Řízení o žalobě na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí (§ 267 OSŘ) se podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. c) ZKV nepřerušuje, ani když věc, o jejíž vyloučení z výkonu rozhodnutí žalobce usiluje, byla sepsána do konkursní podstaty.

Číslo jednací: 21Co 231/2006 - 75 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. xxx a soudců JUDr. xxx a JUDr. xxx ve věci žalobce Ing. S.M., nar. xxx , bytem xxx, zast. JUDr. xxx, advokátem se sídlem v xxx, proti žalovaným 1) F.T., nar. xxx , bytem xxx, zast. Mgr. xxx, advokátem se sídlem xxx, 2) Ing. J.H., nar. xxx a 3) PaedDr. R.H., nar. xxx, obou bytem xxx, o vyloučení nemovitostí z výkonu rozhodnutí, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v HK ze dne 1.12.2005, č.j. 18C 71/2005-29, t a k t o : I Návrh žalobce na přerušení tohoto řízení se zamítá. II Rozsudek okresního soudu se ve výroku pod bodem I a III potvrzuje. III Rozsudek okresního soudu se ve výroku pod bodem II mění takto: Žalobce je povinen nahradit žalovanému 1) náklady řízení před okresním soudem v částce 4.225,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného 1). IV Žalobce je povinen nahradit žalovanému 1) náklady odvolacího řízení v částce 250,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného 1). V Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 2) a 3) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud napadeným rozsudkem zamítl žalobu o vyloučení nemovitostí, zapsaných na listu vlastnictví č. 829 pro katastrální území a obec xxx, okres xxx, u Katastrálního úřadu pro K. k., Katastrální pracoviště xxx, z výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, nařízeného usnesením Okresního soudu HK č.j. 9E 1422/2003-24 ze dne 3.10.2003 k vymožení pohledávky F.T., nar. xxx , bytem xxx, vůči povinným Ing. J.H., nar. xxx, bytem xxx a PaedDr. R.H., nar. xxx , bytem xxx (výrok I), žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému 1) náklady řízení ve výši 12.257,-Kč k rukám zástupce do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II) a ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 2) a 3) nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Vzal za prokázané, že usnesením téhož soudu ze dne 3.10.2003 č.j. 9E 1422/2002-34 byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí, vedený oprávněným F.T. (žalovaným 1) proti povinným Ing. J.H. a PeadDr. R.H. (žalovaným 2) a 3). Předmětné nemovitosti jsou ve společném jmění žalovaných 2) a 3). Dne 16.9.2005 podal žalobce ke Krajskému soudu v HK návrh na prohlášení konkursu na majetek žalovaného 2). Věc je vedena pod sp.zn. 42K 31/2005 a o návrhu nebylo ke dni rozhodnutí okresního soudu rozhodnuto. Okresní soud posoudil věc podle ust. § 267 odst. 1 o.s.ř. Uzavřel, že k podání excindační žaloby je aktivně legitimována třetí osoba rozdílná od oprávněného a povinného, jejíž věc nebo jiná majetková hodnota byla postižena nařízením exekuce, ačkoli k ní má právo, které nepřipouští exekuci, tj. zejména právo vlastnické, práva manžela povinného k majetku, který se považuje podle § 262a odst. 1 o.s.ř. za společné jmění manželů, práva oprávněného držitele věci nebo práva. Pasivně legitimován je oprávněný (ten kdo podal návrh na nařízení exekuce), popřípadě též další oprávněný (ten, jehož návrh se považuje za přistoupení k řízení). V souzené věci však žalobce tvrdí, že dané nemovitosti nemohou být předmětem výkonu rozhodnutí, protože podal návrh na prohlášení konkursu na jednoho z povinných, tedy že v jeho prospěch svědčí právo, které nepřipouští výkon rozhodnutí. Žalobce však neprokázal, že mu svědčí právo, které nepřipouští výkon rozhodnutí, neboť skutečnost, že podal návrh na prohlášení konkursu na majetek žalovaného 2) mu toto právo nezakládá. Žaloba tak byla podána osobou, která není oprávněna tuto žalobu podat, a proto ji okresní soud jako nedůvodnou zamítl. Dodal, že proti žalovaným 2) a 3) by musela být zamítnuta žaloba i proto, že nejsou pasivně legitimováni. Proti rozsudku podal odvolání žalobce. Uvedl, že je přesvědčen, že výroky rozsudku neodpovídají skutkovému stavu zjištěnému v průběhu dokazování. Jako odvolací důvod uvedl § 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o.s.ř. Navrhl, aby byl rozsudek změněn a žalobě vyhověno. Podáním ze dne 1.6.2006 sdělil žalobce, že vzhledem k prohlášenému konkursu na majetek žalovaného 2) rozhodnutím Krajského soudu v HK ze dne 31.5.2006 sp.zn. 42K 31/2005, jehož účinky nastaly vyvěšením usnesení na úřední desce soudu dne 31.5.2006, je řízení přerušeno podle § 14 odst. 1 písm. c) zák.č. 328/1991 Sb., neboť do konkursní podstaty patří i nemovitosti, ohledně nichž se žalobce domáhá vyloučení z výkonu rozhodnutí. Pro případ, že Krajský soud v HK bude zastávat jiný názor, navrhl, aby řízení bylo přerušeno rozhodnutím soudu do doby zpeněžení nemovitostí správcem konkursní podstaty případně do doby pravomocného skončení konkursního řízení. Krajský soud předně zkoumal, zda prohlášením konkursu na majetek druhého žalovaného bylo řízení v této věci přerušeno podle § 14 odst. 1 písm. c) zákona o konkursu a vyrovnání (dále též : ZKV), případně zda jsou splněny zákonné podmínky pro přerušení řízení rozhodnutím soudu podle § 109 odst.1 písm. b) případně odst. 2 písm. c) o.s.ř. a dospěl k těmto závěrům : Ust. § 14 odst. 1 písm. c) zák.č. 328/1991 Sb. stanoví přerušení řízení ze zákona v případě řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty, nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, jejichž účastníkem je úpadce. Krajský soud zastává názor, že toto ustanovení na souzenou věc nedopadá. Smysl přerušení řízení tkví v řízeních, ve kterých lze na návrh pokračovat, v tom, že má-li být v jejich důsledku postižena majetková sféra úpadce, je žádoucí, aby příležitost účastnit se řízení na místě úpadce dostal správce konkursní podstaty, na něhož přešlo oprávnění nakládat s majetkem konkursní podstaty. Správci se tím dává možnost reagovat na kroky dlužníka v řízení, tam, kde by měly vést k poškození konkursní podstaty. Průběhem řízení o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí ani úkony žalovaného 2) v řízení (v němž navíc není pasivně legitimován) však toto nebezpečí konkursní podstatě nehrozí a konkursní podstata nemůže být výsledkem řízení v souzené věci dotčena, ať je výsledek tohoto řízení jakýkoliv. Prohlášení konkursu na majetek povinného nebrání nařízení výkonu rozhodnutí, který se tohoto majetku týká, avšak podle § 14 odst. 1 písm. e) ZKV nelze provést výkon rozhodnutí postihující majetek patřící do podstaty a k tomuto majetku nelze ani nabýt právo na oddělené uspokojení (§ 28 ZKV). Krajský soud proto dovodil, že řízení v souzené věci není ze zákona přerušeno podle § 14 odst. 1 písm. c) ZKV a nebrání proto pokračování v odvolacím řízení žádná překážka. Následně posuzoval i návrh žalobce na přerušení řízení z hlediska v úvahu přicházejících důvodů podle § 109 odst. 1 písm. b) nebo odst. 2 písm. c) o.s.ř. Dospěl k závěru, že podmínky pro přerušení řízení podle těchto ustanovení nejsou dány, protože rozhodnutí v souzené věci nezávisí na otázce, kterou není v tomto řízení soud oprávněn řešit ani neprobíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu ve věci vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí (zejm. neřeší otázku, zda má žalobce k věci, podléhající výkonu rozhodnutí, právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí). Proto krajský soud návrh žalobce na přerušení řízení zamítl. Krajský soud poté po zjištění, že odvolání je proti rozsudku přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou v zákonné lhůtě a je odůvodněno způsobilým odvolacím důvodem podle § 205 odst. 2 písm. b), e) g) o.s.ř., převzal skutková zjištění okresního soudu a doplnil dokazování o dále uvedené důkazy. Usnesením Krajského soudu v HK ze dne 31.5.2006 č.j. 42K 31/2005-101 bylo prokázáno, že na majetek druhého žalovaného byl prohlášen konkurs a správcem konkursní podstaty úpadce byl ustanoven JUDr. K.K. Ze zprávy o postupu správce konkursní podstaty v konkursním řízení ze dne 12.6.2006 vyplynulo, že nemovitosti, o jejichž vyloučení z výkonu rozhodnutí v souzené věci se jedná, rozhodl správce zapsat do konkursní podstaty úpadce jako majetek, který úpadce poskytl věřiteli jako jištění svých podnikatelských závazků, tedy podle mínění správce s nimi podnikal. Z internetové informace o řízení před katastrálním úřadem pro K. k., katastrálním pracovištěm HK bylo zjištěno, že bylo ukončeno řízení č. Z-8014/2006 týkající se nemovitostí v kat. území xxx. Z podání konkursního věřitele Ing. S.M. ze dne 29.6.2006 adresovaného Krajskému soudu v HK ke sp.zn. 42K 31/2005 vyplynulo, že pohledávka ve výši 3.153.510,-Kč s přísl. ve výši ke dni prohlášení konkursu ve výši 196.568,7Kč vůči úpadci Ing. J.H., byla žalobcem přihlášena do konkursního řízení. Poté odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vyhlášení předcházelo. Neshledal, že by řízení bylo postiženo vadami, k nimž je povinen přihlížet podle § 212a odst. 5 o.s.ř. Dospěl k závěru, že odvolání proti výroku ve věci samé není opodstatněné. Krajský soud zcela sdílí závěry okresního soudu a odkazuje na správné úplné odůvodnění rozsudku, k němuž dodává vzhledem ke skutečnostem nastalým za odvolacího řízení : Prohlášení konkursu na majetek žalovaného 2) ani zápis nemovitostí do konkursní podstaty úpadce nezakládá žalobci aktivní legitimaci k žalobě o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, neboť mu nesvědčí právo, které nepřipouští výkon rozhodnutí. Žádná ze zmíněných skutečností toto právo nezakládá. To, že v konkursním řízení může být žalobce případně uspokojen při rozvrhu výtěžku zpeněžení předmětných nemovitostí, není právem k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí ve smyslu § 267 odst. 1 o.s.ř. Žaloba tak byla podána osobou, která není aktivně legitimována k této žalobě. Proto byl rozsudek ve věci samé potvrzen podle § 219 o.s.ř. Změněn byl rozsudek podle § 220 odst. 3 o.s.ř. ve výroku o nákladech řízení, neboť je opodstatněná námitka žalobce, že paušální odměna za řízení v jednom stupni byla žalovanému 1) přiznána nesprávně postupem podle § 5 písm. b) vyhl.č. 484/2000 Sb. Podle názoru krajského soudu je třeba paušální odměnu stanovit podle § 8 písm. a) vyhlášky 484/2000 Sb. ve výši 4.500,-Kč, neboť předmětem řízení není určení právního vztahu nebo práva (§ 5 vyhl.č. 484/2000 Sb.). Náklady řízení žalovaného 1) před okresním soudem jsou tvořeny paušální odměnou 4.500,-Kč, a třemi paušálními náhradami hotových výdajů podle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. po 75,-Kč, tj. 225,-Kč. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. V odvolacím řízení činí náklady žalovaného 1) náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 2 vyhl.č. 177/1996 Sb., neboť zástupce žalovaného se dostavil osobně dne 14.6.2006 k jednání před odvolacím soudem, které bylo odročeno bez projednání věci. Náhrada činí polovinu mimosmluvní odměny podle uvedené vyhl. tj. částku 250,-Kč (mimosmluvní odměnu je třeba stanovit podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhl. neboť hodnotu věci nebo práva nelze vyjádřit v penězích a za tarifní hodnotu se v takovém případě považuje částka 1.000,-Kč, jíž odpovídá mimosmluvní odměna 500,-Kč). Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 2) a 3) nebylo právo na náhradu nákladů odvolacího řízení přiznáno, neboť žalovaným žádné náklady nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustné odvolání. Není proti němu přípustné ani dovolání, ledaže na základě podaného dovolání dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí. Podává se u Okresního soudu v HK a rozhoduje o něm Nejvyšší soud ČR se sídlem v Brně. V HK dne 13. září 2006 Předsedkyně senátu :