Proti usnesení o příklepu mohou podat odvolání i osoby, jejichž věc je postižena dražbou, ač nebyly povinnými a neměly možnost se proti výkonu bránit.

4 22Co 506/2003 U S N E S E N Í Krajský soud v H. K. - pobočka v P. rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. B. H. a soudců JUDr. J. Ch., Ph.D. a JUDr. M. V. v exekuční věci oprávněného K. s.r.o., IČO xxx, proti povinným 1) V. R., v.o.s., 2) A. R. a.s., IČO xxxx, zast. JUDr. P.C., advokátem, 3) K. F., 4) A. S., zast. JUDr. P.C., advokátem, 5) Ing. F. R., 6) A.S., zast JUDr. P. C. advokátem, 7) M. D., zast. JUDr. P. C., advokátem, 8) V.D., zast. JUDr. P. C., advokátem, za účasti vydražitele J. Š., k odvolání povinných proti usnesení soudního exekutora JUDr. L. N., Exekutorský úřad P., ze dne 18.9.2002, č.j. Ex 537/02, t a k t o : Usnesení soudního exekutora se m ě n í tak, že příklep na dražené nemovitosti, a to stavební parcele č. 850, parcele č. 852- zahrada, parcele č. 900 – zahrada a budově čp. 386 na stavební parcele č. 850, zapsaných u Katastrálního úřadu pro xxxxx kraj, Katastrální pracoviště S., pro k.ú. a obec R. se dražiteli Ing. J. Š. neuděluje. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením soudní exekutor JUDr. L. N. udělil příklep dražiteli Ing. J. Š. na nemovitosti označené ve výroku tohoto usnesení za nejvyšší podání 231.000,- Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že při dražbě nemovitostí dne 18.9.2002 učinil jmenovaný dražitel nejvyšší podání, proti příklepu nebyly vzneseny námitky, proto dražiteli ing. J. Š. byl příklep udělen. Proti tomuto usnesení podali včasné odvolání povinní A. S., A. S. a dále M. a V. D. Ve svém odvolání namítli, že předmětem dražby měla být pouze ideální polovina nemovitostí, nikoliv nemovitost celá, neboť v dražební vyhlášce ze dne 9.8.2002 byla předmětem dražby stanovena právě ideální polovina nemovitostí. Dále tvrdili, že ani majetek A. S. by neměl být postižen exekucí, neboť proti ní neexistuje exekuční titul, pro který byla nařízena exekuce. Z tohoto důvodu také A.S. podala návrh na vyloučení věci z exekuce. Odvolatelé se tedy domáhali, aby krajský soud změnil napadené usnesení a příklep neudělil. Krajský soud přezkoumal napadené usnesení spolu s řízením, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání jsou důvodná. Nejprve se odvolací soud zabýval otázkou přípustnosti odvolání proti usnesení o příklepu. Podle § 336k odst. 2 proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v odstavci 1, což je oprávněný, povinný, vydražitel a dražitelé, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky. V daném případě do tohoto okruhu osob, které mohou podat odvolání proti usnesení o příklepu spadá povinný A. S. Krajský soud však připustil, že k odvolání jsou oprávněni i další osoby, a to A. S. a M. a V. D., neboť jejich majetek byl exekuován, i když se nejednalo o majetek žádného z povinných a žádná z těchto osob neměla možnost obrany proti tomu, aby zabránila prodeji nemovitosti. Ze spisu totiž nevyplývá, že by exekutor dal možnost těmto osobám podat vylučovací žalobu a že by o tomto možném postupu vůbec dotčené osoby poučil. Spoluvlastnický podíl V. a M. D. pak byl vydražen v rámci dražby soudním exekutorem ač soudní exekutor tento majetek vůbec nepojal do exekučního příkazu ani dražební vyhlášky. V.a M. D. se tedy dozvěděli o tom, že jejich majetek byl dražen a vydražen, až když jim bylo doručeno rozhodnutí o příklepu. Podle § 336k odst. 3 odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ust. § 221 se neužije. Podle § 47 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. exekutor poté, co mu bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena a vydá exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v tomto zákoně. Podle § 42 odst. 1 téhož zákona exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů lze provést také tehdy, jde-li o vymáhání závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů, za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení exekuce považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství. Podle odstavce 2 téhož ustanovení při provádění exekuce se také nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek, který patřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Totéž platí byl-li smlouvou rozšířen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek povinného, který nepatří do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Exekuce se tedy zásadně nařizuje na majetek povinného. Lze ji však rozšířit případně i na majetek manžela povinného ve smyslu § 42 zákona č. 120/2001 Sb. Z uvedeného je tedy zřejmé, že exekuci nelze nařídit na majetek osoby odlišné od povinného s výjimkou manžela povinného, pokud by k takovému to postupu neexistoval nějaké další soudní rozhodnutí (např. rozhodnutí o odporovatelnosti ve smyslu § 42a o.z.). Exekuovat pak lze takový majetek, který je označen v exekučním příkazu (viz. § 47 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.). V souzené věci však exekutor vydražil věc třetích osob, na kterou nebyl ani vydán exekuční příkaz. Exekuční příkaz vydaný exekutorem JUDr. L. N. dne 29.4.2004 pod sp. zn. Ex 02/0537-2 obsahuje pouze označení poloviny nemovitostí, které byly předmětem dražby. Stejně tak jsou nemovitosti označeny v dražební vyhlášce téhož exekutora ze dne 9.8.2002 sp. zn. Ex 537/02. V průběhu dražby však exekutor vydražil nemovitost celou, včetně spoluvlastnického podílu jedné ideální poloviny manželů M. a V. D. Tímto svým postupem exekutor porušil zákon a již jen z tohoto důvodu odvolacímu soudu nezbylo než změnit napadené usnesení a příklep k dražené nemovitosti neudělit (§ 336k odst. 3 o.s.ř.). Podle § 336k odst. 4 o.s.ř. usnesení odvolacího soudu se doručí osobám uvedeným v odstavci 1. Bylo-li usnesení o příklepu odvolacím soudem změněno, nařídí soud prvého stupně nové dražební jednání. Další postup v tomto řízení by měl být tedy takový, že po právní moci usnesení o neudělení příklepu, by měla být nařízena nová dražba exekutorem. V této věci však by takovýto postup neměl být namístě, neboť pro ideální polovinu dražené nemovitosti, která je ve vlastnictví manželů D. nebyla nařízena exekuce a ohledně druhé ideální poloviny, jejíž podílovou spoluvlastnicí je A. S., došlo k vyloučení této věci z exekuce, a to rozsudkem Okresního soudu ve S. ze dne 22.10.2002, č.j. 6c 899/2002-17, který nabyl právní moci dne 20.5.2003. Okresní soud by tedy měl s ohledem na toto rozhodnutí exekuci na uvedený majetek zastavit podle § 268 odst. 1 písm. f/ o.s.ř. V tomto řízení pak okresní soud rozhodne i o nákladech řízení, neboť o nákladech exekuce rozhoduje zásadně exekutor podle § 88 zákona č. 120/2001 Sb. Soud rozhoduje o nákladech právě až v řízení o zastavení exekuce. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto usnesení prostřednictvím Okresního soudu ve S. k Nejvyššímu soudu ČR v Brně. V P. dne 7. září 2004 J