Náklady dosavadního soudního exekutora vyloučeného z provedení exekuce určuje nový soudní exekutor příkazem k úhradě nákladů exekuce.

21Co 337/2007 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně xxx a soudců xxx a xxx ve věci oprávněného xxx, nar. xxx, bytem xxx, zast. xxx, advokátem se sídlem v xxx, proti povinnému xxx, nar. xxx, bytem xxx, zast. xxx, advokátem se sídlem v xxx, o vyloučení pověřeného exekutora, k odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v HK ze dne 19. 2. 2007, č. j. Nc 8306/2001-151, takto: I. Odvolání oprávněného proti výroku pod bodem I usnesení se o d m í t á . II. Usnesení se ve výroku pod bodem II z r u š u j e a věc se v tomto rozsahu v r a c í okresnímu soudu k dalšímu řízení. III. Ve výroku pod bodem III se usnesení m ě n í tak, že o náhradě nákladů soudního exekutora xxx, Exekutorský úřad xxx, se nerozhoduje. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud napadeným usnesením zprostil soudního exekutora xxx, Exekutorský úřad xxx, pověření provést exekuci, nařízenou usnesením Okresního soudu v HK, č.j. Nc 8306/2001-10, ze dne 19. 10. 2001 (výrok I), provedením exekuce nařízené usnesením Okresního soudu v HK č. j. Nc 8306/2001-10, ze dne 19. 10. 2001 pověřil soudního exekutora xxx, Exekutorský úřad xxx (výrok II) a oprávněnému uložil povinnost nahradit soudnímu exekutorovi xxx dosavadní náklady exekuce ve výši 3.657,50 Kč do tří dnů od právní moci usnesení (výrok III). Konstatoval, že soudní exekutor v průběhu exekuce požádal o vyloučení z provádění exekuce s poukazem na nevybíravé jednání právního zástupce oprávněného, na jeho neoprávněné požadavky a urážlivá podání, které vyhodnotil soudní exekutor jako skutečnosti, které by mohly zavdat důvod pro pochybnosti o nepodjatosti soudního exekutora v této věci. Okresní soud s odkazem na ust. § 29 zák. č. 120/2001 Sb. (ex. řád) posoudil tento návrh soudního exekutora za důvodný a rozhodl o zproštění jeho pověření provést v této věci exekuci a současně pověřil jiného soudního exekutora. Dále s odkazem na ust. § 44 odst. 9 ex. řádu rozhodl o náhradě dosavadních nákladů exekuce s tím, že odměnu exekutora, který byl zproštěn pověření, je povinen hradit oprávněný v návaznosti na jeho procesní zavinění nutnosti rozhodovat o změně pověřeného soudního exekutora. Odkázal přitom na ust. § 89 ex. řádu umožňující v případě zastavení exekuce uložení povinnosti k náhradě nákladů exekuce oprávněnému. Proti usnesení podal odvolání oprávněný. Považoval za nesprávné poučení soudu, že není přípustné odvolání proti výroku pod bodem I, a odkázal přitom na formulaci exekučního řádu, který rozlišuje pojmy „rozhodnutí o vyloučení exekutora“ v § 29 odst. 8 od „rozhodnutí vydaného v řízení o vyloučení exekutora“ v § 29 odst. 10 s tím, že posléze uvedenou formulací jsou míněna všechna ostatní možná rozhodnutí vydaná v daném úseku vykonávacího řízení, která mají povahu rozhodnutí, upravujících vedení řízení, obdobně jako ust. § 202 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. Dovozuje proto, že je přípustné odvolání proti výroku pod bodem I usnesení. Dále se pak ohradil proti tvrzení o nevybíravém jednání s tím, že ani jedno z jeho podání nebylo nepravdivé, šlo pouze o důsledný požadavek, aby pověřený exekutor začal vyvíjet reálnou činnost k vymožení pohledávky. Nelze proto požadavek označit za urážlivý ani neoprávněný. K exekutorce necítí oprávněný ani jeho zástupce žádnou zášť. Oprávněný rovněž vytýkal okresnímu soudu, že svůj postup v rozhodnutí nevysvětlil a jeho rozhodnutí není přezkoumatelné, což se vztahuje i k výroku pod bodem II, neboť pověřit provedením exekuce jiného exekutora lze až po právní moci rozhodnutí o zproštění původně ustanoveného exekutora. Okresní soud neumožnil oprávněnému vyjádřit se k osobě nově pověřeného exekutora a tím jej zkrátil na jeho právech podle § 29 odst. 4 ex. řádu. Navíc okresní soud nevysvětlil, co jej vedlo právě k pověření nového exekutora a neuvedl ani správně adresu jeho sídla. Zproštění původně ustanoveného exekutora na podkladě nedůvodných subjektivních stesků je opatřením směřujícím proti smyslu a účelu exekučního řádu. Nejsou-li objektivní důvody ke zproštění pověření soudního exekutora, nemohou být založeny podmínky k uložení povinnosti nahradit mu náklady exekuce. Na rozdíl od situace, kdy oprávněný výslovně navrhl změnu pověřeného soudního exekutora z důvodů uvedených v § 29 nenese oprávněný žádné procesní zavinění. Nepřípadný je paušální odkaz na ust. § 89 ex. řádu, z něhož nelze vyvodit kogentně uloženou povinnost oprávněného hradit náklady exekuce. Navíc jsou podle oprávněného dány důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání práva na náhradu nákladů exekuce z důvodu letitého vlažného postoje k právům a oprávněným zájmům oprávněného. Nárok na náhradu nákladů exekuce by proto měl být posouzen i z pohledu ust. § 150 o. s. ř. Oprávněný dále odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 1. 3. 2007, kterým byly zrušeny protiústavní části vyhlášky o náhradách soudních exekutorů s tím, že tento trend v posuzování přemrštěných nároků soudních exekutorů se musí odrazit v úvahách soudu o způsobech interpretace a aplikace ust. § 89 ex. řádu Dispozitivita tohoto ust. umožňuje nepřiznat soudnímu exekutorovi právo na náhradu nákladů po ověření tvrzení, že exekutor postupoval liknavě, s průtahy a nevyužil všech možností k upokojení nároků oprávněného. Rozhodnutí je rovněž v rozporu se zásadami komunitního práva Evropských společenství. Navrhl, aby bylo usnesení zrušeno a věc vrácena okresnímu soud k dalšímu řízení. Krajský soud předně zkoumal přípustnost odvolání proti výroku pod bodem I usnesení a dospěl k závěru, že odvolání proti tomuto výroku není přípustné s ohledem na ust. 29 odst. 10 ex. řádu, které je zvláštním právním předpisem ve vztahu k ust. § 202 o. s. ř. Krajský soud považuje za nesprávný výklad tohoto ustanovení podaný v odvolání oprávněným. Celé ustanovení § 29 ex. řádu se týká podmínek vyloučení exekutora a zakotvuje procesní postup účastníků, exekutora a soudu v případě, že důvody vyloučení exekutora nastanou. Ust. odst. 10 nelze vyložit tak, že by mířilo na jiná usnesení, mající povahu usnesení, kterými se vede řízení a že by se nevztahovalo na rozhodnutí o vyloučení exekutora. Zákon nepřipouští opravný prostředek proti rozhodnutí vydaném v řízení o vyloučení exekutora a tímto rozhodnutím nelze z výkladu obsahu celého ust. § 29 mínit jiné rozhodnutí, než rozhodnutí o vyloučení exekutora. Bylo by nadbytečné s ohledem na subsidiární užití o. s. ř., aby exekuční řád touto formulací vylučoval odvolání proti usnesením, jimiž se vede řízení, protože odvolání proti takovým rozhodnutím by byla nepřípustná na základě ust. § 52 ex. řádu a § 202 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. Odvolání oprávněného proti výroku pod bodem I usnesení bylo proto odmítnuto podle § 218 písm. c/ o. s. ř. V důsledku toho je na základě výroku pod bodem I usnesení soudní exekutor xxx zproštěn pověření provést exekuci, aniž by krajský soud mohl důvodnost zproštění pověření přezkoumávat. Odvolání oprávněného proti výrokům pod bodem II a III je přípustné a současně i opodstatněné. Je-li exekutor vyloučen z provedení exekuce, zaniká jeho pověření k provedení exekuce právní mocí rozhodnutí, kterým je exekutor vyloučen z provedení exekuce. Podle § 29 odst. 11 ex. řádu jestliže bylo rozhodnuto, že exekutor je vyloučen z provedení exekuce, v exekuci pokračuje ten exekutor, kterého navrhne oprávněný a kterého soud provedením exekuce pověří. Okresní soud nemohl bez návrhu oprávněného pověřit po vyloučení soudního exekutora provedením exekuce jiného soudního exekutora. Měl vyzvat usnesením oprávněného, aby ve stanovené lhůtě podal návrh na ustanovení nového exekutora, kterého by poté pověřil provedením exekuce, pokud by neexistovaly zákonné důvody, pro které by soud musel odmítnout pověřit provedením exekuce oprávněným navrženou osobu (tj. třeba v případě návrhu nezpůsobilé osoby). Jestliže okresní soud takto nepostupoval, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a která je důvodem zrušení usnesení v napadeném výroku pod bodem II a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. a/ a § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). V dalším řízení okresní soud vyzve oprávněného k podání návrhu na ustanovení nového soudního exekutora, kterého poté pověří provedením exekuce, jestliže tomu nebudou bránit zákonné důvody (viz výše). Závěr okresního soudu o procesním zavinění nutnosti rozhodovat o změně soudního exekutora, které okresní soud shledal na straně oprávněného, není nijak zdůvodněn a je nepřezkoumatelný. Okresní soud nerozhodoval o žádosti oprávněného na zproštění pověření soudního exekutora, ale rozhodoval z podnětu soudního exekutora, který vyhodnotil bez dalšího jako důvodný (aniž by např. alespoň zjistil i stanovisko oprávněného k tvrzením soudního exekutora v návrhu). Exekuční řád neřeší v ust. § 29 otázku odměny a nákladů dosavadního soudního exekutora, který byl zproštěn pověření provést exekuci. To je rozdíl od ust. § 44 odst. 9, které upravuje způsob určení výše odměny exekutora, ale dopadá na odlišnou situaci, kdy je exekutor zproštěn pověření na žádost oprávněného o změnu exekutora. Toto ustanovení nelze podle názoru krajského soudu bez dalšího aplikovat na zproštění pověření exekutora z důvodu jeho vyloučení podle § 29 ex. řádu. Zatímco při postupu podle § 44 odst. 9 by bylo možno uvažovat o procesním zavinění oprávněného, které by mohlo podle okolností být důvodem přiměřenému použití ust. § 89 ex. řádu, je vyloučení exekutora podle § 29 ex. řádu založeno na objektivním principu, kde nelze obvykle procesní zavinění účastníka řízení dovodit. O nákladech dosavadního exekutora proto bude rozhodnuto exekučním příkazem nového exekutora, a v případě zastavení exekuce pak soudem podle § 89 ex. řádu. Proto bylo usnesení okresního soudu ve výroku pod bodem II změněno podle § 220 odst. 3 o. s. ř. tak, že o nákladech dosavadního exekutora se nerozhoduje. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V HK dne 28. června 2007