By-li výrok rozsudku opraven opravným usnesením, běží nová lhůta k podání odvolání od právní moci tohoto usnesení jen proti opravenému výroku. V části, v níž zůstal výroku rozsudku neopraven, k novému otevření odvolací lhůty nedochází.

26Co 361/2007-101 K. s. v H. K. rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. D. M. a soudců JUDr. A. S. a Mgr. B. N. ve věci žalobce V. A K. D. K. n. L., . s.r.o. se sídlem D. K. n. L., l. 2124, zastoupeného Mgr. P. S., advokátem, proti žalovanému V. K., bytem D. K. n. L., Č. 1016, zastoupenému JUDr. M. H., advokátem, o zaplacení příslušenství pohledávky a smluvní pokuty, k odvolání žalobce proti rozsudku O. s. v T. ze dne 24. února 2006, č.j. 7C 2/2005-42 ve znění opravného usnesení ze dne 12. ledna 2007, č.j. 7C 2/2005-75 t a k t o: I. Zpětvzetí žaloby v části týkající se nároku na smluvní pokutu ve výši 0,45% z částky 87.986,-Kč denně za dobu od 3.9.2004 do 28.10.2004, j e n e ú č i n n é. II. Rozsudek okresního soudu, pokud jím byla zamítnuta žaloba o zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,45% z částky 87.986,- Kč denně za dobu od 29.10.2004 do 13.6.2005, s e p o t v r z u j e . III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním ani krajským soudem. O d ů v o d n ě n í: Rozsudkem okresního soudu ze dne 24.2.2006 byla zamítnuta žaloba o zaplacení 2,5% úroku z prodlení z částky 87 986,- Kč za dobu od 3.9.2004 do 13.6.2005 a o zaplacení smluvní pokuty 0,05% z částky 87 986,- Kč denně za dobu od 3.9.2004 do 13.6.2005. K odvolání žalobce byl rozsudek okresního soudu rozsudkem odvolacího soudu ze dne 26.10.2006 potvrzen v části 2,5% úroku z prodlení z částky 87 986,- Kč za dobu od 3.9.2004 do 28.10.2004 a v části smluvní pokuty 0,05% z částky 87 986,- Kč denně za dobu od 3.9.2004 do 28.10.2004. Ve zbývající části byl rozsudek okresního soudu změněn tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2,5% úrok z prodlení z částky 87 986,- Kč za dobu od 29.10.2004 do 13.6.2005 a smluvní pokutu 0,05% z částky 87986,- Kč denně za dobu od 29.10.2004 do 13.6.2005. Usnesením okresního soudu ze dne 12.1.2007 (potvrzeným usnesením odvolacího soudu ze dne 27.4.2007) byl opraven výrok rozsudku téhož soudu ze dne 24.2.2006 v části týkající se smluvní pokuty tak, že namísto smluvní pokuty 0,05% má správně být 0,5%. Dne 7.6.2007 podal proti rozsudku okresního soudu ze dne 24.2.2006 ve znění jeho opravy provedené usnesením okresního soudu ze dne 12.1.2007 v nově běžící odvolací lhůtě žalobce odvolání. Rozsudek napadl v rozsahu, v němž byl zamítnut nárok na 2,5% úrok z prodlení z částky 87.986,-Kč a na smluvní pokutu ve výši 0,5% z téže částky za dobu od 29.10.2004 do 13.6.2005. Svůj návrh zdůvodnil odkazem na dohodu mezi účastníky, podle níž nebylo povinností žalobce doručit žalovanému fakturu. K tomu, aby se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením ceny díla, nebylo nezbytně nutné, aby mu byla doručena faktura. Postačilo, jestliže se dozvěděl o tom, že faktura byla vystavena a byl-li vyzván k zaplacení. Žalovaný byl takto vyzván upomínkou, kterou převzal 27.10.2004. Následující den byl povinen poskytnout plnění, a pokud se tak nestalo, dalšího dne (29.10.2004) se dostal do prodlení. To trvalo až do 13.6.2005, kdy žalobci platbu poskytl. Za toto období proto žalobci přísluší právo na úrok z prodlení i smluvní pokutu. Žalovaný ve vyjádření k odvolání názoru odvolatele oponoval. Měl za to, že podmínkou splatnosti ceny bylo doručení faktury. Dokud k tomuto doručení nedošlo, nebyl žalovaný v prodlení. Povinnost vystavit daňový doklad ukládají žalobci i příslušné daňové předpisy. Doručení řádného daňového dokladu bylo pro žalovaného podstatné, neboť bez něho (bez faktury) nemohl zaplacenou částku řádně zařadit do účetnictví. Z obsahu spisu je zřejmé, že sám žalovaný o doručení faktury žalobce opakovaně upomínal, avšak bezvýsledně. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu potvrdil. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu dotčeném odvoláním a poté dospěl k následujícím závěrům. Vzhledem k tomu, že napadený rozsudek okresního soudu byl později opraven, a to až poté, kdy bylo již jednou rozhodnuto odvolacím soudem o odvolání proti němu, zabýval se odvolací soud nejprve otázkou, v jaké rozsahu je rozsudek okresního soudu otevřen přezkumu v tomto odvolacím řízení. Podle ust. § 204 odst.1 o.s.ř. se odvolání podává do patnácti dnů od doručení rozhodnutí. Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení. Uvedená situace nastala i v posuzovaném případě, neboť rozsudek okresního soudu ze dne 24. února 2006 byl opraven usnesením téhož soudu ze dne 12. ledna 2007. Doručením tohoto opravného usnesení se tedy znovu otevřela lhůta k podání odvolání proti rozsudku. Odvolací soud však má za to, že toto pravidlo se uplatní jen v rozsahu skutečně provedené opravy. Naopak v části, v níž zůstal rozsudek okresního soudu neopraven, k novému otevření odvolací lhůty nedochází. V daném případě to znamená, že rozsudek okresního soudu, pokud jím bylo rozhodnuto o úroku z prodlení a o smluvní pokutě v rozsahu 0,05%, zůstal opravou nedotčen. V tomto rozsahu proto nemohla mít oprava rozsudku vliv na jeho právní moc. Smysl znovuotevření odvolací lhůty je třeba nepochybně spatřovat v tom, aby byla účastníku zachována možnost žádat přezkoumání rozsudku odvolacím soudem v celém jeho rozsahu. V té části, v níž není rozsudek opravou dotčen, má účastník tuto možnost od samého počátku a není proto důvodu poskytovat mu k tomu další lhůtu. V posuzovaném případě žalobce možnosti podat odvolání proti rozsudku v jeho původní verzi využil a rozsudek byl již jednou odvolacím soudem přezkoumán. V části, v níž se tak stalo, nová lhůta k odvolání žalobci neběžela. Z uvedených důvodů dospěl odvolací soud v tomto odvolacím řízení k dílčímu procesnímu závěru, že rozsudek okresního soudu mohl být předmětem odvolacího přezkumu jen v tom rozsahu, v němž byl opraven, tj. ohledně smluvní pokuty 0,45% z částky 87.986,-Kč za dobu od 3.9.2004 do 13.6.2005. Žalobce však učinil předmětem svého odvolání pouze tu část nároku na smluvní pokutu, která se týkala období od 29.10.2004 do 13.6.2005. Odvolací soud, který je rozsahem odvolacího návrhu vázán (§ 212 o.s.ř.), projednal věc pouze ve vztahu k tomuto období. Pokud jde o úrok z prodlení, toho se oprava rozsudku vůbec nedotkla. Tato část žalobcova nároku proto nemohla být předmětem přezkumu v tomto odvolacím řízení. Pokud pak jde o věc samu, dospěl odvolací soud k následujícím závěrům. Nárok, kterého se žalobce domáhá, představuje smluvní pokutu za opožděnou platbu. Rozhodující pro určení, zda mu tento nárok svědčí, je tedy otázka, zda se žalovaný dostal se zaplacením částky 87.986,-Kč do prodlení, či nikoliv. Odvolací soud má zato, že žalovaný uvedenou částku včas nezaplatil a za dobu od 29.10.2004 do 13.6.2005 byl skutečně v prodlení. Žalovaný přinejmenším od 27.10.2004, kdy mu byla nesporně doručena výzva k zaplacení s odkazem na příslušnou fakturu, věděl o své povinnosti dlužnou částku zaplatit. Od této doby neměl žádný důvod platbu ve prospěch žalobce zadržovat. Pokud tak přesto činil, pak je nutno dovodit, že se dostal se svým plněním do prodlení. Pokud by k tomuto skutkovému stavu nepřistoupily další okolnosti, byl by povinen podle článku 6 smlouvy o dílo zaplatit žalobci smluvní pokutu. Až potud se odvolací soud shoduje se závěry, které přijal již dříve jiný senát téhož soudu v rozhodnutí ze dne 26. října 2006 (jež se týkalo mimo jiné smluvní pokuty ve výši 0,05% z částky 87.986,-Kč denně za dobu od 29.10.2004 do 13.6.2005). Odvolací soud v tomto řízení však má zato, že bylo třeba přihlédnout k další skutečnosti, která byla ve zmíněném usnesení ze dne 26. října 2006 pominuta, respektive u níž nebyl doceněn její význam. Tato okolnost spočívá v tom, že žalobce nedoručil žalovanému vlastní fakturu, ačkoliv o to byl žalovaným opakovaně upomínán. Soudu je z úřední činnosti známo, že faktura je nejběžnější daňový doklad prokazující poskytnutí či přijetí finančních prostředků. V řízení nevyšla najevo žádná zásadní okolnost, pro niž by nemohl poskytnout žalobce žalovanému fakturu (nebo alespoň její kopii v případě, že originál byl zaslán již dříve, avšak z nějakých důvodů nebyl žalovanému doručen). Přinejmenším z hlediska obchodních zvyklostí, jak má o nich soud opět svoji představu z úřední činnosti, mohl žalovaný oprávněně očekávat, že mu bude faktura žalobcem zaslána. Pokud se tak nestalo a on do té doby vyčkával se zaplacením ceny díla, byl sice objektivně v prodlení, avšak sankcionování takového prodlení smluvní pokutou se odvolacímu soudu jeví jako výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Takový výkon práva nepožívá právní ochrany (§ 265 obch. zák.). Odvolací soud z těchto důvodů rozsudek okresního soudu v části, jíž bylo rozhodnuto o smluvní pokutě 0,45% z částky 87.986,-Kč denně za dobu od 29.10.2004 do 13.6.2005, potvrdil. Žalobce svým podáním doručeným okresnímu soudu 28.12.2006 vzal žalobu z části zpět. Zpětvzetí se týkalo smluvní pokuty ve výši 0,45% z částky 87.986,-Kč denně za období od 3.9.2004 do 28.10.2004. Odvolací soud má za to, že k úkonu zpětvzetí došlo v době, kdy již žalobce nemohl touto části řízení disponovat, neboť o ní bylo pravomocně rozhodnuto. Je tomu tak proto, že po opravném usnesení využil žalobce nově běžící lhůty k odvolání jen ohledně smluvní pokuty za období od 29.10.2004 do 13.6.2005. V té části, v níž bylo rozhodnuto o smluvní pokutě za období předcházející, odvolání podáno nebylo a rozhodnutí tak nabylo právní moci po doručení rozsudku odvolacího soudu ze dne 26. října 2006. K tomu došlo 29.11.2006. Částečné zpětvzetí žaloby bylo však učiněno až 28.12.2006. Podle ust. § 96 odst. 5 o.s.ř. byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Odvolací soud za daných okolností postupoval podle citovaného ustanovení (§ 211 o.s.ř.) a rozhodl, že zpětvzetí žaloby v této části není účinné. O nákladech řízení rozhodl odvolací soud se zřetelem ke zvláštním okolnostem případu. Tyto okolnosti jsou dány tím, že věc již byla jednou projednána před soudy obou stupňů. Později však došlo k opravě rozsudku okresního soudu, což žalobci umožnilo podat proti němu znova odvolání. Žádný z účastníků, ovšem ani soud, si nevšiml nesprávnosti, jíž byl rozsudek soudu prvního stupně postižen, a odvolací soud jej posléze poprvé přezkoumal též v jeho nesprávném znění. Míra nepozornosti byla u obou účastníků stejná, a proto považuje odvolací soud za spravedlivé, aby náklady řízení spojené s projednáním opravené částky před soudy obou stupňů nesl každý z účastníků sám za sebe. P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení k N. s. prostřednictvím O. s. v T. dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. V H. K. dne 15. listopadu 2007 předsedkyně senátu