Rozdělovaná podstata získaná dražbou nemovitosti v řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí musí být vydána správci konkursní podstaty, byl-li na majetek povinného prohlášen konkurs.

17Co 346/2007 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátu složeném z předsedy xxx, a soudců xxx a xxx ve věci oprávněné xxx, a. s., se sídlem v xxx, IČ xxx, proti povinnému M.Š., nar. xxx, bytem v xxx, o exekuci pro 3,243.209,70 Kč s příslušenstvím, k odvolání povinného a věřitelky Kb, a. s., se sídlem v xxx, proti usnesení Okresního soudu v T ze dne 8. března 2007, č. j. 10Nc 2024/2001-159, takto: Usnesení okresního soudu se m ě n í tak, že rozdělovaná podstata 520.000,- Kč se vydává správkyni konkursní podstaty povinného Mgr. xxx, advokátce se sídlem xxx s tím, aby nedojde-li k jejímu využití v rámci konkursního řízení ji vrátila k provedení rozvrhového řízení v rámci exekuce. O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením okresní soud rozvrhl rozdělovanou podstatu 520.000,- Kč tak, že se z ní uspokojují pohledávky v následujícím pořadí a výši: 1) pohledávka soudního exekutora JUDr. xxx, Exekutorský úřad xxx, ve výši 131.477,- Kč, k hotovému zaplacení, a 2) pohledávka oprávněné xxx a. s. ve výši 388.523,- Kč, k hotovému zaplacení. Okresní soud poté, co byly vydraženy nemovitosti povinného za cenu 520.000,- Kč a pravomocným rozhodnutím exekutora JUDr. xxx ze dne 5. 9. 2006, sp. zn. 16Ex 230/01, byl udělen příklep vydražitelce K.J., po rozvrhovém jednání určil zařazení a pořadí jednotlivých pohledávek (§ 337b a § 337c občanského soudního řádu, dále o. s. ř.). Rozdělovanou podstatu tvořilo samotné nejvyšší podání 520.000,- Kč, neboť úroky k němu do doby konání rozvrhového jednání podle sdělení exekutora nepřirostly (§ 337a o. s. ř.). Okresní soud vysvětlil, proč v první skupině byla uspokojena pohledávka exekutora za náklady exekuce. Ve druhé skupině nebyla přihlášena žádná pohledávka a nebyl uspokojen žádný věřitel. Ve třetí skupině byla ze zbytku rozdělované podstaty uspokojena pohledávka oprávněné s lepším pořadím (návrh došel exekutorovi 19. 11. 2001) než pohledávka přihlášené věřitelky Kb a. s. ve výši 800.000,- Kč v pořadí podle právních účinků vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí (k němu došlo 19. 7. 2002). Pohledávky dalších věřitelů zařazené do čtvrté a páté skupiny již uspokojeny nebyly. Proti tomu se odvolal povinný a přihlášená věřitelka Kb a. s. Povinný vytýkal okresnímu soudu, že v rozvrhovém usnesení nebyly uspokojeny „úměrně“ pohledávky ostatních věřitelů. Sdělil, že zpochybňuje odhadní cenu nemovitostí, za kterou byly draženy. Jejich stav nebyl objektivně posouzen. Věřitelka Kb a. s. namítala pochybení při zařazení pohledávek do jednotlivých skupin. Podle jejího názoru pohledávka exekutora náleží až do třetí skupiny. Její pohledávka má lepší pořadí než pohledávka oprávněného, protože u pohledávky zajištěné zástavním právem je rozhodující den vzniku zástavního práva 19. 7. 2002, u pohledávky oprávněného den, kdy byl vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitostí, tj. 7. 11. 2002. K tomu podrobně argumentovala. Navrhla, aby krajský soud usnesení okresního soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, nebo aby ho změnil tak, že z rozdělované podstaty 520.000,- Kč se uspokojuje její pohledávka. Krajský soud zjistil, že v průběhu odvolacího řízení byl usnesením Krajského soudu v HK, pobočky v P ze dne 17. 10. 2007, č. j. 56K 20/2007-84, na majetek dlužníka M.Š., zde v postavení povinného, prohlášen konkurs a správkyní konkursní podstaty byla ustanovena Mgr. H.T. Účinky prohlášení konkursu nastaly 17. 10. 2007, kdy bylo usnesení vyvěšeno na úřední desce soudu, který konkurs prohlásil. Tímto okamžikem se dlužník stal úpadcem (§ 13 odst. 6 zák. č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání). Usnesení okresního soudu vydané v souladu s § 337 a násl. o. s. ř. za tohoto stavu nemohlo obstát. Prohlášením konkursu na majetek povinného došlo ke změně poměrů relevantních z hlediska dalšího průběhu exekučního řízení. Podle § 14 odst. 1 písm. e/ zák. č. 328/1991 Sb. po prohlášení konkursu nelze provést exekuci postihující majetek patřící do podstaty a k tomuto majetku nelze ani nabýt právo na oddělené uspokojení (§ 28 zák.). Důsledkem je, že majetek postižený exekucí není možné použít k uspokojení oprávněného v exekučním řízení a současně že takový majetek, jako součást konkursní podstaty, může být zpeněžen a použit jen k uspokojení nároků konkursních věřitelů a jiných nároků v rámci konkursního řízení. Po prohlášení konkursu se práva úpadcových věřitelů uspokojují zásadně jen v konkursním režimu a k jejich uspokojení musí být použit veškerý majetek patřící do konkursní podstaty, tedy včetně toho, jenž byl postižen nařízenou exekucí. Kdyby přesto byl výkon rozhodnutí proveden, dojde na straně příjemce plnění – oprávněného k bezdůvodnému obohacení, jež by byl podle zásad tohoto institutu povinen vrátit (§ 451 a násl. obč. zák.). I když exekuční řízení již bylo ve stadiu rozvrhu, po prohlášení konkursu nemohl být oprávněný a další osoby přicházející do úvahy (včetně exekutora) z rozdělované podstaty v rámci exekučního řízení uspokojeni, neboť soud je povinen podle § 14 odst. 1 písm. e/ zák. č. 328/1991 Sb. po prohlášení konkursu vydat podstatu správci konkursní podstaty jako zpeněžený výtěžek majetku patřícího povinnému, který o ní rozhodne v konkursním řízení. Pouze v případě, že neskončí konkursní řízení rozvrhem nebo jiným použitím získaného výtěžku v rámci konkursního řízení, bude vydávaná podstata vrácena k provedení nového rozvrhového řízení v rámci exekuce. Občanský soudní řád neumožňuje soudu, aby vydal (vyplatil) jakoukoliv částku z rozvrhované podstaty bez toho, že by o vyplacení (vydání) pravomocně rozhodl. I když o. s. ř. ani zák. č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, výslovně neupravuje postup soudu při vydání rozdělované podstaty správci konkursní podstaty, lze na základě úpravy stanovené pro postup soudu v § 337 a násl. o. s. ř. dospět k závěru, že tak může učinit pouze na základě rozvrhového usnesení podle § 337g odst. 1 o. s. ř. Tímto rozvrhovým usnesením však nerozhodne o pohledávkách věřitelů a vydražitele, jak upravuje citované ustanovení, neboť by to bylo v rozporu s ustanovením § 14 odst. 1 písm. e/ zák. č. 328/1991 Sb. Krajský soud nezjistil, že by státu vznikla pohledávka na nákladech řízení, a tak rozdělovanou podstatu je třeba vydat správci konkursní podstaty s tím, aby v případě, že nebude použita v rámci konkursního řízení, ji vrátil soudu k provedení rozvrhového řízení (viz usnesení Krajského soudu v P ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 20Co 471/2004, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod poř. č. 86/2005). Rozdělovaná podstata je uložena na účtu, který není úročen, jak bylo prokázáno v prvostupňovém řízení zprávou exekutora z 27. 10. 2006 (č. l. 19 spisu), a její výše se proto nezměnila (§ 337a o. s. ř.). Za tohoto stavu krajský soud pro své rozhodnutí nepotřeboval přezkoumat správnost pořadí pohledávek a výše jejich uspokojení, a tak k námitkám odvolatelů toho se týkajícím se nevyjadřuje. Bez právního významu byla výtka povinného k správnosti určení výše odhadní ceny. O ní exekutor rozhodl pravomocným usnesením z 23. 5. 2006, sp. zn. 16Ex 230/01, a tehdy v odvolání proti němu měl povinný svou výhradu uplatnit. Z těchto důvodů krajský soud podle § 220 odst. 3 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že rozhodl o vydání rozdělované podstaty správkyni konkursní podstaty povinného s tím, aby nedojde-li k jejímu použití v rámci konkursního řízení, ji vrátila k provedení rozvrhového řízení v rámci exekuce. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Dovolání přípustné je a lze je podat ve lhůtě do dvou měsíců ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v T k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně. V HK dne 7. listopadu 2007