozsudku uvedl, že důvody, o které okresní soud opřel svůj závěr o odpovědnosti žalovaného podle § 420 obč.zák., považuje za naprosto absurdní, neboť žalovaný se domáhal základního občanského práva spočívající v přístupu ke svému majetku. Žalobkyně totiž pozemek nabyla od Města xxx kupní smlouvou ze dne 30.8.1995 s tím, že se zavázala přes pozemky do 31.12.1995 zřídit věcné břemeno, což neučinila, na pozemek umístila závoru a znemožnila tak žalovanému přístup ke svému majetku. Škoda tak vznikla žalobkyni jejím vlastním zaviněním ve smyslu § 420 odst. 3 obč.zák. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl. Protože odvolání proti rozsudku bylo podáno včas (§ 204 odst. l o.s.ř.) a i ze zákona uznaného důvodu (§ 205 odst. 2 písm. e/, g/ o.s.ř.), byl rozsudek přezkoumán a odvolacímu soudu nezbylo, nežli napadený rozsudek změnit a žalobu zamítnout (§ 220 odst. l o.s.ř.). Žalobkyně se domáhá svého práva na zaplacení nákladů řízení, které jí vznikly procesním postupem vyvolaným žalovaným, který byl proti ní ve správním řízení neúspěšný. Pokud okresní soud posoudil skutek podle § 420 a násl. obč.zák., nepostupoval správně. Základním předpokladem této odpovědnosti je porušení právní povinnosti (§ 420 odst. l obč.zák.). Pokud není naplněn tento znak, je nadbytečné se zabývat dalšími předpoklady odpovědnosti za škodu podle tohoto ustanovení (škodou jako majetkovou újmou, příčinnou souvislostí mezi porušením povinnosti a škodou, a zaviněním). Podle čl. 36 odst. l Listiny základních práv a svobod (ústavní zákon č. 2/1993 Sb.) každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Pokud se tedy žalovaný obrátil se svým návrhem na zařazení pozemků žalobkyně do sítě místních komunikací na správní orgány (Městský úřad v xxx a Okresní úřad v xxx), realizoval tak pouze své právo, které mu je zmíněným článkem Listiny zaručeno. To, že žalovaný vykonával své právo, je zároveň okolností vylučující protiprávnost úkonu a tím je vyloučena i jeho odpovědnost za vzniklou škodu podle § 420 obč.zák., neboť neporušil žádnou právní povinnost a nenaplnil tak předpokládané zákonné znaky tohoto ustanovení. Žalovaný podle tohoto ustanovení, avšak ani podle žádného jiného ustanovení občanského zákoníku, za škodu neodpovídá. Zcela jiná je otázka nákladů řízení ve správním řízení, ve kterém se žalobkyně mohla práva na náhradu nákladů správního řízení domáhat. Podle § 31 odst. l správního řádu (zákon č. 71/1967 Sb., ve znění změn a doplňků) náklady řízení, které vznikly správnímu orgánu, nese tento orgán. Náklady, které v řízení vznikly účastníku řízení, nese účastník. Z této zásady platí výjimka ve druhém odstavci stejného ustanovení, podle které správní orgán může účastníkům uložit, aby nahradili náklady řízení, které vznikly jejich zaviněním ostatním účastníkům řízení. Podle tohoto ustanovení správní orgán mohl žalovanému uložit povinnost žalobkyni zaplatit náklady jí vzniklé za zastoupení, avšak v probíhajícím řízení je nepřípustné řešit otázku, proč tak správní orgán neučinil. Protože odvolací soud napadený rozsudek změnil, musel rozhodnout nově i o náhradě nákladů řízení před okresním i krajským soudem (§ 224 odst. 2 o.s.ř.). Náklady řízení přiznal úspěšnému žalovanému (§ 142 odst. l o.s.ř.). V řízení před okresním soudem odvolací soud přiznal úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši l.000,- Kč, když vyšší náhrady se žalovaný vzdal. V řízení odvolacím žalovanému přiznal náhradu nákladů ve výši 6.595,- Kč, která sestává z odměny advokáta ve výši 6.000,- Kč (§ 3 odst. l bod vyhl.č. 484/2000 Sb.), dvou režijních paušálů po 75,- Kč (§ 13 odst. 3 vyhl.č. 177/96 Sb.) a jízdného osobním automobilem z xxx do xxx a zpět – ujeto 84 km, spotřeba 7,4 litru benzinu Natural na 100 km, cena benzinu 24,30 Kč a základní sazba 3,40 Kč/km, jízdné celkem 445,- Kč. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. V xxx dne 19. října 2004