Nesprávnost postupu při veřejné dražbě, prováděné podle zákona č. 26/2000 Sb. ,o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, může být jen důvodem k žalobě o neplatnost veřejné dražby podle § 24 tohoto zákona. Ustanovení § 336k odst. 3 OSŘ o změně usnesení o příklepu v takovém případě použít nelze.

19Co 817/2006 R o z s u d e k Krajský soud v HKrozhodl v senátě složeném z předsedy xxx a soudců xxx a JUDr. xxx v právní věci žalobce P.L., bytem xxx, zast. Mgr. xxx, advokátem se sídlem xxxx, proti žalovaným 1. xxx, s.r.o. se sídlem v xxx, 2. JUDr. M.T., bytem xxx, správci konkurzní podstaty O.J., xxx a 3. xxx, s.r.o. se sídlem v xxx, o zrušení příklepu uděleného ve veřejné dražbě, k odvolání žalobce do rozsudku Okresního soudu v T č.j. 15C 337/2005-68 ze dne 22. června 2006, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal výroku, že se mu neuděluje příklep “udělený žalobci na dražbě konané dne 22.4.2005 na adrese Obecní úřad xxx za cenu dosaženou vydražením předmětu dražby – souboru nemovitostí v kat. území xxx zaps. na LV č. --- ve výši 5,205.000,- Kč”. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že analogické použití občanského soudního řádu, o něž žalobce svůj požadavek opírá, není v projednávané věci možné, neboť k příklepu, který byl žalobci udělen, došlo v rámci veřejné dobrovolné dražby – a postup při ní je upraven zákonem o veřejných dražbách, který obsahuje “úpravu zcela komplexní a autonomní”. Proč nelze podle § 336k odst. 3, jehož užití se žalobce domáhá, vyslovit, že se příklep neuděluje, okresní soud v odůvodnění svého rozhodnutí podrobně vyložil přesto, že podle jeho názoru licitátor při dražbě skutečně pochybil, jestliže příklep udělil dvakrát. Tento rozsudek napadl včas podaným odvoláním žalobce a navrhl ho změnit tak, že se mu příklep, udělený za cenu 5,205.000,- Kč, dosaženou vydražením, neuděluje. V odůvodnění svého opravného prostředku popisuje průběh dražby, o kterou v projednávané věci šlo, a zdůrazňuje, že mu byl udělen příklep již při ceně 1,420.000,- Kč, přičemž tuto částku dne 21.7.2005 doplatil. Tím došlo k přechodu vlastnického práva k draženým nemovitostem na jeho osobu. Zákon o veřejných dražbách je zvláštním zákonem ve vztahu k občanskému zákoníku; dražba je ve své podstatě procesem, má mnoho vstyčných ploch s exekucí /výkonem rozhodnutí/ a proto výklad a aplikace by měly dodržovat stejné zásady jako exekuční část o.s.ř. Pokud pro posouzení dvou udělených příklepů k jednomu předmětu dražby nelze najít řešení ani v zákoně o veřejných dražbách ani za použití občanského zákoníku, je namístě použít občanský soudní řád. První a druhý žalovaný navrhli napadený rozsudek potvrdit, třetí žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil. Krajský soud po projednání věci a přezkoumání napadeného rozsudku /§ 212 a násl. o.s.ř./ dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Okresní soud ve výroku svého rozsudku zvolil formulaci, že se zamítá žaloba o určení neplatnosti příklepu. Tomu odpovídá i obsah podaného odvolání, z něhož vyplývá, že se “žalobce domáhal určení, že příklep jemu udělený... se neuděluje.” Takovému požadavku však nebylo možné vyhovět již proto, že by jím nebylo určeno, zda tu právní vztah nebo právo je či není – jak bude dále uvedeno, i kdyby takový výrok soud vydal, neznamenalo by to, že vydražitelem nemovitostí /a tedy jejich vlastníkem/ se stal žalobce. Obsahem žaloby tedy nebylo určení, které jako způsobilý předmět sporu označuje zákon v ustanovení § 80 písm. c) o.s.ř. Kromě toho na něm nemohl mít žalobce naléhavý právní zájem: sám nemovitosti vydražil, a o udělení příklepu usiloval – z logiky věci vyplývá, že nemůže mít právní zájem na určení, že mu nebyl udělen příklep, jestliže se o něj ucházel, a pokoušet se tak zvrátit následky toho, čeho svým postupem chtěl dosáhnout /a také dosáhl/. Za správné považuje odvolací soud i úvahy, jimiž soud prvého stupně odůvodňuje svůj názor, že zákon o veřejných dražbách je předpisem do té míry “komplexním a autonomním”, že analogické použití občanského soudního řádu je vyloučeno; v té souvislosti odkazuje na výstižné odůvodnění napadeného rozhodnutí na straně 3 a 4. Pro úplnost považuje odvolací soud za správné k věci dodat, že příklep, který měl být žalobci udělen při podání na 1,420.000,- Kč, by nemohl být považován za platný. Zákon č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách popisuje postup licitátora velmi podrobně včetně jeho prohlášení, které musí učinit před zopakováním posledního podání a třetí výzvou; vzhledem k právním následkům, které zákon spojuje s udělením příklepu, je třeba trvat na všech náležitostech předepsaných pro tento postup licitátora. Ze záznamu o provádění dražby /čl. 40/ je přitom zřejmé, že licitátor zákonem stanovený postup nedodržel a že ho porušil tak závažným způsobem, že pokud by měla dražba skončit udělením příklepu žalobci na podání 1,420.000,- Kč, zakládalo by to pro ostatní účastníky dražby právo žalovat o neplatnost dražby. I z toho důvodu by žalobce nemohl uspět se svým požadavkem, jehož podstatou je, aby se stal vlastníkem dražených nemovitostí za podstatně nižší částku než za kterou je vydražil. Z těchto důvodů považuje odvolací soud napadené rozhodnutí za věcně správné, a proto je potvrdil /§ 219 o.s.ř./. Výrok o nákladech odvolacího řízení vyplývá ze skutečnosti, že prvý a druhý žalovaný se práva na jejich náhradu vzdali a třetímu žalovanému v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly; přitom právě žalovaná strana by mohla vzhledem ke svému úspěchu ve věci /§ 142 odst. 1, § 224 odst. 1 o.s.ř./ náhradu vynaložených nákladů požadovat. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání se podává prostřednictvím Okresního soudu v T; rozhodoval by o něm Nejvyšší soud České republiky. v HK dne 6. února 2007