Občanský zákoník ani jiné právní předpisy neukládají povinnost úředního ověření podpisů jednajících osob na smlouvách o převodu nemovitostí. Proto žalobu účastníka smlouvy požadující na druhém účastníku smlouvy úřední ověření jeho podpisu na smlouvě o převodu nemovitostí soud zamítne.

Rozsudek 5 C 196/2005 - 27 Okresní soud v T. rozhodl samosoudcem Mgr. xxx ve věci žalobce: M.D. nar. xxx, bytem xxx, zast.: JUDr. J.Š., advokát proti žalovanému: xxx, spol. r.o., IČ xxx, se sídlem xxx, zast.: JUDr. H.P., advokát o nahrazení projevu vůle t a k t o : I. Návrh, aby soud uložil žalovanému povinnost nechat ověřit jeho podpis na kupní smlouvě ze dne 15.4.2005, kterou prodal žalobci garáž na stavební parcele č. 563/1 a tuto stavební parcelu, vše v obci xxx a k.ú. xxx za kupní cenu ve výši 120.000,- Kč, se zamítá. II. Návrh, aby soud uložil žalovanému podat návrh na povolení zápisu vkladu vlastnického práva pro žalobce podle kupní smlouvy uvedené ve výroku I., ke Katastrálnímu úřadu pro xxx kraj – Katastrální pracoviště xxx, se zamítá. III. Návrh, aby soud uložil žalovanému povinnost uzavřít s žalobcem kupní smlouvu ve znění, jež je uvedeno v příloze tohoto rozsudku, se zamítá. IV. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 7.646,- Kč k rukám JUDr. H.P., zástupkyně žalovaného, do 3 dnů od právní moci rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se svou žalobou ze dne 5.9.2005, změněnou podáním ze dne 23.11.2005 a upřesněnou u jednání dne 28.11.2005 domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost uvedenou ve výrocích I. a II. rozsudku a pro případ, že v této části nebude žalobě vyhověno, aby mu uložil povinnost uvedenou ve výroku III. rozsudku. K odůvodnění uvedl, že dne 13.8.2002 uzavřeli účastníci kupní smlouvu na garáž na parcele č. 563/1 a parcelu - část parcely č. 563/1 o výměře 205 m2. Návrh na vklad vlastnického práva podle této smlouvy byl Katastrálním úřadem v xxx zamítnut, resp. řízení o povolení vkladu bylo zastaveno. Na kupní cenu žalobce uhradil žalovanému částku 220.000,- Kč. Žalobce od té doby využívá garáž ke své podnikatelské činnosti. Dne 15.4.2005 uzavřeli účastníci novou kupní smlouvu, jejíž součástí byl geometrický plán č. xxx ze dne 31.3.2003. Předmět kupní smlouvy byl v podstatě totožný s kupní smlouvou ze dne 13.8.2002. Smlouva byla podepsána oběma stranami, avšak jednatelé žalované společnosti následně odmítli nechat své podpisy na kupní smlouvě úředně ověřit a též odmítli podat návrh na zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí. Následně žalovaná společnost sdělila žalobci, že již nemá o prodej nemovitostí zájem a že hodlá vrátit žalobci zaplacenou kupní cenu. Posléze se objevily nejasnosti ohledně určitosti smluvních ujednání účastníků. Proto má žalobce za to, že v případě, že kupní smlouva ze dne 15.4.2005 je neplatná, je na místě uložit žalované společnosti povinnost uzavřít novou kupní smlouvu, neboť žalovaná společnost již jednoznačně projevila svou vůli prodat předmětné nemovitosti za sjednanou kupní cenu žalobci. Žalovaná společnost se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla její zamítnutí. Namítala, že je pravdou, že účastníci podepsali smlouvu ze dne 25.4.2005, avšak podpisy nebyly ověřeny, a proto katastrální úřad odmítl smlouvu s návrhem na vklad převzít. Žalované společnosti z žádného právního předpisu ani z žádného právního úkonu nevyplývá povinnost nechat svůj podpis na kupní smlouvě ověřit, ani povinnost podat návrh na vklad podle této smlouvy do katastru nemovitostí, když takový návrh může podle zákona podat kterýkoli účastník smlouvy. Dále namítala, že kupní smlouva z 15.4.2005 je absolutně neplatná pro neurčitost. Co se týče povinnosti uzavřít novou smlouvu, pak žalovaná společnost neuzavřela žádnou smlouvu o smlouvě budoucí a nevznikla jí tedy povinnost žádnou smlouvu uzavírat. Po provedeném řízení vzal soud za prokázáno, že účastníci uzavřeli dne 13.8.2002 kupní smlouvu, kterou předložili Katastrálnímu úřadu v xxx ke vkladu práva do katastru nemovitostí, avšak řízení o vkladu bylo rozhodnutím z 29.1.2003 zastaveno, neboť návrh byl vzat zpět. Žalobce zaplatil žalované společnosti dne 25.3.2002 částku 220.000,- Kč. Účastníci uzavřeli dne 15.4.2005 kupní smlouvu, v jejímž článku I. je uvedeno, že žalovaná společnost jako prodávající je vlastníkem parcely č. 563 a garáží na stavební parcele 563 v k.ú. xxx. Geometrickým plánem č. xxx byla ze stavební parcely 563 oddělena stavební parcela 563/1. Dle článku II. smlouvy prodal žalovaný nemovitost uvedenou v článku I. se všemi součástmi a příslušenstvím žalobci za dohodnutou cenu 120.000,- Kč. Dle článku VI. smlouvy podepsáním této smlouvy jsou účastníci svými projevy vázáni až do dne rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu o povolení vkladu. Dle článku VIII. účastníci této smlouvy žádají, aby Katastrální úřad v xxx provedl vklad vlastnického práva. Přípisem ze dne 25.7.2005 vyzval žalobce žalovanou společnost k podání návrhu na vklad kupní smlouvy do katastru nemovitostí. Žalovaná společnost odpověděla přípisem ze dne 3.8.2005, že řádnou kupní smlouvu nepodepsala a nemá to v úmyslu a žádá o sdělení čísla účtu, na který může být vrácena kupní cena. Geometrickým plánem č. xxx došlo k rozdělení stavební parcely č. 563 v k.ú. xxx na celkem 9 stavebních parcel, z nichž na každé stojí jedna garáž. Stavební parcela č. 563/1 má výměru 205 m2, ostatní nově vzniklé parcely mají výměru odlišnou. Dle § 46 odst. 1 a 2 o.z. písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon, nebo dohoda účastníků. Pro uzavření smlouvy písemnou formou stačí, dojde-li k písemnému návrhu a k jeho písemnému přijetí. Jde-li o smlouvu o převodu nemovitosti, musí být projevy účastníků na téže listině. Dle § 40 odst. 3 o.z. písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou; činí-li právní úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na téže listině, ledaže právní předpis stanoví jinak. Dle § 50a odst. 1 o.z. účastníci se mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu; musí se však při tom dohodnout o jejích podstatných náležitostech. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Občanský zákoník nestanoví povinnost úředního ověření podpisu jednajících osob na smlouvách o převodu nemovitostí, ani nějakou jinou speciální formu takových smluv s výjimkou nutnosti písemné formy a projevů účastníků na téže listině. Ani zákon o zápisech vlastnictví a jiných věcných práv k nemovitostem č. 265/1992 Sb., ani zákon o katastru nemovitostí č. 344/1992 Sb. nestanoví další náležitosti takových smluv. Dle § 37 odst. 7 vyhl. č. 190/96 Sb. je katastrální úřad v řízení o povolení vkladu povinen zjistit, zda v prvopisu smlouvy jde skutečně o písemné projevy vůle osob v ní uvedených. K tomu jsou vyjmenovány některé způsoby takového zjištění, mimo jiné úřední ověření podpisu, avšak v případě, že katastrální úřad nezjistí projev vůle žádným z vyjmenovaných způsobů, má jej zjistit jiným vhodným způsobem. Otázka pravosti podpisu na smlouvě předložené katastrálnímu úřadu ke vkladu do katastru nemovitostí je tedy otázkou dokazování ve správním řízení, přičemž katastrální úřad nemůže hodnotit důkazy volnou úvahou, nýbrž za splnění podmínek vyjmenovaných v § 34 odst. 7 citované vyhlášky musí projev vůle pokládat za zjištěný. Pokud však není možno použít tyto způsoby, lze vést dokazování pravosti podpisu např. znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví. Již z tohoto důvodu tedy není na místě ukládat žalované společnosti povinnost nechat podpis na smlouvě úředně ověřit – taková povinnost účastníku kupní smlouvy nevzniká. Rovněž dle zákona č. 265/1992 Sb. může kterýkoli z účastníků smlouvy podat návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, a není tedy povinností žádného z nich takový návrh podat. V daném případě to platí tím spíše, že přímo ve smlouvě je uvedeno, že její účastníci žádají katastrální úřad o provedení vkladu do katastru nemovitostí. Co se týče eventuálního petitu, pak je-li podpis na kupní smlouvě z 15.4.2005 podpisem žalované společnosti, resp. jejích jednatelů, pak touto smlouvou projevila žalovaná společnost vůli prodat žalobci nemovitosti (přičemž je otázkou, nakolik jde o platný projev vůle z důvodu určitosti vymezení předmětu koupě). Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná společnost projevila vůli uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí, tedy že by se písemně zavázala, že s žalobcem do dohodnuté doby uzavře kupní smlouvu ve znění, které pojal žalobce v eventuálního petitu žaloby. Povinnost uzavřít takovou smlouvu pak žalované společnosti nepochybně neplyne ani přímo ze zákona. Ze všech těchto důvodů tedy soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná společnost měla ve věci plný úspěch, žalobce je proto povinen nahradit jí vynaložené náklady řízení, a sice odměnu advokáta dle vyhl. 484/2000 Sb. ve výši 6.200,- Kč, 3 paušály po 75,- Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 19 % z odměny a paušálů (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení splatné k rukám advokáta. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1.o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí. V T. dne 28.11.2005 Samosoudce: