Neznámým věřitelem (§ 185d odst. 1 poslední věta OSŘ) je takový věřitel, o němž má složitel pochybnosti, že je věřitelem, nebo kterého nezná nemusí se tedy nutně jednat jen o věřitele, jehož totožnost nebo bydliště nejsou známy.

U S N E S E N Í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy xxx, a soudců xxx a xxx ve věci složitele xxx, se sídlem v xxx, IČ xxx, zastoupeného xxx, advokátem v xxx, pro příjemkyně 1) xxx, narozenou xxx , bytem v xxx, zastoupenou xxx, bytem tamtéž, 2) xxx, narozenou xxx, bytem xxx, zastoupenou xxx, advokátkou v xxx, k odvolání xxx proti usnesení Okresního soudu v J ze dne 2. 8. 2006, č. j. 24Sd 33/2004-59, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu s e p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud shora označeným usnesením zamítl návrh xxx na vydání peněžní částky složené dne 12. 5. 2006. V odůvodnění svého rozhodnutí poukázal na své usnesení z 21. 12. 2004, č. j. 24Sd 33/2004-8, které nabylo právní moci 12. 1. 2005 a kterým byla přijata do úschovy částka 700.000,- Kč. Usnesením ze dne 9. 12. 2005, č. j. 24Sd 33/2004-43, které nabylo právní moci 10. 3. 2006 byla vydána část úschovy ve výši 346.480,80 Kč xxx. Svým podáním ze dne 12. 5. 2006 pak xxx požádala o vydání úschovy. Složitel vyslovil nesouhlas s vyplacením jakékoliv částky xxx ve svém podání ze dne 26. 6. 2006, poukázal přitom na řízení, které probíhá mezi ním a xxx a které je předmětem rozhodování dovolacího soudu. Návrh xxx byl proto s ohledem na nesouhlas složitele zamítnut. Proti usnesení podala odvolání xxx. Uvedla v něm, že dne 26. 7. 2006 došlo mezi ní a složitelem k uzavření dohody o uznání restitučního nároku ve výši 149.968,- Kč. Podle dodatku ze dne 3. 3. 1998 činí výše nároku 169.968,- Kč. Daná smlouva je platná, potenciální nárok třetích osob není relevantní. Odvolatelka není účastnicí řízení ani vedlejší účastnicí, ve sporu vedeném mezi složitelem a xxx. Dovolací řízení v daném sporu nemá v tomto řízení o úschovu žádný význam. Dané řízení není podstatné pro zodpovězení otázky, zda je odvolatelka oprávněna k přijetí částky podle smlouvy uzavřené se složitelem. Dále odvolatelka poukázala na ustanovení § 185d odst. 1 poslední věta o. s. ř. Podle zmíněného ustanovení není třeba souhlasu složitele, neboť u odvolatelky se nejedná o neznámého věřitele, její totožnost je známa složiteli i soudu. Odvolatelka proto navrhla změnit usnesení okresního soudu tak, že jí bude vydán předmět úschovy co do výše 350.000,- Kč. K odvolání se nikdo nevyjádřil. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobu, v zákonné lhůtě a že je přípustné (§ 201, a contr. § 202, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal usnesení okresního soudu včetně řízení jeho vydání předcházejícího (§212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Odvolací soud se ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně vyjádřenými v odůvodnění napadeného usnesení, na které tímto odkazuje a které s ohledem na odvolací námitky pouze doplňuje způsobem níže uvedeným. Z usnesení okresního soudu ze dne 21. 12. 2004, č. j. 24Sd 33/2004-8, které nabylo právní moci 12. 1. 2005, vyplývá, že soud přijal od složitele do úschovy peněžitou částku z toho důvodu, že složitel v postavení dlužníka měl odůvodněné pochybnosti, kdo je věřitelem, tedy která z jím přesně označených příjemkyň. Podle § 185d) odst. 1 o. s. ř. předmět úschovy vydá soud příjemci na jeho žádost. Jestliže ke složení došlo proto, že někdo jiný než příjemce uplatňuje právo na vydání předmětu úschovy nebo že někdo jiný, jehož souhlasu je třeba, nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy příjemci, je k vydání předmětu úschovy zapotřebí souhlasu všech účastníků řízení a osoby, pro jejíž nesouhlas s plněním došlo ke složení do úschovy. Souhlasu složitele je však třeba jen tehdy, bylo-li plnění složeno pro neznámého věřitele. Pojem neznámého věřitele nelze vykládat způsobem, jakým ho vykládá odvolatelka. Neznámost věřitele neznamená, že se musí nutně jednat o věřitele, jehož totožnost či bydliště nejsou známy. Neznámost je stav, kdy dlužník má pochybnost, komu, tedy kterému věřiteli, má plnit. Jestliže má tedy dlužník pochybnost, kterému z více možných věřitelů má dluh plnit, pak se jedná o situaci, kdy mu není konkrétně znám věřitel, byť je mu známa totožnost a bydliště všech věřitelů v úvahu přicházejících. O takový případ se jedná i v této věci a souhlasu složitele je proto k vydání předmětu úschovy zapotřebí. Odvolací soud, stejně jako soud okresní poukazuje na ustanovení § 185e o. s. ř., podle kterého byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli. Jedině v řízení podle ustanovení § 185e o. s. ř. by pak bylo možno posuzovat další skutečnosti uváděné odvolatelkou v jejím odvolání. Tyto skutečnosti nelze posuzovat v rámci řízení o úschovu, které je svou povahou řízením nesporným. Odvolací soud z důvodů výše uvedených usnesení okresního soudu podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. a) o. s. ř. s tím, že neshledal žádné okolnosti případu, které by přiznání náhrady nákladů některému z účastníků odůvodňovaly. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. V HK dne 26. dubna 2007