Povinnost dlužníka platit poplatek z prodlení nelze založit smlouvou.

R o z s u d e k Krajský soud v HK - pobočka v P rozhodl v senátě složeném z předsedy xxx a soudců xxx a xxx ve věci žalobce Stavebního bytového družstva xxx, se sídlem xxx, IČ xxx, zastoupeného Mgr. xxx, advokátem se sídlem xxx, proti žalovaným 1. I.G., nar. xxx 1936, bytem xxx a 2. Doc.Ing. E.G., nar. xxx 1935, bytem xxx, o zaplacení 19.099,- Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce i žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v P ze dne 8. listopadu 2005, č.j. 10C 216/2005-65, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se v napadeném výroku pod bodem II p o t v r z u j e . II. Rozsudek okresního soudu se v napadených výrocích pod body I a III z r u š u j e a v tomto rozsahu se věc v r a c í okresnímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovaným zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku 19.099,- Kč (výrok I). Návrh, aby byli žalovaní povinni zaplatit společně a nerozdílně poplatek z prodlení popsaný v napadeném rozsudku zamítl (výrok II) a žalovaným uložil povinnost nahradit společně a nerozdílně žalobci náklady řízení 8.280,- Kč (výrok III). Žalobce se jako správce společných částí domu 2575 v xxx domáhal, aby žalovaným jako vlastníkům bytu č. 13 v uvedeném domě a spoluvlastníkům společných částí domu, bylo uloženo zaplatit částku 19.099,- Kč s poplatkem z prodlení, neboť se ve smlouvě uzavřené dne 25.5.1998 zavázali k platbám, které v období od listopadu 2002 do května 2005 nedodrželi. Okresní soud ve věci z provedených důkazů uzavřel, že žalovaní jako spoluvlastníci společných částí domu jsou povinni poukazovat měsíčně předem zálohu na dlouhodobé opravy společných částí domu ve výši stanovené správcem domu, jak se zavázali ve smlouvě o zajišťování správy společných částí domu uzavřené mezi účastníky dne 25.5.1998. Nabytí spoluvlastnického práva ke společným částem domu totiž neznamená, že by se spoluvlastník zbavil povinnosti podílet se v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu na údržbě a opravách domu. Naopak je povinností spoluvlastníka přispívat na náklady spojené se správou domu. Okresní soud považoval za neodůvodněné stanovisko žalovaných, že by údržba a opravy společných částí domu měly být hrazeny pouze těmi spoluvlastníky, kteří v bytech sami nebydlí a pobírají nájemné z těchto bytů. Tím by vznikla nedůvodná nerovnost mezi vlastníky bytů. Okresní soud tedy dospěl k závěru, že žalobce prokázal, že žalovaní neuhradili úhrady předepsané žalobcem v rozhodném období, a proto žalobě o zaplacení částky 19.099,- Kč vyhověl. Zamítl však požadavek žalobce na zaplacení poplatků z prodlení. Poplatek z prodlení totiž může být stanoven namísto zákonného úroku z prodlení podle občanského zákoníku, např. ve vztazích ze smlouvy o nájmu bytu. Občanský zákoník nepřipouští, aby povinnost platit poplatek z prodlení vyplývala ze smluvního ujednání. Okresní soud proto požadavku žalobce na zaplacení poplatku z prodlení nevyhověl. Náklady řízení okresní soud přiznal převážně úspěšnému žalobci podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Proti usnesení, a to pouze do výroku II o zamítnutí požadavku žalobce zaplatit smluvní sankci, podal žalobce včasné odvolání. V něm uvedl, že okresní soud správně a úplně zjistil skutkový stav věci, ale ve svém závěru, že žalobci nelze přiznat příslušenstvím, dospěl k nesprávnému právnímu posouzení. Žalobce se domnívá, že občanský zákoník nevylučuje jiné ujednání účastníků občanskoprávních vztahů směřujících k zajištění závazků, než které je v zákoně výslovně upraveno. Neplatnost smluvního ujednání, podle něhož je vlastník, který je v prodlení povinen zaplatit 2,5 promile z dlužné částky za každý den prodlení, nelze dovodit ze skutečnosti, že jde o ujednání v zákoně neupravené. Žalobce se proto domnívá, že není rozhodující, jak smluvní strany označí svou dohodu o zajištění hlavního závazku ze smlouvy, nýbrž rozhodující je obsah ujednání. Okolnost, že v článku 3 smlouvy uzavřené mezi účastníky je uvedeno, že vlastník je povinen zaplatit správci poplatek z prodlení, je nerozhodná, neboť se nejedná o poplatek z prodlení ve smyslu § 697 občanského zákoníku, nýbrž o peněžitou sankci vyplývající ze smlouvy. Žalobce se proto domáhal, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek ve výroku II a žalobě vyhověl i v požadavku žalobce na zaplacení příslušenství, ve výroku I pak aby rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil. Proti výroku I, kterým okresní soud uložil žalovaným zaplatit částku 19.099,- Kč, podali žalovaní včasné odvolání. Žalovaní především namítli, že smlouva o zajišťování správy společných částí domu uzavřená mezi účastníky dne 25.5.1998 je neplatná, neboť byla uzavřena ještě v době, kdy žalovaní nebyli vlastníky bytu. Dále poukazovali na to, že žalobce neprovedl náležitá vyúčtování záloh, které byly žalovanými žalobci skutečně zaplaceny, že na těchto zálohách je přeplatek, který si žalobce ponechal a tím byly splněny veškeré pohledávky žalobce. Dále namítali, že podle článku 3 bodu b smlouvy se zavázali žalobci, pokud smlouva bude uznána platnou, poukazovat měsíční zálohu na dlouhodobé opravy. Pokud se pak jedná o zálohu, tato musí být vyúčtována a k žádnému vyúčtování těchto záloh doposud nedošlo, tedy není žalovaným zřejmé, zda na těchto zálohách mají nějaký dluh. Dále tvrdili, že převážná část prostředků ze záloh na dlouhodobé opravy společných částí domu byla použita na opravy jiných bytových jednotek, než jednotky žalovaných. Žalovaní pak nesouhlasí ani s výší dlouhodobých záloh tak, jak jsou stanoveny dle podílů, neboť žalobce sám je podílovým spoluvlastníkem, a to i nebytových prostor a úhrady neplatí. Žalovaní jsou pak toho názoru, že žalobce není ani aktivně legitimován k podání žaloby, neboť se domáhá poskytnutí plnění, které není jeho, ale jedná se o prostředky všech spoluvlastníků v domě. Žalovaní navrhli, aby odvolací soud změnil rozsudek v napadeném výroku pod bodem I a žalobu v tomto rozsahu zamítl a výrok pod bodem II aby potvrdil. Krajský soud přezkoumal napadený rozsudek a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné, odvolání žalovaných potom důvodným shledal. Nejprve k odvolání žalobce. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinným platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. V dané věci odvolací soud odhlíží od toho, zda smlouva uzavřená mezi účastníky dne 25.5.1998 je platná a vychází z toho, že i kdyby tato smlouva platná byla, nelze podle smlouvy tak, jak se domáhá žalobce, přiznat žalobci proti žalovaným poplatek z prodlení ve výši 2,5 promile denně z dlužné částky tak, jak je ujednáno v článku 3 bodu b. Okresní soud správně uzavřel, že povinnost dlužníka platit poplatek z prodlení (namísto úroků z prodlení) musí být výslovně stanovena. Pokud je v konkrétním případě stanovena, věřitel nemůže žádat místo poplatku z prodlení úrok z prodlení. Občanský zákoník pak stanoví oprávnění věřitele požadovat na dlužníku poplatek z prodlení, např. při prodlení s placením nájemného nebo úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (§ 697 občanského zákoníku), při prodlení s vrácením pronajaté věci (§ 723 odst. 1 občanského zákoníku) nebo při jejich ztrátě či zničení, pokud bylo zaplacení poplatku z prodlení dohodnuto. Smluvně tedy nelze ujednat povinnost platit poplatek z prodlení. Povinnost platit poplatek z prodlení může být stanovena pouze právním předpisem. V dané věci žalobce požaduje plnění příslušenství (poplatku z prodlení), na základě smluvního ujednání mezi účastníky. Takovéto ujednání je ale v rozporu se zákonem a nelze proto požadavku žalobce vyhovět. Pokud žalobce změnil své tvrzení v odvolacím řízení a tvrdil, že požaduje jakousi smluvní sankci, nikoliv poplatek z prodlení, pak odvolací soud uzavírá, že ze znění smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 25.5.1998 v článku 3 bodu b je zřejmé, že účastníci se dohodli na platbě poplatku z prodlení. Takovéto označení příslušenství je zcela jasné a určité z písemného vyhotovení smlouvy a tomuto odpovídá i výše sjednané sankce 2,5 promile denně z dlužné částky. Tvrzení žalobce, že se jedná o jinou smluvní sankci, než je poplatek z prodlení, je proto podle odvolacího soudu účelové. Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodnutí okresního soudu o povinnosti žalovaných platit poplatek z prodlení, je věcně správné, a proto odvolací soud výrok II rozsudku okresního soudu podle § 219 o.s.ř. potvrdil. Dále se krajský soud zabýval odvoláním žalovaných. Z vyjádření žalobce v rámci odvolacího řízení pak vyšlo najevo, že žalobce tvrdí a odkazuje přitom na jím předložené listinné důkazy, že žalovaným vznikl dluh na celkových platbách, které byli povinni plnit ze smlouvy o zajišťování správy společných částí domu, a které byly žalovaným žalobcem vyúčtovány. Dluh tedy nemusel vzniknout jenom na dlouhodobých zálohách na opravu domu. Okresní soud své rozhodnutí založil na tom, že žalovaní byli povinni měsíčně předem poukazovat žalobci zálohu na dlouhodobé opravy společných částí domu a takto nečinili. Nezabýval se přitom tím, jaká jednotlivá plnění v rozhodném období žalovaní žalobci poskytli, z jakého důvodu a jaká pohledávka žalobce byla tímto plněním uspokojena. Nezabýval se ani tvrzením žalovaných, že jim žalobce dluží přeplatek na zálohách a že doposud řádně nevyúčtoval jemu poskytnuté zálohy. Odhlédl také od toho, že mezi účastníky je z těchto důvodů vedeno i jiné řízení před soudem. Okresní soud se pak ani nezabýval platností smlouvy, na základě které, podle tvrzení žalobce, měli žalovaní žalobci plnit a při svém rozhodování vycházel ze žaloby, kde nebyla poskytnuta ani základní tvrzení o tom, kolik žalovaní žalobci v rozhodném období plnili, jak jejich plnění bylo rozúčtováno a v čem spočívá tvrzený dluh žalovaných. Z toho vyplývá, že okresní soud vycházel z neúplných skutkových tvrzení, jeho závěry tedy byly předčasné a rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro neurčitost a nedostatek důvodů. Odvolacímu soudu proto nezbylo, než rozsudek okresního soudu ve výroku I a v závislém nákladovém výroku pod bodem III zrušit podle § 219 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. a věc mu vrátit podle § 221 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. k dalšímu řízení ve výše uvedeném rozsahu. V něm okresní soud nejprve vyzve žalobce k doplnění tvrzení, tedy v čem spočívá dluh žalovaných, jehož splnění se žalobce domáhá. Zda je tvořen pouze neplacením záloh na dlouhodobé opravy společných částí domu, nebo i neplněním jiných zálohových pohledávek žalobce. Pokud však došlo v rozhodném období k vyúčtování záloh za určitý časový úsek (článek 2 písm. c smlouvy), pak dluh žalovaných může být dán jenom nedoplatkem zjištěným na základě tohoto vyúčtování, nikoliv dříve splatnými zálohami. Po doplnění žaloby ze strany žalobce se okresní soud v řízení bude zabývat tvrzeními žalovaných o neplatnosti smlouvy, příp. přeplatku na zálohách, aktivní legitimací žalobce k podání žaloby a dalších. K tvrzením žalobce a žalovaných pak okresní soud provede potřebné důkazy, příp. zvolí postup podle § 118a o.s.ř. V novém rozhodnutí pak okresní soud neopomene rozhodnout i o nákladech odvolacího řízení. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání ani dovolání. V P dne 20. června 2006