Podnikatelská činnost manžela nemůže být důvodem k uplatnění práva na zúžení společného jmění manželů podle § 148 odst. 2 ObčZ, jestliže oprávnění k ní bylo nabyto již před uzavřením manželství. Nelze však vyloučit zúžení SJM v případě, že důsledky podnikatelské činnosti, byť i byla zahájena před uzavřením manželství, představují závažný důvod pro zúžení SJM podle § 148 odst. 1 ObčZ.

21Co 429/2005-34 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. xxx a soudců JUDr. xxx a JUDr. xxx ve věci žalobkyně H.E., zastoupené Mgr. xxx, advokátem, proti žalovanému Z.P.,o zúžení společného jmění manželů, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v HK ze dne 2.3.2005, č.j. 13C 129/2004-18, takto: Rozsudek okresního soudu se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud výše citovaným rozsudkem rozhodl tak, že se zužuje společné jmění manželů H.E. a Z.P., kteří uzavřeli manželství dne 13.6.1998 před úřadem města xxx, až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Současně žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5.650,- Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou domáhala zúžení společného jmění manželů s odůvodněním, že manželství účastníků trvá, oba získali oprávnění k podnikatelské činnosti, od února 2004 nevedou společnou domácnost. Okresní soud provedl důkaz oddacím listem účastníků, z něhož vzal za prokázané, že manželství uzavřeli dne 13.6.1998 před úřadem města xxx, dále provedl dokazování živnostenskými listy předloženými žalobkyní. Z živnostenského listu ze dne 5.4.2000 měl prokázáno, že byl vydán na jméno žalobkyně s předmětem podnikání na dobu určitou, živnostenským listem z 15.10.1997 měl prokázáno, že bylo vydáno na jméno žalovaného s předmětem podnikání zprostředkování služeb v oblasti reklamy a propagace úklidových služeb, živnostenským listem z 22.10.1997 bylo prokázáno, že byl vydán na jméno žalovaného s předmětem podnikání koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej a živnostenským listem ze dne 11.10.2001 měl prokázáno, že byl vydán se jménem žalovaného s předmětem podnikání hostinská činnost. Účastníci učinili nesporným, že jejich manželství dosud trvá a že od února 2004 spolu nežijí, přičemž o nezletilé děti A. a V. pečuje výlučně žalobkyně. Okresní soud v rozsudku ocitoval ust. § 148 odst. 1 a § 148 odst. 2 obč. zák. Uzavřel, že bylo prokázáno, že účastníci jsou manželé a oba mají oprávnění k podnikatelské činnosti. Pokud se týká posouzení závažných důvodů pro zúžení společného jmění manželů, tyto spatřuje ve skutečnosti, že oba mají oprávnění k podnikatelské činnosti, což s sebou nese vždy podnikatelské riziko. V takovém případě soud zúží společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti dle § 148 odst. 2 obč. zák. Proto žalobě vyhověl. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalovaný. Vytýkal okresnímu soudu, že nesprávně vyhodnotil provedené důkazy a nevzal v úvahu jeho argumentaci, zejména tu skutečnost, že žalobkyně má ve prospěch svého úvěru zastaven dům čp. 48 v xxx, který je v jeho výlučném vlastnictví, to znamená, že jeho výlučný majetek je zastaven a nese rizika podnikání žalobkyně, pokud by rozsudek zůstal nezměněn. Poukazoval na to, že žalobkyně získala živnostenské oprávnění 5.4.2000 a potřebu zúžit SJM bez pádného důvodu objevila až v roce 2005, tedy v době, kdy rizika v její podnikatelské činnosti již nese a ponese i v budoucnu. Vyslovil názor, že aby byla naplněna idea spravedlivého rozhodnutí, je nutno v tomto případě zkoumat účetnictví, resp. závazky obou podnikatelů, aby jednomu z účastníků nebyla způsobena újma. Dodal, že zřejmě ani zákonodárce si neuvědomil dosah institutu zúžení SJM s návazností na další právní předpisy. Vytýkal okresnímu soudu i nesprávné rozhodnutí ohledně nákladů řízení. Zdůraznil, že podnikatelské oprávnění si zřídil 15.10.1997 a manželství uzavřel 13.6.1998, tedy v době uzavírání sňatku žalobkyně věděla, že podniká a pokud by měla zájem vyhnout se rizikům jeho podnikání, mohli uzavřít předmanželskou smlouvu. V průběhu manželství ho nikdy nepožádala, aby zúžili rozsah SJM formou notářského zápisu. Namítal, že v případě, kdy rozhodnutí soudu nelze žádným způsobem ovlivnit a soud musí rozhodnout vždy, je nespravedlivé, aby některý z účastníků hradil náklady řízení druhému účastníku. Požadoval, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení, případně aby byl změněn a žaloba zamítnuta. Žalobkyně s rozsudkem okresního soudu souhlasila a navrhla jeho potvrzení. Namítala, že podání žalovaného z 25.4.2005 nazvané odvolání, nesplňuje nutné náležitosti odvolání podle § 205 odst. 1 o.s.ř. Tyto náležitosti má až podání žalovaného podané po uplynutí lhůty k odvolání dne 8.6.2005. Odvolání žalovaného splňující zákonné náležitosti bylo tedy podáno opožděně. Jinak se zcela ztotožnila s rozsudkem okresního soudu, zdůraznila, že v důkazním řízení bylo bez pochyb prokázáno, že jsou splněny podmínky ust. § 148 odst. 2 obč. zák. proto, aby soud vydal rozhodnutí, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť za takovýchto předpokladů soud zúží společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti vždy. Zdůraznila, že vztahy mezi účastníky týkající se výlučného majetku každého z nich nemají jakoukoliv relevanci k této věci a rozhodnutím v této věci nebudou nikterak dotčeny. Uvedla, že zmiňovaný úvěr řádně splácí a mj. zaplatila i mnohé dluhy žalovaného vzniklé před manželstvím účastníků v řádech sta tisíců korun. Uvedla, že není rozhodující, kdy před podáním návrhu získal manžel oprávnění k podnikatelské činnosti, ale to, že je drží. Přesto jedno z oprávnění žalovaný získal v době trvání manželství. Návrh na zúžení SJM podala až poté, co žalovaný opustil společnou domácnost a ona naprosto ztratila povědomost o jeho podnikání. Odvolací soud vzhledem k článku II/ přechodných ustanovení bod 2 zák. č. 59/2005 Sb., kterým byl s účinností od 1.4.2005 novelizován občanský soudní řád odvolání projednal a rozhodl podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění do 31.3.2005, neboť napadené rozhodnutí soudu prvního stupně bylo vydáno před nabytím účinnosti zák. č. 59/2005 Sb. Odvolací soud z podnětu odvolání přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo a po provedení níže uvedených důkazů, které byly již provedeny před okresním soudem, dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné. Odvolací soud provedl dokazování fotokopiemi živnostenských listů, které byly předloženy žalobkyní a které byly již provedeny před okresním soudem. Živnostenským listem vydaným Úřadem města xxx dne 5.4. 2000, č.j. HK – 003152.1-Fl/Z2 bylo na základě oznámení změny PSČ a dopsání ulice podle ust. § 49 odst. 2 zák. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, změněn živnostenský list tak, že byly tyto údaje dopsány s tím, že jako datum živnostenského oprávnění je uvedeno datum 24.9. 1992. Z fotokopie živnostenského listu vydaného Úřadem města xxx dne 15.10.1997, č.j. HK-003322.3-Fl vyplynulo, že tento živnostenský list byl vydán na základě ohlášení pro Z.P., trvalé bydliště xxx, obchodní jméno xxx, místo podnikání xxx, předmět podnikání zprostředkování služeb v oblasti reklamy a propagace úklidových služeb na dobu neurčitou s datem vzniku živnostenského oprávnění 15.10.1997. Z fotokopie živnostenského listu vydaného Úřadem města xxx dne 22.10.1997, č.j. HK-003322.1-Fl/Z1 vyplynulo, že byl změněn živnostenský list na základě oznámení změny místa podnikání a změny v evidenci provozoven tak, že je uvedeno jméno a příjmení xxx, trvalé bydliště xxx, obchodní jméno xxx, místo podnikání xxx, předmět podnikání koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej s tím, že jako datum vzniku živnostenského oprávnění je uvedeno datum 29.9.1992. Z fotokopie živnostenského listu vydaného Okresním živnostenským úřadem Okresního úřadu v xxx dne 11.10.2001, č.j. 03828.2-Fl/Z1 na základě oznámení změny poštovního směrovacího čísla, byl změněn živnostenský list ze dne 15.5.1996 vydaný Z.P. tak, že bylo upraveno poštovní směrovací číslo, přičemž datum vzniku živnostenského oprávnění v případě předmětu podnikání hostinská činnost je 15.5.1996. Z provedeného dokazování vyplynulo, že pouze jediným živnostenským listem, který byl v tomto řízení předložen, došlo ke vzniku živnostenského oprávnění, a to živnostenským listem z 15.10.1997. Ostatní žalobkyní předložené fotokopie živnostenských listů se týkaly změn v živnostenských listech již vydaných, přičemž u měněného živnostenského listu pro H.E. vzniklo živnostenské oprávnění dne 24.9.1992 a u dalších živnostenských listů pro Z.P. vzniklo živnostenské oprávnění 29.9.1992 a 15.5.1996. Podle § 148 odst. 2 obč. zák. na návrh některého z manželů soud zúží společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti v případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti. Z citovaného ustanovení vyplývá, že kterýkoli z manželů může podat návrh na zúžení společného jmění manželů za podmínky, že jeden z nich získal živnostenské oprávnění k podnikatelské činnosti, avšak muselo se tak stát za trvání manželství. Tohoto nároku se nelze domáhat v případě, že živnostenské oprávnění některému z nynějších manželů vzniklo ještě před uzavřením manželství. V souzené věci okresní soud nesprávně vyhodnotil provedené důkazy a učinil z nich nesprávná skutková zjištění, když uzavřel, že po uzavření manželství účastníků, tj. po 13.6.1998, některému z nich vzniklo oprávnění k podnikatelské činnosti. Podle živnostenských listů předložených v tomto řízení oprávnění k podnikatelské činnosti získali jak žalovaný tak žalobkyně ještě před uzavřením manželství. Proto nelze podle § 148 odst. 2 obč. zák. zúžit jejich společné jmění až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti, neboť podmínku v tomto ustanovení ani jeden z nich nesplnil. Žalobkyně se ovšem podle tvrzení obsažených v žalobě domáhala zúžení společného jmění manželů buď z toho důvodu, že jeden z manželů nabyl oprávnění k podnikatelské činnosti a zároveň tvrdila, že má závažné důvody pro podání návrhu na zúžení společného jmění. Tyto závažné důvody tvrdila v tom, že v důsledku vážných neshod se rozešli od února 2004, nevedou společnou domácnost, žijí ve všech směrech odděleně, každý z nich samostatně podniká nezávisle na druhém a bez možnosti vzájemného vlivu, majetek v podnikání obou účastníků patří stále do společného jmění manželů a za tohoto stavu mohou případné neúspěchy, dluhy nebo úpadek podnikání jednoho z účastníků mít značně negativní dopad na majetkové poměry druhého účastníka. Tedy domáhala se případně i zúžení společného jmění manželů dle § 148 odst. 1 obč. zák. Ačkoliv okresní soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí citoval i toto ustanovení předpoklady, které podle tohoto ustanovení musí být pro zúžení společného jmění splněny, se nezabýval. Odvolací soud proto napadený rozsudek okresního soudu podle § 221 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. pro nepřezkoumatelnost zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení (§ 221 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). V dalším řízení okresní soud tedy posoudí, zda tu jsou vážné důvody pro zúžení společného jmění manželů dle § 148 odst. 1 obč. zák., případně předloží-li některý z účastníků živnostenské oprávnění, podle něhož některý z nich získal podnikatelské oprávnění až po uzavření manželství, není vyloučeno rozhodnout o zúžení SJM i podle ust. § 148 odst. 2 obč. zák. V novém rozhodnutí neopomene rozhodnout též o nákladech odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o.s.ř.) Při rozhodování o náhradě nákladů řízení zváží námitky žalovaného k otázce nákladů uvedené v odvolání. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání ani dovolání. V HK dne 3.října 2005