Prodej majetku společnosti v likvidaci spadá do okruhu činností, k nimž je likvidátor v rámci § 72 ObchZ oprávněn, neboť jde o úkon směřující k likvidaci společnosti.

21Co 481/2004- 156 Krajský soud v xxx rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. xxx a soudců JUDr.xxx a JUDr. xxx ve věci žalobce Ing. J. K., správce konkurzní podstaty úpadce xxx spol. s r.o. v likvidaci, zast. JUDr. M.K., advokátkou, proti žalovanému V. V., IČ xxx, zast. JUDr.V. K., advokátem, o zaplacení 27.713,60Kč s přísl. – k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v xxx ze dne 28.1.2004 čj. 14C 21/2002-127 t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se vyjma nenapadeného výroku pod bodem II m ě n í takto: Žaloba s požadavkem, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 27.713,60 Kč spolu s 8% úrokem z prodlení z částky 10.490,- Kč od 16.9.2000 do zaplacení a z částky 17.223,60 Kč od 15.7.2001 do zaplacení, se z a m í t á . Žalovanému se neukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ze žaloby. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem. III. Žalobce je povinen nahradit České republice náklady řízení v částce 272,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v xxx IV. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízen v částce 9.920,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného. O d ů v o d n ě n í Napadeným rozsudkem uložil okresní soud žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 27.713,60 Kč s 8% úrokem z prodlení z částky 10.490,- Kč od 16.9.2000 do zaplacení a z částky 17.223,60 Kč od 15.7.2001 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu v části o úrok z prodlení v míře přesahující 8% z částky 10.490,- Kč od 16.9.2000 do zaplacení a z částky 17.223,60 Kč od 15.7.2001 do zaplacení (výrok II), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10.414,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce (výrok III), nahradit České republice na účet Okresního soudu v xxx náklady řízení ve výši 272,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV) a zaplatit soudní poplatek ve výši 1.110,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v xxx (výrok V). Okresní soud vzal za prokázané, že na základě usnesení Krajského soudu v xxx ze dne 27.6.2001 čj. 45K 7/2000-167 se žalobce dohodl se žalovaným na odprodeji hmotného majetku - movitých věcí, uvedených v soupisu konkurzní podstaty úpadce pod položkami 3 a 4, v ceně dle znaleckého posudku ing. M. č. 0543-029/2000 (21.030,- Kč bez DPH) a 0563-049/2000 ( 11.140,- Kč bez DPH). Žalobce vystavil fakturu č. 2001001 splatnou dne 14.7.2001 na částku podle znaleckých posudků ve výši 39.247,40 Kč (včetně DPH) , fakturu však žalovaný uhradil jen co do částky 22.023,80 Kč a dluží tedy 17.223,60 Kč. Dále vzal za prokázané, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10.490,- Kč jako nedoplatek faktury č. 156500 splatné dne 12.9.2000 ve výši 26.490,- Kč, jíž byly žalovanému vyúčtovány náklady na mzdy zaměstnanců Š. a K. za srpen 2000, na kterou žalovaný plnil do výše 16.000,- Kč. Tento nárok posoudil okresní soud jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení podle § 451 obč. zák. , protože nebyla předložena smlouva upravující tyto nároky. Okresní soud nevzal za prokázané tvrzení žalovaného, že ještě před prohlášením konkurzu na majetek úpadce xxx spol. s r.o. v likvidaci usnesením Krajského soudu v xxx ze dne 6.9.2000 čj. 45K 7/2000 koupil žalovaný od likvidátora totožné movité věci, za které zaplatil. Vzal za prokázané, že žalovaný zaplatil do pokladny xxx spol.s.r.o. v likvidaci dne 31.7.2000 částky 15.000,- Kč a 7.713,60 Kč a dne 16.8.2000 částku 5.000,- Kč jako zálohy na DKP. Žalovaný však již nedokázal specifikovat, které věci před prohlášením konkurzu koupil. Ohledně kupní smlouvy ze dne 19.7.2000 zaujal okresní soud názor, že likvidátor Ing. Z. M. nebyl oprávněn smlouvu uzavřít, neboť mu v tom bránilo ustanovení § 72 odst. 1 obch. zák. Kupní smlouva ze dne 19.7.2000 byla novou smlouvou, která nesouvisela s ukončením nevyřízených obchodů. Okresní soud uzavřel, že žalovanému vznikla poskytnutím zálohových plateb společnosti xxx spol. s r.o. v likvidaci , aniž měl řádně uzavřenou platnou kupní smlouvu, pohledávka. Po prohlášení konkurzu měl proto svou pohledávku přihlásit a k jejímu uspokojení by mohlo dojít jen na základě rozvrhového usnesení. Započtení po prohlášení konkurzu je nepřípustné (§ 14 odst. 1 písm. i/ zák. č. 328/1991 Sb. ve znění účinném ke dni prohlášení konkurzu). Proti rozsudku podal včas odvolání žalovaný, přičemž jím brojil proti výrokům I, III, IV a V rozsudku. Odvolací důvod spatřoval v tom, že okresní soud rozhodl na základě nesprávných skutkových zjištění a nesprávného právního posouzení věci, když uzavřel, že zaplatil žalobci jen část kupní ceny a ocitl se v prodlení s plněním závazku a dále že neuhradil mzdové náklady zaměstnanců za měsíc srpen 2000 a posoudil vztah podle § 451 obč. zák. Vytýkal okresnímu soudu, že nepřihlédl ke všem jím zmiňovaným skutečnostem, aniž by vyložil , z jakého důvodu. Nevzal v potaz ujednání o vzájemných právech a povinnostech ze dne 16.8.2000, zápočet o vzájemných právech a povinnostech z 5.9.2000 a článek III věta druhá kupní smlouvy z 19.7.2000. Uvedl dále, že nelze přisvědčit ani závěru okresního soudu v tom, že likvidátor uzavřením kupní smlouvy z 19.7.2000 překročil své kompetentce. Zdůraznil, že právě zpeněžení majetku likvidovaného subjektu je nejen právem ale i povinností likvidátora. Smlouva uzavřená 19.7.2000 je proto platná. Uvedl, že neviděl důvod přihlašovat pohledávku zaplacené kupní ceny za již odprodané věci do konkurzního řízení. Je přesvědčen, že správce konkurzní podstaty zapsal do konkurzní podstaty věci, které již byly jeho vlastnictvím. Připomenul, že se správcem konkurzní podstaty jednal o uzavření kupní smlouvy o prodeji věcí podle znaleckých posudků Ing. M. Žalobce ale neprokázal, že předmětem jednání byly i věci, které mu již jednou byly prodány. Namítal, že nárok na refundaci mezd zaměstnanců žalobce nebylo možno podřídit režimu § 451 obč. zák. Postup úhrady byl sjednán s likvidátorem. Žalovaný navrhl, aby byl napadený rozsudek změněn a žaloba zamítnuta. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku jako věcně správného, neboť okresní soud zjistil skutkový stav řádně, provedené důkazy hodnotil v souladu s ust. § 132 o.s.ř. a věc posoudil správně i po právní stránce. Zdůraznil, že nebylo prokázáno uzavření kupní smlouvy předložené žalovaným ze dne 19.7.2000, ale naopak bylo prokázáno, že kupní smlouva nebyla k uvedenému datu uzavřena (s odkazem na svědeckou výpověď svědka M., Ing. P., Č. a na soupis věcí pořízený Finančním úřadem xxx k 17.8.2000) a nebylo prokázáno, že platby poskytnuté před prohlášením konkurzu byly plněním na kupní smlouvu. Předmět převodu jakož i kupní cena sjednaná mezi žalobcem a žalovaným jsou zřejmé z daňového dokladu vystaveného žalobcem 4.7.2001 na částku 39.247,40 Kč, podle něhož jde o kupní cenu za majetek z konkurzní podstaty úpadce dle seznamů uvedených ve znaleckých posudcích č. 0543-029/2000 a č. 0563-049/2000 Ing. M. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je proti rozsudku přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou v zákonné lhůtě a je odůvodněno způsobilým odvolacím důvodem podle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř., převzal skutková zjištění okresního soudu, zčásti zopakoval a doplnil dokazování (§ 213 odst. 2 o.s.ř.) sdělením podstatného obsahu faktury č. 2001001 a č. 156500, výpisu z účtu xxx s.r.o. v likvidaci za období od 1.7.2001 do 31.8.2001, zápočtu o vzájemných právech a povinnostech ze dne 5.9.2000, ujednání o vzájemných právech a povinnostech ze dne 16.8.2000, kupní smlouvy ze dne 19.7.2000, znaleckých posudků č. 0543-029/2000 z 19.7.2000 a č. 0563-049/2000 z 1.10.2000, pokladních dokladů z 31.7.2000 , 16.8.2000 a 6.9.2000, usnesení Krajského soudu v xxx z 27.6.2001 čj. 45K 7/2000-168, soupisu konkursní podstaty úpadce, inventurního seznamu xxx a xxx. Fakturou č. 156500 ze dne 5.9.2000, splatnou dne 12.9.2000, vzal za prokázané, že byla vystavena xxx spol. s r.o. odběrateli V.xxxx na částku 26.490,-Kč jako refundace mezd za 8/00 (K., Š.). Fakturou č. 2001001 ze dne 4.7.2001, splatnou dne 14.7.2001, vzal za prokázané, že byla vystavena xxx spol. s r.o. v likvidaci odběrateli V. V. za majetek konkursní podstaty úpadce xxx s.r.o. v likvidaci, uvedený ve znaleckých posudcích 054-029/200 a 0563-049/2000 zpracovaných Ing. M. Základ je 32.170,-Kč, daň z přidané hodnoty 22% činí 7.077,40Kč, cena včetně DPH činí 39.247,40Kč. Výpisem z účtu xxx spol. s r.o. měl prokázáno, že dne 3.8.2000 bylo uhrazeno na účet úpadce 22.023,80Kč. Z ujednání o vzájemných právech a povinnostech ze dne 16.8.2000 mezi Ing. Z. M., likvidátorem xxx spol. s r.o. a žalovaným vyplynulo, že konstatuje úhradu částky 27.713,60Kč jako zálohy na DKP, zaplacenou do pokladny xxx s.r.o. dne 31.7.2000 a 16.8.2000. Z této částky se 21.030,-Kč započítává na kupní cenu sjednanou kupní smlouvou z 19.7.2000 s tím, že zbytek složené zálohy se započte na další závazky firmy V. V. – xxx vzniklé v budoucnosti. Zápočtem o vzájemných právech a povinnostech ze dne 5.9.2000 měl prokázáno, že mezi týmiž subjekty byl započten na úhradu faktury č. 156500 ze dne 5.9.2000 ve výši 26.490,-Kč zbytek zálohy poskytnuté firmou V. V. – xxx na koupi DKP dne 31.7.2000 a 16.8.2000 ve výši 6.683,60Kč. Smlouvou kupní uzavřenou podle § 409 a násl. obch zák.dne 19.7.2000 mezi spol. xxx spol. s r.o. v likvidaci, zast. likvidátorem Ing. Z. M. jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím vzal za prokázané, že předmětem převodu byla část DHIM, a to vozík OPRO, ruční vozík BELET, stůl kruhový 150/70, vysokozdvižný vozík BELET, tiskárna STAR LC (odbyt), tiskárna LC 10 (sklad), tiskárna (účtárna), fax PANASONIC, tři kusy počítačů, kopírka CANON NP 6010, dva kusy regál kovový dlouhý a dvanáct kusů regál kovový krátký (čl. I). Bylo ujednáno, že prodávající předmět smlouvy prodává a kupující do svého vlastnictví bez výhrad přebírá(čl II). Kupní cena byla sjednána ve výši 21.030,-Kč bez DPH s tím, že bude zaplacena zálohově do pokladny prodávajícího v hotovosti podle požadavků likvidovaného subjektu (čl. III). Znaleckým posudkem ze dne 19.7.2000 č. 0543-029/2000, vypracovaným znalcem Ing. Z. M., vzal za prokázané, že jím byly oceněny částkou 21.030,-Kč tyto věci : vozík OPRO, ruční vozík BELET, stůl kruhový 150/70, vysokozdvižný vozík BELET, tiskárna STAR LC 100 (obyt), tiskárna LC 10 (sklad), tiskárna (účtárna), fax PANASONIC, tři počítače, kopírka CANON NP 6010, dva regály kovové dlouhé a 12 regálů kovových krátkých. Znaleckým posudkem ze dne 1.10.2001 č. 05663-049/2000, vypracovaným znalcem Ing. Z. M., měl prokázáno, že jím byly oceněny další věci - DHIM, vyjmenované ve znaleckém posudku, částkou 11.140,-Kč. Jde o věci odlišné od věcí oceněných znaleckým posudkem z 19.7.2000. Z pokladního dokladu – stvrzenky ze dne 31.7.2000 č. 381476 a č. 381475 vyplynulo, že bylo přijato od V. xxx 7.713,60Kč a 15.000,-Kč jako záloha na DKP v hotovosti, dále z pokladního dokladu – stvrzenky ze dne 16.8.2000 vyplynulo, že bylo přijato od téhož subjektu 5.000,-Kč v hotovosti jako záloha na DKP a dále z pokladního dokladu – stvrzenky č. 381483 ze dne 6.9.2000 vyplynulo, že bylo přijato v hotovosti od téhož subjektu 16.000,-Kč jako část fa 156500. Podle usnesení Krajského soudu v xxx ze dne 27.6.2001 čj. 45K 7/2000-168 byl udělen souhlas žalobci k prodeji mimo soudní dražbu movitých věcí uvedených v soupisu konkursní podstaty pod položkami 3) a 4) zájemci V. V., obch. jm. V.V. - xxx, IČ xxx, za cenu 32.170,-Kč bez DPH. Soupis konkursní podstaty úpadce zahrnuje mimo jiné drobný majetek pod pol. 3) – seznam č. 1 a hmotný inv. majetek pod pol. 4) – seznam č. 2. Inventurním seznamem DHIM xxx spol. s.r.o a inventurním seznamem HIM vzal za prokázané,že pod pol. 3,4,14,16,19,20,21,22,23,24,25,26,27,28,29,30,36,37,45,47,49,52,53,54 (inventurní seznam DHIM) a pod pol. 2 a 8 (inventurní seznam HIM) jsou zahrnuty věci, uvedené v kupní smlouvě ze dne 19.7.2000 a oceněné znaleckým posudkem z téhož data, v cenách podle uvedeného znaleckého posudku (tj. celkem cena vyjmenovaných věcí v částce 21.030,-Kč, která byl jedním z podkladů pro fakturu č. 2001001). K dotazu soudu žalovaný uvedl, že mezi ním a panem M. (míněno likvidátorem spol. xxx spol. s r.o. v likvidaci) byla uzavřena dohoda, že žalovaný zaplatí mzdu zaměstnanců této společnosti, kteří pro něj vykonávali práce. Poté krajský soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vyhlášení předcházelo Neshledal, že by řízení bylo postiženo vadami, k nimž je povinen přihlížet podle § 212a odst. 5 o.s.ř. (§ 212 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.). Dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné. Okresní soud založil své rozhodnutí na závěru, že likvidátor nebyl oprávněn uzavřít se žalovaným kupní smlouvu ze dne 19.7.2000, neboť mu v tom bránilo ustanovení § 72 odst. 1 obch. zák., dále že žalovaný neprokázal, že před prohlášením konkurzu koupil od úpadce totožné movité věci a za tyto zaplatil, dále že právním důvodem plnění nákladů na mzdy zaměstnanců Š. a K. je nárok z bezdůvodného obohacení a dále že žalovanému vznikla pohledávka z titulu zálohových plateb uskutečněných před prohlášením konkurzu, kterou měl žalovaný uplatnit v konkurzním řízení a která může být uspokojena jen na základě rozvrhového usnesení. Tyto závěry odvolací soud nesdílí. Prodej majetku společnosti v likvidaci spadá do okruhu činností, k nimž je likvidátor v rámci § 72 obch. zák. oprávněn, neboť jde o úkon směřující k likvidaci společnosti. Výklad citovaného ustanovení podaný okresním soudem proto není správný. Likvidátor činí to, co je k naplnění účelu likvidace potřebné. Výčet jeho činností je v § 72 odst. 1 obch. zák. demonstrativní. Cílem likvidace je postup, při kterém dochází k mimosoudnímu vyrovnání majetkových vztahů zrušené společnosti. Účelem je vyvodit majetkové důsledky ze zrušení společnosti, zpeněžit její jmění, zaplatit z něho dluhy a zbytek (likvidační zůstatek) rozdělit mezi společníky. Odvolací soud proto uzavírá, že likvidátor byl oprávněn kupní smlouvu se žalovaným uzavřít. Případný nesouhlas jednatelky s kupní smlouvou nemá právní význam, protože podle § 70 odst. 3 obch. zák. jmenováním likvidátora na něj přechází v rámci §72 působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti. Předmět prodeje zřetelně plyne z obsahu kupní smlouvy z 19.7.2000, v níž jsou jednotlivé prodávané věci jmenovitě uvedeny. Okolnost, že si žalovaný při jednání dne 24.11.2003 nevybavil, - s odvoláním na časový odstup - které věci na základě uvedené kupní smlouvy nabyl do vlastnictví, nemůže tento listinný důkaz zpochybnit. O tom, že kupní smlouva byla uzavřena , svědčí nejen uvedená listina, ale i výpověď svědka - likvidátora Ing. M., který potvrdil, že v prázdninové době uzavřel se žalovaným smlouvu. O uzavření smlouvy svědčí i výpovědi svědkyně - účetní společnosti Č., která vypověděla, že v červenci 2000 za ní přišel žalovaný s likvidátorem Ing. M. a chtěli, aby vystavila fakturu na cenu DKP uvedenou na seznamu věcí, šlo o věci, které měla společnost prodat žalovanému. Svědkyni se zdály ceny nízké, proto informovala jednatelku, která prodej zakázala. Výpověď svědkyně Ing. P., jednatelky, že kupní smlouvu z 19.7.2000 neviděla, není důkazem o tom, že kupní smlouva nebyla uzavřena a nelze z toho dovodit, že nebyla platně uzavřena. Okresní soud správně zjistil, že žalovaný složil do pokladny spol. xxx spol. s r.o. v likvidaci dne 31.7.2000 částku 15.000,- Kč a 7.713,60 Kč a dne 16.8.2000 částku 5.000,-Kč s tím, že šlo o zálohy na DKP (takto je účel platby označen na příjmových dokladech - stvrzenkách). Okresní soud však opomněl hodnotit další jím provedené důkazy, a to dohodu z 16.8.2000, podepsanou likvidátorem Ing. Z. M. a žalovaným, podle které ze zaplacených 27.713,60 Kč připadá na kupní cenu dle kupní smlouvy z 19.7.2000 částka 21.030,- Kč a dále zápočet z 5.9.2000 (tj. před prohlášením konkurzu), podle něhož byla částka 6.683,60 Kč (tj. zbytek z platby ve výši 27.713,60 Kč) započtena na úhradu faktury č. 156500. Nehodnotil v této souvislosti ani znalecký posudek Ing. M. ze dne 19.7.2000, kterým byly oceněny částkou 21.030,- Kč věci movité, a to přesně ty, které jsou popsány jako předmět kupní smlouvy z 19.7.2000. Kupní cena věcí podle kupní smlouvy z 19.7.2000 byla dohodnuta na částku 21.030,- Kč bez DPH. Z těchto důkazů krajský soud činí závěr, že žalovaný uzavřel s likvidátorem společnosti xxx spol. s r.o. v likvidaci dne 19.7.2000 kupní smlouvu o prodeji movitých věcí uvedených v kupní smlouvě, které byly rovněž oceněny znaleckým posudkem ze dne 19.7.2000 č. 0543-029/2000 částkou 21.030,- Kč, a to za dohodnutou kupní cenu ve výši 21.030,- Kč bez DPH. Likvidátor byl oprávněn smlouvu uzavřít. Podle ujednání kupní smlouvy žalovaný movité věci převzal do svého vlastnictví. Tím byly splněny zákonem vyžadované podmínky pro přechod vlastnického práva k uvedeným věcem podle § 443 odst. 1 obch. zák., jehož režimu byla smlouva podrobena. Jestliže žalovaný následně plnil do pokladny společnosti částku 21.030,-Kč (ve smyslu dohody z 16.8.2000), plnil na svůj závazek z kupní smlouvy z 19.7.2000. Z titulu tohoto plnění nemohla žalovanému vzniknout proti společnosti xxx spol. s.r.o. v likvidaci žádná pohledávka, kterou by mohl následně uplatnit v konkurzu. Žalovanému zbývalo doplatit ještě DPH ve výši 22 % z částky 21.030,- Kč, tj. částku 4.626,60 Kč. Okresní soud nevzal v úvahu ani další jím provedený důkaz, a to zápočet ze dne 5.9.2000, kterým byla na úhradu faktury č. 156500 započtena částka 6.683.60 Kč. Faktura sama pochází z téhož dne na částku 26.490,- Kč. Právním důvodem plnění není nárok z bezdůvodného obohacení, ale jde o nárok ze smlouvy, uzavřené mezi likvidátorem spol. xxx spol. s r.o v likvidaci a žalovaným, podle níž měl žalovaný refundovat této společnosti mzdy jejích zaměstnanců, kteří vykonávali práce pro žalovaného, tedy základem byl vztah podle § 38 odst. 4 zák. práce a § 2 nařízení vlády č. 108/1994 Sb. Dne 6.9.2000 zaplatil žalovaný na úhradu této faktury další částku 16.000,- Kč. Ani z titulu tohoto plnění nemohla žalovanému vzniknout žádné pohledávka, kterou by mohl následně uplatnit v konkurzu. Žalovanému zbývalo doplatit ještě částku 3.806,40 Kč. Okresní soud správně zjistil obsah soupisu konkurzní podstaty úpadce a na něj navazující usnesení Krajského soudu v xxx ze dne 27.6.2001 čj. 45K 7/2000-167, kterým byl udělen souhlas žalobci k prodeji mimo soudní dražbu movitých věcí uvedených v soupisu konkurzní podstaty pod položkami 3) a 4) žalovanému. Porovnáním položky 3) obsahující drobný hmotný investiční majetek úpadce pod inventurními čísly 3,4,14,16,19,20,21,22,23,24,25,26,27,28,29,30,36,37,45,47,49,52,53 a 54 a položky 4) obsahující hmotný investiční majetek pod inventurními čísly 2 a 8 s předmětem kupní smlouvy ze dne 19.7.2000 a znaleckým posudkem z téhož data lze dospět k závěru, že soupis konkurzní podstaty obsahuje pod vyjmenovanými položkami věci, které byly předmětem kupní smlouvy ze dne 19.7.2000 a které byly oceněny znaleckým posudkem Ing. Z. M. ze dne 19.7.2000 č. 0543-029/2000 částkou 21.030,-Kč. Závěr okresního soudu, že žalovaný neprokázal, že před prohlášením konkurzu koupil totožné movité věci, které pak byly zahrnuty do soupisu konkursní podstaty, tedy neobstojí. Nelze v této souvislosti pominout ani to, že podkladem pro fakturu č. 2001001 byly znalecké posudky č. 0543-029/2000 a č. 0563-049/2000. Cena (bez DPH) uvedená na faktuře přesně odpovídá ocenění podle zmíněných znaleckých posudků (tj. částka 21.030,- Kč podle znaleckého posudku 0543/029/2000 a částka 11.140,- Kč podle znaleckého posudku č. 0563-049/2000, celkem 32.170,- Kč , spolu s DPH 22% pak 39.247,40 Kč). Za věci oceněné znaleckým posudkem č. 0563-049/2000 měl žalovaný zaplatit žalobci částku 11.140,- Kč + DPH 22%, tj. celkem 13.590,80 Kč. Bylo prokázáno, že žalovaný zaplatil dne 3.8.2001 částku 22.023,80 Kč. To byla přesně částka, kterou žalovaný dlužil z titulu DPH z kupní smlouvy z 19.7.2000 (částka 4.626,60 Kč), z titulu faktury č. 156500 (částka 3.806,40Kč) a z titulu kupní ceny za věci koupené během konkurzu (částka 13.590,80 Kč). Jestliže žalovaný tuto částku zaplatil, žalobci nic nedluží a žalobě o zaplacení nemohlo být vyhověno. Proto krajský soud podle § 220 odst. 2 o.s.ř. napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl. Krajský soud si je vědom zákazu započtení po prohlášení konkurzu na majetek tvořící konkurzní podstatu (§ 14 odst. 1 písm. i/ zák.č. 328/1991 Sb. ve znění ke dni prohlášení konkurzu). Podle jeho přesvědčení však tento zákaz není překročen vzhledem k tomu, že žalovaný prokázal, že částka, kterou zaplatil před prohlášením konkurzu ve výši 21.030,-Kč, byla kupní cenou movitých věcí, která mu byla znovu vyúčtována fakturou č. 2001001 a vzhledem k tomu, že prokázal, že před prohlášením konkurzu plnil na dluh z faktury č. 156500 částkou 6.683,60 Kč, tedy na pohledávku ze stejného právního důvodu, jaký je uplatněn v tomto řízení. V žádném případě není zasaženo do procesu konkurzu tím, že by bylo obcházeno ustanovení § 20 odst. 1 a § 30 zák.č.328/1991 Sb., podle nichž věřitelé musí své pohledávky přihlásit do konkurzu a v konkurzu mohou tyto pohledávky být uspokojeny jedině rozvrhovým usnesením. Jak již bylo odůvodněno shora, žalovaný nedisponuje proti žalobci pohledávkou z titulu zaplacení částky 27.713,60 Kč před prohlášením konkurzu a nemůže proto žádnou pohledávku v konkurzu uplatnit. Pokud by žalovaný žalobci požadovanou částku uhradil, měl by k dispozici žalobu podle § 19 odst. 2 zák.č. 328/1991 Sb., kterou by se domáhal vyloučení náhradního peněžitého plnění získaného správcem konkurzní podstaty, když vyloučení majetku z konkurzní podstaty nebylo a nemohlo být úspěšně žalováno (viz též rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.7.2004 sp.zn. 29 Odo 394/2002, na které odvolací soud v podrobnostech odkazuje) . Na základě úspěšně podané žaloby podle tohoto ustanovení lze uspokojit nárok již v průběhu konkurzního řízení (§ 31 odst. 1 zák.č. 328/1991 Sb.). Rozsudek okresního soudu byl změněn i ve výroku V, neboť v řízení úspěšný žalovaný není poplatníkem soudního poplatku podle § 2 odst. 3 zák.č. 549/1991 Sb. a contr. Podle § 224 odst. 2 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl odvolací soud o nákladech řízení před okresním soudem s tím, že žalovaný, který měl v řízení úspěch, se práva na náhradu těchto nákladů vzdal. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož byla žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení představovaných soudním poplatkem za odvolání ve výši 1.110,- Kč, paušální odměnou za zastoupení advokátem ve výši 8.660,- Kč podle § 3 vyhl.č. 484/2000 Sb. a dvěma paušálními náhradami hotových výloh po 75,-Kč podle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., tj. celkem 9.920,-Kč. O nákladech České republiky (svědečném svědkyně Č.) ve výši 272,-Kč rozhodl podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 148 odst. 1 o.s.ř. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není odvolání ani dovolání přípustné. V xxx dne 15. listopadu 2004 Předsedkyně senátu: