V usnesení o nechválení závěrečného účtu opatrovníka ze správy majetku zemřelého opatrovance nemůže soud opatrovníku uložit, aby vrátil nevyúčtovanou částku do dědictví po opatrovanci.

U s n e s e n í Krajský soud v H. K. rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. P. M. a soudců JUDr. V. L., Ph.D. a Mgr. M. P. ve věci F. H., nar. --, zemřelého -- 2003, zastoupeného akademickým architektem J. H. jako opatrovníkem, zastoupeným JUDr. O. H., advokátem, o schválení závěrečného účtu opatrovníka, k odvolání opatrovníka proti rozsudku Okresního soudu v J. ze dne 12. listopadu 2003, č.j. 30P 146/80-394, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. p o t v r z u j e . II. Jinak se rozsudek okresního soudu z r u š u j e . O d ů v o d n ě n í : Okresní soud shora označeným rozsudkem neschválil závěrečný účet opatrovníka (výrok I) a opatrovníkovi uložil povinnost vydat do dědictví po zemřelém F. H. 22.000,- Kč (výrok II). V souvislosti s tím žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Okresní soud své rozhodnutí odůvodnil odkazem na ust. § 193 o.s.ř. s tím, že opatrovník použil částku 22.000,-Kč, která byla uvolněna z účtu opatrovance, v rozporu s jejím účelovým určením. Rozsudkem Okresního soudu v J. ze dne 6.11.2000, č.j. 30P 146/80-286, byl udělen opatrovníkovi souhlas k výběru 22.000,- Kč z účtu opatrovance. Účelem výběru byl nákup akumulačních kamen, elektrického ohřevu teplé vody a dřezu na mytí nádobí s průtokovými bateriemi do domácnosti opatrovance. Opatrovníkovi bylo současně uloženo předložit vyúčtování do 30.6.2001. Dříve než mohly být peněžní prostředky k uvedenému účelu použity, opatrovanec dne 19.4.2003 zemřel. Uvedené prostředky použil opatrovník podle svého tvrzení na náklady pohřbu a vyklizení odpadu z domu a okolí opatrovance. Okresní soud navíc učinil závěr, že 22.000,- Kč je opatrovník povinen vydat do dědictví, neboť tyto prostředky se staly smrtí opatrovance součástí dědictví. V odvolání opatrovník namítal, že 17.9.2002 proběhlo v bydlišti opatrovance místní šetření sociálního odboru Městského úřadu N. P., kde bylo zjištěno, že v bytě opatrovance a v jeho okolí je umístěna řada věcí a odpadků, které ohrožují zdraví opatrovance a dalších osob. Částku 22.000,- Kč chtěl použít ve prospěch opatrovance k uvedenému účelu, avšak opatrovanec se bránil vyklizení bytu a bez tohoto vyklizení nebylo možno určené věci do bytu nainstalovat. Upozornil na to, že mu okresní soud dal souhlas s použitím 22.000,- Kč na úhradu nákladů na pohřeb a úklid, protože mu přípisem z 20.5.2003 sdělil, že 22.000,- Kč postačuje i na zaplacení pohřbu a úklidu. Podtrhl, že doklady o úhradě za opatrovance byly předloženy notářce, která je zahrnula do dědictví. Navrhl rozsudek okresního soudu změnit tak, že závěrečný účet bude schválen. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení mu předcházející a shledal, že odvolání je částečně důvodné. Odvolací soud se předně ztotožňuje s okresním soudem v té části, kdy okresní soud uzavřel, že podmínky pro schválení závěrečného účtu nebyly splněny. Opatrovník totiž nepoužil uvolněné prostředky k účelu, který stanovil rozsudek okresního soudu. Sám opatrovník potvrzuje, že částku 22.000,- Kč nebylo možno za tímto účelem vynaložit. V okamžik smrti funkce opatrovníka zanikla a nadále nebyl opatrovník oprávněn disponovat s uvolněnou částkou 22.000,- Kč. Nic na tom nemůže změnit ani okolnost, že okresní soud v přípisu z 20.5.2003 uvedl, že částka 22.000,- Kč postačuje i na pohřeb a likvidaci odpadu. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu ve výroku I jako věcně správný potvrdil (§ 219 o.s.ř.). Tento rozsudek však podle § 221 odst. 1 o.s.ř. zrušil ve výrocích II a III. Opatrovníkovi uložená povinnost vydat do dědictví částku 22.000,-Kč nemá místo v rozhodnutí podle § 193 o.s.ř. Částka 22.000,-Kč se stala jako součást majetku opatrovance F. H. bez dalšího součástí dědictví. Smrtí ji nabyli jeho dědicové (§ 460 občanského zákoníku), mezi které pravděpodobně náleží i jeho bratr – opatrovník. Vypořádání částky 22.000,-Kč je součástí dědického řízení a stejně tak platby opatrovníka za pohřeb a úklid domu a jeho okolí. Výrok o náhradě nákladů řízení (III) pak je zcela bezpředmětný, protože opatrovanec zemřel a řízení o závěrečném účtu se nikdo jiný neúčastnil. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V H. K. dne 31. března 2004