Skutečnost, že člen honebního společenstva nebyl o konání valné hromady honebního společenstva vyrozuměn, nazakládá sama o sobě neplatnost rozhodnutí valné hromady. Ten, kdo nebyl o konání valné hromady vyrozuměn a domáhá se vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady, musí tvrdit a dokládat další skutečnosti (např. že svým hlasováním mohl zvrátit přijaté rozhodnutí valné hromady), pro které v důsledku jeho neúčasti při valné hromadě je její rozhodnutí nezákonné nebo odporující stanovám.

R o z s u d e k Krajský soud v xxx – pobočka v xxx rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. xxx a soudců JUDr. xxx a JUDr. xxx ve věci žalobce V.P., zast. JUDr. V.P., advokátem, proti H s S. , zapsáno pod poř.č. xxx rejstříku HS u Městského úřadu v xxx, zast. JUDr. T.P., advokátem, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v xxx ze dne 4.11. 2004, č.j. 6 C 236/2002 - 164, t a k t o: I. Rozsudek okresního soudu se p o t v r z u j e. II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení 6.350,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce. O d ů v o d n ě n í: Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu o určení, že rozhodnutí valné hromady žalovaného ze dne 10.8.2002, kterým bylo rozhodováno o přeměně H společenstva S. dle § 69 odst. 2 zák.č. 449/2001 Sb. o přijetí nebo změně stanov žalovaného a o volbě jeho orgánů, jsou neplatná (výrok I.). Žalobci uložil nahradit k rukám zástupce žalovaného náklady řízení 6.425,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobce je členem žalovaného od roku 1992 a že mu žalovaný nezaslal písemnou pozvánku na předmětnou valnou hromadu, jak bylo předepsáno v ust. § 22 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti. Členové h společenstva (dále jen HS) byli o konání valné hromady informováni jen vyvěšením pozvánky na vývěskách v jednotlivých obcích. Žalobce již v den stížnosti, odeslané jím býv. Okresnímu úřadu v xxx 20.8.2002, věděl, že valná hromada proběhla a jaká rozhodnutí byla přijata. Z uvedeného učinil právní závěr, že žalobce jako člen HS byl oprávněn postup odporující zákonu napadnout a domáhat se vyslovení neplatnosti valné hromady dle ust. § 22 odst. 8 cit. zákona, avšak jen v prekluzivní lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději do 3 měsíců od konání valné hromady. Žalobce tedy mohl žalobu podat u soudu nejpozději 4.9.2002. Pokud ji podal až 6.11.2002, učinil tak opožděně a jeho právo zaniklo. Proto žalobu zamítl a úspěšnému žalovanému přiznal i právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), které v odůvodnění rozsudku specifikoval. Rozsudek napadl odvoláním žalobce. Vytýkal okresnímu soudu, že okresní soud učinil z provedených důkazů nesprávná skutková zjištění a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Zdůrazňoval, že žalobce v době, kdy podal stížnost okresnímu úřadu, věděl pouze to, že valná hromada proběhla a v tento okamžik pouze dovozoval, co mohlo být jejím předmětem. Nevěděl, jakým způsobem valná hromada rozhodla, zda a které orgány byly zvoleny a jaké stanovy byly přijaty. Domněnka není vědomostí a v době podání žaloby žalobce jen předpokládal, co mohlo být předmětem valné hromady. Konkrétní poznatky učinil až po podání žaloby. Závěr okresního soudu o zániku práva žalobce proto neobstojí. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl. Žalovaný se ztotožnil ve vyjádření k odvolání se skutkovými i právními závěry soudu okresního. Z obsahu stížnosti Okresnímu úřadu v xxx je zřejmé, že žalobci byl již 20.8.2002 znám obsah rozhodnutí valné hromady žalovaného, když žádal, aby nebyla provedena transformace HS. Z ust. § 22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb. dovozoval, že člen HS, který se chce domáhat určení neplatnosti valné hromady, nemusí přesně vědět, co bylo obsahem jejího rozhodnutí. Prekluzivní lhůta k podání žaloby mu začne běžet v okamžiku, kdy se dozví o tom, že valná hromada byla konána a rozhodnutí jakého druhu na ní byla přijata a tato jsou v rozporu se zákonem nebo odporují stanovám. Výklad žalobce by znamenal, že by vlastně nikdy nebylo lze určit počátek běhu subjektivní lhůty k podání žaloby, neboť nikdy nelze spolehlivě prokázat, že byl kdokoliv detailně seznámen s celým obsahem rozhodnutí. Poukázal i na to, že valná hromada rozhodovala (zřejmě o transformaci) naprostou většinou hlasů, takže případná formální vada v obeslání nemohla mít na vyjádření většinové vůle členů společenstva vliv a prohlášení neplatnosti valné hromady by bylo popřením většinové vůle členů HS. Navrhl potvrzení rozsudku. Krajský soud z podnětu včas podaného odvolání, které mělo potřebné náležitosti (§ 205 o.s.ř.) a bylo podáno osobou k němu oprávněnou, přezkoumal napadený rozsudek, přihlížeje i k důvodům v něm neuplatněným (§ 212, § 212a o.s.ř.). Odvolání není důvodné. Krajský soud předně odkazuje na dílčí skutková zjištění, které z jednotlivých důkazů okresní soud učinil a sdílí i jeho skutkový závěr. Nepovažuje proto za důvodnou námitku žalobce o tom, že okresní soud učinil z provedených důkazů nesprávná skutková zjištění (tvrzený odvolací důvod dle ust. § 205 odst. 2 písm. e) o.s.ř.). Nelze dovodit, že by výsledek hodnocení důkazů odporoval ust. § 132 o.s.ř. Okresní soud nepominul žádné skutečnosti, které z provedených důkazů vyplynuly nebo jinak vyšly najevo. Není důvod k závěru, že by okresní soud důkazy hodnotil vadně (např. v logickém rozporu v hodnocení poznatků, jež se z důkazních prostředků podávají). Krajský soud považuje (v zásadě) za správný i právní závěr soudu okresního. Žalobce totiž ve skutkovém vylíčení v žalobě spojoval důvod k vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady podle ust. § 22 odst. 8 zákona č. 449/2001 o myslivosti za neplatné jen se skutečností, že nebyl k jednání valné hromady úmyslně obeslán způsobem, upraveným v ust. § 22 odst. 2 cit. zákona ve znění ke dni konání valné hromady (dne 10.8.2002). Z tohoto důvodu jsou podle jeho názoru rozhodnutí přijatá valnou hromadou nezákonná. Jestliže žalobce v žalobě, která napadla dne 6.11.2002, neuvádí jiné skutečnosti, pro které považuje rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující stanovám (tvrdí také, že neví, co bylo předmětem valné hromady), je závěr okresního soudu o zániku jeho práva na místě. Podle ust. § 22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb. považuje-li člen h s rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující stanovám, může do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká. Žalobce tedy podle své argumentace o nezákonném rozhodnutí valné hromady pro jeho neobeslání k ní způsobem dle § 22 odst. 2 cit. zákona v tehdy platném znění (tedy z jediného vymezeného důvodu) věděl nepochybně již dne 20.8.2002, kdy sám dal najevo, že o jejím konání dne 10.8.2002 ví. Proto mu nejpozději od uvedeného data začala běžet subjektivní prekluzivní lhůta k podání žaloby, která skončila 4.9.2002. Podal-li žalobu až 6.11.2002, učinil tak po jejím uplynutí. V tomto závěru se krajský soud se soudem okresním shoduje. Podle ust. § 22 odst. 2 zákona č. 449/2001 o myslivosti ve znění ke dni 10.8.2002 honební starosta byl povinen zaslat pozvánku na valnou hromadu s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání, všem členům HS na adresu sídla nebo bydliště uvedenou v seznamu členů nejméně 15 dní před konáním valné hromady. Vzhledem k tomu, že valná hromada HS dne 10.8.2002 přijímala stanovy HS dle § 69 odst. 2 cit. zákona, tedy stanovy přizpůsobené úpravě dle zákona č. 449/2001 Sb.o myslivosti (docházelo tedy k transformaci HS), členem HS v době jejího konání byli všichni členové býv. HS, tedy i žalobce. Okresní soud proto správně uzavřel, že žalobce měl být pozván na valnou hromadu způsobem dle ust. § 22 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb. Protože s případným vadným doručením členovi HS dle ust. § 22 odst. 2 cit. zákona na valnou hromadu HS zákon výslovně neplatnost všech rozhodnutí přijatých na valné hromadě nespojuje a navíc lze poukázat i na ust. § 22 odst. 2 cit. zákona v nyní platném znění, které hovoří již jen o vyrozumění členů HS o konání valné hromady a způsob vyrozumění ponechává na HS, je zřejmé, že zákonodárce obtíže při svolávání členů HS při roztříštěné půdní držbě zohlednil a formu obeslání neupravuje. Lze tedy dovozovat, že samotné vadné doručení (či jeho absence) k účasti na valné hromadě HS neplatnost rozhodnutí valné hromady nezakládá. Z uvedeného se pak podává i další závěr, že ten, kdo se domáhá vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady, musí tvrdit a dokládat další skutečnosti, pro které v důsledku jeho neúčasti při valné hromadě je její rozhodnutí nezákonné nebo odporující stanovám. Tedy např., že svým hlasováním mohl zvrátit přijaté rozhodnutí valné hromady. Nic takového žalobce netvrdí a ani se z provedených důkazů nepodává. Lze pak poukázat i na ust. § 22 odst. 7 cit. zákona, které dovoluje určitou bezformálnost rozhodování členů HS, kteří mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu s následným předložením návrhu rozhodnutí členům k vyjádření a většinou hlasů je pak rozhodnutí přijato. I uvedené ustanovení podle přesvědčení odvolacího soudu shora vyslovený závěr potvrzuje. Krajský soud proto věcně správný rozsudek okresního soudu potvrdil (§ 219 o.s.ř.), a to včetně výroku o nákladech řízení. Dodává, že ani další namítaný odvolací důvod dle ust. § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř. ani jiný přípustný odvolací důvod v daném případě není dán. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z úspěchu žalovaného v odvolacím řízení (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalobci proto krajský soud uložil nahradit žalovanému náklady v částce 6.350,- Kč ( odměna za úkon právní služby dle § 5 písm. c) vyhl.č. 484/2000 Sb. v částce 6.200,- Kč a dvě paušální náhrady hotových výloh po 75,- Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb.) do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozsudku není přípustné ani dovolání, ledaže by Nejvyšší soud České republiky k návrhu účastníka, podanému do dvou měsíců od jeho doručení u Okresního soudu v xxx dovolání sám připustil, shledal-li by, že napadené rozhodnutí má ve věci samé zásadní význam. V xxx dne 28. února 2005