Odstoupení prodávajícího od kupní smlouvy, kterou kupující manželé nabyli věc do společného jmění manželů, musí dojít oběma manželům jinak zrušení smlouvy nepřivodí.

20Co 67/2005 R o z s u d e k Krajský soud v xxx rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. xxx a soudkyň Mgr. xxx a Mgr. xxx v právní věci žalobkyně Z.L., zast. JUDr. xxx, advokátem, proti žalovaným 1. P.V. a 2. I.V., oba zast. JUDr. xxx, advokátem, o určení vlastnického práva, k odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v xxx ze dne 25. listopadu 2004, č.j. 8C 150/2004-76, t a k t o : Rozsudek se m ě n í takto: I) Žaloba, aby bylo určeno, že žalobkyně je vlastnicí budovy čp. 174 a dále pozemků parc. č. 96, 263, 365, 131, 135/1, 1904, 2209/2 a 984, vše zapsané na listu vlastnictví č. 324 v katastru nemovitostí pro katastrální území xxx u Katastrálního úřadu pro xxx kraj, katastrální pracoviště xxx, se z a m í t á . II) Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně náklady řízení před okresním soudem v částce 12.600,- Kč a dále náklady odvolacího řízení v částce 15.968,- Kč, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku a k rukám advokáta žalovaných. O d ů v o d n ě n í : Výše uvedeným rozsudkem okresní soud určil (§ 80 písm. c) o.s.ř.), že žalobkyně je vlastnicí nemovitostí blíže ve výroku rozsudku specifikovaných. Uzavřel totiž, že žalovaní, kteří od žalobkyně předmětné nemovitosti koupili, nezaplatili řádně a včas kupní cenu, proto žalobkyně jako prodávající důvodně od této kupní smlouvy odstoupila (§ 48 odst. 1 a 2 a § 517 odst. 1 občanského zákoníku) dne 6.1.2004, čímž došlo ke zrušení kupní smlouvy od počátku a k obnovení vlastnického práva žalobkyně. Protože jsou v katastru nemovitostí jako vlastníci nemovitostí zapsáni žalovaní, má i žalobkyně naléhavý právní zájem na deklarování svého vlastnického práva. Žalovaní v odvolání proti tomuto rozsudku setrvali na svém názoru, že odstoupení od smlouvy žalobkyní je zneužitím práva za účelem poškození žalovaných, tedy že se jedná o výkon práva v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 odst. 1 obč. zákoníku. Připomněli, že ještě před odstoupením od smlouvy žalobkyni písemně informovali o několikadenním zpoždění se zaplacením poslední splátky dlužné částky. Celou kupní cenu doplatili ihned po odstoupení od smlouvy a dosud žalobkyně jim nic z kupní ceny nevrátila. Dodali, že v kupní smlouvě si sice strany dojednali právo od smlouvy odstoupit, avšak tomuto ujednání předchází ujednání o tom, že v případě nezaplacení kupní ceny má prodávající nárok na příslušné úroky z prodlení. Proto žalovaní byli přesvědčeni v době, kdy psali žalobkyni dopis ze dne 23.12.2003, že v případě avizovaného prodlení se zaplacením zbytku kupní ceny bude nejprve využito ujednání o těchto úrocích. Navrhli změnu rozsudku a zamítnutí žaloby. Žalobkyně žádala potvrzení rozsudku. Zdůraznila, že v den, kdy od smlouvy odstoupila, kupní cena zaplacena ještě zcela nebyla a navíc z dopisu žalovaných neplynulo zcela jednoznačně, kdy by měla být kupní cena zaplacena zcela. Pokud tedy odstoupila od smlouvy, jednala v souladu s ujednáním účastníků a nikoliv v rozporu s dobrými mravy. Připomněla, že tím, že neměla do konce roku 2003 k dispozici celou sjednanou kupní cenu, ztratila možnost zakoupit jinou nemovitost, a proto se rozhodla předmětné nemovitosti si ponechat. Protože odvolání proti výše uvedenému rozsudku bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) a i ze zákonem přípustných důvodů (§ 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř.), byl rozsudek přezkoumán a odvolací soud nakonec dospěl k závěru, že rozsudek správný není, byť z jiných důvodů, než které byly namítány v odvolání. Okresní soud postavil své rozhodnutí v této věci na jednak skutkovém závěru, že žalovaní nezaplatili kupní cenu včas a řádně, a tedy že žalobkyně měla tím pádem právo od smlouvy odstoupit, a dále po právní stránce uzavřel, že žalobkyní od kupní smlouvy řádně odstoupeno i bylo. Se skutkovým závěrem soudu I. stupně ohledně prodlení s doplacením celé kupní ceny je možno souhlasit, odvolací soud však již nesouhlasí s právním názorem okresního soudu, podle kterého žalobkyně od kupní smlouvy odstoupila. Odstoupení od smlouvy (§ 48 obč. zákoníku) je jednostranným adresovaným právním úkonem, k jehož účinnosti je třeba, aby došel druhému účastníkovi smlouvy. Právním následkem takového odstoupení je, že okamžikem doručení tohoto právního úkonu ze zákona dochází ke zrušení smlouvy a tím i k obnovení původních vlastnických poměrů existujících před uzavřením smlouvy. Tedy v důsledku odstoupení autor odstoupení získává opět vlastnické právo k věci, kterou zrušenou smlouvou prodal, a naopak adresát odstoupení vlastnické právo smlouvou získané ztrácí, to samozřejmě za předpokladu, že důvod k odstoupení od smlouvy skutečně existoval. V předmětném případě žalobkyně adresovala dopis, jímž odstoupila od kupní smlouvy, 1. žalovanému P.V. Pokud by kupní smlouva byla uzavřena jen mezi žalobkyní a tímto prvním žalovaným a tedy pokud by se vlastníkem nemovitostí stal na základě kupní smlouvy jen P.V., bylo by odstoupeno řádně, když mezi účastníky bylo nesporné, že dne 6.1.2004 první žalovaný odstoupení od smlouvy převzal a v tento den ještě kupní cena zcela doplacena nebyla (zbýval dluh 60.000,- Kč). Kupní smlouvou ale bylo založeno vlastnické právo k předmětným nemovitostem nejenom prvnímu žalovanému, ale ve stejném rozsahu i druhé žalované jako manželce prvého žalovaného a účastnici kupní smlouvy, tedy nemovitosti jim žalobkyně prodala do tzv. společného jmění manželů (§ 143 odst. 1 obč. zákoníku). Zvláštností tohoto právního institutu je, že nejsou nijak určeny podíly, ve kterých tito spoluvlastníci nemovitost vlastní, ale celé nemovitosti získal smlouvou do vlastnictví první žalovaný a stejně tak celé nemovitosti získala i druhá žalovaná. Právo společného jmění manželů je tedy zvláštním případem spoluvlastnictví a jeho podstata spočívá v tom, že svědčí oběma manželům společně a nedílně. Proto v řízeních, v nichž se řeší otázka případného zániku takovéhoto práva, mají manželé postavení nerozlučných společníků (§ 91 odst. 2 o.s.ř.), což ve hmotněprávní oblasti znamená, že právní úkon, který by měl způsobit zánik takovéhoto nedílného práva, musí být adresován oběma manželům. A to právě žalobkyně v této věci neudělala, když odstoupení adresovala jen P.V. a nikoliv i I.V. Není zde vůbec právně významné, že si případně druhá žalovaná poté, co byl dopis s odstoupením doručen prvému žalovanému, jej také přečetla, neboť takto se seznámila s právním úkonem určeným někomu jinému než jí. Protože tedy vlastnické právo žalovaných k předmětným nemovitostem je nedílné, nemohlo odstoupení od smlouvy adresované jen jednomu z manželů způsobit ty právní následky, které jinak zákon s odstoupením spojuje, a proto také žalobkyni není možno za vlastnici předmětných nemovitostí považovat. Žaloba byla proto formou změny rozsudku (§ 220 odst. 1 o.s.ř.) zamítnuta. Žalovaní byli v řízení úspěšní, a proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. mají právo na náhradu nákladů. V řízení před okresním soudem šlo o částku 12.600,- Kč (odměna advokáta žalovaných 12.000,- Kč podle § 5 písm. b) a § 17 odst. 2 vyhl. č. 484/2000 Sb., 8 x 75,- Kč paušálních náhrad výdajů podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v souvislosti se čtyřmi úkony advokáta při dvou zastoupených osobách). Nákladem odvolacího řízení žalovaných je opět náklad advokátního zastoupení ve výši 12.000,- Kč, dále 4 x 75,- Kč paušálních náhrad výdajů, 200,- Kč náhrad za promeškaný čas (§ 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 468,- Kč náklad cestovného (90 km po 5,40 Kč) a konečně žalovaní zaplatili soudní poplatek z odvolání 3.000,- Kč, celkem tedy 15.968,- Kč. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání podané u Okresního soudu v xxx do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku. Rozhodoval by o něm Nejvyšší soud ČR v Brně. V xxx dne 8. března 2005