Při přezkumu usnesení o udělení příklepu nemůže odvolací soud přihlížet k námitce nesprávně stanovené či neodpovídající (zastaralé) ceně nemovitosti.

26Co 137/2005 U s n e s e n í Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. xxx a soudců JUDr. xxx a Mgr.xxx ve věci oprávněného xxx s. p. v likvidaci, zastoupeného JUDr. xxx, advokátkou, proti povinné xxx, zastoupené JUDr. xxx, advokátkou, za účasti vydražitele xxx, s. r. o., zastoupeného JUDr. xxx, advokátem, o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti, k odvolání povinné proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 22. června 2004, č. j. E 2800/97-98 ve znění opravných usnesení ze dne 23. září 2004, č. j. E 2800/97-106 a ze dne 1. listopadu 2004, č. j. E 2800/97-109, takto: I. Usnesení okresního soudu se p o t v r z u j e . II. Povinná je povinna nahradit oprávněnému náklady odvolacího řízení 1.325,- Kč. III. Povinná je povinna nahradit vydražiteli xxx s. r. o. náklady odvolacího řízení 2.725,- Kč. O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením okresní soud udělil příklep vydražiteli xxx s. r. o. se sídlem xxx. Proti usnesení okresního soudu podala odvolání povinná. Namítala, že vydražená nemovitost je v napadeném usnesení nesprávně uvedena. Namísto správného čísla popisného 181, je uvedeno pouze 81. Takovou nemovitost však povinná nevlastní. Dražba dne 22. června 2004 neměla vůbec proběhnout, neboť povinná ani její zástupkyně se jednání nemohly zúčastnit. Obě přitom požádaly o odročení jednání. Nesprávnost napadeného usnesení spočívá dále v tom, že soud použil pro slova “číslo popisné” zkratku č. p., ačkoli správně mělo být uvedeno čp. Zkratka č. p. znamená číslo parcelní, nikoli číslo popisné. Dále povinná namítala, že nemovitost byla dražena za vyvolávací cenu, která byla stanovena již v roce 2000. Bylo proto třeba zjistit, zda se nezměnily okolnosti rozhodné pro cenu nemovitosti. Došlo tak k porušení ustanovení § 336 odst. 3 o. s. ř. Povinná též namítala, že v obou opravných usneseních, která okresní soud vydal, je nesprávně uvedena částka, pro níž je výkon rozhodnutí veden (namísto 567.592,- Kč je uvedeno nesprávně 697.592,- Kč). Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II bod 2 zák. č. 59/2005 Sb.) a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Zásadní odvolací námitky povinné, které byly uvedeny v jejím podání ze dne 19. 11. 2004, spočívaly v tom, že nemovitost byla v usnesení o udělení příklepu nesprávně označena a že se dražební jednání konalo i přes to, že povinná i její zástupkyně se omluvily a požádaly o odročení jednání. K tomu odvolací soud uvádí, že nesprávné označení nemovitosti (číslem popisným 81 místo správného 181) bylo opraveno následným usnesením ze dne 23. září 2004. Podle názoru odvolacího soudu bylo všem účastníkům i soudu zřejmé, o jakou nemovitost při konání dražby šlo, a nelze proto spatřovat ve shora uvedené okolnosti důvod pro zrušení usnesení o udělení příklepu. Zde je namístě vypořádat se i s námitkou povinné, že i po opravě je usnesení zatíženo vadou spočívající v tom, že soud pro označení čísla popisného užil zkratky č.p., zatímco měl uvést čp. Odvolacímu soudu není známo, že by byl někde závazně upraven způsob, kterým se ve zkratce vyjadřují pojmy “číslo popisné” a “číslo parcelní”. I kdyby tomu tak ale bylo, je z okolností případu nade vší pochybnost zřejmé, že číslo 181 se v tomto případě vztahovalo k domu, nikoliv k pozemku, a proto ani takové pochybení by nemohlo mít vliv na věcnou správnost napadeného rozhodnutí. Odvolací soud nemohl přisvědčit ani té výhradě, že dražební jednání nemělo dne 22. 6. 2004 proběhnout. Je sice pravda, že povinná i její zástupkyně požádaly soud o odročení jednání, avšak jejich žádosti nelze považovat za oprávněné. Pokud jde o povinnou, ta v žádosti uvedla, že soudu ještě před jednáním doručí lékařské potvrzení o své pracovní neschopnosti. To se však nestalo (zpráva o zdravotním stavu povinné byla soudu předložena až 29. 6. 2004), a tak soudu nelze vytknout, že žádost považoval za nedůvodnou a jednání neodročil. Ani žádost zástupkyně povinné, odůvodněná tím, že se zástupkyně musí zúčastnit blíže nespecifikovaného jiného jednání v Praze, nebyla doložena žádným potvrzením o konání takového jednání. Celkem lze tedy shrnout, že okresnímu soudu nebyly předloženy doklady, z nichž by vyplývala oprávněnost žádosti o odročení jednání. Okresní soud proto nepochybil, jestliže ve věci jednal. Povinná spatřovala nesprávnost postupu okresního soudu i v tom, že nemovitosti byly oceněny ve velkém časovém předstihu před konáním dražby a nebylo tedy jisté, zda vyvolávací cena odpovídala skutečným poměrům v době dražby. Odvolací soud především uvádí, že okresní soud neporušil, jak se povinná mylně domnívá, ust. § 336 odst. 3 o. s. ř. Toto ustanovení se totiž vztahuje na případy, kdy nemovitosti byly oceněny ještě před nařízením výkonu rozhodnutí. O takovou situaci se v této věci nejedná. Výkon rozhodnutí byl pravomocně nařízen ke dni 31. 5. 1999, zatímco nemovitosti byly oceněny až znaleckým posudkem ze dne 5. 5. 2000. Odvolací soud není toho mínění, že by za těchto okolností nemohla již nikdy být namítána neaktuálnost stanovené ceny. Domnívá se však, že prostor pro tuto námitku měla povinná v předchozích stádiích vykonávacího řízení a že po udělení příklepu nelze ji již vznášet. Usnesení o udělení příklepu otázku vyvolávací ceny nemovitosti samostatně neřeší. Příklep je udělen na základě nejvyššího podání, které bylo učiněno v dražebním jednání. Při vlastní dražbě se tak vychází z ceny, která byla stanovena již dříve. Z hlediska posloupnosti jednotlivých úkonů při provádění výkonu rozhodnutí bylo o výsledné ceně naposledy rozhodnuto v dražební vyhlášce. Ve výroku usnesení o nařízení dražebního jednání (v dražební vyhlášce) uvedl okresní mimo jiné právě též výslednou cenu dražených nemovitostí. Tehdy mohla povinná proti ceně, jejíž určení bylo integrální součástí výrokové části usnesení, naposled brojit. Jestliže tak ovšem neučinila a dražba úspěšně proběhla, nelze již k této její námitce uplatněné v rámci odvolání proti usnesení o příklepu přihlížet. Jednak jde o rozhodnutí, které se cenou nemovitostí věcně nezabývalo, jednak to vyžaduje požadavek právní jistoty vydražitele. Ten se zúčastnil dražby na základě pravomocné dražební vyhlášky a nemovitosti vydražil za podmínek v ní stanovených. Dodatečné zpochybnění ceny vydražených nemovitostí a tím i celé dražby by představovalo nepřijatelný zásah do oprávněného očekávání vydražitele, že se za dodržení předem známých podmínek stane vlastníkem vydražených nemovitostí. V tomto směru je též třeba vykládat i ust. § 336k odst. 3 o. s. ř., z něhož plyne, že důvodem pro neudělení příklepu může být jen to, že se odvolatel nemohl v důsledku vady řízení zúčastnit dražby nebo že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Námitky proti ceně dražených nemovitostí tedy způsobilým odvolacím důvodem být nemohou. Konečně nebylo možno přisvědčit ani té námitce povinné, že rozhodnutí o příklepu neobstojí pro chybný údaj o tom, pro jakou pohledávku se výkon rozhodnutí vede. Předně je třeba poukázat na to, že v napadeném usnesení je tato částka uvedena správně tak, že po částečném zastavení činí 567.592,- Kč. Nesprávně, tj. bez přihlédnutí k předchozímu částečnému zastavení, byla uvedena až v opravných usneseních ze dne 23. září 2004 (č.l. 106) a 1. listopadu 2004 (č.l. 109). Odvolací soud se nedomnívá, že by toto pochybení mělo vést ke zrušení napadeného usnesení (o příklepu). Nesprávnost, na kterou povinná jinak právem poukazuje, se týká jen označení věci v záhlaví uvedených opravných usnesení. Za podstatné v této souvislosti je ovšem třeba považovat usnesení okresního soudu ze dne 17. března 2004, kterým byl výkon rozhodnutí v části 130.000,- Kč pravomocně zastaven (č.l. 89). Z něho vyplývá, pro jakou částku je výkon rozhodnutí veden, a pozdější chybný údaj v následujících rozhodnutích na tom nemůže nic změnit. Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení okresního soudu jako správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.). I když odvolací soud neshledal odvolací námitky za natolik závažné, aby mohly vést ke zrušení napadeného usnesení, neznamená to, že přehlédl pochybení, k nimž v průběhu výkonu rozhodnutí ze strany okresního soudu opakovaně došlo. Považuje za správné na tomto místě vyslovit, že práce okresního soudu vykazovala v tomto případě nepřiměřeně mnoho nedostatků, které svědčí o tom, že se soud na věc dostatečně nesoustředil a nevěnoval se jí s náležitou pečlivostí. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 254 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Oprávněný byl v odvolacím řízení úspěšný, a proto měl právo na náhradu nákladů. Ty spočívaly v odměně za zastupování ve výši 1.250,- Kč (§ 12 odst. 1 písm. b/, § 18 odst. 1 vyhl. č. 484/2000 Sb.) a paušální náhradě hotových výdajů ve výši 75,- Kč. Celkem činily odvolací náklady oprávněného 1.325,- Kč. Po udělení příklepu se stal účastníkem řízení i vydražitel. Též jeho je třeba vzhledem k rozhodnutí odvolacího soudu považovat za úspěšného účastníka. I vydražitel má proto právo na náhradu odvolacích nákladů, které představovala odměna za zastupování ve výši 2.500,- Kč (§ 12 odst. 1 písm. b/ vyhl. č. 484/2000 Sb.) a 3 paušální náhrady hotových výdajů ve výši 75,- Kč (převzetí věci, 2x písemné vyjádření). Celkem činily odvolací náklady vydražitele 2.725 Kč. P o u č e n í : Dovolání proti tomuto usnesení není přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v Trutnově dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. V Hradci Králové dne 19. září 2005