Státu, kterému připadlo dědictví jako odúmrť, nemůže soud projednávající dědictví uložit vyzvednout z pohřebního ústavu urnu se zpopelněnými lidskými ostatky zůstavitele.

17Co 340/2006-53 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedyxxx a soudců xxx a xxx ve věci dědictví po M.K., zemřelé xxx 2006, naposledy bytem ve xxx, za účasti ČR – Ú p z s v v m, xxx, adresa pro doručování xxx, k odvolání České republiky proti usnesení Okresního soudu v RK ze dne 4.srpna 2006, č.j. E 299/0006-40, takto: Usnesení okresního soudu se v napadené části výroku II, jíž byla České republice uložena povinnost ”vyzvednout urnu zůstavitelky”, m ě n í tak, že taková povinnost se České republice neukládá. O d ů v o d n ě n í : V záhlaví označeným usnesením okresní soud určil obvyklou cenu dědictví, výši dluhů a čistou hodnotu dědictví (výrok I); potvrdil, že veškeré dědictví tvořené tam specifikovaným majetkem připadá České republice s povinností nést tam označené dluhy dědictví a s povinností vyzvednout urnu zůstavitelky uloženou na tam uvedeném místě (výrok II); rozhodl o odměně notářky, jejích hotových výdajích a o povinnosti tyto náklady zaplatit (výrok III). Proti tomu se Česká republika odvolala. Nesouhlasila s tou částí výroku II, jíž jí byla uložena povinnost ”vyzvednout urnu zůstavitelky”. Připadlo jí dědictví, jehož nenabyl žádný dědic (§ 462 obč. zák.). Její odpovědnost za dluhy dědictví upravuje § 472 obč. zák. Odpovídá také za přiměřené náklady pohřbu a vzniká jí závazkový právní vztah jako dlužnici k vypraviteli pohřbu jako věřiteli. Jiné povinnosti, než jaké vyplývají z § 472 obč. zák. a souvisejí s majetkem zůstavitele, který na ni přešel, jí soud ukládat nemůže. Zacházení s lidskými pozůstatky navíc upravuje zák. č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, v platném znění. Podle § 14 odst. 2 písm. g/ tohoto zák. k převzetí urny je oprávněna osoba, která sjednala pohřbení, nebo její zmocněnec. Nedojde-li k převzetí, může provozovatel krematoria lidské ostatky uložit smísením se zemí do společného hrobu na veřejném pohřebišti. České republice (státu) a obecně ani dědici právo převzít urnu a tomu odpovídající povinnost nenáleží. Uvedená zákonná konstrukce je důsledkem závazkového právního vztahu mezi provozovatelem krematoria a objednatelem pohřbu, jehož předmětem je zpopelnění lidských ostatků za úplatu. Napadeným usnesením okresní soud uložil účastníku řízení povinnost nad rámec zákona či dokonce v rozporu se zákonem. Nejedná se o práva a povinnosti k majetku zůstavitele. Česká republika navrhla, aby krajský soud usnesení okresního soudu změnil tak, že povinnost ”vyzvednout urnu zůstavitelky” se mu neukládá, nebo aby v této části usnesení okresního soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Krajský soud zjistil, že odvolání podala osoba k tomu oprávněná včas (§ 201 a § 204 odst. 1 věta prvá o.s.ř.) a že je přípustné. Přezkoumal usnesení okresního soudu v napadené části výroku II o uložení povinnosti České republice ”vyzvednout urnu zůstavitelky” spolu s řízením, které mu předcházelo (§ 212 věta prvá o.s.ř.). Odvolání je opodstatněné. Okresní soud v řízení o dědictví, jehož nenabyl žádný dědic a které připadlo jako odúmrť České republice podle § 462 obč. zák., měl rozhodovat pouze o jeho předmětu – o dědictví. Jím je míněn soubor práv a povinností majetkové povahy způsobilých být předmětem dědění. Nabývá se smrtí zůstavitele (§ 460 obč. zák.). Povinnost vyzvednout urnu se zpopelněnými lidskými ostatky zůstavitelky takovou povinností není už jen proto, že neexistovala ke dni zůstavitelčina úmrtí a že není ani nákladem pohřbu (peněžitým plněním) ve smyslu § 472 odst. 1 obč. zák., za který by Česká republika odpovídala. V ostatním krajský soud odkazuje na přiléhavou právní argumentaci odvolatelky. Z těchto důvodů krajský soud změnil podle § 220 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. usnesení okresního soudu v napadené části tak, že České republice se povinnost ”vyzvednout urnu zůstavitelky” neukládá. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání ani dovolání. V HK dne 11.září 2006 Předseda senátu: