V řízení o prodeji společné věci (§ 142 odst. 1 ObčZ, § 348 OSŘ) jsou všichni podíloví spoluvlastníci vyloučeni z dražby prodávané věci.

U S N E S E N Í Krajský soud v xxx – pobočka v xxx rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. V. a soudců Mgr. J. D. a JUDr. D. A. ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné M. Š., zastoupené JUDr. R. K., advokátem, proti povinným 1/ J. K. a 2/ F. K., zastoupených JUDr. P. Š., advokátem, o rozdělení věci, k odvolání povinných proti usnesení Okresního soudu v xxx ze dne 25.9.2003, č.j. 21E 700/2000-107ve spojení s opravným usnesením téhož soudu ze dne 17.10.2003, č.j. 21E 700/2000-109, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se ve znění opravného usnesení p o - t v r z u j e . II. Každý z povinných je povinen nahradit oprávněné k rukám jejího advokáta do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na nákladech odvolacího řízení 662,50 Kč. III. Ostatní účastníci mezi sebou nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud uvedeným usnesením ve znění opravného usnesení udělil v dražbě nemovitostí domu čp. 592 na stavební parcele č. 1139, stavební parcely č. 1139, pozemkové parcely č. 120/11 zapsané na listu vlastnictví č. 8394 pro obec a katastrální území xxx příklep vydražiteli společnosti xxx s.r.o. se sídlem v xxxx, IČO xxx (výrok I.) a současně tomuto dražiteli uložil povinnost doplatit nejvyšší podání ve výši 786.000 Kč do 15-ti dnů od právní moci usnesení o udělení příklepu (výrok II.). Rozhodl tak po dražebního jednání, při němž uvedená společnost učinila nejvyšší podání v částce 786.000 Kč, když předtím na jistotě složila 350.000 Kč. Příklep takto okresní soud udělil, ačkoliv oba povinní vznesli v průběhu dražebního jednání námitky, které soud prvého stupně neshledal důvodnými. Proti tomuto usnesení se oba povinní včas odvolali a navrhovali, aby odvolací soud toto usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k nařízení nového dražebního jednání. Vytýkali soudu, že nebyli k dražbě připuštěni jako dražitelé, ač jistotu složili. Zpochybnili rovněž samotný průběh dražebního jednání poukazem na to, že jejich právní zástupce nebyl k jednání řádně a včas předvolán. Konečně vyslovili názor, že výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí vůbec neměl probíhat, když nesouhlasí se způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví ve formě prodeje. Jako podíloví spoluvlastníci mají nárok na předkupní právo, které jim tímto postupem bylo odepřeno. Oprávněná navrhla usnesení okresního soudu jako věcně správné potvrdit. Nelze podle ní v řízení o výkon rozhodnutí zpochybňovat rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem. Soud prvého stupně nepochybil, pokud povinné k dražbě nepřipustil. O tom byli již před dražbou poučeni. Odvolání není opodstatněné. Předně považuje odvolací soud za nutné předeslat, že odvolání povinných projednal u nařízeného odvolacího jednání (§ 214 odst. 1 o.s.ř.) dne 20.4.2004, ač se JUDr. E.Z. z jednání omluvil a požádal o odročení. Jednak zástupcem povinných v době odvolacího jednání již nebyl JUDr. Z., nýbrž JUDr. P. Š., advokát xxx (dle plné moci z 5.4.2004 na č.l. 116 spisu). Tento nový zástupce povinných se nikterak z jednání odvolacího soudu neomluvil a ani sám o odročení nepožádal. JUDr. Z. jako substituční zástupce JUDr. Š. ani důvodnost své omluvy a žádosti o odročení neprokázal. Neučinil tak i přesto, že sám tvrdil, že měl být na příslušný lékařský zákrok objednán několik měsíců předem. Pokud povinní nesouhlasili se samotným výkonem rozhodnutí prodejem nemovitostí a v té souvislosti vytýkali okresnímu soudu, že pominul jejich předkupní právo, tak k tomu považuje odvolací soud za potřebné uvést, že v rámci řízení o výkon rozhodnutí nelze přezkoumávat správnost rozhodnutí, podle něhož byl výkon rozhodnutí nařízen. Nespokojenost povinných s rozsudkem Okresního soudu v xxx z 27.10.1999, č.j. 8C 91/98-62, kterým došlo ke zrušení podílového spoluvlastnictví k domu čp. 592 na st.p.č. 1139, st.p.č. 1139 a poz.p.č. 120/11 vše v k.ú. a obci xxx a k nařízení prodeje těchto nemovitostí, není způsobilou odvolací námitkou nejen při nařízení výkonu rozhodnutí, ale ani v dalším průběhu výkonu rozhodnutí, včetně jednání o příklepu. Exekuční soud (ale také účastníci) je takovým způsobem zrušení podílového spoluvlastnictví vázán a je povinen z něho pro účely výkonu rozhodnutí vycházet. Nemohlo být také nesprávným postupem soudu prvého stupně pominuto předkupní právo povinných, neboť v tomto řízení nejde o převod spoluvlastnického podílu podle § 140 obč. zák., ale o prodej celé nemovitosti. Okolnost, že by zástupce povinných nebyl k dražebnímu jednání řádně a včas předvolán, by mohla založit zmatečnostní vadu řízení podle § 229 odst. 3 o.s.ř., k níž je odvolací soud povinen ve smyslu § 212a odst. 5 o.s.ř. přihlížet. Pokud by totiž nebyl k jednání soudu předvolán zástupce účastníka, bylo by takovému účastníku odepřeno právo na právní pomoc poskytovanou v řízení před soudem ve smyslu čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V souzené věci však byli oba povinní o termínu dražebního jednání vyrozuměni již dne 20.6.2003 (dle protokolu č.l. 89 a 90 spisu), tedy ještě v době kdy nebyli zastoupeni. JUDr. E. Z. totiž do spisu založil plnou moc opravňující jej k jednání za povinné, až dne 20.9.2003. Bylo tak věcí povinných aby svého nového zástupce o termínu dražebního jednání vyrozuměli. Důvodná konečně není rovněž námitka povinných o tom, že nebyli připuštění k dražbě jako dražitelé. Podle § 348 odst. 1 o.s.ř. ukládá-li vykonávané rozhodnutí, aby byla společná movitá věc nebo nemovitost prodána a její výtěžek rozdělen mezi spoluvlastníky, provede se výkon rozhodnutí přiměřeně podle ustanovení o prodeji movitých věcí nebo nemovitostí. Proto pro klíčovou otázku, zda povinní se dražby jako dražitelé mohli zúčastnit, je potřebné vyložit ust. § 336h odst. 4 o.s.ř. Podle něj jako dražitelé nemohou vystupovat soudci, zaměstnanci soudů, povinný, manžel povinného, vydražitel uvedený 336m odst. 2 a ti, jimž v nabytí věci brání zvláštní právní předpis. V případě povinných nejde zjevně o osoby, které by byly z dražby vyloučeny pro své postavení soudce či zaměstnanců soudu. Nejde ani o vydražitele, který podle § 336m odst. 2 o.s.ř. nezaplatil ani v dodatečné lhůtě nejvyšší podání ale ani o osoby, jimž v nabytí věci brání zvláštní právní předpis. Nabízí se tak pouze nepřípustnost jejich účasti v dražbě pro jejich postavení povinného, resp. manžela povinného. Podstatnou otázkou pro přípustnost povinných v dražbě je okolnost jaké postavení mají účastníci řízení o výkon rozhodnutí prodejem společné věci podle § 348 o.s.ř. Prodej společné nemovité věci postupem podle § 348 o.s.ř. je třeba považovat za vlastní realizaci nařízeného prodeje rozhodnutím podle § 142 obč. zák. Ta ale není součástí nebo pokračováním nalézacího řízení, ale jde o zcela samostatné řízení o výkon. Samotné rozhodnutí o zrušení podílového spoluvlastnictví tvoří tzv. iudicium duplex, má tak proto právo navrhnout nucený výkon rozhodnutí kterýkoliv z oprávněných nebo povinných vůči ostatním. Ten, který z podílových spoluvlastníků podá návrh na výkon rozhodnutí prodejem společné věci, je sice v průběhu výkonu označován za oprávněného, a ten vůči němuž je takový návrh podán je naopak označován povinným, nicméně takové formální označení účastníků nevypovídá nic o tom, kdo je povinen strpět nařízený prodej. Jsou to totiž všichni podíloví spoluvlastníci, kdo jsou rozhodnutím o zrušení podílového spoluvlastnictví a nařízeném prodeji vázáni. To vede k závěru, že i ten z podílových spoluvlastníků, který návrh podal a je označován (z pohledu procesního postavení) oprávněným, je stejně, jako ostatní podíloví spoluvlastníci mající postavení v řízení povinných, povinným strpět nařízený prodej věci. Jsou-li pak tedy všichni stávající podíloví spoluvlastníci povinni strpět prodej věci, může být předmět prodeje prodán pouze třetí osobě odlišné od povinného. Při prodeji věci podle § 348 o.s.ř. se prodává věc celá a je tak proto vyloučeno, aby stávající spoluvlastník (do okamžiku příklepu účastníci neztrácí své spoluvlastnické právo), v jednom okamžiku své spoluvlastnické právo pozbyl a současně vlastnictví k celé věci nabyl. Odvolací soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že všichni podíloví spoluvlastníci jsou v řízení o prodeji věci podle § 348 ve spojení s § 321 a násl. o.s.ř. vyloučeni z dražby prodávané věci. Proto, pokud soud prvého stupně v souzené věci povinné nepřipustil k dražbě odkazem na § 336h odst. 4 o.s.ř., postupoval správně. Ze všech shora uvedených důvodů považuje odvolací soud rozhodnutí soudu prvého stupně za správné a proto je také podle § 219 o.s.ř. potvrdil. O nákladech odvolacího řízení rozhodl podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 o.s.ř. V odvolacím řízení úspěšné oprávněné přiznal podle § 12 odst. 1 písm. b/ a § 18 odst. 1 vyhl.č. 484/2001 Sb. odměnu ve výši 1.250 Kč a jednu paušální náhradu hotových výdajů ve výši 75 Kč. Každého z povinných zavázal k povinnosti nahradit jednu polovinu z těchto nákladů, tedy 662,50 Kč. Ve vztahu mezi ostatními účastníky (účasten byl i vydražitel) žádnému z účastníků náklady nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. Dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolací soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. V xxx dne 20. dubna 2004