Je-li výše úroků v notářském zápise se svolením k vykonatelnosti určena odkazem na obvyklou úroveň úrokových sazeb nebo na „ vyhodnocení osobní a finanční situace dlužníka, nedohodnou-li se smluvní strany jinak“, nelze takovému zápisu přiznat povahu exekučního titulu podle § 40 odst. 1 písm. d) EŘ, a to pro neurčitost dohodnutého plnění.

19Co 615/2006-43 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. xxx a soudců JUDr. xxx a xxx v exekuční věci oprávněného H banky, a.s., (dříve Č h b , a.s.), se sídlem xxx, zast. JUDr. xxx, advokátem se sídlem xxx, proti povinnému V.N., bytem xxx, o nařízení exekuce pro vymožení pohledávky oprávněného 855.000 Kč a přísl., k odvolání oprávněného do usnesení Okresního soudu v ÚO, č.j. 0Nc 6150/2006-32 z 12. června 2006, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud zamítl návrh oprávněného na nařízení exekuce k vymožení jeho pohledávky 855.000 Kč a přísl. podle označeného notářského zápisu, neboť dospěl k názoru, že “doba a předmět plnění v něm nejsou dostatečně určitým způsobem vymezeny”. Jedná se proto o “exekuční titul materiálně nevykonatelný”. Toto rozhodnutí napadá včas podaným odvoláním oprávněný a navrhuje, aby bylo změněno tak, že se návrhu v plném rozsahu vyhovuje a oprávněnému se přiznává právo na náhradu nákladů prvostupňového i odvolacího řízení. V odůvodnění svého opravného prostředku uvádí, že v notářském zápisu je “přesně specifikována celková dlužná částka, výše splátky a termín splatnosti jednotlivých splátek, počátek splatnosti je pak patrný z faktického plnění první splátky. Pokud jde o výši úroku po uplynutí prvního anuitního období, pak tyto nebylo možno v notářském zápise specifikovat, neboť tato ke dni zápisu nebyla známa. Nadto námitka neurčitosti v tomto směru je zcela nepodstatná, když povinný přestal hradit svůj dluh v době, kdy výše a splatnost byla ještě v notářském zápise přesně určena”. Ke svému odvolání připojil oprávněný vyjádření údajně vypracované notářkou, která sepsala zápis se svolením k vykonatelnosti. V tomto vyjádření (jež však není podepsáno) vyjadřuje jeho autor nesouhlas s napadeným usnesením. Počátek lhůty k plnění podle něho vyplývá z faktického zaplacení první splátky a pokud jde o výši úroků po uplynutí prvního anuitního období, nebylo možné ji v notářském zápise “přesně specifikovat”, neboť ke dni jeho sepsání nebyla známa; mohla být proto předmětem “dalšího smluvního ujednání mezi věřitelem a dlužníkem, jak to vyplývá ze všeobecných podmínek pro poskytování hypotečních úvěrů”. Navíc je tvrzení o neurčitosti výše úrokové sazby “irelevantní, neboť dlužník přestal plnit svou povinnost ještě v době, kdy výše a splatnost splátek byla přesně určena...”. Odvolání není důvodné. Ustanovení § 40 odst. l písm. d/ zák.č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) prohlašuje za exekuční titul notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu, tj. podle zákona č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád) ve znění pozdějších předpisů. V projednávané věci se návrh na nařízení exekuce opírá o notářský zápis, sepsaný podle ust. § 71 a násl. citovaného zákona. Podle § 7lb odst. l písm. d/ a e/ notářského řádu musí dohoda účastníků (o níž je notářský zápis sepsán) obsahovat předmět a dobu plnění. Vzhledem k tomu, že citované ustanovení exekučního řádu přiznává notářskému zápisu se svolením k vykonatelnosti účinky exekučního titulu, na jehož základě lze vést bez dalšího řízení exekuci (obdobně i § 274 písm. e/ o.s.ř.), je třeba trvat na tom, aby jak předmět, tak i doba plnění byly v zápise přesně určeny. Oprávněným předložený notářský zápis však těmto požadavkům nevyhovuje. Okresní soud mu správně vytýká, že v něm není uvedena doba, od které se dlužník zavázal jistinu hypotečního úvěru a úrok z něho splácet. Argumentu, že počátek lhůty k plnění je dán zaplacením první splátky, tj. že z tohoto plnění vyplývá, resp. je od něho odvislý, nelze přisvědčit – kdyby tomu tak mělo být (a dlužník by např. splácet vůbec nezačal), znamenalo by to (podle uvedeného názoru), že povinnost splácet podle sepsaného zápisu dosud nenastala. Jestliže tedy zápis neobsahuje vůbec žádný údaj odkdy je dlužník povinen hypoteční úvěr splácet, potom nevyhovuje požadavku, který na něj klade již citované ust. § 71b odst. 1 písm. e/ notářského řádu. Totéž platí i o předmětu plnění, pokud jde o výši úrokové sazby po uplynutí sjednaného období fixace úrokové sazby. Soud prvého stupně správně uvádí, proč nepovažuje v této části notářský zápis za určitý; odvolací soud jeho názor sdílí a dodává k němu, že výši úroků není možné v notářském zápise se svolením k vykonatelnosti určovat odkazem na obvyklou úroveň úrokových sazeb a už vůbec ne na “vyhodnocení osobní a finanční situace dlužníka, nedohodnou-li se smluvní strany jinak” – takový postup je samozřejmě možný, avšak není možné na základě tohoto předpokládaného “vyhodnocení” nebo dohody dospět k závěru, v jaké výši se dlužník vlastně zavázal úroky plnit. Dospěl-li tedy soud prvého stupně k závěru, že předložený notářský zápis nelze považovat za exekuční titul podle § 40 odst. l písm. d/ exekučního řádu, nepochybil. Jeho rozhodnutí shledává odvolací soud správným a proto je potvrdil (§ 219 o.s.ř.). Výrok o nákladech odvolacího řízení vyplývá ze skutečnosti, že oprávněnému nebylo možné vzhledem k jeho výsledku právo na náhradu nákladů přiznat a povinnému v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí u Okresního soudu v ÚO; rozhodoval by o něm Nejvyšší soud České republiky. V HK dne 20. prosince 2006