I. Ustanovení § 9 odst. 3 písm. w) OSŘ o věcné příslušnosti krajského soudu v prvním stupni ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých míří zejména na spory, v nichž přehlasovaní vlastníci jednotek nesouhlasící s rozhodnutím shromáždění společenství o důležité záležitosti se dožadují, aby o ní rozhodl soud. Nevztahuje se však na spory o plnění z přijatých rozhodnutí společenství. II. Shromáždění společenství vlastníků jednotek může platně rozhodnout o příspěvku vlastníků do fondu oprav tak, že vlastníci nebytových prostor budou hradit do tohoto fondu více než vlastníci bytových prostor.

23Co 222/2007-312 R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy xxx a soudců xxx a xxx ve věci žalobce Společenství vlastníků jednotek v domě čp. xxx, se sídlem v xxx, IČ xxx, zastoupeného xxx, advokátem se sídlem xxx, proti žalovanému Statutárnímu městu xxx, se sídlem v xxx, IČ xxx, o zaplacení 1.332.579,- Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 18.1.2007, č.j. 23C 44/2006-292, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se v napadených výrocích II. a III. p o t v r z u j e . II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 75.180,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud svým rozsudkem zastavil řízení co do částky 141.562,- Kč (výrok I.). Žalovanému uložil zaplatit žalobci 1.191.017,- Kč (výrok II.), jakož i nahradit náklady řízení ve výši 92.203,- Kč (výrok III.). Rozhodoval o požadavku žalobce, který tvrdil, že Shromáždění vlastníků u žalobce rozhodlo, že vlastníci nebytových prostor v domě xxx v xxx jsou povinni hradit příspěvek do fondu oprav ve výši 80,- Kč za 1 m2 měsíčně. Žalobce požadoval plnění za období od 1.11.2004 do 31.8.2005 v původní požadované výši 1.332.579,- Kč, spolu s úroky z prodlení ve výši 12.781,- Kč. V průběhu soudního sporu vzal žalobce žalobu částečně zpět ohledně úroků z prodlení ve výši 12.781,- Kč a další částky 141.562,- Kč. Ohledně částky 12.781,- Kč bylo řízení již dříve pravomocně zastaveno, u částky 141.562,- Kč došlo k zastavení řízení ve výroku I. napadeného rozsudku. Proti žalobnímu požadavku se žalovaný bránil tím, že je v rozporu se zákonem, aby vlastník nebytového prostoru platil více než vlastníci z bytových jednotek (ti jsou povinni platit do příslušného fondu 12,- Kč za 1 m2 měsíčně). Spoluvlastnický podíl by tak při stejné velikosti vyjadřoval jinou povinnost k placení. Argumentoval i tím, že je v rozporu se zákonem, pokud k odchýlení se od velikosti podílů jednotlivých spoluvlastníků dojde jiným způsobem než na základě dohody těchto spoluvlastníků. Za takovouto dohodu nelze považovat rozhodnutí Shromáždění vlastníků za stavu, kdy žalovaný s takovouto změnou nesouhlasil. Je zasahováno do vlastnického práva žalovaného, což je v rozporu s dobrými mravy. Okresní soud však s těmito argumenty žalovaného nesouhlasil s odůvodněním, že žalovaný v zákonné šestiměsíční lhůtě rozhodnutí orgánu žalobce nenapadl u soudu. Rozhodnutí žalobce tudíž nemůže být přezkoumáváno. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalovaný. Okresní soud se totiž neměl vypořádat s argumentem žalovaného, že je v rozporu s dobrými mravy, aby vlastník nebytového prostoru platil do fondu oprav 6,66x více než vlastník bytového prostoru. Odchýlení se od stejné velikosti příspěvku do fondu oprav je ze zákona možné pouze dohodou, což se nestalo a tudíž hlasování Shromáždění vlastníků žalobce je absolutně neplatným právním úkonem. Žalovaný úmyslně nevyvoval soudní řízení o neplatnost úkonu orgánu žalobce, neboť se domníval, že žalobce vůbec takové rozhodnutí učinit nemohl. Podáním žaloby by žalovaný přistoupil na tu argumentaci, že žalobce k takovému rozhodnutí přistoupit mohl. Uvedl, že má i pochybnosti o tom, zda spor týkající se Společenství vlastníků bytových jednotek může z hlediska věcné příslušnosti v prvém stupni posuzovat okresní soud. Navrhl zamítnutí žaloby, příp. zrušení věci a vrácení okresnímu soudu k dalšímu řízení. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku. Odkázal na rozhodnutí okresního soudu a dodal, že ze strany žalobce nejde o jednání v rozporu s dobrými mravy, neboť je to žalovaný, který nebytové prostory lukrativně pronajímá. Odvolání není důvodné. Tento spor je koncentrován do posouzení otázky, zda Shromáždění společenství vlastníků jednotek může platně rozhodnout o příspěvku vlastníků do fondu oprav tak, že vlastníci nebytových prostor budou hradit do tohoto fondu více než vlastníci bytových prostor. Dále jaké má důsledky to, že takové rozhodnutí Shromáždění společenství vlastníků jednotek nebylo žalovaným napadeno ve stanovené šestiměsíční lhůtě. Dle § 15 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. jsou vlastníci jednotek povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu. Za takovou dohodu předpokládanou zákonem je třeba považovat i usnesení Shromáždění společenství vlastníků přijatého na základě zákonem upraveného a řádně použitého mechanismu hlasování. Jiný, zvlášť vyjádřený, projev shody vůle vlastníků jednotek není při spoluvlastnickém vztahu nezbytný. Tomuto závěru odpovídá i závěr Ústavního soudu, podle něhož je hlasování vlastníků jednotek dle § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů projevem vzájemného vztahu mezi spoluvlastníky (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. března 2007, sp. zn. 28Cdo 1253/2006 a nález Ústavního soudu ČR ze dne 8.3.2005, sp. zn. I.ÚS 646/04). Znamená to, že žalobní požadavek vůči žalovanému může být oprávněný, to samozřejmě za splnění dalších podmínek. Žalobce je k vedení takového soudního řízení aktivně věcně legitimován dle § 9a odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb. Musí však prokázat, že k přijetí rozhodnutí Shromáždění společenství vlastníků jednotek došlo dle zákonem stanoveného způsobu. Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů (§ 11 odst. 2 citovaného zákona). Tento požadavek byl naplněn, neboť při přijetí příslušného usnesení bylo přítomno 6265 hlasů z 10000 možných. Pro přijetí rozhodnutí se vyslovilo 6088 hlasů, tj. 97 % z přítomných. Pro přijetí usnesení tak byla více než 3/4 většina přítomných hlasů dle § 11 odst. 4 a § 4 odst. 2 písm. g/ zákona č. 72/1994 Sb. Proti tomuto usnesení mohl žalovaný brojit žalobou u soudu podanou do 6 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí, jinak toto právo zaniklo (§ 11 odst. 3 citovaného zákona). Žalovaný tak ve stanovené lhůtě dle vlastního prohlášení neučinil (rozhodnutí bylo přijato dne 29.9.2004), takové právo žalovaného napadnout citované rozhodnutí Shromáždění tudíž zaniklo /v tomto řízení mohl žalovaný namítat i hledisko dobrých mravů/. Výše nezaplaceného příspěvku ze strany žalovaného nebyla mezi účastníky sporná. Ve výsledku lze tak uzavřít, že orgán žalobce platně přijal usnesení, na základě kterého uložil vlastníku nebytových prostor, tj. žalovanému hradit měsíčně 80,- Kč za 1 m2 nebytových prostor. Za období od 1.11.2004 do 31.8.2005 na tomto příspěvku žalovaný žalobci dluží 1.191.017,- Kč. Žaloba žalobce je tak důvodná, tudíž rozsudek okresního soudu byl jako věcně správný potvrzen, a to včetně části o náhradě nákladů řízení /§ 219 o.s.ř./. Poměrný úspěch účastníků v tomto soudním sporu ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. má totiž odraz i ve výroku o náhradě nákladů řízení tak, jak učinil okresní soud. Odvolací soud neshledal důvodnou ani další námitku žalovaného, tedy že není dána věcná příslušnost krajských soudů k projednání a rozhodnutí této věci v I. stupni, neboť není dán žádný předpoklad pro takovýto závěr dle § 9 odst. 2,3 o.s.ř. Žalovaný by mohl svůj názor opírat o znění § 9 odst.3, písm. w o.s.ř., dle kterého jsou do věcné příslušnosti krajských soudů v prvém stupni zahrnuty řízení ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých. Takové ustanovení však typicky míří do sporů vyvolaných dle § 11 odst. 3 zákona č.72/1994 Sb., kdy vlastník jednotky napadá v stanovené šestiměsíční lhůtě rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků jednotek. Nikoliv však na spory o plnění z přijatého rozhodnutí společenství. Žalobce byl v odvolacím řízení plně úspěšný, má proto právo na náhradu nákladů odvolacího řízení dle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení žalobce spočívají v odměně za zastupování advokátem dle § 3 odst. 1 bod 6 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve výši 61.120,- Kč, 2 režijních paušálech po 300,- Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše povýšeno o 19 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a o jízdné ve výši 1.734,- Kč k jednání soudu ze Svitav do Pardubic a zpět, průměrné spotřebě 8,3 l/100 km a ujeté cestě 156 km, ceně benzínu 28,10 Kč/1 l, jakož i DPH ve výši 19 %. Náklady řízení žalobce tak celkem činí 75.180,80,- Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. se hradí žalobci k rukám jeho zástupce ve lhůtě stanovené v § 160 odst. 1 o.s.ř. Odvolací soud je toho názoru, že pokud žalovaný hodlá uplatnit své námitky vůči rozhodnutí orgánu žalobce, zejména v tom směru, že vydané rozhodnutí orgánu žalobce je v rozporu s dobrými mravy, nezbývá mu nic jiného, než vyvolat rozhodnutí Shromáždění vlastníků jednotek o snížení příspěvků vlastníků nebytových prostor do fondu oprav a pokud by byl při tomto rozhodnutí neúspěšný, musí se obrátit na soud dle § 11 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozsudku prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích k Nejvyššímu soudu ČR v Brně. To však pouze za předpokladu, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. V Pardubicích dne 28. srpna 2007