V průběhu rozhodčího řízení nelze nařídit předběžné opatření k tomu, aby jím byly zatímně upraveny poměry účastníků.

U s n e s e n í Krajský soud v xxx rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. xxx a soudců JUDr. xxxa JUDr. xxx ve věci žalobkyně xxx, s.r.o., zast. JUDr. xxx, advokátem, proti žalované xxx, s.r.o., zast. Mgr.xxx, advokátem, o zdržení se zásahu do práva žalobkyně užívat nebytový prostor, k odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu v xxx ze dne 23.9.2004, č.j. 12Nc 5061/2004-117, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se mění tak, že se zamítá návrh na vydání předběžného opatření, kterým má být žalované přikázáno zdržet se zásahu do práva žalobkyně jako nájemce užívat nebytový prostor č. xxx o výměře 242,14 m2, nacházející se v budově čp. xxxx, postavené na pozemkových parc.č. xxx a xxx, zapsaných na LV č. xxx v katastrálním území xxx v souladu s nájemní smlouvou ze dne 18.12.2001. II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení před okresním soudem ve výši 1.350,-- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce žalované. III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 675,-- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce žalované. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením vydal okresní soud předběžné opatření, kterým uložil žalované povinnost zdržet se zásahů do práva žalobkyně užívat nebytové prostory v souladu s nájemní smlouvou (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zahájit do 15.10.2004 u Okresního soudu v xxx řízení o neplatnost odstoupení od nájemní smlouvy (výrok II). Okresní soud nejprve zkoumal svou místní příslušnost a podle § 74 odst. 3 o.s.ř. a § 88 písm. g/ o.s.ř. dospěl k závěru, že je dána. Dovodil, že vyvstala potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků (s odkazem na ust. § 74 odst. 1 o.s.ř.), neboť žalobkyně se důvodně obává, že žalovaná splní pohrůžku vyklizení pronajatých prostor, danou žalobkyni dopisem z 16.9.2004. Proti usnesení podala včas odvolání žalovaná. Setrvala na námitce nedostatku místní příslušnosti, vznesené již před vydáním předběžného opatření, s odůvodněním, že nebytové prostory nejsou nemovitostmi podle § 119 odst. 2 obč. zák., ale jiným předmětem občanskoprávních vztahů podle § 118 odst. 2 obč. zák., a je tedy dána místní příslušnost obecná, tj. podle § 84 a 85 o.s.ř. obecného soudu žalované, tj. Obvodního soudu pro P. 1. Namítala dále, že není dána potřeba jakkoli upravovat poměry účastníků řízení, neboť nijak do práva žalobkyně nezasahuje, ani takové zásahy nehrozí. Uvedla, že podala rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, jehož příslušnost je dána dle nájemní smlouvy rozhodčí doložkou, žalobu o vyklizení žalobkyně a vyčká pravomocného rozhodčího nálezu. Namítla rovněž nepřiměřenost předběžného opatření k žalobkyní tvrzenému porušení jejího práva, protože tvrzené právo žalobkyni nesvědčí a naopak žalobkyně získává nepřiměřenou výhodu užívat nebytový prostor, aniž by žalovaná měla jistotu, že za toto užívání dostane jakoukoli odměnu. Nesprávnost rozhodnutí spatřuje dále v tom, že byla uložena povinnost žalobkyni zahájit u Okresního soudu v xxx řízení o neplatnost odstoupení od nájemní smlouvy. Zdůraznila, že občanský soudní řád neukládá soudu povinnost určit, kde má žalobce podat žalobu. Protože byla sjednána rozhodčí doložka, je třeba vzít v úvahu i příslušná ustanovení zákona č. 216/1994 Sb. Odkázala na ust. § 15 odst. 1 tohoto zákona, podle něhož rozhodci jsou oprávněni rozhodovat o své pravomoci a dospějí-li k závěru, že jejich pravomoc není dána, rozhodnou o tom usnesením. Odvolání je důvodné. K návrhu na předběžné opatření byla předložena smlouva nájemní mezi pronajímatelem xxx s.r.o. a nájemcem xxx s.r.o. ze dne 18.12.2001 a smlouva o postoupení práv a povinností vyplývajících z nájemní smlouvy, uzavřená dne 31.3.2003 mezi žalobkyní, společností xxx s.r.o. a žalovanou. Tato smlouva obsahuje v části v bodu 5.3 ujednání o podrobení této smlouvy a vztahů z ní plynoucích právnímu řádu České republiky a v bodu 5.5. rozhodčí doložku, podle níž strany podrobují řešení sporů pocházejících nebo souvisejících s touto smlouvou, které nebudou vyřešeny dohodou, rozhodčímu soudu obchodní komory České republiky a Agrární komory České republiky. Podle § 7 odst. 1 o.s.ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Podle § 2 odst. 1 zák.č. 216/1994 Sb. na základě dohody stran mohou rozhodci rozhodovat všechny majetkové spory, k jejichž projednání by jinak byla dána pravomoc soudu, vyjma sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí (zejm. jde o vylučovací a odporovou žalobu), sporů vyvolaných prováděním konkursu a vyrovnání, sporů, o jejich předmětu by strany nemohly platně uzavřít smír (a rovněž vyjma pracovně právních sporů na základě ust. § 207 a § 235 zák. práce). Podle § 22 zák. č. 216/1994 Sb. ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení nebo i před jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může soud na návrh kterékoliv strany nařídit předběžné opatření. Podle § 41 zák.č. 216/1994 Sb. věcně příslušný je soud, který by byl příslušný pro rozhodnutí sporu, kdyby neexistovala rozhodčí smlouva. Místní příslušnost soudu je upravena v § 43 zák.č. 216/1994 Sb. tak, že k řízení podle tohoto zákona je místně příslušný soud, v jehož obvodu se koná nebo konalo rozhodčí řízení, je-li v tuzemsku. Jinak je místně příslušný soud, který by byl místně příslušný, kdyby nebylo rozhodčí smlouvy. Podle § 44 nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení před soudem podle tohoto zákona obdobně ustanovení Občanského soudního řádu. Z citovaných ustanovení vyplývá, že pravomoc rozhodců zahrnuje i spory svou povahou občanskoprávní, jakou má i spor o právo nájmu nebytových prostor. Krajský soud se ztotožňuje se závěrem okresního soudu, pokud dovodil svou místní příslušnost. Za nepřípadný pokládá odkaz žalované na ust. § 118 odst. 2 obč. zák., pokud z něj žalovaná dovozuje místní nepříslušnost soudu. Je nepochybné, že nebytové prostory jako součást stavby nemovitosti, jsou rovněž nemovitostí pro účely posouzení místní příslušnosti soudu. Okresní soud v xxx je soudem místně příslušným, neboť v jeho obvodu nebytové prostory leží a předmětem řízení je právo k nim. Za právo k nemovitosti ve smyslu § 88 písm. g/ o.s.ř. je třeba pokládat i právo nájmu. Ve shodě se žalovanou krajský soud zastává právní názor, že s ohledem na rozhodčí smlouvu je třeba ve věci aplikovat i ust. zákona č. 216/1994 Sb. Právní úprava obsahuje problematiku předběžných opatření § 22 zák. č. 216/1994 Sb. V souladu s ním může soud na návrh kterékoli strany nařídit předběžné opatření, pokud by byl výkon v budoucnu vydaného rozhodčího nálezu ohrožen. Důvodem, pro který muselo být napadené rozhodnutí změněno a návrh na předběžné opatření zamítnut, aniž by bylo třeba zkoumat existenci předpokladů pro vydání navrženého předběžného opatření (a tím se zabývat dalšími odvolacími námitkami žalované a přezkoumávat napadené rozhodnutí i z jejich pohledu), je však to, že soudu je v § 22 zák.č. 216/1994 Sb. svěřena pravomoc vydat předběžné opatření pouze pro obavu z ohrožení výkonu rozhodnutí, nikoli k tomu, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, jíž se žalobkyně domáhala a jejíž potřebu shledal i okresní soud. Protože pravomoc k vydání předběžných opatření není dána podle uvedeného zákona rozhodcům, nepostupoval krajský soud podle § 106 odst. 1 o.s.ř., ale napadené usnesení změnil a návrh na předběžné opatření zamítl. O nákladech předběžného opatření se nerozhoduje jen tehdy, pokud bylo předběžné opatření vydáno. Bylo proto třeba za použití § 151 o.s.ř. v případě zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření o nákladech řízení rozhodnout. Krajský soud postupoval podle § 224 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem. Ty jsou představovány paušální odměnou za zastoupení advokátem ve výši 1.200,-- Kč (§ 9 vyhl.č. 484/2000 Sb.), paušální náhradou hotových výdajů ke dvěma úkonům právní služby podle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. po 75,-- Kč (převzetí zastoupení, sepis vyjádření ze dne 23.9.2004), tj. celkem 1.350,-- Kč. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. Sazba paušální odměny advokáta ve výši jedné poloviny činí podle § 10 odst. 3, § 9 a § 18 odst. 1 vyhl.č. 484/2000 Sb. částku 600,-- Kč, když advokát žalované v odvolacím řízení učinil pouze jediný úkon, a to sepis odvolání z 5.10.2004. Doplněk odvolání ze dne 21.10.2004 odvolací soud nepovažuje za účelně vynaložený náklad, neboť v něm žalovaná uvádí skutečnosti, které již mohla uvést v odvolání z 5.10.2004. K ní náleží paušální náhrada hotových výdajů k jednomu úkonu právní služby v částce 75,-- Kč podle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., tj. celkem částka 675,-- Kč. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V xxx dne 2. února 2005