Je-li řízení zastaveno, vrátí soud účastníku podle ustanovení § 10 odst. 3 SoudP soudní poplatek, i když se jednání ve věci konalo, pokud se týkalo jiného účastníka (samostatného společníka).

17Co 502/2006 - U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. xxx, a soudců JUDr. xxx a Mgr. xxx ve věci žalobce xxx, Nizozemí, registrační číslo xxx, zastoupeného Mgr. xxx, advokátem xxx, proti žalovaným 1) xxx, nar. xxx , bytem xxx, 2) xxx, nar. xxx , bytem xxx, 3) xxx, nar. xxx , bytem xxx, 4) xxx, nar. xxx, , bytem xxx, 5) xxx, nar. xxx , bytem xxx, a 6) xxx, nar. xxx , bytem xxx, žalovaní ad 1), 3), 4), 5) a 6) zastoupeni JUDr. xxx, advokátem se sídlem xxx, a žalovaný ad 2) zastoupen JUDr. xxx, advokátkou se sídlem xxx, o zaplacení 32,565.000,- Kč, k odvolání žalovaných ad 1), 4), 5) a 6) proti usnesení Okresního soudu v HB ze dne 13. listopadu 2006, č. j. 11C 227/2003-608, t a k t o : Usnesení okresního soudu se m ě n í tak, že se odvolatelům soudní poplatky z odvolání v r a c e j í, a to žalované ad 1) ve výši 65.130,- Kč, žalovanému ad 4) ve výši 65.130,- Kč, žalovanému ad 5) ve výši 25.793,- Kč a žalovanému ad 6) ve výši 14.700,- Kč. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným usnesením okresní soud zamítl návrh žalovaných ad 1), 4), 5) a 6), aby jim byly vráceny zaplacené soudní poplatky z odvolání. Své rozhodnutí založil na názoru, že pokud žalobce vzal v průběhu odvolacího řízení žalobu (také) proti těmto žalovaným zpět, z tohoto důvodu byl v odpovídající části prvostupňový rozsudek zrušen a řízení zastaveno, jinak řečeno nebylo-li zastaveno (jen) odvolací řízení pro zpětvzetí odvolání, ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, v nyní platném znění, o vracení poplatků se na danou věc nevztahuje. Konstatoval také, že soudní poplatek nelze vrátit ani žalobci, protože k zastavení řízení nedošlo před prvním jednáním. Proti tomuto rozhodnutí se žalovaní ad 1), 4), 5) a 6) odvolali a navrhli jeho změnu v ten smysl, že se jim poplatky vracejí. Argumentovali, že ze znění ustanovení § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích nevyplývá pro vracení poplatků jiná podmínka, než že je řízení zastaveno před prvním jednáním, a že právě taková situace v jejich případě nastala. Není podle nich důležité, že zastaveno nebylo jen řízení odvolací, nýbrž řízení jako celek. Směrodatné je jen to, že se odvolací řízení v jejich věci nekonalo. Připomněli, že se jich jednání, jež zdejší odvolací soud nařídil, netýkalo (šlo toliko o projednání věci mezi žalobcem a žalovaným ad 3) a jen tito účastníci také byli předvoláni), a měli za to, že když došlo ke zpětvzetí žaloby vůči nim před zmíněným jednáním, nemůže jim jít k tíži, že krajský soud ve vztahu k nim rozsudek okresního soudu zrušil a řízení zastavil až po svém odvolacím roku. V této souvislosti pak poukázali i na právní názor Ústavního soudu České republiky, vyjádřený v rozhodnutí ve věci sp. zn. III ÚS 254/05. K odvolání se nikdo nevyjádřil. Po zjištění, že bylo odvolání podáno k tomu oprávněnými osobami (§ 201 o.s.ř.) a včas (§ 204 odst. 1 věta první o.s.ř.), krajský soud napadené usnesení přezkoumal, a to včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo. Dospěl k následujícím závěrům: Právní názor odvolatelů je správný. Smyslem § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích nepochybně je, aby dotyčný účastník nenesl soudní poplatek (ač jej již v souladu se zákonem zaplatil) v případech, kdy řízení zahájené jeho návrhem – ať už žalobou, odvoláním či podobně – bez věcného projednávání tohoto podání skončí zastavením. Znění tohoto ustanovení (“soud vrátí z účtu i zaplacený soudní poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním”) nerozlišuje, co je důvodem zastavení, a odvolatelům je tak třeba přisvědčit, že okolnost, že v daném případě nebylo příčinou zpětvzetí odvolání, na překážku vrácení jimi zaplacených poplatků být nemůže. Zastavení odvolacího řízení (které je, je-li některým z účastníků zahájeno, součástí řízení o věci samé) je logicky obsaženo ve výroku o zastavení řízení jako takového (také řízení odvolací tímto výrokem končí), a i z tohoto pohledu tak je dikce rozebíraného ustanovení naplněna. Výstižný je i argument odvolatelů stran jednání, které se v dané věci konalo před odvolacím soudem. Žalovaní byli tzv. samostatnými společníky (srovnej § 91 odst. 1 o.s.ř.) a při zmíněném jednání věc žalobce a odvolatelů – v důsledku předchozího zpětvzetí žaloby – opravdu projednávána nebyla. Přiléhavý je konečně i odkaz odvolatelů na výše označené rozhodnutí Ústavního soudu České republiky. Protože tedy k naplnění předpokladů vymezených ustanovením § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích v této věci došlo, krajský soud napadené usnesení změnil tak, že se odvolatelům zaplacené soudní poplatky vracejí (§ 220 odst. 3 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. v HK dne 15. prosince 2006