Rozhodování o úpravě práv a povinností z právního vztahu mezi vlastníky provozně souvisejících kanalizací sloužících k veřejné potřebě nespadá do pravomoci soudu, ale do pravomoci Ministerstva zemědělství.

U s n e s e n í Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu xxx a soudců xxx a xxx ve věci žalobce xxx, s.r.o. se sídlem v xxx, IČ xxx, zastoupeného xxx, advokátem se sídlem v xxx, proti žalovanému Městu xxx, se sídlem Městského úřadu xxx, IČ xxx, zastoupenému xxx, advokátem se sídlem v xxx, o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o odvádění a čistění odpadních vod, k odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 26.6.2006, č.j. 5 C 150/2006-139, t a k t o : Usnesení okresního soudu se zrušuje a věc se vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením okresní soud nařídil předběžné opatření, jímž žalovanému prozatímně, do doby pravomocného skončení řízení, uložil povinnost platit žalobci za odvádění a čistění odpadních vod částku 380.000 Kč měsíčně, splatnou vždy k poslednímu dni následujícího měsíce. Učinil tak za řízení, ve kterém se žalobce domáhá, aby žalovanému byla uložena povinnost uzavřít s žalobcem smlouvu o odvádění a čištění odpadních vod za měsíční úplatu 434.525 Kč. Vycházel ze zjištění, že smlouva, součástí které by bylo též ujednání o výši úplaty, účastníky dosud uzavřena nebyla; právní vztah mezi nimi vzniklý posoudil jako vztah mezi dvěma vlastníky a provozovateli související kanalizace určené pro veřejnou potřebu, podle § 8 zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Žalobce je vlastníkem a provozovatelem čistírny odpadních vod a pro žalovaného nadále zajišťuje čištění odpadních vod, aniž se mu za to pro absenci dohody o ceně od žalovaného dostává přiměřené úplaty. Proto je třeba prozatímně upravit poměry účastníků předběžným opatřením (§ 102 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen “o.s.ř.”). Proti usnesení podal žalovaný včas odvolání. Namítal v něm, že okresní soud vycházel z neúplných a nepřesných tvrzení žalobce. Přehlédl, že smlouva o odvádění a čištění odpadních vod již byla účastníky v minulosti uzavřena a žalovaný v tomto řízení není pasivně věcně legitimován. Poměry účastníků není třeba zatímně upravovat a důvody pro nařízení předběžného opatření nejsou dány. Žalobce se k odvolání nevyjádřil. Krajský soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.) spolu s řízením, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a o.s.ř.). Odvolání shledal opodstatněným z následujících důvodů. V posuzované věci jde o úpravu práv a povinností účastníků jako vlastníků provozně souvisejících kanalizací sloužících veřejné potřebě; právní vztah mezi nimi vzniklý se proto primárně řídí zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 8 odst. 3 tohoto zákona vlastníci vodovodů nebo kanalizací provozně souvisejících, popřípadě jejich částí provozně souvisejících, upraví svá vzájemná práva a povinnosti písemnou dohodou tak, aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozování vodovodu nebo kanalizace. Nedojde-li k písemné dohodě, rozhodne o úpravě vzájemných práv a povinností mezi nimi ministerstvo. Podle § 29 odst. 2 zák. v působnosti ministerstva je dále regulace oboru vodovodů a kanalizací, ochrana spotřebitelů a podpora hospodářské soutěže v prostředí přirozeného monopolu tohoto oboru, k uspokojování požadavků na dodávku pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod včetně nákladů, zajištění dohledu nad zpracováním a plněním plánů, financování obnovy vodovodů a kanalizací a poskytování objektivních informací z oboru vodovodů a kanalizací veřejnosti. Podle § 29 odst. 3 písm. c/ zák. ministerstvo v rámci své působnosti podle § 29 odst. 2 rozhoduje o úpravě vzájemných práv a povinností vlastníků provozně souvisejících vodovodů a kanalizací, nedojde-li mezi nimi k písemné dohodě podle § 8 odst. 3. Vycházeje z výše citovaných ustanovení zákona dospěl proto krajský soud k závěru, že k projednání a rozhodnutí této věci je dána pravomoc jiného orgánu, než soudu (srov. § 7 o.s.ř.), příslušného ministerstva, jímž je na úseku vodního hospodářství Ministerstvo zemědělství (§ 15 zák. č. 2/1969 Sb.). Krajský soud nepřehlédl, že otázkou pravomoci se zabýval i soud okresní; závěry, k nimž dospěl, ovšem nelze pokládat za správné. Zákon č. 76/2006 Sb., jímž byl s účinností od 15.3.2006 zák. č. 274/2001 Sb. novelizován, působnost orgánů veřejné správy k rozhodování podle § 8 odst. 3 zákona nezakládá, nýbrž namísto vodoprávních úřadů (tj. obecních úřadů obcí s rozšířenou působností; § 27 odst. 1 zák.) ji svěřil ministerstvu. Není-li dána pravomoc soudu k projednání a rozhodnutí věci samé, není dána ani jeho pravomoc k nařízení předběžného opatření podle § 102 o.s.ř. Krajský soud proto napadené usnesení zrušil (§ 219a odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.). Závěry odvolacího soudu vezme na zřetel okresní soud i v řízení o věci samé (předmětem posouzení odvolacího soudu mohly být totiž toliko otázky řešené ve výroku napadeného usnesení; § 212 odst. 6 o.s.ř.). V rozhodnutí, jímž se řízení u soudu končí, neopomene rozhodnout i o náhradě nákladů řízení a náhradě nákladů předběžného opatření, včetně nákladů, které účastníkům vznikly v odvolacím řízení (§ 145, § 151 odst. 1, § 224 odst. 1 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V Hradci Králové dne 1. února 2007