Rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby (§ 88 odst. 1 zák. č. 50/1976 Sb.) může soud vykonat (§ 274 písm. f) OSŘ), obsahuje-li - kromě ostatních zákonných náležitostí titulu k výkonu- podmínky stanovené stavebním úřadem podle ustanovení § 90 odst. 2 zák. č. 50/1976 Sb. Tyto podmínky nelze zaměňovat s podmínkami uvedenými v ustanovení § 262 OSŘ.

21Co 550/2004-16 U s n e s e n í Krajský soud v xxx rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. xxx a soudců JUDr. xxx a JUDr. xxx ve věci oprávněného Magistrátu města xxx, proti povinnému P.A., zastoupenému JUDr. J.S., advokátem, o výkon rozhodnutí odstraněním stavby, k odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu v xxx ze dne 24.9.2004, č.j. 26E 2394/2004-7, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud výše citovaným usnesením nařídil podle vykonatelného rozhodnutí Magistrátu města xxx, odboru dopravního a stavebního č.j. SD 1/735/2000/Mu ze dne 30.3.2001 k vynucení splnění povinnosti povinného odstranit stavbu rekreační chaty postavené na pozemku parc. č. 355/1 a 335/10 v kat. úz. xxx, obec xxx, výkon rozhodnutí, kterým oprávněnému povolil, aby na náklad povinného provedl sám nebo si dal provést někým jiným odstranění rekreační chaty postavené na pozemku parc. č. 355/1 a 355/10 v kat. úz. xxx, obec xxx. Povinnému uložil povinnost nahradit oprávněnému náklady výkonu rozhodnutí ve výši 1.000,-- Kč. V odůvodnění uvedl, že věc posoudil podle § 350 odst. 1 obč. soud. řádu, a protože povinný nesplnil to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, návrhu oprávněného vyhověl a o náhradě nákladů výkonu rozhodnutí rozhodl podle § 270 obč. soud. řádu. Proti tomuto usnesení podal povinný včasné a řádné odvolání. Okresnímu soudu vytýkal, že se omezil pouze na posouzení formální vykonatelnosti rozhodnutí, jež bylo k výkonu navrženo a rozhodl v rozporu s § 90 odst. 2 zák. č. 50/1976 Sb., neboť rozhodnutí neobsahuje podmínky v tomto ustanovení uvedené. To pak souvisí s ustanovením § 262 obč. soud. řádu, a pokud rozhodnutí neobsahuje podle zákona nezbytné podmínky, oprávněný soudu neprokázal splnění podmínky, na kterou je vázáno to, co se má podle exekučního titulu splnit. Povinnost odstranit stavbu je navíc neurčitá, a proto je rozhodnutí nevykonatelné. Původní stavba na pozemcích v kat. území xxx byla zcela legální a nebyl dán důvod k jejímu odstranění. Takzvaná nová stavba je fakticky rekonstrukcí původní rekreační chaty se zvětšením podlahové plochy. Odstraněna by měla být pouze rekonstruovaná část stavby. S tím by se musela vypořádat i dokumentace stavby vypracovaná podle § 90 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb. Povinný proto navrhl, aby odvolací soud usnesení okresního soudu změnil tak, že výkon rozhodnutí zastaví. Oprávněný navrhl, aby odvolací soud usnesení okresního soudu potvrdil. Poukázal na ustanovení § 90 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb. a vyslovil názor, že rozhodnutí je dostatečně určité a vykonatelné. Z příslušné dokumentace je patrné, že původní stavba byla zcela odstraněna a na jejím místě postavena stavba nová, jiného konstrukčního řešení i velikosti. Odvolací soud věc projednal bez nařízení jednání podle § 214 odst. 2 písm. c/ obč. soud. řádu, a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné. Odvolací soud se ztotožňuje zcela s důvody okresního soudu vyjádřené v jeho odůvodnění, na které odkazuje a jen pro doplnění a k odvolacím námitkám povinného dodává následující. Okresní soud postupoval zcela správně, pokud k návrhu oprávněného výkon rozhodnutí provedením výkonu - odstranění stavby, nařídil (§ 251, § 261 odst. 1, § 350 odst. 1 obč. soud. řádu). Rozhodnutí, které je navrženo k výkonu (exekuční titul), je vykonatelné po stránce formální a materiální a oba účastníci jsou ve věci legitimováni. Rozhodnutí lze vykonat v občanském soudním řízení podle § 274 písm. f/ obč. soud. řádu. Podle § 90 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), podle kterého v rozhodnutí, kterým se nařizuje nebo povoluje odstranění stavby, stanoví stavební úřad podmínky pro zajištění nezbytné dokumentace odstraňované stavby, pro odborné vedení prací a bezpečnosti včetně okolních staveb, dále podmínky vyplývající z obecných technických požadavků na výstavbu a podmínky pro archivovaní dokumentace. Povinný namítal, že rozhodnutí tyto podmínky neobsahuje, a proto oprávněný nemůže prokázat jejich splnění s ohledem na § 262 obč. soud. řádu, podle kterého jestliže je to, co ukládá rozhodnutí povinnému, vázáno na splnění podmínky, lze nařídit výkon rozhodnutí, jen prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila. Odvolací soud má za to, že podmínky, jež stanoví stavební úřad podle § 90 odst. 2 stavebního zákona, nejsou předně vůbec podmínkami ve smyslu § 262 obč. soud. řádu. Na straně druhé nelze, jak to činí oprávněný, argumentovat § 90 odst. 3 stavebního zákona, neboť ten stanoví pouze to, že pokud o odstranění stavby rozhodl soud, stavební úřad stanoví pouze podmínky podle odstavce 2. V posuzované věci odstranění stavby nenařídil soud, ale správní orgán, a proto se toto ustanovení vůbec nedá na tento případ použít. Povinný má v této své argumentaci obecně pravdu v rovině jiného právního pohledu. Odvolací soud je názoru, že rozhodnutí o odstranění stavby vydané stavebním úřadem podle § 88 odst. 1 stavebního zákona, aby se jednalo o vykonatelné správní rozhodnutí, musí mimo jiné obsahovat i náležitosti uvedené v § 90 odst. 2 stavebního zákona, tedy podmínky shora citované. Pokud je neobsahuje, nelze je vykonat v občanském soudním řízení. Rozhodnutí stavebního úřadu navržené k výkonu v této věci ovšem tyto podmínky obsahuje a je jim věnován zvláštní výrok rozhodnutí uvozený slovy: “Při odstraňování stavby musí být dodrženy tyto podmínky:”. Soud přitom při zkoumání, zda rozhodnutí podmínky podle § 90 odst. 2 stavebního zákona obsahuje, a to pro potřebu posouzení, zda jde o vykonatelné správní rozhodnutí, nepřezkoumává věcnou správnost a úplnost těchto podmínek z hlediska odborného, zejména stavebně technického. Taková činnost soudu by představovala nepřípustný přezkum věcné správnosti exekučního titulu. Protože k výkonu rozhodnutí navržené rozhodnutí stavebního úřadu podmínky podle § 90 odst. 2 stavebního zákona obsahuje, jde o vykonatelné správní rozhodnutí a lze je v řízení před soudem vykonat podle § 274 písm. f/ obč. soud. řádu. Odvolací soud nesdílí ani názor odvolatele, že rozhodnutí stavebního úřadu je materiálně nevykonatelné pro svoji neurčitost v označení stavby. Stavba je určena polohou - uvedením čísel parcel – pozemků, na kterých se nachází a způsobem využití (§ 7a písm. b/, f/ vyhl. č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a o katastru nemovitostí). V řízení nebylo zjištěno a ani nikým tvrzeno, že by na těchto pozemcích stála další rekreační chata a mohlo tak dojít k záměně staveb. Není proto žádných pochyb o tom, která stavba má být odstraněna a že má být odstraněna zcela. Úvahy povinného o tom, zda jde o stavbu novou nebo pouze o rekonstrukci a zda by tedy neměla být odstraněna jen její nová část, jsou námitkami, které zcela zřetelně míří do věcné správnosti exekučního titulu a odvolací soud se jimi proto nezabýval. Již shora bylo uvedeno, že soud není při nařízení výkonu rozhodnutí, a to ani odvolací soud při projednání odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu a suplovat tak řízení přezkumné. Okresní soud rozhodl správně i o náhradě nákladů výkonu rozhodnutí. Z těchto důvodů odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle § 219 obč. soud. řádu. V odvolacím řízení úspěšnému oprávněnému, kterému by jinak náleželo právo na náhradu nákladů odvolacího řízení podle § 142 odst. 1, § 224 odst. 1, § 254 odst. 1 obč. soud. řádu, žádné náklady nevznikly, a proto odvolací soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznal. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Není proti němu přípustné ani dovolání, ledaže dovolací soud na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení u Okresního soudu v xxx dospěje k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu má po stránce právní zásadní význam. O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud České republiky se sídlem v Brně. V xxx dne 7. února 2005