Z vyhlášky č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, nevyplývá možnost snížit správci dědictví odměnu pro nekvalitní práci. Právo na odměnu nebo na její část mu nelze upřít ani aplikací ustanovení § 150 OSŘ.

17Co 365/2008 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. xxx a soudců JUDr. xxx a Mgr. xxx ve věci dědictví po MK, zemřelém 12.11.2004, naposledy bytem v xxx, za účasti 1) EK nar. xxx, bytem v xxx zastoupené JUDr. xxx, advokátem se sídlem v xxx, 2) MK, nar. xxx, bytem v xxx, zastoupeného Mgr. xxx, advokátem se sídlem v xxx, 3) nezl. LK, nar. xxx, bytem v xxx, zastoupeného matkou MK, bytem v xxx, zastoupeného obecným zmocněncem Ing. MW, bytem v xxx, k odvolání nezl. LK proti usnesení Okresního soudu v xxx ze dne 23. května 2008, č.j. 20D 1736/2004-376, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním ani před krajským soudem. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením okresní soud přiznal správci dědictví MK, bytem v xxx, odměnu 154.650 Kč (výrok I) a uložil EK, MK a nezletilému LK povinnost zaplatit správci dědictví MK odměnu 154.650 Kč rovným dílem, to je každému po 51.550 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II). Proti tomu se odvolal nezletilý LK. Odměna neměla být stanovena z obvyklé ceny zůstavitelova majetku, protože MK byl ustanoven správcem pouze zůstavitelova podniku. Vytkl okresnímu soudu, že odměnu vypočetl mechanicky podle počtu měsíců, v nichž byl správce formálně ve funkci, i když správy majetku už nebylo zapotřebí. Navíc ustanovený správce neinformoval odvolatele o své činnosti a na dotazy nereagoval. Na nedostatek součinnosti správce upozornil v řízení ustanovený znalec JUDr. H. Správce dědicům nepředložil ani konečnou zprávu. Odměna mu nenáleží, resp. by mu mohla náležet jen odměna základní. Rozhodující díl povinností splnil předchozí správce LK, odvolatelův otec. Odvolatel dosud z dědictví nic neobdržel (odvolání bylo sepsáno 20.6.2008) a není schopen odměnu správci dědictví uhradit. Soud by měl přiměřeně aplikovat ustanovení o osvobození od povinnosti hradit náklady řízení a tuto povinnost odvolateli neukládat. Navrhl, aby krajský soud usnesení okresního soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. MK pokládal usnesení okresního soudu za správné. Byl ustanoven správcem celého dědictví, zejména podniku. Funkci správce vykonával odpovědně a popisoval, co vše v zájmu toho učinil. Odměna mu jistě náleží, jde o 5.155 Kč měsíčně. Právo na náhradu nemalých hotových výdajů neuplatnil. Nepodal zprávy o své činnosti z nevědomosti, soud ho o ně ani neupomínal. Slíbil předložit konečnou zprávu. Došla 5.11.2008. Ostatní účastníci se k odvolání nevyjádřili. Krajský soud zjistil, že odvolání podala osoba k tomu oprávněná včas (§ 201 a § 204 odst. 1 věta první občanského soudního řádu, dále jen o.s.ř.) a že je přípustné (§ 201, a contrario § 202 o.s.ř.). Přezkoumal usnesení okresního soudu spolu s řízením, které mu předcházelo, z důvodů týkajících se toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku (§ 212, § 212a odst. 5 a 6 o.s.ř.). Jednání k tomu nenařizoval (§ 214 odst. 2 písm. e/ o.s.ř.). Odvolání není opodstatněné. Okresní soud správně rozhodl o odměně správce dědictví MK, který je současně jedním z dědiců. Na návrh všech účastníků ho usnesením z 19.8.2005, č.j. 20D 1736/2004-72, ustanovil správcem dědictví po MK, jeho otci, zejména zůstavitelova podniku. Nabylo právní moci 13.9.2005. Přiléhavě uvedl, že správce dědictví má právo na odměnu a náhradu podle § 480c odst. 1 občanského zákoníku, a vypočetl ji podle vyhlášky č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, v platném znění (dále jen vyhl.). Za základ odměny vzal obvyklou cenu zůstavitelova majetku po zaokrouhlení na 2,863.300 Kč. Odměnu vypočetl ve výši 20.620 Kč. Postupoval podle § 22, § 25 a § 13 vyhl. Podle § 23 vyhl. pokud správce dědictví vykonává správu zůstavitelova majetku nebo jeho části po dobu čtyř měsíců, náleží mu odměna ve výši vypočtené podle § 13. Vykonává-li správu po dobu kratší nebo delší, odměna se poměrně zvýší nebo sníží. Řízení bylo pravomocně skončeno 5.4.2008, a tak okresní soud přiznal správci odměnu za 30 měsíců výkonu správy (7,5 x 20.620 Kč) ve výši 154.650 Kč. Dědice, kteří nabyli dědictví stejným dílem, zavázal k úhradě odměny rovněž stejným dílem (§ 480c odst. 2 obč. zák.). Odvolatel se mylně domníval, že správce byl ustanoven ke správě pouze části dědictví. Ve skutečnosti byl usnesením pověřen správou dědictví celého a ve výroku bylo slovem „zejména“ zdůrazněno, že také podniku, jak již uvedl okresní soud. Potom výše odměny musela být odvozena z obvyklé ceny dědictví celého (§ 22 vyhl.). Vyhláška upravující odměnu a náhradu hotových výdajů správce dědictví nedává možnost ke snížení odměny např. pro nekvalitní činnost správce. V takovém případě má dědic možnost bránit se návrhem na správcovo odvolání. To se nestalo. Soud nemůže správci dědictví upřít právo na odměnu nebo na její část ani podle § 150 o.s.ř. (z důvodů zvláštního zřetele hodných, slovy odvolatele osvobodit ho od povinnosti hradit náklady) upravujícího nároky podle § 142 a násl. o.s.ř. vynaložené účastníkem ve sporném řízení. O tento typ řízení se zde nejedná, rozhodováno je o zaplacení odměny správce dědictví a jím vynaložených hotových výdajích podle zvláštního předpisu, shora uvedené vyhlášky. Je vhodné se zmínit i o tom, že § 150 o.s.ř. míří především na sociální případy (nemajetné účastníky), a takový důvod při nabytí dědictví, které není předlužené, vždy chybí. Krajský soud usnesení okresního soudu podle § 219 o.s.ř. potvrdil. Poznamenává, že podáním odvolání byl o řadu měsíců oddálen okamžik nabytí právní moci rozhodnutí o odměně správce dědictví, na nějž byl vázán počátek třídenní lhůty k plnění, a tak odvolatel dosáhl jisté výhody a mohl se na splnění své povinnosti připravit. Nakonec krajský soud rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Postupoval podle § 146 odst. 1 písm. a/ o.s.ř., neshledal okolnosti případu, které by přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňovaly. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání ani dovolání. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. V HK dne 12. listopadu 2008 předseda senátu