K doložení, že exekutor byl pověřen k provedení exekuce (§ 34 odst. 1 EŘ), stačí předložení pouhého opisu usnesení o nařízení exekuce, opatřeného doložkou exekutora, že opis doslovně souhlasí s originálem.

23Co 668/2003 U S N E S E N Í Krajský soud v H. K. - pobočka v P. rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. V. a soudců JUDr. J. Ch., Ph.D. a JUDr. B. H. ve věci exekuce oprávněné S. ., spol. s r.o., IČ xxxx, zast. JUDr. I. S., advokátem, proti povinnému M. F., bytem P., E. K. 796, pro 45.622,- Kč s příslušenstvím, o návrhu exekutora na uložení pokuty, k odvolání H. s. s. a.s. se sídlem xxxxx, proti usnesení Okresního soudu v P. ze dne 30.4.2003, č.j. 12Nc 9835/2002-13, t a k t o : Usnesení okresního soudu se p o t v r z u j e. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením okresní soud uložil H.s. s. a.s. (dále jen s. s.) pořádkovou pokutu ve výši 1.000,- Kč, splatnou na účet tamního okresního soudu do tří dnů od právní moci usnesení. Ve včas podaném odvolání stavební spořitelna vytýkala okresnímu soudu nesprávné právní posouzení věci. Uváděla, že soudní exekutor Mgr. R. V. ji požádal o součinnost dle § 33 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen exekuční řád) s tím, že k žádosti přiložil kopii svého pověření k provedení exekuce, tj. kopii usnesení Okresního soudu v P. ze dne 27.9.2002, č.j. 12Nc 9835/2002-6, kterou opatřil razítkem exekutora, dále razítkem “opis”, razítkem “tento opis doslovně souhlasí s originálem” a nečitelným podpisem. Exekuční řád stanoví v § 33 bankám povinnost součinnosti za předpokladu, že exekutor doloží podle ust. § 34 odst. 1 své pověření k provedení exekuce. Zákon nestanoví explicitně, jakým způsobem, respektive v jaké formě má exekutor své pověření doložit. Vzhledem k tomu, že se jedná o průlom do bankovního tajemství, není dle názoru odvolatelky dostatečným podkladem pro sdělení požadovaných údajů běžná kopie daného dokumentu. Pro praxi, kdy exekutor opatří běžnou kopii svým razítkem, eventuelně též doložkou, že tato kopie souhlasí s originálem není v platných obecně závazných právních předpisech jakákoliv opora. Ani z ust. § 28 věty druhé exekučního řádu nelze dovodit, že exekutor je oprávněn opatřit kopii usnesení vlastním razítkem a doložkou o shodnosti s originálem. Byť tedy zákon výslovně neupravuje způsob, jak má exekutor doložit své pověření k provedení exekuce, je odvolatelka přesvědčena, že je třeba trvat na tom, aby způsob tohoto doložení nemohl vzbuzovat žádné pochybnosti o skutečnosti, že exekutor byl k provedení exekuce skutečně pověřen, a to zejména s ohledem na skutečnost, že exekutorovi jsou na jeho žádost poskytovány údaje, které jsou bankovním tajemstvím a jako takové jsou chráněny zákonem (§ 38 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb. o bankách). Má-li tedy banka povinnost sdělit zákonem chráněné údaje o svém klientovi soudnímu exekutorovi, musí mít zcela nepochybně doloženo, že údaje jsou skutečně sdělovány exekutorovi, který byl v konkrétním případě pověřen provedením exekuce proti povinnému – klientu banky. Pro takto nepochybné doložení nestačí pouhá neověřená kopie usnesení soudu o nařízení exekuce, včetně pověření exekutora. Odvolateka v závěru zdůraznila, že postup, při němž je třeba vyžadovat úředně ověřenou kopii nebo originál (stejnopis) usnesení soudu o pověření soudního exekutora provedením exekuce, je ve shodě se stanoviskem České národní banky i rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 26.9.2002, č.j. 39Co 310/2002-23. Domáhala se zrušení usnesení okresního soudu. Soudní exekutor Mgr. R. V. ve vyjádření k odvolání uvedl, že dle jeho názoru není dožádaná osoba oprávněna posuzovat náležitosti žádosti o součinnost a jejich příloh. Za soulad počínání exekutora se zákonem je odpovědný pouze soudní exekutor sám a odmítání poskytnutí součinnosti na základě právního hodnocení postupu exekutora je neoprávněným zásah dožádané osoby do výkonu moci soudní. Dále připomenul, že zákon neukládá exekutorovi předkládat dožádané osobě usnesení o nařízení exekuce, ale pouze prokázat své pověření prováděním exekuce. Exekutor tak může učinit též běžným prohlášením, že je pověřen provedením exekuce a je poté jeho odpovědností, popřípadě i s trestněprávními dopady, pokud bude takovéto prohlášení nepravdivé. Předjímání nepravdivosti takovéhoto tvrzení exekutora je však nutno považovat za vytváření bezdůvodného předpokladu protiprávního jednání soudního exekutora a takový stav akceptovat nelze. Z obsahu vyjádření bylo patrné, že navrhuje potvrzení usnesení okresního soudu. Krajský soud přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející (§ 212, § 212a o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. V daném případě okresní soud usnesením ze dne 27.9.2002, č.j. 12Nc 9835/2002-6 nařídil exekuci podle vykonatelného platebního rozkazu Okresního soudu v P. ze dne 22.10.1998, č.j. Ro 1950/98-12 k uspokojení pohledávky oprávněného v částce 45.622,- Kč s příslušenstvím a nákladů předcházejícího řízení v celkové částce 5.775,- Kč a provedením této exekuce pověřil soudního exekutora Mgr. R. V. Z obsahu spisu je dále patrné, že shora citované usnesení bylo spolu se stejnopisem návrhu doručeno jmenovanému soudnímu exekutorovi s tím, nechť je doručeno osobám uvedeným v ust. § 44 odst. 3 exekučního řádu. Následně požádal soudní exekutor stavební spořitelnu o sdělení údajů ohledně povinného (sdělení jeho účtu včetně identifikačních znaků a aktuální výše uspořené částky). Uvedená spořitelna k poskytnutí údajů požadovala od soudního exekutora předložení originálu či úředně ověřené kopie pravomocného usnesení o nařízení exekuce. Soudní exekutor požadavek stavební spořitelny odmítl (viz. jeho odůvodnění ve vyjádření k odvolání) a podal okresnímu soudu návrh na uložení pořádkové pokuty stavební spořitelně s tím, že uvedená spořitelna nesplnila svou povinnost uloženou jí ust. § 34 odst. 2 exekučního řádu poskytnout mu součinnost, čímž výrazně ztížila postup řízení. Podle ust. § 44 odst. 2 exekučního řádu soud usnesením nařídí exekuci a jejím provedením pověří exekutora do 15 dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro nařízení exekuce, jinak návrh zamítne. Soud nařídí exekuci, aniž by stanovil, jakým způsobem má být exekuce provedena. Podle ust. § 34 odst. 1 exekučního řádu exekutor může požádat o součinnost třetí osoby podle § 33 a ty jsou povinny ji poskytnout, doloží-li exekutor své pověření k provedení exekuce, a jen v souvislosti s jejím prováděním; není však povinen dokládat způsob provedení exekuce. Dle odst. 3 citovaného ustanovení za nesplnění povinností uvedených v § 33 může soud na návrh exekutora uložit třetím osobám pořádkovou pokutu (§ 53 o.s.ř.). Při posuzování způsobu, jak má exekutor doložit své pověření k provedení exekuce, který zákon skutečně výslovně neupravuje, nelze ponechat bez povšimnutí jednu z klíčových zásad provádění exekuce podle exekučního řádu, jíž je skutečnost, že dle § 28 věty druhé exekučního řádu úkony exekutora se považují za úkony soudu. Toto ustanovení je naprosto zásadní pro výklad právního postavení exekutora, jeho ústavněprávního zakotvení a v rovině běžné praxe pro interpretaci ostatních navazujících právních norem exekučního řádu, jakož i rozsahu přiměřené aplikace občanského soudního řádu. Z § 28 věty druhé exekučního řádu vyplývá nepochybný charakter úkonů exekutora při exekuční činnosti, který je dán dále i tím, že exekutor je považován dle § 4 exekučního řádu při výkonu exekuční činnosti za veřejného činitele a dle § 32 odst. 3 exekučního řádu i tím, že za škodu exekutora je odpovědný i stát podle zákona č. 82/1998 Sb. Vycházeje z naznačeného právního postavení exekutora k doložení průkazu provádět exekuci v daném případě plně postačovalo, pokud soudní exekutor předložil stavební spořitelně pouhý opis usnesení okresního soudu o nařízení exekuce, jež opatřil doložkou, že tento opis doslovně souhlasí s originálem. Tento postup (vydání opisu s příslušnou doložkou) ostatně zcela odpovídá ust. § 25 přílohy č. 1 Stavovský předpis Exekutorské komory ČR ze dne 23.5.2002, kterým se vydává Kancelářský řád. Odvolatelkou požadovaný způsob doložení pověření k provedení exekuce s poukazem na zákonem chráněnou ochranu bankovního tajemství nelze tedy akceptovat, když je třeba opětovně zdůraznit, že soudní exekutor je v pozici vykonavatele moci soudní a pro případ zneužití tohoto postavení (vzniku škody) je v zákoně zakotvena jeho odpovědnost, potažmo i odpovědnost státu (viz. § 32 odst. 1 a 3 exekučního řádu). Za zcela nepřípadný pak odvolací soud považuje požadavek odvolatelky na doložení pověření k provedení exekuce pravomocným usnesením o nařízení exekuce, neboť citované usnesení je vykonatelné již doručením (viz. § 52 odst. 1 exekučního řádu, § 171 odst. 2 o.s.ř.), tj. bez ohledu na právní moc. Z výše uvedených důvodů lze uzavřít, že soudní exekutor v daném případě řádně doložil své pověření k provedení exekuce a proto odvolatelka byla povinna mu na jeho žádost poskytnout součinnost ve smyslu § 33 exekučního řádu, tj. sdělit mu údaje o majetku (účtech) povinného, které ji byly známy z její činnosti. Pokud tak stavební spořitelna neučinila, bylo zcela na místě, pokud ji okresní soud k návrhu soudního exekutora uložil pořádkovou pokutu ve výši 1.000,- Kč ve smyslu § 34 odst. 3 exekučního řádu. Výši uložené pokuty považuje odvolací soud za přiměřenou okolnostem případu i závažnosti rušivého zásahu. Krajský soud proto usnesení okresního soudu jako věcně správné dle § 219 o.s.ř. potvrdil. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V P. dne 10. února 2004