Převod práva nebo povinnosti z exekučního titulu (§ 36 odst. 3 EŘ) je možné prokázat i soukromou listinou obsahující prohlášení obou účastníků smlouvy, že smlouvu o převodu skutečně uzavřeli. Jejich podpisy na listině musí být však úředně ověřeny.

22Co 210/2007-63 U s n e s e n í Krajský soud v HK - pobočka v P rozhodl v senátě složeném z předsedy xxx a soudců xxx a xxx ve věci exekuce oprávněného xxx, s.r.o., se sídlem v xxx, zast. xxx, advokátem se sídlem v xxx, proti povinnému xxx, nar. xxx 1977, bytem xxx, zast. xxx, advokátem se sídlem ve xxx, pro 231.955,- Kč, k odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu v P ze dne 5.12.2006, č.j. 12Nc 11884/2006-27, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se v části výroku pod bodem I., ve které byla nařízena exekuce na majetek povinného pro náklady předcházejícího řízení ve výši 6.133,50 Kč, z r u š u j e a řízení se pouze v tomto rozsahu z a s t a v u j e . II. Jinak se usnesení okresního soudu p o t v r z u j e . O d ů v o d n ě n í : Shora označeným usnesením okresní soud nařídil podle vykonatelného platebního rozkazu Okresního soudu v P ze dne 14.2.2000, č.j. Ro 138/2000-15 k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 231.955,- Kč a pro náklady předcházejícího řízení ve výši 6.133,50 Kč exekuci na majetek povinného (výrok pod bodem I). Dále povinnému uložil povinnost uhradit náklady exekuce (výrok pod bodem II) a vyslovil, že provedením exekuce se pověřuje JUDr. xxx, soudní exekutorka Exekutorského úřadu xxx, se sídlem xxx (výrok pod bodem III). Konečně povinnému uložil povinnost po doručení tohoto usnesení zdržet se nakládání se svým majetkem, včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, s výjimkou běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb a udržování a správy majetku s tím, že právní úkon, kterým povinný poruší tuto povinnost, je neplatný (výrok pod bodem IV). Ve včas podaném odvolání povinný uvedl, že oprávněným ze shora označeného platebního rozkazu (exekuční titul) byla VNS, a.s. xxx. Dále s odkazem na tvrzení oprávněného připustil, že mezi uvedeným původním věřitelem a společností RDT s.r.o. se sídlem xxx, byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, mezi nimiž byla i pohledávka za povinným, nicméně nebylo prokázáno, že pohledávka původního oprávněného skutečně přešla na oprávněného, neboť původní pohledávka byla povinným v plném rozsahu uhrazena. Dále namítal, že původní oprávněný zanikl ke dni 1.12.2005 a k tomu dni byl také vymazán z obchodního rejstříku. Důvodem zániku oprávněného a jeho výmazu z obchodního rejstříku bylo jeho zrušení bez likvidace fúzí formou sloučení s nástupnickou společností Txxx spol. s.r.o. se sídlem v xxx, která s účinností od 1.12.2005 změnila svoji obchodní firmu na společnost PNS xxx s.r.o. Se zřetelem na výše uvedené skutečnosti povinný vyslovil přesvědčení, že na straně oprávněného existuje nedostatek způsobilosti být účastníkem tohoto řízení. Domáhal se zrušení napadeného usnesení a zastavení řízení. Oprávněný ve vyjádření k odvolání stran své aktivní věcné legitimace k vedení dané exekuce mimo jiné uvedl, že původní věřitel povinného, to je společnost VNS a.s. (jako postupitel) uzavřela dne 30.5.2000 se společností xxx s.r.o. (jako postupníkem) smlouvu o postoupení pohledávek. Mezi postoupenými pohledávkami je i výše uvedená pohledávka za povinným. S ohledem ke skutečnosti, že podpisy účastníků výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek nebyly úředně ověřeny, bylo pro účely vymáhání pohledávek postoupených uvedenou smlouvou ze strany společnosti xxx s.r.o. jako věřitele postoupených pohledávek sepsáno Souhlasné čestné prohlášení o přechodu (převodu) práva ve smyslu ust. § 256 o.s.ř. a ust. § 36 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen exekuční řád). Uvedené prohlášení podepsal Mgr. xxx, tehdejší likvidátor společnosti xxx, a.s. a Ing. xxx, tehdejší jednatel společnosti xxx s.r.o. Podpisy jmenovaných osob byly na uvedeném prohlášení úředně ověřeny. Oprávněný vyslovil přesvědčení, že i když podpisy na vlastní smlouvě o postoupení pohledávek nebyly úředně ověřeny (a tuto skutečnost nelze dodatečně doplnit z důvodu nepřítomnosti osoby jednající za postupitele v České republice a její nedosažitelnosti), jsou na základě shora zmíněného prohlášení nepochybně splněny podmínky vyplývající z ust. § 36 exekučního řádu nutné k tomu, aby mohla být nařízena exekuce majetku povinného podle výše uvedeného platebního rozkazu a aby v rámci takové exekuce došlo k uspokojení pohledávky oprávněného za povinným. Eventuelní nedostatek úředního ověření podpisů účastníků na smlouvě o postoupení pohledávek tak byl zhojen úředním ověřením podpisů osob oprávněných jednat za účastníky smlouvy o postoupení pohledávek v souhlasném čestném prohlášení. Oprávněný dále uvedl, že ke dni 1.12.2005 zanikla společnost xxx s.r.o. a byla vymazána z obchodního rejstříku. Důvodem zániku této společnosti a jejího výmazu z obchodního rejstříku bylo její zrušení bez likvidace fúzí formou sloučení s nástupnickou společností Txxx spol. s.r.o. xxx, která s účinností od 1.12.2005 změnila svou obchodní firmu na společnost PNS xxx s.r.o. Oprávněný je tak věřitelem povinného, pokud jde o úroky z prodlení dle výše uvedeného platebního rozkazu, a je proto oprávněn domáhat se uspokojení své pohledávky v rámci exekučního řízení. V neposlední řadě oprávněný poukázal na to, že nenavrhl nařízení exekuce pro náklady předcházejícího nalézacího řízení a proto v tomto rozsahu neměla být exekuce ani okresním soudem nařízena. Navrhoval potvrzení usnesení okresního soudu vyjma té části, kterou byla exekuce nařízena i pro náklady nalézacího řízení. Dříve než odvolací soud přistoupil k věcnému přezkumu napadeného usnesení, zabýval se (i se zřetelem na vyjádření oprávněného) procesními podmínkami. Exekuční řízení předpokládá existenci určitých podmínek, za nichž může být exekuce prováděna. Nejsou-li tyto podmínky splněny, nemůže být exekuce ani nařízena a ani prováděna, jestliže ovšem jejich nedostatek není odstranitelný. Jde o procesní podmínky (formální podmínky), které tu musí být dány, aby exekuční řízení mohlo vůbec probíhat. Procesní podmínky v exekuci jsou totožné s těmi procesními podmínkami, které platí pro nalézací řízení. Prvou procesní podmínkou pro exekuční řízení je návrh oprávněného (srov. § 37 odst. 1 exekučního řádu). Nikdy nemůže být exekuční řízení zahájeno bez návrhu oprávněného. Návrh je plně v dispozici oprávněného. V daném případě je nepochybné, že oprávněný navrhl nařízení a provedení exekuce pouze pro vymožení částky 231.955,- Kč, co by úroků z prodlení, jež mu byly přiznány výše označeným platebním rozkazem, nikoliv i pro náklady předchozího nalézacího řízení ve výši 6.133,50 Kč, pro které okresní soud nařídil rovněž exekuci. V části zmíněných nákladů nalézacího řízení zde tedy neexistuje návrh oprávněného a tudíž není naplněna shora naznačená procesní podmínka. Veden těmito zjištěními odvolací soud postupoval dle ust. § 219a odst. 1 písm. a/ a ust. § 221 odst. 2 písm. c/ o.s.ř., tedy usnesení okresního soudu v dotčené části zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil (viz výrok pod bodem I tohoto usnesení). Krajský soud následně přezkoumal zbývající část napadeného usnesení okresního soudu i řízení jemu předcházející (§ 212 a § 212a o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Proti usnesení o nařízení exekuce je přípustné odvolání, v němž nelze namítat jiné skutečnosti, než ty, jež jsou rozhodné pro nařízení exekuce; k ostatním soud nepřihlédne a nařízení exekuce potvrdí. Neobsahuje-li odvolání skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce, nebo neobsahuje-li žádné skutečnosti, soud usnesením odvolání odmítne (§ 44 odst. 10 exekučního řádu). Při věcném posuzování návrhu na nařízení exekuce soud zkoumá, zda oprávněný disponuje exekučním titulem, zda byl exekuční titul vydán orgánem, který k tomu měl pravomoc, zda je vykonatelný po stránce formální i materiální, zda oprávněný a povinný jsou věcně legitimováni a zda vymáhané právo není prekludováno. Z obsahu odvolání se podává námitka nedostatku aktivní věcné legitimace oprávněného k vedení dané exekuce. Stran této námitky odvolací soud provedl dokazování, z něhož vyvodil následující zjištění a závěry. Z obsahu spisu vyplývá, že okresní soud nařídil exekuci na majetek povinného podle platebního rozkazu Okresního soudu v P ze dne 14.2.2000, č.j. Ro 138/2000-15, na němž je vyznačena doložka právní moci, potažmo potvrzení o jeho vykonatelnosti (viz č.l. 10 spisu). Z hlediska ust. § 40 odst. 1 písm. a/ exekučního řádu splňuje toto rozhodnutí všechny zákonné náležitosti vykonatelného exekučního titulu. Z obsahu shora citovaného platebního rozkazu (exekučního titulu) vyplývá, že oprávněnou ze zmíněného exekučního titulu byla VNS a.s., se sídlem xxx, povinným pak povinný označený v tomto exekučním řízení. Z dalšího obsahu spisu – smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.5.2000, včetně její přílohy (viz č.l. 45 – 46 a 51 – 52 spisu) bylo zjištěno, že citovanou smlouvou VNS a.s. postoupila mimo jiné pohledávku za povinným ve výši 18.883,20 Kč (z titulu neuhrazených faktur č. 14118, 97247 a 97435) s příslušenstvím (úroky z prodlení ve výši 0,05% denně z jednotlivých částek uvedených ve shora citovaném platebním rozkazu) na společnost xxx s.r.o. Uvedenou smlouvu podepsal za VNS a.s. Ing. xxx (dle výpisu z obchodního rejstříku tehdejší předseda představenstva společnosti) a za společnost xxx s.r.o. pak Ing. xxx (dle výpisu z obchodního rejstříku tehdejší jednatel této společnosti). Podpisy jmenovaných osob přitom nebyly úředně ověřeny. V listině označené jako Souhlasné čestné prohlášení o přechodu (převodu) práva ve smyslu ust. § 256 o.s.ř. a ust. § 36 zákona č. 120/2001 Sb. (viz č.l. 47 spisu) bylo dále mimo jiné deklarováno, že dne 30.5.2000 došlo mezi společností VNS a.s. v likvidaci jako postupitelem a společností xxx s.r.o. jako postupníkem k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, že mezi postoupenými pohledávkami dle výše uvedené smlouvy je i exekučním titulem shora vymezená pohledávka za povinným, včetně jejího příslušenství a že v souladu s příslušnými právními předpisy došlo ke změně osoby věřitele postupované pohledávky za dlužníkem tak, že věřitelem postupované pohledávky se stala společnost xxx s.r.o. Souhlasné prohlášení podepsali Mgr. xxx, likvidátor společnosti VNS a.s. v likvidaci (viz výpis z obchodního rejstříku jmenované společnosti č.l. 13 – 16 spisu) a Ing. xxx, jednatel společnosti xxx s.r.o. (viz výpis z obchodního rejstříku jmenované společnosti č.l. 17 – 21 spisu), přičemž podpisy jmenovaných osob byly dne 28.4.2003, resp. 5.5.2003 úředně ověřeny (notářem JUDr. xxx). Ze shora citovaného výpisu společnosti xxx s.r.o. a dále též z úplného výpisu z obchodního rejstříku oprávněného ze dne 11.7.2007 (viz č.l. 54 – 56 spisu) bylo konečně zjištěno, že společnost xxx s.r.o. byla zrušena bez likvidace fúzí formou sloučení s nástupnickou společností Txxx spol. s.r.o. se sídlem v Praze 4, Hvožďanská 2237/5, 7. Zmíněná společnost byla zapsána v obchodním rejstříku v období od 16.3.1993, přičemž s účinností od 1.12.2005 došlo ke změně její obchodní firmy Na PNS xxx, s.r.o. (oprávněný). Proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze provést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost, nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu (srov. § 36 odst. 3 exekučního řádu). Přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen listinou vydanou a nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu (§ 36 odst. 4 exekučního řádu). K přechodu práv a povinností je možné v exekučním řízení přihlédnout jen tehdy, jestliže nastal po vydání exekučního titulu. Z výše uvedeného je patrné, že pokud nevyplývá převod nebo přechod práva či povinnosti přímo ze zákona, musí být tento převod či přechod soudu prokázán. Povinnost prokázat tento převod (přechod) má ten, kdo podává návrh na nařízení exekuce. Musí se tak stát podle zákona listinou, ze které tento převod (přechod) vyplývá. Listina musí být soudu doložena. Nestačilo by třeba uvést důkazy o její existenci na místo jejího předložení. V prvé řadě může jít o listinu, kterou státní orgán vydal a nebo ověřil. Takovou listinou však může být i listina soukromá, vyhotovená někým jiným, než státním orgánem nebo notářem, např. samotnými účastníky. Mezi takové listiny dokládající převod práva nebo povinnosti mimo jiné náleží i listina o postoupení pohledávky podle § 524 ObčZ. Dále nutno uvést, že dle požadavku soudní praxe musí být podpisy na takové listině zákonem předepsaným způsobem ověřeny, což se v případě shora zmíněné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.5.2000 skutečně nestalo. V této souvislosti je však třeba připustit, že se může stát (zvláště u singulární sukcese), že oprávněný již nemůže předložit smlouvu, na níž jsou ověřeny podpisy účastníků hmotněprávního poměru, resp. zhojit tento nedostatek uznáním podpisů na příslušné listině, jak je tomu v souzené věci. Za této situace oprávněný předložil soudu shora zmíněné Souhlasné čestné prohlášení o převodu práva, jež učinily za postupitele a postupníka osoby k tomu oprávněné (na straně jedné likvidátor společnosti VNS a.s. – viz jeho oprávnění plynoucí z ust. § 72 ObchZ a na straně druhé jednatel společnosti xxx s.r.o. – viz jeho oprávnění plynoucí z § 133 ObchZ i z příslušného výpisu z obchodního rejstříku, dle něhož byl oprávněn jednat za společnost ve všech věcech samostatně), jejichž podpisy byly legalizovány. Jestliže soudní praxe dovodila, že důkazem způsobilým prokázat přechod, případně převod práva je i listina soukromá (jíž je postupní smlouva), je-li opatřena ověřenými podpisy (kdy je legalizací podle § 72 odst. 1 písm. b/ a § 74 notářského řádu ověřována pravost pouze samotného podpisu), pak neexistuje žádný rozumný důvod k tomu, aby takovým důkazem nebyla – i s přihlédnutím k výše zmíněným okolnostem případu – další soukromá listina – shodné souhlasné prohlášení obou účastníků smlouvy, že postupní smlouvu skutečně uzavřeli, na níž jsou již úředně ověřeny podpisy osob jednajících za účastníky takové smlouvy. Veden tímto názorem odvolací soud dovodil průkaz toho, že po vydání exekučního titulu došlo k převodu práva z exekučního titulu ze společnosti VNS a.s. na společnost xxx, s.r.o. Pokud jde o následný přechod práva z exekučního titulu ze zmíněné společnosti na společnost Txxx, s.r.o., potažmo oprávněného, zcela dostatečným dokladem tohoto právního nástupnictví odvolací soud shledává výše naznačené výpisy z obchodního rejstříku, to je listiny vydané státním orgánem, jež prokázaly, že společnost xxx s.r.o. byla zrušena bez likvidace, když její jmění přešlo fúzí formou sloučení (srov. § 68 odst. 2 a § 69 odst. 1 a 3 ObchZ) na právního nástupce – společnost Txxx spol. s.r.o., resp. po změně obchodní firmy na oprávněného. Po shora naznačeném výkladu tedy možno uzavřít, že exekuční titul přiznává oprávněnému vůči povinnému právo na peněžité plnění (úroky z prodlení) a účastníci jsou k vedení exekuce věcně legitimováni. Protože vymáhaná pohledávka není ani prekludována a exekuce je navrhována v rozsahu, který stačí k uspokojení oprávněného, byly naplněny zákonné předpoklady pro nařízení exekuce. Z výše uvedených důvodů krajský soud napadené usnesení okresního soudu (až na tu část, v níž bylo usnesení okresního soudu zrušeno a řízení v tomto rozsahu zastaveno) jako věcně správné dle § 44 odst. 10 exekučního řádu potvrdil. O náhradě nákladů odvolacího řízení krajský soud nerozhodoval, neboť o nákladech exekuce, včetně nákladů řízení před soudy obou stupňů, rozhoduje dle § 88 odst. 1 exekučního řádu soudní exekutor příkazem k jejich úhradě. Až jeho rozhodnutí lze pak zákonem stanoveným způsobem přezkoumat (§ 88 odst. 3 a 4 exekučního řádu). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Proti výroku pod bodem I tohoto usnesení je přípustné dovolání, které lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Proti výroku pod bodem II tohoto usnesení není zásadně přípustné ani dovolání, ledaže by dovolací soud z podnětu dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí tohoto usnesení prostřednictvím Okresního soudu v P k Nejvyššímu soudu ČR v B shledal, že dotčený výrok usnesení odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam a dovolání by sám připustil. V P dne 12. července 2007