Vydražiteli nemovitosti nelze příklep udělit, jestliže soudce při dražbě v rozporu s ustanovením § 62 odst. 1 JednŘ nevyzval dražitele k vyššímu podání slovy „ poprvé, podruhé“ nebo jestliže - nebylo-li další podání - dražitele neupozornil, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy „ potřetí“ příklep.

21Co 322/2006-69 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně xxx a soudců xxx a xxx ve věci oprávněné České republiky – Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti povinnému L.K., bytem xxx, za účasti manželky I.K., bytem xxx, o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti, k odvolání M.Š., bytem xxx, proti usnesení Okresního soudu v HK ze dne 16. 5. 2006, č. j. 25E 70/2005-56, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu s e m ě n í tak, že s e K.C., nar. xxx , bytem xx, příklep na byt 868/61 v domě čp. 858 na pozemku st. p. č. 1638, zapsaném na listu vlastnictví č. 22534 pro okres xxx, obec xxx a katastrální území xxx, za nejvyšší podání 1.000.000,- Kč n e u d ě l u j e . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud usnesením ze dne 16. 5. 2006 rozhodl, že příklep na byt 868/61 v domě čp. 858 na pozemku stavební parcela 1638 s podílem 817/49129 na společných částech domu čp. 868 a pozemku stavební parcela č. 1638 zapsaném na listu vlastnictví č. 22534 pro okres xxx, obec xxx a katastrální území xxx (dále jen byt) se uděluje K.C., narozenému xxx, bytem xx, za nejvyšší podání 1.000.000,- Kč. V odůvodnění okresní soud uvedl, že dne 16. 5. 2006 proběhlo dražební jednání, při kterém K.C., učinil nejvyšší podání ve výši 1.000.000,- Kč. Proti příklepu vznesl námitky další dražitel M.Š., který měl zájem učinit ještě vyšší podání. Jeho námitka nebyla shledána důvodnou, protože svůj úmysl projevil až poté, co byl učiněn příklep. Soud proto podle § 336j o. s. ř. vydražiteli příklep udělil. Proti tomuto usnesení podal M.Š. včasné a řádné odvolání. Namítal, že dražba probíhala řádně až do podání 1.000.000,- Kč. On sám do té doby neučinil žádné podání. Po tomto podání se dotázala soudkyně, zda není ještě další podání a on zvažoval své finanční možnosti. V okamžiku, kdy soudkyně vyslovila slovo jedna, zvedl ruku s číslem, ona však řekla slova dvě a tři, poté se podívala do místnosti, a když viděla jeho zvednutou ruku, řekla, že se přihlásil pozdě. Vznesl proto proti příklepu námitku. Domnívá se proto, že ze strany soudu došlo k nedodržení ustanovení občanského soudního řádu a jednacího řádu, a to tím, že soudkyně nevyzvala dražitele slovy “poprvé, podruhé” a neučinila upozornění, že nebude-li učiněno vyšší podání, bude udělen po vyzvání slovy “potřetí” příklep. Tím mu neumožnila provést vyšší podání. Z tohoto důvodu odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení o příklepu zrušil a aby bylo ustanoveno nové dražební jednání. Odvolací soud odvolání projednal bez nařízení jednání podle § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. a dospěl k závěru, že je opodstatněné. M.Š. je osobou oprávněnou k podání odvolání proti usnesení o udělení příklepu, protože je dražitelem, který proti udělení příklepu vznesl námitky (§ 336k odst. 1, 2 o. s. ř.). Odvolatel uplatnil odvolací důvod spočívající v tom, že při provedení dražby došlo k porušení zákona (§ 336k odst. 3 o. s. ř.). Odvolací soud při posuzování průběhu dražby vycházel z obsahu protokolu o dražbě dne 16. 5. 2006, při kterém byl příklep udělen. Průběh dražby nemovitosti při výkonu rozhodnutí je upraven především v § 336i, § 336j o. s. ř. a v § 62 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1997 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů (dále jen j. ř.). Podle § 336i odst. 4 o. s. ř. dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Cena vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů. Podle § 336j odst. 1 věta první o. s. ř. příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Podle odst. 2 tohoto ustanovení před udělením příklepu se soudce dotáže osob přítomných při dražbě, zda mají námitky proti příklepu; námitky, které podal oprávněný, ten kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a dražitel, se uvedou do protokolu. Podle § 62 odst. 1 j. ř. při dražbě nemovité věci (§ 336i - § 336j o. s. ř.) mohou dražitelé zvyšovat podání nejméně o 1.000,- Kč. Dražba nemovité věci pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy “poprvé, podruhé” činí vyšší podání. Není-li další podání, soudce upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy “potřetí” příklep. Podle odstavce druhého tohoto ustanovení, jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce 1 neučiní žádný z dražitelů vyšší podání, soudce udělí příklep tomu dražiteli, který učinil nejvyšší podání. Odvolací soud dospěl k závěru, že z obsahu protokolu o dražbě provedené okresním soudem je třeba dovodit, že dražba neproběhla řádně podle citovaných právních ustanovení, tzn. že při jejím provedením došlo k porušení zákona. Odvolací soud souhlasí s odvolatelem v tom, že dražbě nelze ničeho vytýkat do okamžiku, kdy dražitel č. 6 (K.C.) učinil podání ve výši 1.000.000,- Kč. Z protokolu o dražbě odvolací soud zjistil, že poté co bylo učiněno toto dosud nejvyšší podání, byli účastníci vyzváni, aby učinili další vyšší podání s tím, že nebude-li učiněno vyšší podání, bude po vyzvání potřetí přidělen příklep dražiteli č. 6. Poté byl příklep udělen dražiteli č. 6. V protokolu poté následuje záznam o tom, že po přiklepnutí zvedl své číslo dražitel č. 2 (odvolatel M.Š.). Poté na dotaz, zda někdo dává námitky proti uvedenému příklepu, podal námitky dražitel č. 2. Na to bylo vyhlášeno usnesení, kterým soud námitky zamítl. Bylo dáno poučení o odvolání proti tomuto usnesení a nato bylo vyhlášeno odvoláním napadené usnesení o udělení příklepu. Z tohoto obsahu protokolu tedy vyplývá, že při dražbě došlo k následujícím porušením zákona: Poté, co dražitel č. 6 učinil dosud nejvyšší podání ve výši 1.000.000,- Kč, soudce v rozporu s § 62 odst. 1 j. ř. nevyzval přítomné dražitele slovy “poprvé, podruhé” (vhodná by byla spíše formulace “1.000.000,- Kč poprvé, 1.000.000,- Kč podruhé”, aby bylo přítomným dražitelům zcela jasno, ke kterému podání a v jaké výši se tato výzva váže). Poté v protokolu chybí záznam o tom, že nebylo učiněno další podání (§ 62 odst. 1 jednacího řádu). Teprve poté mělo následovat upozornění dražitelů o tom, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí soudce po vyzvání slovy “potřetí” příklep (§ 62 odst. 1 věta druhá j.ř. ). Dále z protokolu nevyplývá, že by soudce učinil vyzvání “potřetí”, resp. “1.000.000,- Kč potřetí”. Povinnost výzvy “potřetí” lze dovodit z ustanovení § 62 odst. 1 j. ř. , i když odstavec druhý se o této výzvě již výslovně nezmiňuje. Poté (a to ještě před udělením příklepu) měl následovat dotaz soudce na osoby přítomné při dražbě, zda mají námitky proti příklepu (§ 336j odst. 2 o. s. ř.). Tyto vady odvolací soud považuje za porušení zákona ve smyslu § 336k odst. 3 o. s. ř. Protože při provedení dražby došlo k porušení zákona, odvolací soud usnesení okresního soudu o příklepu změnil tak, že se příklep dražiteli K.C. neuděluje (§ 220 odst. 3, § 336 k odst. 3 o. s. ř.). Okresní soud v dalším řízení nařídí nové dražební jednání. Bude přitom při provádění dražby a zejména při pečlivé protokolaci vázán shora nastíněným právním názorem odvolacího soudu (§ 226 odst. 1 o. s. ř.). Odvolací soud popsal, v čem spočívalo porušení zákona při dražbě a jakou by měl mít průběh dražby a v návaznosti nato i obsah protokolu o ní, podobu. Starší odborná literatura doporučovala provedení krátké přestávky před třetím vyzváním, aby mohlo být ještě učiněno další podání (po přestávce by soudce ještě jednou vyzval k dalšímu podání). Tento postup není podle platné právní úpravy výslovně předepsán, není ale ani vyloučen a lze jej doporučit. Záleží ovšem vždy na uvážení soudce – dražebníka. Taktéž je nadbytečné vydávat negativní usnesení o námitkách proti příklepu (§ 336j odst. 2 o. s. ř.). Jestliže soud dojde k závěru, že námitky proti příklepu jsou důvodné, rozhodne usnesením proti němuž není odvolání přípustné, že se v dražbě bude pokračovat. Prvním úkonem je poté vyvolání předposledního podání. Negativní rozhodnutí soudu o námitkách se projeví v tom, že udělí příklep, přičemž s námitkami se vypořádá v usnesení o příklepu. V tomto odvolacím řízení žádné náklady účastníkům nevznikly a proto odvolací soud nepřiznal žádnému z nich právo na jejich náhradu. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í odvolání přípustné. Lze proti němu podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení u Okresního soudu v HK. O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud České republiky se sídlem v Brně. V HK dne 25. srpna 2006 Předsedkyně senátu: