Rozpor mezi skutkovým odůvodněním nároku v žalobě a listinným důkazem k žalobě připojeným není důvodem k odmítnutí žaloby.

U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy xxx a soudců JUDr. xxx a Mgr. xxx ve věci žalobce xxx s.r.o., s.r.o. se sídlem v xxx, zastoupeného JUDr. xxx, advokátem se sídlem v xxx, proti žalované xxx, narozené xxx, bytem v xxx, o zaplacení 49.311,- Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v HB z 6.listopadu 2007, č.j. 5C 100/2006-60, t a k t o : Usnesení okresního soudu se v napadené části výroku m ě n í tak, že se žaloba v části o zaplacení 20.744,50 Kč s úrokem z prodlení neodmítá. O d ů v o d n ě n í Shora označeným usnesením okresní soud žalobu v části, v níž se žalobce na žalované domáhal zaplacení 20.744,50 Kč s úrokem z prodlení a 1.476,- Kč s úrokem z prodlení, odmítl. S odkazem na § 43 odst. 2 o.s.ř. to odůvodnil konstatováním, že žalobce ani na výzvu a přes poučení o následcích žalobu v této části dostatečně skutkově neodůvodnil a ta tak zůstala neprojednatelnou. Proti tomuto usnesení, avšak jen ohledně odmítnutí té části žaloby, v níž má jít o zaplacení 20.744,50 Kč s úrokem z prodlení, se žalobce odvolal a navrhl jeho zrušení. Měl zato, že v tomto rozsahu odůvodnil žalobu dostatečně. Znovu vyložil, že mu tu jde o náhradu škody, která mu vznikla tím, že si následkem poškození svého automobilu žalovanou nutně musel pronajmout vůz jiný, za což pak pronajímateli zaplatil – jak doložil několika listinami – právě 20.744,50 Kč. Podle jeho názoru byly už dostatečně vysvětleny rozpory mezi částkami uváděnými v žalobě a v předloženém příjmovém dokladu. Předmět řízení byl podle něj vymezen jednoznačně, mezi skutkovým vylíčením a návrhem rozsudečného výroku není žádný logický rozpor, z žaloby je patrný titul nároku i jeho východiska a pokračování v řízení tu tak nic bránit nemůže. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila. Po zjištění, že bylo odvoláni podáno k tomu oprávněnou osobou a včas, krajský soud napadené usnesení v odvoláním dotčené části výroku přezkoumal, a to včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo. Dospěl k následujícím závěrům: Především v daných souvislostech z obsahu spisu nevyplývá, že by se odvolateli před vydáním napadeného usnesení dostalo poučení, že v případě neodstranění okresním soudem dovozovaného nedostatku žaloby dojde v příslušné části k jejímu odmítnutí. Jmenovitě to pak není uvedeno ani v usnesení z 3.října 2007, č.j. 5C 100/2006-59, jímž okresní soud podle § 43 odst. 1 o.s.ř. žalobce k odstranění vytýkané vady vyzval. Poučení daného typu přitom je nutnou podmínkou oprávněnosti pozdějšího odmítnutí žaloby. Už z tohoto důvodu proto rozhodnutí okresního soudu obstát nemůže. Ve zmíněném usnesení okresní soud žalobce vyzval mimo jiné i k doplnění skutkových tvrzení k požadavku na zaplacení 20.744,50 Kč a v odůvodnění vysvětlil, že mu jde o odstranění rozporů „mezi vymáhanými částkami a částkami uvedenými v listinách, kterými svá skutková zjištění žalobce podporuje“. Krajský soud však přisvědčuje žalobci, že pokud obecně existují rozpory mezi skutkovým odůvodněním nároku v žalobě a listinnými důkazy, které žalobce předkládá, žalobu to neprojednatelnou nečiní a odmítnout ji podle § 43 odst. 2 z tohoto důvodu nelze. K projednatelnosti žaloby opravdu postačí, jestliže žalobce náležitě vyloží skutečnosti, z nichž uplatňovaný nárok vyvozuje, a, jde-li o žalobu na plnění, nárok přesně kvantifikuje. Při hodnocení listinných důkazů, kterými se snaží svůj nárok doložit, pak již jde o úvahu o prokázání existence či výše nároku a případná nedostatečnost listin se může projevit jedině zamítnutím, nikoliv tedy odmítnutím žaloby. A žalobci je konečně třeba dát za pravdu i v tom, že nárok na zaplacení 20.744,50 Kč s úrokem z prodlení vymezil projednatelně. Z těchto důvodů krajský soud změnil napadené usnesení v přezkoumávané části tak, že se žaloba v příslušném rozsahu neodmítá (§ 220 odst. 3 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V HK dne 28. února 2008 předseda senátu