Protože příjemce se stává účastníkem řízení o úschově až po právní moci usnesení o přijetí peněz, cenných papírů a jiných movitých věcí hodících se k úschově ( dále jen „ hodnoty“)do úschovy, není jeho smrt v době před právní mocí usnesení důvodem k zastavení řízení. Návrh na přijetí hodnot do úschovy musí být však zamítnut, neboť předpoklady pro uložení hodnot do úřední úschovy stanovené v § 568 ObčZ nemohou být pro příjemcovu smrt nikdy splněny.

U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy xxx a soudců xxx a xxx ve věci složitele Z d xxx, v likvidaci, družstvo se sídlem xxx, toho času v konkurzu, IČ xxx, jednajícího správcem konkurzní podstaty xxx, o přijetí částky 60.291,- Kč do soudní úschovy pro příjemkyni xxx, nar. xxx, naposledy bytem xxx, zemřelou 16. února 2004, k odvolání složitele proti usnesení Okresního soudu v Tze 14. listopadu 2007, č. j. 18Sd 101/2007-12, takto: Usnesení okresního soudu se m ě n í tak, že se návrh na přijetí částky 60.291,- Kč do soudní úschovy zamítá. O d ů v o d n ě n í Shora označeným usnesením okresní soud řízení zastavil. Odůvodnil to zjištěním, že osoba, kterou složitel označil jako příjemkyni do úschovy skládané částky, 16. února 2004, tedy ještě před podáním návrhu na přijetí plnění do úschovy, zemřela, a od počátku řízení tedy nemá způsobilost být jeho účastníkem (§ 19, § 103 o. s. ř.). Upozornil také, že v dědickém řízení po jmenované byla vypořádána i pohledávka vůči společnosti xxx z titulu nájemného za pozemky ve výši 67.412,- Kč. Proti tomuto usnesení se složitel odvolal. Vysvětloval, že okresním soudem zmiňovaná pohledávka vůči jinému dlužníku s danou věcí vůbec nesouvisí, že dědice vyzval k doprojednání té pohledávky, k jejímuž uspokojení má být částka 60.291,- Kč do úschovy přijata, v dědickém řízení, že mu však dědici dosud nedoložili, že by právě tuto pohledávku zdědili, a že účelem navrhované úschovy je splnit příslušnou část výroku rozvrhového konkurzního usnesení zdejšího krajského soudu č. j. 35K 217/98-686 právě do doby, než dědici prokáží, že po příjemkyni zdědili i pohledávku předmětnou. Zatím složitel podle svého přesvědčení jinou možnost, než plnit složením do soudní úschovy, podle svého názoru nemá. K odvolání se nikdo nevyjádřil. Po zjištění, že bylo odvolání podáno k tomu oprávněnou osobou a včas, krajský soud napadené usnesení přezkoumal, a to včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo. Dospěl k následujícím závěrům: V rovině obecné lze s okresním soudem souhlasit, že pokud osoba, kterou navrhovatel označí za druhého účastníka řízení, už v době zahájení řízení nemá způsobilost účastníkem být (typicky právě proto, že již dříve zemřela), jde o neodstranitelný nedostatek jedné z nutných podmínek řízení a nezbývá, než řízení s odkazem na okresním soudem označená ustanovení a § 104 odst. 1 větu první o. s. ř. zastavit. V dané věci však takový postup v úvahu nepřichází. Příjemce totiž účastníkem řízení o přijetí do soudní úschovy nikdy není – účastníkem řízení o úschově se stává až po právní moci rozhodnutí, že se úschova přijímá (srovnej § 185b o. s. ř.). Do právní moci usnesení o přijetí soudní úschovy má řízení účastníka jediného – složitele. Usnesení o přijetí částky 60.291,- Kč do soudní úschovy zatím vydáno nebylo. To však neznamená, že by zjištění, že označená příjemkyně před podáním návrhu na soudní úschovu zemřela, bylo při rozhodování o tomto návrhu bez významu. Úlohou soudu, který o návrhu na soudní úschovu rozhoduje, je mimo jiné zhodnotit, jestli navrhovaná úschova může naplnit svůj účel, tj. vést k zániku dluhu splněním (§ 568 občanského zákoníku). Vychází se tu ovšem jen z tvrzení, která v návrhu, popřípadě v jeho doplnění, přednese složitel (jinak řečeno, nezjišťuje se, jestli jsou skutečně pravdivá), a samozřejmě se zároveň přihlíží ke všemu, co za řízení vyšlo najevo (aniž by ale soud byl oprávněn zabývat se složitelem tvrzeným závazkem jako takovým). Pokud je zřejmé, že by přijetím příslušné hodnoty do soudní úschovy dluh zaniknout nemohl, návrh musí být zamítnut. A právě taková situace podle krajského soudu nastává, ukáže-li se ještě před rozhodnutím o návrhu na úschovu, že ten, koho složitel označí za příjemce, už před podáním návrhu zemřel. Taková osoba totiž již nemá způsobilost k právům a povinnostem (§ 7 občanského zákoníku), a nemůže tudíž být ani složitelovým věřitelem. Samozřejmě je pak vyloučeno, aby byla věřitelem nepřítomným nebo v prodlení, popřípadě věřitelem, jehož postavení může být v kontextu možného věřitelství dalších osob z pohledu složitele pochybné (§ 568 občanského zákoníku). A pokud jistě není věřitelem, nepřichází v úvahu, aby složením plnění do soudní úschovy dluh „vůči ní“ zanikl. Složitel v projednávané věci jednoznačně označil za příjemkyni xxx. Nevylíčil sice přesně, z jakého důvodu pro ni peníze do úschovy skládá (uvedl jen, že se jí – a dalším osobám – nepodařilo peníze doručit, což je však z pohledu požadavků § 185a odst. 2 o. s. ř. zjevně nedostatečné), a z tohoto pohledu by obecně bylo namístě jej vyzvat k doplnění, avšak za situace, kdy tak jako tak nemohlo být o jeho návrhu rozhodnuto jinak než zamítavě, byl by takový postup v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Z těchto důvodů krajský soud změnil (§ 220 o. s. ř.) napadené usnesení tak, že se návrh na přijetí částky 60.291,- Kč do soudní úschovy zamítá. Na okraj obecně podotýká, že vede-li dlužníka k podání návrhu na soudní úschovu nejistota, kdo je věřitelem jeho dluhu, má v návrhu – podle konkrétních okolností – za příjemce buď označit více možných osob (není-li si jist, která z nich je jeho věřitelem) nebo uvést, že úschovu navrhuje pro věřitele neznámého (nemá-li vůbec povědomost, kdo by jím mohl být). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V HK dne 28. února 2008 předseda senátu