V okolnosti, že se soudnímu exekutorovi nepodaří v průběhu nařízené exekuce získat výtěžek, jenž by postačoval k uspokojení vymáhané pohledávky či alespoň nákladů exekuce, takže soud proto exekuci zastavil podle ustanovení § 52 odst. 1 EŘ, § 268 odst. 1 písm. e/ OSŘ, nelze bez dalšího spatřovat procesní zavinění oprávněného na zastavení exekuce. Proto má být uložena náhrada nákladů exekuce povinnému.

24Co 164/2004 U s n e s e n í Krajský soud v xxx rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. V. H. a soudců Mgr. Z. S. a Mgr. P. K. ve věci exekuce oprávněného J. J., proti povinné J. J., pro l5.000,- Kč s příslušenstvím, k odvolání Mgr. J. F., soudního exekutora Exekučního úřadu J. se sídlem v xxx, proti usnesení Okresního soudu v xxx ze dne 2.2.2004, č.j. Nc 1505/2002-25, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se ve výroku III p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným usnesením zastavil okresní soud pro bezvýslednost exekuci nařízenou usnesením Okresního soudu v xxx ze dne 24.6.2003, č.j. Nc 1505/2002-21 (I). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (II). Povinné uložil, aby nahradila soudnímu exekutorovi Mgr. J. F. náklady exekuce ve výši 3.622,- Kč (III). Výrok III okresní soud odůvodnil tím, že oprávněný zastavení exekuce nezavinil, neboť nedostatek majetku povinné postižitelného exekucí nemůže být k tíži oprávněného, jenž toliko využil svého práva domoci se uspokojení své vymahatelné pohledávky. Proti usnesení, do výroku III. podal odvolání soudní exekutor. Namítal, že exekuce byla zastavena pro bezvýslednost, neboť nebyl nalezen žádný exekucí postižitelný majetek. Uvedl, že v případě zastavení exekuce pro bezvýslednost je náklady exekuce povinen hradit oprávněný. Navrhl, aby krajský soud usnesení okresního soudu změnil a náklady exekuce uložil nahradit oprávněnému. Krajský soud po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o.s.ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o.s.ř.), je podáno oprávněnou osobou a včas (§ 201, § 204 o.s.ř.), přezkoumal, aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.), napadené usnesení i jemu předcházející řízení v mezích, ve kterých se odvolatel domáhal jeho přezkoumání (§ 212 o.s.ř.). Přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. l o.s.ř.). Odvolání soudního exekutora neshledal opodstatněným. Podle § 52 odst. l exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle § 89 exekučního řádu dojde-li k zastavení exekuce, může soud uložit oprávněnému, aby nahradil náklady exekuce. Podle § 271 o.s.ř. dojde-li k zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí, rozhodne soud o náhradě nákladů, které účastníkům prováděním výkonu rozhodnutí vznikly podle toho, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí došlo. Může také zrušit dosud vydaná rozhodnutí o nákladech výkonu, popř. uložit oprávněnému, aby vrátil, co mu povinný na náklady výkonu rozhodnutí již zaplatil. V případě zastavení exekuce rozhoduje o nákladech exekuce a nákladech účastníků řízení soud rozhodnutím, jímž se řízení končí. O náhradě nákladů exekuce soud rozhoduje podle toho, z jakého důvodu k zastavení exekuce došlo. Jde zde o posouzení, zda se oprávněný (ten, kdo podal návrh na nařízení exekuce) nedopustil před nařízením exekuce nebo při jejím provádění procesního zavinění. O procesním zavinění oprávněného lze, obecně řečeno, uvažovat všude tam, kde nezachoval při podání návrhu na exekuci nebo při jejím provádění potřebnou míru pečlivosti a kde proto přistoupil k vymáhání splnění povinnosti cestou exekuce, popř. v exekučním řízení pokračoval, bezdůvodně. Procesní zavinění oprávněného může spočívat např. v tom, že se před podáním návrhu na exekuci řádně nepřesvědčil, zda povinný svou povinnost nesplnil, ačkoliv to učinit mohl a měl, že návrh na nařízení exekuce podal, ačkoliv věděl nebo mohl vědět, že vymáhaná pohledávka zanikla započtením apod. Tam, kde oprávněnému nelze vytknout uvedené procesní zavinění, hradí náklady exekuce povinný. Jestliže se oprávněný procesního zavinění dopustil, hradí náklady exekuce naopak oprávněný. V projednávané věci se v průběhu exekuce ukázalo, že výtěžek, kterého jí bude dosažen, nepostačí ani ke krytí jejích nákladů. Okresní soud proto zastavil exekuci pro bezvýslednost (§ 52 odst. l exekučního řádu, § 268 odst. l písm. e/ o.s.ř.). Oprávněný se v takovém případě před nařízením exekuce ani při jejím provádění žádného procesního zavinění nedopustil. Oprávněný má totiž vždy právo domáhat se uspokojení své vymahatelné pohledávky formou exekuce nařízené podle exekučního řádu (zákon č. 120/2001 Sb.). V okolnosti, že se soudnímu exekutorovi nepodaří v průběhu nařízené exekuce získat výtěžek, jenž by postačoval k uspokojení vymáhané pohledávky či alespoň nákladů exekuce, přitom procesní zavinění oprávněného spatřovat nelze. Okresní soud tudíž rozhodl správně, uložil-li povinnost k náhradě nákladů exekuce povinné. Krajský soud proto usnesení okresního soudu ve výroku III jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.). Výroky I a II zůstaly odvoláním soudního exekutora nedotčeny a nabyly tak samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o.s.ř.). Podle § 224 odst. l, § 142 odst. l o.s.ř. má v odvolacím řízení úspěšný oprávněný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Jelikož mu v tomto stadiu řízení náklady nevznikly, nepřiznal krajský soud právo na jejich náhradu žádnému z účastníků. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V xxx dne l9. dubna 2004