Vlastník vodovodního řadu umístěného v hloubce pod povrchem pozemku se na úkor vlastníka pozemku bezdůvodně neobohacuje, i když vlastníkovi pozemku za užívání pozemku nic neplatí.

Číslo jednací: 20Co 393/2006 - 83 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy xxx a soudkyň xxx a xxx v právní věci žalobce V. a k., a.s., xxx, proti žalovanému N. a.s., xxx, zast. JUDr. xxx, advokátem v xxx, o zaplacení 24.514 Kč, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v N ze dne 23.6.2006, č.j. 4C 30/2005-70, t a k t o : I. Rozsudek se p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Výše uvedeným rozsudkem okresní soud vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 24.514 Kč jako cenu za odvod odpadních vod z pozemků žalovaného veřejnou kanalizací, když šlo o žalobu na plnění ze smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení dne 14.5.2004 (§ 409 a násl. obchodního zákoníku). Platba se týkala období od 1.12.2003 do 15.8.2004. Námitku žalovaného, že tento nárok žalobce zanikl započtením vzájemné pohledávky žalovaného z titulu bezdůvodného obohacení žalobce tím, že žalobce užívá vodovodní řad ležící pod povrchem pozemku žalovaného, a to bez právního důvodu, nepovažoval okresní soud za důvodnou. Měl za to, že skutečnost, že žalobce užívá pozemek žalovaného tak, že pod povrchem pozemku vede část jeho vodovodního potrubí, nelze pojmově podřadit pod žádný z případů bezdůvodného obohacení zmíněných v občanském zákoníku. Dodal, že žalovaný by mohl žádat pouze jednorázovou náhradu podle § 7 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., to ovšem pouze do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu, přičemž žalovaný tuto náhradu neuplatnil. Na nákladech řízení bylo žalobci přiznáno podle § 142 odst. 1 o.s.ř. 2.459,50 Kč. V odvolání proti tomuto rozsudku žalovaný setrval na svém názoru, že pohledávka žalobce uplatněná touto žalobou zanikla formou započtení vzájemné pohledávky žalovaného, když toto započtení bylo provedeno dopisem žalovaného ze dne 8.3.2005. Vytkl okresnímu soudu nesprávný právní názor s tím, že k bezdůvodnému obohacení žalobce došlo v souzeném případě tak, že bez jakéhokoliv právního důvodu (bez smlouvy s žalovaným) užívá pozemek žalovaného, když provozuje vodovodní řad na tomto pozemku, tedy žalobce užívá cizí majetek za účelem dosažení svého zisku a není rozhodné, že tento vodovodní řad užívá a provozuje ve veřejném zájmu ve prospěch více subjektů. Podle žalovaného zde jde o jiný případ, než který je uveden v ust. § 7 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb. – toto ustanovení řeší majetkové nároky vlastníka pozemku vzniklé v souvislosti s uplatněním práva provozovatele vodovodu na vstup na pozemek a na umístění tabulek vyznačujících polohu vodovodu. Žalobce se k odvolání nevyjádřil. Protože odvolání bylo podáno ze zákonem přípustného důvodu (§ 205 odst. 2 písm. g/ o.s.ř.), byl rozsudek přezkoumán a krajský soud nakonec dospěl k závěru, že rozsudek okresního soudu je věcně správný. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že nárok žalobce vůči žalovanému uplatněný v tomto řízení vznikl, a to v té výši, která byla žalobou uplatněna. Spor byl pouze o to, zda tento nárok zanikl započtením vzájemné pohledávky žalovaného na vydání bezdůvodného obohacení (§ 580, § 451 a násl. občanského zákoníku). Otázkou rozhodnou pro výsledek tohoto řízení tedy bylo, zda žalobci vzniklo (nebo vzniká) bezdůvodné obohacení, a to průběžně každý měsíc tím, že bez jakékoliv smlouvy užívá ke svým podnikatelským účelům, tedy za účelem dosažení zisku, pozemek žalovaného, jak konstruuje tento nárok žalovaný. Na daný případ by se mohl vztahovat jediný případ bezdůvodného obohacení uvedený v ust. § 451 odst. 2 obč. zákoníku, a to plnění bez právního důvodu, když žalovaný tvrdí, že žalobce užívá pozemek žalovaného a děje se tak bez příslušné smlouvy. Pomineme-li případný možný závěr, že současný stav, kdy žalobce užívá vodovodní řad ležící i pod povrchem pozemku žalovaného již po mnoho let bezúplatně, je výsledkem konkludentním způsobem uzavřené dohody, nelze ani jinak považovat vzájemnou pohledávku žalovaného za žalobcem důvodnou. Aby bylo možno nějaké plnění majetkového charakteru považovat za bezdůvodné obohacení, musí být splněn požadavek zákona, aby toto bezdůvodné obohacení vzniklo na úkor jiného. Jde-li o případ, kdy někdo užívá bez právního důvodu majetek jiného, musí být pro vznik bezdůvodného obohacení a jeho vydání splněna podmínka, že vlastník tohoto majetku jej neužíval, a to právě proto, že jej užíval někdo jiný (viz znění § 451 odst. 1 obč. zákoníku a použití formulace “na úkor jiného”). V předmětném případě je ale situace jiná. Vodovodní řad, který je položen “v pozemku”, který vlastní žalovaný, je ve smyslu § 55 odst. 1 písm. c/ zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, vodním dílem. Jedná se o potrubí nacházející se v určité hloubce pod povrchem pozemku žalovaného a žalovanému toto vodní dílo nebrání v tom, aby mohl pozemek – jeho povrch, částečně i pod povrchem a zcela nad povrchem, když pozemek je nemovitost, hmotný předmět trojrozměrný – užívat. Vlastník pozemku dokonce ani nemusí vědět, že pod povrchem jeho pozemku se takové vodní dílo nachází a může pozemek užívat, samozřejmě s určitým omezením plynoucím z existence této stavby. Vodovod jako vodní dílo je i chráněn, když podle § 23 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, se vymezuje ochranné pásmo vodovodních řadů, a to v rozsahu uvedeném v odst. 3 tohoto ustanovení. V ust. § 58 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. se dále uvádí, že vzniká-li majiteli pozemku v důsledku vymezeného či stanoveného ochranného pásma, a to v důsledku zákazu některých staveb či činností, nějaká majetková újma, má vlastník pozemku nárok na náhradu této majetkové újmy vzniklé mu uvedeným zákazem nebo omezením a nedojde-li mezi vlastníkem pozemků a vlastníkem vodního díla k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši soud. Výše uvedeným chce odvolací soud říci, že sice žalobce využívá pozemek žalovaného tím, že pod jeho povrchem má umístěnou část vodního díla – vodovodního řadu, nelze ale uzavřít, že tímto vzniká žalobci bezdůvodné obohacení n a ú k o r žalovaného. Žalovaný svůj pozemek může běžně užívat, a pokud je v tomto směru omezen v důsledku existence ochranného pásma tak, že v tomto ochranném pásmu nesmí provádět určité činnosti či budovat stavby, pak – pokud mu tímto vzniká nějaká majetková újma – může pouze v tomto směru uplatňovat náhradu této újmy na vlastníku vodního díla. To je ovšem úplně jiný nárok, než jaký žalovaný započítal na nárok žalobce. S okresním soudem tedy odvolací soud souhlasí v tom, že pohledávku, kterou by bylo možno podřadit pod ust. § 451 a násl. občanského zákoníku, žalovaný vůči žalobci neměl, a tedy neměl, co by proti pohledávce žalobce uplatněné v tomto řízení mohl započítat. Proto byl rozsudek podle § 219 o.s.ř. potvrzen, když se ještě dodává, že ust. § 7 odst. 5 zák. č. 274/2001 Sb. zakládá vlastníku pozemku ještě další, jiný nárok spojený s následky vstupu či umisťování tabulek vyznačujících polohu vodovodu na pozemku. Žalobce byl i v odvolacím řízení úspěšný, protože mu ale náklady nevznikly, bylo o nákladech řízení před krajským soudem rozhodnuto, jak výše uvedeno. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 237 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). V HK dne 14. listopadu 2006 předseda senátu