Předpokladem vzniku práva z odpovědnosti za vady díla (§ 645 ObčZ) je převzetí díla objednatelem. Jestliže se objednatel po převzetí díla domáhá u zhotovitele dokončení díla v rozsahu sjedaném smlouvou, jde již o nárok z odpovědnosti za vady díla ve smyslu § 645 ObčZ.

25Co 298/2004 Krajský soud v xxx rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. xxx a soudců Mgr. xxx a Mgr. xxx ve věci žalobkyň H.M., a H.Č., zastoupených JUDr. xxx, advokátem, proti žalovanému xxx s.r.o., o odstranění vad stavebních prací, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v xxx ze dne 11.11.2003, č.j. 17C 183/2001-330, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I písm. b), III a IV z r u š u j e a v tomto rozsahu se věc v r a c í okresnímu soudu k dalšímu řízení. II. Jinak se rozsudek okresního soudu vyjma odvoláním nedotčeného výroku II p o t v r z u j e s tou změnou věty prvé výroku I, že žalovaný je povinen vady bezplatně odstranit do šesti měsíců od právní moci rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost do 30.6.2004 bezplatně odstranit vadu spočívající v porušení izolace a betonové mazaniny v suterénních místnostech rodinného domu čp. xxx v ulici xxx v xxx (výrok I písm. a)). Uložil mu i povinnost odstranit ve stejné lhůtě vadu spočívající v neprovedení hrubých terénních úprav v rozsahu, jak jsou zakresleny v projektové dokumentaci zpracované společností xxx a partneři, s.r.o., se sídlem xxx pod č. z. ak. 01/94 z 1/94, a to konkrétně na výkresech č. 5, 8 a 9 (výrok I písm. b)). Žalovaného zavázal i povinností ve stejné lhůtě odstranit další vady a nedodělky na stejném domě popsané ve výroku I písm. c) bod 1 až 6. Jinak žalobu zamítl (výrok II). V souvislosti s tím žalobcům přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému (výrok III) a stejně tak právo na náhradu nákladů přiznal České republice (výrok IV). Okresní soud uzavřel, že a) žalobkyně a právní předchůdce b) žalobkyně xxx, který zemřel xxx, (dále jen objednatelé) uzavřeli s žalovaným dne 20.8.1997 smlouvu o dílo podle § 631 občanského zákoníku. Žalovaný se v ní zavázal zhotovit stavbu rodinného domu podle projektové dokumentace zpracované obchodní společností xxx a partneři, s.r.o., se sídlem xxx. 14.10.1998 žalovaný dílo předal a začal běh 36měsíční záruční lhůty. 5.11.1998 a)žalobkyně a xxx vytkli žalovanému vadu spočívající v narušení betonové mazaniny v podzemním podlaží a zaplavení suterénu vodou s tím, že v suterénních místnostech je trvale vlhko a vyskytují se zde plísně. Odpovědnost za tuto vadu žalovaný odmítl s tím, že její příčinou je tlak spodní vody a on za tuto vadu neodpovídá, protože realizoval stavbu podle projektové dokumentace, kterou mu předali objednatelé. K poškození došlo v důsledku extrémně zvýšené hladiny spodní vody a předaná dokumentace neuvažovala s možností zvýšení hladiny spodní vody nad úroveň podlahy v suterénu. Vzniklá vada tedy nebyla zapříčiněna jeho chybnou činností, ale nevhodným projektem. Okresní soud uzavřel, že za tuto vadu díla žalovaný odpovídá, stejně jako za další vady, které mu byly vytknuty, protože se u něho předpokládá odbornost pro jeho činnost a při dostatečné znalosti a péči jeho zaměstnanců měl zjistit, že projekt je vadný a žalobce upozornit, že uvažovaná izolace je nevyhovující. Žalovaný však tento projekt převzal a na jeho vady žalobce neupozornil. Vznikla mu proto odpovědnost za následné vady podle 645 odst. 2 občanského zákoníku. S obranou žalovaného, že hrubé terénní úpravy netvořily součást díla, se okresní soud vypořádal tak, že tyto práce byly součástí projektu a žalovaný se zavázal provést stavbu podle dodaného projektu. Vznikla mu proto povinnost provést i hrubé terénní úpravy. Objednateli vytčené vady označené ve výroku rozsudku pod I písm. c) posuzoval i znalec Ing. xxx, který je za vady a nedodělky označil. V odvolání proti výrokům pod I, III a IV žalovaný namítal, že k prolomení podlahy v důsledku zvýšené hladiny spodní vody došlo až po předání a převzetí díla a podepsání předávacího protokolu. Příčinou byly mimořádné klimatické podmínky - živel 75letá až 100letá voda. Upozornil na to, že ani znalci, kteří zpracovávali znalecké posudky, si nebyli jisti příčinou vzniku vady a až na základě závěrečné zprávy hydrogeologického průzkumu označili jako příčinu vadu projektu. Podle jeho názoru tato vada projektu je takového charakteru, který jde nad rámec jeho předpokládané odbornosti a znalosti. Okresnímu soudu vytkl, že právním předpisům odporuje jeho závěr, že měl objednatele na zmíněnou vadu projektu upozornit, a v případě, že tak neučinil, že za ni odpovídá. Zdůraznil, že takový výklad ustanovení § 637 až § 645 občanského zákoníku nevyplývá ani z úmyslu zákonodárce. Žalobci navíc nebyli vůči němu při provádění díla zcela bezmocní, jak vyplývá z rozsudku okresního soudu, protože měli sjednán kvalifikovaný stavební dozor. Nesouhlasil ani s postupem okresního soudu, který při zkoumání, zda měl provést i hrubé terénní úpravy, nevyslechl jeho jednatele xxx a xxx. Odvolatel dále uvedl, že ve smlouvě se nezavázal k plnění v rozsahu předané projektové dokumentace, nýbrž pouze ke zhotovení stavby rodinného domu podle předané projektové dokumentace. Rozšiřující stanovisko soudu prvého stupně, že měl provést i hrubé terénní úpravy, tedy vedlejší a doplňovací stavby projektem uvažované, nemá oporu v žádném smluvním ustanovení. Naopak v jeho prospěch svědčí předávací protokol dokončeného díla, ze kterého je zcela zřejmé, že žalobci vědomě přejímají dokončené dílo, a to bez terénních úprav. Cena díla byla sjednána jako předběžná a navazovala na objednatelem předaný výkaz výměr. V předaném výkazu výměr však žádné terénní úpravy či vedlejší stavby nejsou zahrnuty. Cena hrubých úprav terénních nebyla ani fakturována, což zjistil i znalec Ing. xxx. Žalovaný odkázal na zápisy ve stavebním deníku z 22.7.1998 a 14.10.1998, které podle jeho názoru představovaly upozornění žalobců na nedostatky jimi předaných materiálů. Žalobci také na upozornění o vniknutí povrchové vody reagovali návrhem dílčích úprav projektu, které byly žalovaným realizovány. Dodal, že reklamace neprovedení hrubých terénních úprav až po jednom roce po předání a převzetí díla byla opožděná. Vady díla v rozsudku uváděných pod bodem I písm. c) jsou zapříčiněny prolomením izolace v suterénu. Navrhl rozsudek okresního soudu zrušit a věc tomuto soudu vrátit k dalšímu řízení. Ve vyjádření k odvolání se žalobkyně ztotožnily s rozsudkem okresního soudu a navrhly jeho potvrzení. Vyzdvihly, že žalovaný jako zhotovitel odpovídá za vady provedené zakázky, jejichž příčinou je vadnost materiálu dodaného objednatelem či nevhodnost jeho pokynů, jestliže objednatele na vadnost materiálu či nevhodnost jeho pokynů neupozorní. Žalovaný se zavázal smlouvou o dílo z 20.8.1997 uzavřenou podle § 631 a následujících občanského zákoníku ke zhotovení stavby rodinného domu podle projektové dokumentace. Toto dílo žalovaný řádně neprovedl, přestože mu objednatelé zaplatili více jak 6.000.000,- Kč. Přestože dílo nebylo řádně provedeno, převzali je a zůstalo jim zachováno právo z odpovědnosti za vady. Již 22.7.1998 pronikla podzemní voda přes rampu dveřmi do suterénu, který zaplavila, a v kontrolní studni byla naměřena hladina spodní vody +83 cm nad úrovní dlažby v suterénu. Již toto první zaplavení, tedy ještě před předáním a dokončením stavby, mělo být pro žalovaného varující, což zjistil znalec Ing. xxx a znalec Ing. xxx. Žalovaný je profesionální stavební obchodní společnost. Zbývající vady byly zjištěny a potvrzeny znaleckými posudky, zejména Ing. xxx. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v mezích, v nichž se odvolatel jeho přezkumu domáhal, a shledal, že odvolání je jen částečně důvodné. V daném případě objednatelé a žalovaný jako zhotovitelem dne 20.8.1997 uzavřeli smlouvu o zhotovení věci na zakázku podle § 644 a následujících občanského zákoníku, jako zvláštní druh smlouvy o dílo podle § 631 občanského zákoníku. Žalovaný se v ní zavázal zhotovit stavbu rodinného domu, a to podle projektové dokumentace, kterou mu předali objednatelé. 14.10.1998 žalovaný předal zhotovenou stavbu a začala běžet 36měsíční záruční doba ve smyslu § 646 odst. 3 občanského zákoníku. Žalovaný jako zhotovitel nese tzv. zákonnou odpovědnost za vady, která zahrnuje vady věci existující při převzetí objednateli, a odpovědnost záruční, týkající se vad vyskytnuvších se po převzetí věci v záruční době (§ 645 občanského zákoníku). Vadou věci zhotovené na zakázku je takový nedostatek vlastnosti nebo projevu plnění, který vzhledem k obsahu smlouvy, k ustanovení právních předpisů nebo technických norem mělo poskytnuté plnění mít. Za faktickou vadu je přitom možné považovat i nedostatek takové vlastnosti nebo projevu, které se u daného plnění obecně předpokládají. Za vadu ve smyslu § 645 občanského zákoníku je tudíž nutno považovat i nedodělky díla. Už v době převzetí stavby objednateli stavba trpěla vadami a nedodělky a následně během záruční doby se na stavbě vyskytly další vady, vše jak je popsané v bodě 1 písm. a) a c) rozsudku okresního soudu. Objednatelé uplatnili právo na jejich bezplatné odstranění podle § 648 odst.1 občanského zákoníku a žalovaný jejich požadavku nevyhověl. Zmíněné vady byly zjištěny znaleckým posudkem Ing. xxx. Za tyto vady žalovaný odpovídá podle § 645 občanského zákoníku. Původní příčinou vady spočívající v porušení izolace a betonové mazaniny v suterénu rodinného domu je sice vadnost projektu, který dodali objednatelé, avšak žalovaný je na tuto vadnost neupozornil ve smyslu § 645 odst. 2 občanského zákoníku. Na objednatelích nejsou vyžadovány takové znalosti, aby vady nebo nevhodnost včas rozpoznali, a to bez ohledu k tomu, že měli sjednán stavební dozor. Nerozpoznal-li snad žalovaný vadu po převzetí projektu, musel o ni vědět nejpozději od 22.7.1998, kdy jeho zaměstnanec zapsal do stavebního deníku, že z důvodu zvýšení hladiny spodní vody dochází k zaplavování sklepních prostorů. Navíc ze stavebního deníku vyplývá i to, že podle kontrolní šachty dosáhla spodní voda výše 83 cm nad podlahou suterénu. Žalovaný je či měl být nadán potřebnou způsobilostí rozpoznat, že v projektu uvažovaná izolace domu proti zemní vlhkosti tomuto vlivu spodní vody nemůže odolat, což shledal i znalec Ing.xxx. Žalovaný měl proto objednatele na vadnost projektu upozornit ve smyslu § 645 odst.2 občanského zákoníku. To však žalovaný neučinil, což znamená, že za zmíněnou vadu odpovídá stejně jako za jiné vady. Zápisy ve stavebním deníku nelze považovat za upozornění, že projekt je vadný, protože navržená izolace je nedostatečná. O takové jeho nedostatečnosti není ve stavebním deníku záznam. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu ve výroku I písm. a) a c) jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.) se změnou lhůty k plnění v trvání 6 měsíců. Tato lhůta začne běžet v nejbližší době, a proto opravám nebudou bránit nepříznivé zimní podmínky. Odvolací soud rozsudek ve výroku I písm. b) a závislých výrocích o nákladech řízení podle § 221 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) o.s.ř. zrušil a v této části věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. V požadavku na bezplatné provedení hrubých terénních úprav totiž žaloba trpí vadou spočívající v neurčitosti. V žalobě totiž žalobci nespecifikují terénní úpravy, které má žalovaný provést, a toliko odkazují na údaje v projektu, které mají vyplynout až z dokazování. Převzetím tohoto vadného návrhu do rozsudku okresního soudu by znamenalo, že rozsudek by se v těchto mezích stal nevykonatelným. Na okresním soudu proto nyní bude, aby vyzval žalobkyně k upřesnění žaloby v naznačeném směru. V případě že žalobkyně jeho výzvě vyhoví, tak se vypořádá se všemi námitkami žalovaného vůči požadavku na odstranění vady spočívající v neprovedení terénních úprav, včetně těch, které učinil součástí odvolání. P o u č e n í : Proti výroku I není odvolání ani dovolání přípustné. Proti výroku II není odvolání přípustné. Proti výroku II není ani dovolání přípustné, ledaže Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadený rozsudek má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. V takovém případě by bylo zapotřebí podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku u Okresního soudu v xxx. V xxx dne 9. února 2005