Výrok rozsudku , jímž se určuje rozsah omezení osoby ve způsobilosti k právním úkonům, by měl být v každém případě formulován natolik určitě, aby z něj bylo lze bez dalšího dovodit, ke kterým právním úkonům fyzická osoba způsobilá je či není. Tomuto požadavku neodpovídá, pokud je rozsah omezení určován výší peněžních prostředků, s nimiž je fyzická osoba oprávněna disponovat po určité časové období, např. měsíčně.

24Co 421/2007 Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. xxx a soudců Mgr. xxx a Mgr. xxx ve věci pana xxx, nar. 19.12.1962, bytem ve xxx, dlouhodobě hospitalizovaného v Psychiatrické léčebně v xxx, zastoupeného opatrovnicí xxx, bytem ve xxx, za účasti Okresního státního zastupitelství v xxx, o omezení způsobilosti k právním úkonům, k odvolání vyšetřovaného proti rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 20.6.2007, č.j. Nc 1464/2006-30, takto: I. Rozsudek okresního soudu se p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í Shora označeným rozsudkem okresní soud omezil xxx ve způsobilosti k právním úkonům v rozsahu, že jmenovaný není oprávněn činit úkony a nakládat s majetkem, jehož hodnota přesahuje 2.000 Kč (výrok I). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II) a rozhodl o tom, že toto právo nemá ani Česká republika (výrok III). Okresní soud vycházel ze zprávy Psychiatrické léčebny v xxx, v níž je xxx dlouhodobě hospitalizován a zejména pak z posudku a výslechu znalce z oboru zdravotnictví, MUDr. xxx, z něhož vzal za prokázané, že xxx trpí paranoidní schizofrenií, duševní poruchou, která není jen přechodná a negativně postihuje též jeho volní a intelektové schopnosti; má za následek, že není schopen řádně nakládat se svým majetkem, zejména s finančními prostředky (je příjemcem plného invalidního důchodu), v míře přesahující hodnotu 2.000 Kč. Proto jsou dány důvody pro jeho omezení ve způsobilosti k právním úkonům (§ 10 odst. 2 občanského zák.). Proti rozsudku podal xxx včas odvolání. Namítal v něm, že se nedopustil žádného protiprávního jednání a má zato, že v takovém případě není dán žádný důvod k tomu, aby jej soud omezoval ve způsobilosti k právním úkonům. Obává se, že takové opatření by bylo doživotní a mělo by pro něj negativní důsledky. Z obsahu odvolání lze dovodit, že se jím domáhá, aby byl napadený rozsudek změněn tak, že se ve způsobilosti k právním úkonům neomezuje. Státní zastupitelství označilo rozsudek za věcně správný a zásadně navrhlo jeho potvrzení s upřesněním, že vyšetřovaný bude omezen v nakládání s majetkem, jehož hodnota přesahuje částku 2.000 Kč „měsíčně“. Opatrovnice se k odvolání nevyjádřila. Krajský soud přezkoumal odvoláním napadený rozsudek spolu s řízením, které předcházelo jeho vyhlášení (§ 212 a 212a občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“). Shledal, že odvolání není opodstatněné. Okresní soud v řízení postupoval podle zákona, ust. § 186 a násl. občanského soudního řádu. Řízení zahájil na základě kvalifikovaného podnětu psychiatrické léčebny, k ochraně práv ustanovil vyšetřovanému jím navrženou opatrovnici a při posouzení zdravotního stavu vyšetřovaného vycházel z posudku znalce a k jeho obsahu znalce vyslechl (§ 187 odst. 3 o.s.ř.). Od výslechu vyšetřovaného upustil na základě doporučení znalce (§ 187 odst. 2 o.s.ř.). Závěry znalce jsou jednoznačné. Vyšetřovaný trpí duševní poruchou, která není jen přechodná a pro kterou je schopen činil pouze některé právní úkony. Takové zjištění je důvodem pro omezení fyzické osoby ve způsobilosti k právním úkonům (§ 10 odst. 2 občanského zák.). Okresní soud nechybil ani při určení rozsahu omezení vyšetřovaného k právním úkonům. Vhodně přistoupil k vymezení negativnímu, tedy uvedl, které právní úkony již vyšetřovaný činit nemůže a za rozhodující hledisko (v souladu s doporučením znalce) zvolil hodnotu právního úkonu. Volní a rozumové schopnosti vyšetřovaného odůvodňují závěr o tom, že není kvalifikovaně schopen posoudit smysl a dosah právních úkonů, jejichž předmětem je hodnotnější plnění, přesahující 2.000 Kč. Odvolání vyšetřovaného opodstatněné není. Smyslem omezení fyzické osoby ve způsobilosti k právním úkonům je ochrana této osoby, zejména ve sféře majetkové, tak, aby pro své (snížené) schopnosti neučinila právní úkon, který by mohl mít za následek poškození jejích práv. Soud jím vyšetřovaného chrání, nikoliv trestá. Nebylo shledáno, že by se pan xxx nyní dopustil nějakého protiprávního jednání. Omezení ve způsobilosti k právním úkonům jistě není opatřením toliko přechodným, předčasná je ovšem obava odvolatele, že se jedná o opatření „doživotní“. Dojde-li v budoucnu ke zlepšení jeho zdravotního stavu, může být rozhodnutí o omezení ve způsobilosti k právním úkonům změněno či zrušeno (§ 10 odst. 3 občanského zák.). Neodpovídá zákonu (a takové vymezení by nebylo lze pokládat ani za určité), pokud by byl rozsah omezení určován hodnotou majetku či výši peněžních prostředků, s nimiž je vyšetřovaný oprávněn nakládat „měsíčně“. Proto krajský soud neshledal důvodnou ani námitku intervenujícího státního zastupitelství k úpravě rozsudečného výroku. Proto krajský soud věcně správný rozsudek okresního soudu potvrdil (§ 219 o.s.ř.). Právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nebylo přiznáno žádnému z účastníků, již proto, že v odvolacím řízení žádnému z účastníků náklady nevznikly (§ 146 odst. 1 písm. a/, § 224 odst. 1 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není dovolání zásadně přípustné, ledaže k dovolání podanému do dvou měsíců od doručení písemného vyhotovení rozsudku k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou dospěje dovolací soud k závěru, že napadený rozsudek má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. V Hradci Králové dne 12. prosince 2007 předsedkyně senátu