Vyšší soudní úředníci nemohou ve věcech exekučních upravených zákonem č. 120/2001 Sb. samostatně rozhodovat.

17Co 451/2005-24 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném, z předsedy JUDr. xxx, a soudců JUDr. xxx a Mgr.xxx v exekuční věci oprávněného Č s, a.s., proti povinným 1) P.M., a 2) J.M., pro 67.432,22 Kč s příslušenstvím, k odvolání povinných proti usnesení Okresního soudu v HB ze dne 7. září 2005, č.j. 0Nc 4595/2005-18, t a k t o : Usnesení okresního soudu se z r u š u j e a věc se okresnímu soudu v r a c í k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným usnesením okresní soud zamítl návrh povinných na odklad exekuce. V odůvodnění vyložil, že vyhovění návrhu brání už to, že z tvrzení povinných vyplývá, že jejich tíživé sociální poměry nemají pouze přechodnou povahu. Rozhodnutí jménem okresního soudu vydala vyšší soudní úřednice. Proti tomuto usnesení podali povinní odvolání. V něm opět popsali, kdo s nimi sdílí společnou domácnost, prohlásili, že nevědí, kam by v případě provedení exekuce (prodejem domu) šli, a – ovšem znovu bez bližšího vysvětlení – také zopakovali, že je jejich situace pouze přechodná. Oprávněný se k odvolání nevyjádřil. Po zjištění, že bylo odvolání podáno k tomu oprávněnými osobami (§ 201 o.s.ř.) a včas (§ 204 odst. 1 věta první o.s.ř.), krajský soud v neveřejném zasedání (§ 214 odst. 2 písm. d/ o.s.ř.) napadené rozhodnutí přezkoumal,a to včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo. Dospěl k následujícím závěrům : Při hodnocení rozhodnutí soudu prvního stupně musí soud odvolací v první řadě zvážit, zda napadené rozhodnutí či jemu předcházející procesní postup netrpí některou z tzv. zmatečnostních vad, které jsou vymezeny ust. § 229 odst. 1 až 3 o.s.ř. Tyto vady se vyznačují tím, že soudní rozhodnutí z pohledu odvolacího přezkumu znehodnocují samy o sobě, to jest bez ohledu na to, zda ono rozhodnutí vykazuje ještě vady další. Jejich zjištění má za následek výlučně zrušení přezkoumaného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení soudu prvního stupně. Mezi vady tohoto typu náleží i nesprávné obsazení soudu prvního stupně, jinými slovy situace, kdy jménem prvostupňového soudu rozhoduje osoba, která k tomu podle platných procesních předpisů není oprávněna. A právě k tomu v projednávané věci došlo. Napadené usnesení vydala vyšší soudní úřednice. Kompetence vyšších soudních úředníků vymezuje zákon číslo 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, v nyní platném znění. Ten pro oblast občanskoprávní podává závazný (srov. § 1 tohoto zákona) výčet, v jakých věcech mohou vyšší soudní úředníci provádět – až na výjimky – samostatně všechny úkony soudu prvního stupně bez dalšího (§ 9 odst. 1), jaké konkrétní jednotlivé úkony jsou bez dalšího oprávněni provádět v jiných věcech, nestanoví-li zákon jinak (§ 9 odst. 2), a konečně kterými dalšími úkony mohou být – opět nestanoví-li zákon jinak – pověřeni předsedou senátu (§ 10 a § 12). V těchto a ani v jakýchkoli jiných ustanoveních platného právního řádu není uvedeno, že by vyšší soudní úředníci mohli samostatně rozhodovat, činit úkony nebo být jednotlivými úkony pověřeni ve věcech upravených zák. č. 120/2001 Sb., exekuční řád, jinak řečeno v tzv. věcech exekučních. Aby v těchto věcech rozhodovali, je tedy za daného právního vztahu vyloučeno (srovnej i § 1 zák. č. 189/1994 Sb.). A výjimkou nemůže být ani věc projednávaná. Že napadené usnesení vydala vyšší soudní úřednice, tedy bylo chybou. Už výše bylo vysvětleno, že taková vada nevyhnutelně vede ke zrušení prvostupňového rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. a/ o.s.ř.). Právě tak tedy krajský soud rozhodl. Návrh povinných nyní posoudí a rozhodne o něm příslušný soudce. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V HK dne 25. listopadu 2005 Předseda senátu :