Soud exekuci pro nesložení zálohy nezastaví, složí-li oprávněný zálohu na náklady exekuce do doby rozhodnutí odvolacího soudu o jeho odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení exekuce pro nesložení zálohy.

U s n e s e n í Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně xxx a soudců xxx a xxx v exekuční věci oprávněného Lyžařská škola xxx, s.r.o., IČ xxx, xxx, zast. xxx, advokátem se sídlem xxx, proti povinnému xxx, nar. xxx 1974, bytem xxx, pro 29.355,- Kč, k odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v Trutnově č.j. 13Nc 4221/2004-14 ze dne 1. listopadu 2006, t a k t o : Usnesení okresního soudu se m ě n í tak, že exekuce se n e z a s t a v u j e . O d ů v o d n ě n í : Okresní soud k návrhu exekutora zastavil exekuci s odůvodněním, že oprávněný nesložil přes výzvu soudního exekutora ve stanovené lhůtě zálohu na náklady exekuce. Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů exekuce. Oprávněnému uložil povinnost nahradit soudnímu exekutorovi xxx náklady exekuce 7.735,- Kč. Oprávněný podal proti usnesení včas odvolání. Potvrdil, že přípisem ze dne 11.9.2006 ho soudní exekutor požádal o zaplacení zálohy vynaložených nákladů ve výši 1.323,- Kč do 8 dnů od doručení žádosti. Právní zástupce oprávněného doručil výzvu oprávněnému, jehož jednatel však měl v té době již zdravotní potíže a musel vyhledat lékaře, pro které byl v pracovní neschopnosti od 2.10.2006 do 20.11.2006. Záloha byla posléze zaplacena dne 30.10.2006. Podle přesvědčení oprávněného tak existovaly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které oprávněný neměl objektivně možnost dodržet lhůtu určenou soudním exekutorem. K výroku o povinnosti oprávněného nahradit soudnímu exekutoru náklady exekuce poukázal oprávněný na ustálenou judikaturu a v jejím rámci vyslovil přesvědčení, že na zastavení exekuce nenese procesní zavinění. Z přípisu soudního exekutora ze dne 11.9.2006 totiž jednoznačně vyplývá, že exekuce proti povinnému je neúspěšná a požadavek na zaplacení zálohy vynaložených nákladů je vlastně přenesením rizika z podnikání soudního exekutora na oprávněného, což zejména dle právního názoru vysloveného ústavním soudem jeho usnesením sp. zn. II.ÚS 150/04 není přípustné. Okresní soud navíc ani nezdůvodnil, o jaké procesní pochybení na straně oprávněného by se mělo jednat. Ze shora uvedených důvodů nechť je napadené usnesení zrušeno. Odvolání oprávněného obsahuje způsobilý odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř., neboť oprávněný má za to, že nebyly splněny zákonem stanovené předpoklady pro zastavení exekuce. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení včetně jemu předcházejícího řízení, a to i z důvodů v odvolání výslovně neuplatněných. Odvolání oprávněného shledal opodstatněným. Z obsahu spisu se podává, že soudní exekutor xxx zaslal dne 11.9.2006 zástupci oprávněného přípis, v němž mu sdělil, že se mu dosud nepodařilo získat žádné informace o majetku povinného, když všechna dosavadní šetření byla negativní. Soudní exekutor činil dotaz, zda má nadále pokračovat v exekučním řízení či zda oprávněný navrhuje jeho zastavení, aby tak nedocházelo k dalšímu nárůstu exekučních nákladů. Současně požádal oprávněného o zaplacení zálohy vynaložených nákladů ve výši 1.323,- Kč do osmi dnů od doručení žádosti. Zástupci oprávněného byla tato výzva doručena dne 13.9.2006. Soudní exekutor odvolacímu soudu k jeho dotazu přípisem ze dne 29.3.2007 potvrdil, že záloha na náklady exekuce byla oprávněným skutečně uhrazena, a to dne 30.10.2007. Pro posouzení věcné správnosti prvoinstančního rozhodnutí je tedy rozhodné zodpovězení otázky, zda okolnost, že záloha na náklady exekuce byla oprávněným uhrazena po lhůtě stanovené soudním exekutorem, je překážkou pro zastavení exekučního řízení z tohoto důvodu, případně zda její zaplacení v mezidobí od návrhu exekutora směřujícího vůči soudu na zastavení exekuce do rozhodnutí odvolacího soudu odůvodňuje změnu prvoinstančního rozhodnutí tak, aby v exekuci mohlo být pokračováno. Soudní exekutor ve svém přípise odvolacímu soudu vyslovil přesvědčení, že ustanovení § 55 odst. 2 z.č. 120/2001 Sb. exekučního řádu je třeba vykládat tak, že opožděné zaplacení zálohy na náklady exekuce nemá na usnesení o zastavení exekuce žádný vliv, což podepřel i právním názorem vyjádřeným např. v usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec č.j. 30Co 670/06-24 ze dne 31.10.2006. Odvolací soud se při vědomí okolnosti, že tato problematika dosud nebyla závazně řešena judikaturou Nejvyššího soudu ČR a není jednotně řešena ani odvolacími soudy, s právním názorem exekutora neztotožnil. Má za to, že důsledky nezaplacení zálohy na náklady exekuce ve lhůtě stanovené exekutorem nejsou nezvratné a oprávněný je může odvrátit tím, že zálohu na náklady exekuce exekutorovi poskytne dodatečně, logicky však nejpozději do rozhodnutí odvolacího soudu o jeho případném odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí o zastavení řízení. K tomuto závěru vede odvolací soud zejména okolnost, že závisí na rozhodnutí exekutora, zda vůbec bude složení zálohy na náklady exekuce po oprávněném požadovat, a že v § 55 odst. 2 exekučního řádu není ani stanovena lhůta pro zaplacení této zálohy. Zákon tedy předpokládá vlastní úvahu exekutora případ od případu a také neformálnost jeho postupu vůči oprávněnému i vůči soudu. Nelze přehlédnout ani okolnost, že byť usnesení o zastavení exekuce je obecně svojí povahou rozhodnutím ve věci samé, v tomto jediném případě zákonodárce rozšiřuje důvody shodné pro oba druhy vykonávacího řízení, vymezené taxativně v § 268 odst. 1 o.s.ř. /v exekučním řízení ve spojení s § 55 odst. 1 exekučního řádu/, o typicky procesní důvod, netýkající se vykonávaného rozhodnutí či vymáhané pohledávky. Konečně je odvolací soud přesvědčen, že platí-li v exekučním řízení systém úplné apelace /viz § 254 odst. 4 o.s.ř. ve spojení s § 52 odst. 1 exekučního řádu/, je třeba přihlížet k okolnosti, že k zaplacení zálohy na náklady exekuce dodatečně došlo, jako k nové skutečnosti, a o opodstatněnosti návrhu exekutora na zastavení exekuce rozhodnout s přihlédnutím k ní, tedy podle stavu v době rozhodování soudu. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud změnil prvoinstanční rozhodnutí tak, že exekuce se nezastavuje /§ 220 odst. 3 o.s.ř./. Pro úplnost odvolací soud dodává, že nepřehlédl tu část přípisu exekutora oprávněnému ze dne 11.9.2006, v níž oprávněnému sděluje, že povinný je zřejmě nemajetný. Taková okolnost by byla důvodem k zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. e) o.s.ř. Za situace, kdy exekutor současně s tímto sdělením po takřka dvou letech od vydání usnesení o nařízení exekuce požaduje úhradu zálohy na náklady exekuce, je zřejmé, že exekutor zvolil vůči oprávněnému tento postup právě z obavy, že jeho náklady nebudou v rámci exekuce uhrazeny. Dostalo-li se mu od oprávněného – byť opožděně – i za této situace zálohy na náklady exekuce, není možno již v této fázi řízení přenášet na oprávněného procesní zavinění na neúspěšnosti exekuce. O nákladech účastníků v odvolacím řízení nebylo rozhodováno. Exekuce byla i pro tyto náklady nařízena již usnesením soudu prvého stupně, přičemž rozhodnutí o jejich výši je svěřeno dle § 88 exekučního řádu exekutorovi, který náhradu nákladů exekuce určuje samostatným příkazem k jejich úhradě. Vyústí-li další řízení v zastavení exekuce, rozhodne o nákladech exekučního řízení i náhradě nákladů exekutora soud, a to s ohledem na důvody, které takovýto výsledek exekučního řízení přivodí. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání. Lze je podat do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Trutnově. v Hradci Králové dne 26. dubna 2007