Při rozdělování podstaty v rámci exekuce prodejem nemovitostí se zařazují pohledávky soudního exekutora na náhradu nákladů exekuce a pohledávky zajištěné zástavním právem do třetí skupiny (§ 337c) odst. 1 písm. c) OSŘ). V této skupině jsou však rovnocenné. Nelze-li je uspokojit zcela, uspokojí se poměrně (§ 337c odst. 2 OSŘ).

25Co 565/2006-139 U s n e s e n í Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy xxx a soudců xxx a xxx v exekuční věci oprávněného xxx, bytem xxx, IČ xxx, zast. xxx, advokátem se sídlem xxx, proti povinné xxx, nar. xxx, bytem a místem podnikání xxx, IČ xxx, bytem na adrese xxx, pro 112.954,70 Kč s příslušenstvím, k odvolání oprávněného a xxx, soudní exekutorky se sídlem v xxx, proti usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 31.října 2006, č.j. 5Nc 4090/2004-105, takto: I Odvolání oprávněného se odmítá. II Usnesení okresního soudu se mění tak, že rozdělovaná podstata 240.231,- Kč se rozvrhuje tak, že se z ní uspokojuje pohledávka KB, a.s., se sídlem xxx, ve výši 196.989,- Kč k hotovému zaplacení na částečnou úhradu její pohledávky a pohledávka xxx, soudní exekutorky se sídlem xxx, ve výši 43.242,- Kč k hotovému zaplacení na částečnou úhradu její pohledávky. III Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud shora označeným usnesením rozhodl, že z rozdělované podstaty 240.000,- Kč se uspokojuje pohledávka u KB, a.s., se sídlem xxx v částce 240.000,- Kč na částečnou úhradu její pohledávky k hotovému zaplacení. V souvislosti s tím žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění svého usnesení okresní soud odkázal na ust. § 337b a 337c o.s.ř. s tím, že pohledávka soudní exekutorky ve výši 60.805,20 Kč sdílí pořadí pohledávky oprávněného ve výši 262.670,- Kč, kterou uplatnil návrhem na exekuci dne 7.5.2004. Tyto pohledávky jsou společně s pohledávkou KB, a.s., v částce 268.445,70 Kč ve třetí skupině. Pohledávce KB, a.s., však náleží prvé pořadí, protože je zajištěna zástavním právem, které vzniklo 20.3.2000. V odvolání oprávněný namítal, že pohledávka soudní exekutorky měla být hrazena přednostně před pohledávkou KB, a.s. Navrhl usnesení okresního soudu změnit tak, že z rozdělované podstaty ve výši 240.000,- Kč s připočtením výnosů bude uspokojena pohledávka soudní exekutorky ve výši 60.805,20 Kč a pohledávka KB, a.s., se sídlem xxx ve výši 179.194,80 Kč. Proti usnesení podala odvolání soudní exekutorka. Okresnímu soudu vytkla, že její pohledávku nezařadil do prvé skupiny podle § 337c odst. 1 písm. a/ o.s.ř. jako pohledávku státu. Okresní soud podle jejího přesvědčení není vázán stanoviskem Nejvyššího soudu ČR, které odporuje řadě ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen exekuční řád). Uvedla, že povinná jí nemůže náklady nahradit podle § 87 odst. 3 exekučního řádu, protože žádný majetek nevlastní. Vyslovila názor, že je nepřípustné, aby veškerou činnost vykonávala bez nároku na odměnu a navíc ze svého nesla veškeré exekuční náklady. Dodala, že své náklady řádně vyčíslila a nikdo je nezpochybnil. Navrhla usnesení okresního soudu změnit tak, že z podstaty 240.000,- Kč jí bude přisouzeno 60.805,20 Kč, a to v první skupině a zbytek 179.194,80 Kč KB, a.s. Odvolací soud předně podle § 218 písm. b/ o.s.ř. odmítl odvolání oprávněného jako podané osobou, které právo odvolání nenáleží. Z ustanovení § 201 o.s.ř. vyplývá, že právo odvolání přísluší jen tomu účastníku, jemuž byla rozhodnutím soudu způsobena v jeho právech určitá újma. K tomu v daném případě nedošlo. Okresní soud přezkoumávaným usnesením přiznal z rozdělované podstaty pohledávku KB, a.s. a oprávněný ve svém odvolání nepožaduje žádnou částku pro sebe. Odvolání ve své podstatě podával za soudní exekutorku a v její prospěch. Odvolací soud jinak na základě odvolání soudní exekutorky přezkoumal usnesení okresního soudu a řízení mu předcházející a shledal, že odvolání je částečně důvodné. Ze stanoviska Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. Cpjn 200/2005, které slouží pro jednotné rozhodování soudů ve smyslu § 14 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že pohledávka soudního exekutora na náhradu nákladů exekuce se v případě exekuce prodejem nemovitostí uspokojí z rozdělované podstaty nikoli v první, ale ve třetí skupině dle ustanovení § 337 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., a to jako pohledávka oprávněného. Ustanovení § 337c odst. 1 o.s.ř., které se podle § 69 exekučního řádu užije při prodeji nemovitostí v exekučním řízení, se o pohledávce exekutora na náhradu nákladů exekuce nezmiňuje. Podle § 337c odst. 1 písm. c/ o.s.ř. se ve třetí skupině uspokojuje z rozdělované podstaty mj. pohledávka oprávněného. Touto pohledávkou je zde míněna i pohledávka na náhradu jeho nákladů (§ 87 odst. 2 exekučního řádu), protože i k jejich vymožení byla exekuce nařízena. Exekuce však slouží i k vymožení nákladů exekuce a je-li zmíněným způsobem pohledávka exekutora na náhradu nákladů exekuce připodobněna k pohledávce oprávněného a jeho nákladů, je logické, že ji lze k ní přičítat i v otázce určení skupiny, v níž bude uspokojena (část XVIII výše označeného stanoviska nejvyššího soudu ČR). KB, a.s., má v tomto exekučním řízení postavení obdobné oprávněnému, a to postavení zástavního věřitele, který přihlásil svoji pohledávku do exekučního řízení. Platí-li shora označené stanovisko Nejvyššího soudu pro oprávněného, pak není důvodu, aby neplatilo i pro zástavního věřitele. I pro jeho pohledávku spolu s náklady řízení je totiž exekuce vedena. Nic proto nebrání závěru, že tuto pohledávku soudního exekutora lze přiřadit k pořadí pohledávky zástavního věřitele (Obdobný názor viz článek Náklady exekutora při prodeji nemovitostí ve třetí skupině, autor Mgr. Jiří Zoc, uveřejněný v časopisu právní rozhledy č. 24/2006, str. 895). Rozvrhovaná podstata, ke které odvolací soud připočetl i úroky z nejvyššího podání (§ 337a o.s.ř.), však nepostačovala k plnému uspokojení pohledávek soudní exekutorky a KB, a.s. Z tohoto důvodu bylo zapotřebí tyto pohledávky uspokojit poměrně ve smyslu § 337c odst. 2 o.s.ř. Odvolací soud proto usnesení okresního soudu změnil tak, že z rozdělované podstaty 240.231,- Kč uspokojil pohledávku KB, a.s. částkou 196.989,- Kč a pohledávku soudní exekutorky sumou 43.242,- Kč, obě na jejich částečnou úhradu (§ 220 odst. 1 písm. a/ a b/ o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů vychází z ust. § 224 odst. 1 a 2, § 270 odst. 4 a § 146 odst. 3 a § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení před okresní soudem a v odvolacím řízení zaznamenala KB, a.s., jen částečný úspěch, odvolání oprávněného odvolací soud odmítl a ostatním účastníkům řízení náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Proti tomuto usnesení není ani dovolání přípustné, ledaže Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené usnesení má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. V takovém případě by bylo možno podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení u Okresního soudu v Jičíně. V Hradci Králové dne 4.dubna 2007