Rozhodnutí soudu o složení zálohy na náhradu škody, vzniklé podáním bezdůvodné žaloby o určení nepřípustnosti prodeje zástavy, není rozhodnutím ve věci samé. Je proto možné ho vydat bez nařízení jednání.

24Co 355/2004 U s n e s e n í Krajský soud v H. K. rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. V. H. a soudců Mgr. P.K. a Mgr. Z. S. ve věci žalobce Ing. M. P., zast. JUDr. Z. M., advokátem, proti žalované T. B. CZ s.r.o., IČ --, se sídlem v T., O., o zaplacení 370.000,- Kč, k odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu v S. ze dne 18. května 2004, č. j. 6 C 98/2003-72, t a k t o : Usnesení okresního soudu se m ě n í tak, že žalovaná je povinna do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení složit do úschovy u Okresního soudu v S. zálohu 37.585,- Kč; v části o uložení povinnosti žalované složit do úschovy u soudu jako zálohu dalších 332.415,- Kč se návrh žalobce z a m í t á . O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením okresní soud uložil žalované povinnost do 3 dnů od právní moci usnesení složit u Okresního soudu v S. zálohu 370.000,- Kč. Vyšel ze zjištění, že žalobce, zástavní věřitel, vede u téhož soudu řízení o náhradu škody vzniklé mu oddálením prodeje zástavy ve veřejné dražbě (§ 166 odst. 4 občanského zák.); výši vzniklé škody určil částkou 370.000,- Kč. Právo na náhradu škody přitom uplatnil v průběhu řízení o žalobě žalované, zástavního věřitele, jíž se žalovaná domáhá vůči žalobci určení nepřípustnosti prodeje zástavy. Žalobce osvědčil, že za zmařenou dražbu zaplatil dražebníku 37.585,- Kč. Nedoložil ovšem, že mu vznikla další škoda tím, že si k “odkoupení” pohledávky zajištěné zástavním právem na nemovitostech žalované půjčil od společnosti A. a. s. částku 10.000.000,- Kč za úrok ve výši 18%. Škodu, která žalobci vznikla, je proto nutno určit “ve výši ceny peněz, které má žalobce v zakoupené pohledávce zástavního dlužníka vázány”. Té odpovídají úroky ve výši dvojnásobku diskontní sazby stanovené Českou národní bankou ke dni podání žaloby, které by žalobce byl povinen zaplatit svému věřiteli proto, že včas nevymohl částku z navrhovaného prodeje zástavy. Jestliže na “odkoupení” pohledávky vynaložil 9.000.000,- Kč a diskontní sazba v době podání žaloby činila 1,75%, úrok z prodlení za dobu od podání žaloby do 30.4.2004 přesáhl částku 420.000,- Kč. Vázán návrhem žalobce soud uložil žalované povinnost složit zálohu na náhradu škody ve výši žalobcem navrhovaných 370.000,- Kč. Proti usnesení podala žalovaná odvolání. Namítala v něm, že okresní soud neměl splněny předpoklady, za nichž lze rozhodnout ve věci bez jednání. Vycházel z nesprávných skutkových zjištění, když nepřihlédl k tvrzení žalované a k jí označeným důkazům a pochybil i při právním posouzení věci. Žalobce právo na náhradu škody zakládá jednak na tvrzení, že si na odkoupení pohledávky (jež má být zajištěna zástavním právem na nemovitostech žalované) půjčil 9.000.000,- Kč na smluvní 18% úrok. Pohledávku přitom odkoupil od společnosti K.s.r.o. za částku 5.100.000,- Kč. Současně ovšem tvrdil, že chtěl být dražitelem nemovitostí, měl tedy dostatek peněžních prostředků. To svědčí o nepravdivosti jeho tvrzení o půjčce. Kromě toho není příčinná souvislost mezi vznikem škody a úroky z půjčky. Žádal-li náhradu ušlého zisku, nájemné za pronájem dražených nemovitostí, jde o pouhé spekulace, neboť žalobce není vlastníkem nemovitostí. Právo na náhradu škody spočívající v náhradě nákladů za neprovedenou dražbu rovněž není doloženo, se zřetelem k tomu, že žalobce i dražebník o podání žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy věděli již od 13.12.2002, přesto si účtují náhradu i za úkony směřující k přípravě dražby po tomto datu. Okresní soud přes tyto skutečnosti uložil žalované složit zálohu na náhradu škody, nákladů za neprovedenou dražbu, a vedle toho i náhradu škody - úroků z prodlení ve výši dvojnásobku diskontní sazby České národní banky ode dne podání žaloby z půjčky, jejíž existenci ovšem žalobce nedoložil. Navrhla, aby krajský soud napadené usnesení změnil a návrh žalobce na složení zálohy zamítl. Žalobce označil napadené usnesení za věcně správné. Ztotožnil se se skutkovými i právními závěry okresního soudu a navrhl potvrzení usnesení. Krajský soud po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 202 a contr. občanského soudního řádu; dále “o.s.ř.”), bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), osobou k němu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.) a obsahuje podstatné náležitosti (§ 205 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal v jeho mezích napadené usnesení bez nařízení jednání (§ 214 odst. 1 písm. c) o.s.ř.) spolu s řízením, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a 212a o.s.ř.). Shledal, že odvolání je zčásti opodstatněné. V posuzované věci se žalobce, zástavní věřitel, domáhá vůči žalované, zástavnímu dlužníku, náhrady škody, která mu měla vzniknout bezdůvodným podáním žaloby žalované vůči žalobci na určení nepřípustnosti prodeje zástavy; v takovém případě může soud na návrh zástavního věřitele již v průběhu řízení rozhodnout o tom, že je žalovaná povinna složit do úschovy soudu zálohu až do výše možné náhrady škody (§ 166 odst. 4 občanského zák.). Rozhodnutí soudu o složení zálohy není rozhodnutím o věci samé, proto není vadou řízení, učinil-li je okresní soud bez nařízení jednání (srov. § 115 odst. 1 o.s.ř.). Má-li být žalované uložena povinnost složit zálohu na náhradu škody, musí být ovšem skutečnosti, jež jsou rozhodné pro vznik práva žalobce, alespoň osvědčeny. Jde-li o škodu, jež žalobci měla vzniknou placením úroků z půjčky pořízené za účelem úplatného postoupení pohledávky, právně významné skutečnosti o tom žalobce nedokládá a dosud ani netvrdí. Z jeho návrhu se nepodává, který věřitel pohledávku, jež má být zajištěna zástavním právem na nemovitostech žalované, žalobci postoupil a za jakou úplatu. Kromě toho dosud není zřejmé ani splnění dalších předpokladů pro vznik práva žalobce na náhradu škody, zahrnující v to i příčinnou souvislost mezi případnou majetkovou újmou žalobce a oddálením prodeje zástavy podanou žalobou. Závěry okresního soudu o tom, že žalobci byla pohledávka postoupena za úplatu 9.000.000,- Kč, stejně jako o tom, že škoda žalovaného je rovna “ceně půjčených peněz” - úroku z prodlení ve výši dvojnásobku diskontní sazby stanovení Českou národní bankou, nemají oporu v žalobcem předložených listinách a dosud ani v jím tvrzených skutečnostech. Neopodstatněným je i návrh žalobce na složení zálohy na náhradu škody spočívající v ušlém zisku za pronájem dražených nemovitostí. Účelem dražby nemovitostí je zpeněžení zástavy. Výtěžek dražby slouží k uspokojení zástavou zajištěné pohledávky zástavního věřitele. Ani zde tedy není dosud zřejmá příčinná souvislost mezi vznikem škody žalobce a oddálením dražby, ostatně žalobce ani stran tohoto ušlého zisku z pronájmu nemovitostí potřebné rozhodné skutečnosti nedokládá. Za důvodný pokládá krajský soud návrh žalobce na složení zálohy na náhradu škody spočívající v nákladech vynaložených žalobcem na provedení veřejné dražby, oddálené z důvodu podání žaloby o určení nepřípustnosti prodeje zástavy. Fakturou vystavenou společností N. - dražební společnost, s.r.o., a výpisem ze svého účtu žalobce doložil, že tomuto dražebníku za neuskutečněnou dražbu zaplatil dosud celkem 37.585,- Kč. Nesporné přitom je, že důvod, pro který se dražba nemovitostí nekonala, spočívá v podání žaloby o určení nepřípustnosti prodeje zástavy ze strany žalované, zástavního dlužníka. Již tyto skutečnosti dostatečně osvědčují právo žalované na náhradu škody a postačují tedy k tomu, aby soud k návrhu žalobce uložil žalované povinnost složit do úschovy zálohu do výše takto vzniklé škody. Je otázkou jinou, zda všechny náklady účtované dražebníkem jsou majetkovou újmou žalobce, jež mu vznikla oddálením prodeje zástavy a zda žalobcem dosud předkládané listiny vůbec tyto rozhodné skutečnosti prokazují, tj. zda je nikoliv pouze osvědčují (činí do jisté míry pravděpodobnými), ale zda je staví najisto; to bude předmětem projednání věci samé. Rozhodnutí o otázce náhrady škody ostatně závisí na vyřešení té nejzákladnější otázky, jíž je důvodnost podání žaloby o určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě; o ní je vedeno řízení před jiným soudem, jež dosud nebylo skončeno. Proto krajský soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnit tak, že žalované uložil povinnost složit u soudu zálohu na náhradu škody ve výši 37.585,- Kč; v ostatním návrh žalobce na složení zálohy zamítl. O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů vzniklých účastníkům v tomto odvolacím řízení, rozhodne okresní soud v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1, § 224 odst. 1 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V H.K.dne 3. srpna 2004