Výkonem rozhodnutí nelze postihnout peněžité dávky státní sociální podpory, která byla přiznána manželu povinného.

4 18 Co 325/2005 – 20 U s n e s e n í Krajský soud v HK – pobočka v P rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr.xxx a soudců JUDr. xxx a JUDr. xxx ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné ČR- jednající prostřednictvím organizační složky státu Okresního soudu v J, proti povinnému xxx, pro 12.955,40 Kč přikázáním peněžité pohledávky, k odvolání oprávněné proti usnesení Okresního soudu v Ch ze dne 25. dubna 2005, č.j. 23 E 2355/2005-5, t a k t o: I. Usnesení okresního soudu se p o t v r z u j e. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Okresní soud shora označeným usnesením zamítl návrh oprávněné na nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním peněžité pohledávky vůči Úřadu práce, odboru státní sociální podpory, v xxx, z titulu vyplácené dávky státní sociální podpory manželce povinného xxx. V odůvodnění usnesení uvedl, že předmětem exekuce přikázáním pohledávky je nárok na tuto pohledávku, který sám o sobě není součástí společného jmění manželů. Proto nemůže být manžel povinného účastníkem řízení přikázáním pohledávky. Povinný není podle obsahu spisu téhož soudu zn. 23 E 2258/2005 žadatelem o dávky státní sociální podpory. Žádnému z účastníků pak nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když těm žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly. Oprávněná ve včas podaném odvolání s názorem okresního soudu nesouhlasila. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb. patří povinný manžel do okruhu společně posuzovaných osob a tato dávka tvoří příjem rodiny. Bez tohoto předpokladu by nárok povinnému ani jeho manželce dle uvedeného speciálního zákona nevznikl. Protože se nejedná o dávku jednorázovou (§ 317 odst. 2 o.s.ř.), nýbrž o dávky se opakující za předpokladu zákonem stanovených podmínek, lze z nich uspokojit pohledávku za jedním z členů rodiny. Vyslovila názor, že jsou-li vypláceny dávky manželce povinného, jedná se toliko o platební místo a nikoli a jedině o osobní nárok na všechny dávky státní sociální podpory této rodině takto vyplácené. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a výkon rozhodnutí navrženým způsobem nařídil. Povinný se k odvolání nevyjádřil. Krajský soud z podnětu odvolání přezkoumal napadené usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to nejen z uplatněného odvolacího důvodu (§ 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř.), postupem dle § 212, § 212a odst. 1 o.s.ř.. Odvolání projednal bez nařízení jednání (§ 254 odst. 1,6 o.s.ř.). Odvolání neshledal opodstatněným. Z obsahu spisu plyne, že oprávněná se domáhala vůči povinnému nařízení výkonu rozhodnutí dle vykonatelného usnesení Okresního soudu v J ze dne 17.12.1998, č.j. 2 T 22/96-139, ukládajícího povinnému zaplacení částky 12.995,40 Kč nákladů obhajoby, a to přikázáním peněžité pohledávky, kterou má povinný za Úřadem práce v xxx, odborem státní sociální podpory, z důvodu vyplácení státní sociální podpory manželce povinného xxx, nar. 22.3.1975, která patří do okruhu společně posuzovaných osob. Z přiloženého spisu Okresního soudu v Ch sp. zn. 23 E 2258/2005, vyplývá, že povinný není ani žadatelem o dávky státní sociální podpory u výše označeného úřadu. Podle ust. § 312 odst. 1 o.s.ř. výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky povinného než pohledávky z účtu u peněžního ústavu nebo nároku uvedeného v ust. § 299 o.s.ř. (srážky z jiných příjmů povinného, které nejsou mzdou) lze nařídit i v případě, že pohledávka povinného se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i v případě, že povinnému budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat. Podle ust. § 317 odst. 2 o.s.ř. výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče a dávky státní sociální podpory vyplácené podle zvláštního zákona (zák.č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře) jednorázově. V návrhu na nařízení exekuce musí být pohledávka, která se má přikázat oprávněnému, přesně označena zejména uvedením právního důvodu, její výší, popřípadě splatností. Také dlužník povinného musí být náležitě označen (§ 261 o.s.ř.). Ve smyslu ust § 255 odst. 2 o.s.ř. nařízeným výkonem mohou být postiženy věci nebo práva patřící do společného jmění manželů. Manžel povinného je pak, jde-li o tyto majetkové hodnoty, účastníkem řízení o výkon rozhodnutí. Podle ust. § 143 obč. zák. do společného jmění manželů spadají všechny (tedy již přijaté a nikoliv případný nárok) příjmy obou partnerů, ať je jejich právní důvod jakýkoliv, s výjimkou těch, které mají svůj původ ve zdrojích zákonem vyloučených. Podle § 261 odst. 1 navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, označí v návrhu osobu, vůči které má povinný pohledávku (dlužník povinného) a uvede důvod pohledávky. V § 2 zákona č 117/1995 Sb. jsou uvedeny konkrétní druhy dávek státní sociální podpory. Dávky státní sociální podpory náleží při splnění stanovených podmínek pouze fyzické osobě (§ 3 cit. zákona). V dalších ustanoveních uvedený zákon upravuje podmínky uplatnění (vzniku) nároku za konkrétní dávku a určuje osobu oprávněnou za předepsaných podmínek k takové dávce. K dávkám státní sociální podpory, poskytovaným v závislosti na výši příjmu, se řadí přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení. Nárok na sociální příplatek má rodič pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě. Přídavek na dítě není nárokem rodiče (povinného a jeho manželky) a nelze o něm v této souvislosti uvažovat. Splňuje-li podmínky nároku na sociální příplatek více osob, náleží sociální příplatek jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Jinak určí úřad státní sociální podpory, které z těchto osob se sociální příplatek přizná (§ 20 cit. zákona). Nárok na příspěvek na bydlení má za vymezených podmínek vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu. Je-li takových osob více, platí shora uvedené (příspěvek náleží jen jednou a jen jedné osobě - § 24 cit. zákona). Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušnému úřadu (§ 67 cit. zákona). Účastníkem řízení je v řízení o přiznání dávky oprávněná osoba nebo příjemce dávky (je-li odlišný od oprávněné osoby – např. zákonný zástupce - § 68c, § 59 cit. zákona). Příjemcem přiznané dávky je (v běžných případech) zejména oprávněná osoba a zákonný zástupce oprávněné osoby. Z uvedeného je zřejmé, že nejběžnějšími nejednorázovými dávkami státní sociální podpory jsou sociální příplatek a příspěvek na bydlení. O příspěvek musí požádat (jedna) osoba, jíž nárok při splnění předepsaných podmínek zákon o státní sociální podpoře přiznává a která je pak příjemcem přiznané dávky, byť jsou v ní obsaženy i dávky pro více osob, které také splňují nárok. Oprávněná tvrdí, že manželce povinného jsou vypláceny nejednorázové dávky státní sociální podpory, v nichž je zahrnut i nárok (pohledávka) povinného. Označuje stát- úřad vyplácející dávky- za dlužníka manželky povinného a potažmo i povinného. Odvolací soud tedy nejprve řešil otázku, zda vůbec lze nařídit výkon rozhodnutí oprávněného (státu) přikázáním pohledávky vůči dlužníku povinného, jímž je opět stát. Na danou otázku odpovídá kladně se závěrem, že oprávněný není omezen při nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky jen tím, že má tuto pohledávku vůči státu, má-li povinnost plnit jiná organizační jednotka státu (ve shodě s názorem vyjádřeným v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 25.3.2004, sp. zn.20 Cdo 1680/2002). Oprávněná v návrhu pohledávku vůči povinnému blíže nespecifikuje její výší, popř. splatností. Právní důvod pohledávky je uveden způsobem, který nabízí ten výklad, že jde o pohledávku manželky povinného z důvodu nikoliv jednorázových dávek státní sociální podpory (o níž však není ani jisto, zda v den nařízení výkonu existuje). Protože dosud nepřijatý nárok na jinou peněžitou pohledávku manželky povinného netvoří společné jmění manželů, nelze jej z tohoto důvodu výkonem postihnout. V tom je úvaha okresního soudu správná. Odvolací soud proto věcně správné rozhodnutí okresního potvrdil (§ 219 o.s.ř.), neboť návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí podle shora označeného exekučního titulu navrženým způsobem nebylo lze vyhovět a na výsledku řízení by nic nezměnila ani případná výzva oprávněnému k náležitému označení pohledávky povinného ve smyslu ust. § 312 odst. 1 a § 261 o.s.ř. Nelze pak přehlédnout, že okresní soud usnesením ze dne 23.3.2005, č.j.23 E 2258/2005-4, nařídil k návrhu oprávněné výkon rozhodnutí přikázáním peněžité pohledávky povinného za týmž dlužníkem z důvodu vyplácení dávek státní sociální podpory. Je proto nutno uzavřít, že návrhu oprávněného bylo vyhověno a pokud povinný má vůči plátci dávek státní sociální podpory určitou (konkrétně vyčíslitelnou) pohledávku z tohoto právního důvodu (oprávněná osoba dle zákona č. 117/1995 Sb.), existující v den nařízení exekuce, měla by být postižena. Na tom nic nemění situace, že podle postupu stanoveného zákonem č. 117/1995 Sb. je dávka v rámci zjednodušení administrativy vyplácena manželce povinného. Jinou otázkou zůstává, zda lze pohledávku povinného z uvedeného důvodu (viz postup při výpočtu dávek dle cit. zákona) konkrétně vyčíslit, aby mohla být určitým způsobem označena a poté nařízeným výkonem postižena. Okresní soud totiž pochybil, pokud postupem dle ust. § 43 o.s.ř. dříve než návrhu vyhověl nevyzval oprávněnou, aby pohledávku již v návrhu označila nepochybným způsobem i co do její výše dle ust. § 312 o.s.ř. v rámci zjišťování podmínek řízení (náležitý návrh), a byly odstraněny i pochybnosti, zda pohledávka vůbec existuje, aby mohla být postižena. Protože v odvolacím řízení úspěšnému povinnému žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly, krajský soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků (§ 254 odst. 1, § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Proti tomuto usnesení není přípustné ani dovolání, ledaže by k návrhu účastníka, podanému do dvou měsíců od jeho doručení u Okresního soudu v Ch, Nejvyšší soud České republiky dovolání sám připustil, shledal-li by, že napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam. V P dne 30. srpna 2005